38 C 186/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul Silvie Hodaňové a přísedících Libuše Gažákové a Jiřiny Ščudlové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalované ze dne 1. 9. 2020 doručené dne 4. 9. 2020, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 18.529,41 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyní dopisem žalované ze dne 1. 9. 2020 je neplatné. Žalobkyně dle obsahu dopisu nazvaného výpověď z pracovního poměru dospěla k závěru, že se jedná podle obsahu o okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že žalovaná uplatnila také sankční odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce. Jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru bylo uvedeno, že jí nebyla vyplacena odměna za provedenou práci. Nebyla však specifikována, jaká odměna a za jaké období nebyla vyplacena. Žalobkyně tak okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, neboť vyplatila žalované v souladu s odpracovanou dobou a předloženými výplatnicemi za období předcházející k okamžitému zrušení pracovního poměru, kdy za měsíce červen a červenec 2020 uhradila celou mzdu. Dále pak žalobkyně uvádí, že předmětné okamžité zrušení pracovního poměru trpí vadou neurčitosti, kdy není jasným a nezaměnitelným způsobem vylíčeno, na jakých konkrétních skutkových okolnostech zakládá žalovaná své oprávnění takový úkon vůči žalobkyni učinit.

2. Žalobkyně se k žalobě vyjádřila s tím, že jí nebyly propláceny svátky, přesčasy a ani hodinová sazba nebyla vyplácena tak, jak je uvedeno na výplatnici. Proto podala okamžitou výpověď a při podpisu žalobkyně vše popřela. Dále uváděla, že má ofocenou výplatnici, kterou může předložit a ze které je patrno, že výplaty nebyly vypláceny tak, jak vypláceny být měly.

3. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána k jednání, se však k jednání nedostavila a tudíž nemohla být poučena podle § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení a důkazní, tedy o povinnosti každé své tvrzení prokázat.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Účastníci spolu dne 16. 4. 2018 uzavřeli pracovní smlouvu s místem výkonu práce [příjmení] [příjmení] [jméno] jako pomocná síla v kuchyni na dobu určitou do 31. 12. 2018 v rozsahu 40 hodin týdně při osm a půl hodinové směně. Mzdový tarif byl stanoven na 14.900 Kč za měsíc. Tato pracovní smlouva byla dodatkem [číslo] změněna na dobu určitou do 31. 12. 2019 se zvoleným tarifem 16.280 Kč za měsíc, dodatkem č. 2 pak změna na dobu určitou do 31. 12. 2020 se mzdovým tarifem ve výši 17.800 Kč za měsíc. Dodatkem ze dne 29. 5. 2020 sjednaly účastnice třídenní pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou v rozsahu 36 hodin týdně s denní směnou trvání 12 hodin, mzdový tarif 106,40 Kč za hodinu (pracovní smlouva a dodatky). Dále byla předložena výplatní páska za měsíc červen 2020, kde žalované za odpracovaných 10 dnů v hodinovém tarifu 106,40 Kč náležela čistá mzda 13.518 Kč a byla zde provedena srážka pro [anonymizováno] 1 2.203 Kč, k vyplacení 11.315 Kč. Dle výplatní pásky za červenec 2020 při odpracování 11 dnů, 132 hodinách a tarifní mzdě 106,40 Kč za hodinu, činila čistá mzda 15.282 Kč, srážka pro [anonymizováno] 1 2.791 Kč a dobírka 12.491 Kč (výplatní lístky). Žalovaná svým podpisem stvrdila vyplacení částky 11.315 Kč za červen 2020 a za červenec 2020 částky 12.491 Kč (potvrzení). Žalovaná dne 1. 9. 2020 učinila vůči žalobkyni úkon vedoucí k rozvázání pracovního poměru, který je nazván výpověď z pracovního poměru a zároveň se odkazuje na § 56b, kdy podává výpověď z pracovního poměru z důvodu, kdy jí nebyly propláceny odměny za provedenou práci. Dále se odvolává na § 67 odst. 1 a žádá o odstupné a dále žádá o doplacení mezd, které jí byly plně zdaněny, ale nebyly jí proplaceny (výpověď na č. l. 12-13 spisu). Úřad práce České republiky – [anonymizováno] [pobočka] provedla u žalobkyně v době od 9. 9. 2020 do 14. 9. 2020 kontrolu, jakožto u příjemce veřejně finanční podpory z programu Antivirus, kdy kontrolovala pracovní smlouvy a mzdové listy zaměstnanců za rok 2019 a 2020, evidenci pracovní doby, dobírky výplat za uvedené měsíce, přehledy o pojistném a další. Bylo konstatováno, že mzda, včetně náhrad mezd, poskytnutá za dobu překážek v práci za měsíce březen až květen 2020 byla zúčtována zaměstnancům k výplatě za příslušný měsíc a po zákonných srážkách vyplacena před poskytnutím příspěvku s tím, že kontrola nezjistila tedy žádné pochybení na úseku průměrného hrubého výdělku ani porušení zákoníku práce (protokol o provedené kontrole). Dále byl předložen výplatní lístek za srpen 2020, kdy žalovaná měla dobírkou dostat čistou mzdu 5.086 Kč a převzetí této částky žalovaná dne 10. 9. 2020 potvrdila (výplatní listina – potvrzení o výplatě). Dále žalobkyně předložila výplatní pásky od počátku pracovního poměru s doklady o převzetí jednotlivých výplat, z nichž vyplývá, že částky uváděné na výplatních lístkách, byly žalovanou v hotovosti přebírány a takto byly přebírány i ostatními zaměstnanci (výplatní lístky a doklady o vyplacení mzdy).

5. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnanec pracovní poměr okamžité zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

6. Podle § 60 zákoníku práce k okamžitému zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným.

7. Soud provedeným dokazováním má za prokázáné, že mezi účastníky byl pracovněprávní vztah, kdy žalovaná byla zaměstnankyní žalobkyně na základě pracovní smlouvy od 16. 4. 2018 jako pomocná síla v kuchyni v [příjmení] [příjmení] v [obec]. Posledním dodatkem pracovní smlouvy č. 3 měla třídenní pracovní dobu v rozsahu 36 hodin týdně při dvanáctihodinové denní směně s novým tarifem 106,40 Kč za hodinu. Žalovaná vůči žalobkyni učinila právní úkon, který nazvala výpověď z pracovního poměru, přičemž v rámci tohoto úkonu se odvolává na § 56b a uvádí, že podává výpověď z toho důvodu, že jí nebyly proplaceny odměny za provedenou práci. Z obsahu tohoto úkonu je zřejmé, že žádá o doplacení mezd, které jí byly plně zdaněny, ale nebyly jí proplaceny. Soud z obsahu úkonu nazvaného výpověď z pracovního poměru, zejména z jasného odkazu na § 56b zákoníku práce má za to, že žalovaná měla v úmyslu okamžitě zrušit pracovní poměr pro nevyplacení mzdy, platu, nebo nějaké náhrady mzdy či odměny. Nicméně toto žalovaná nespecifikovala, když uvádí, že jí nebyly vypláceny odměny a zároveň uvádí, že jí nebyla vyplacena celá mzda, která jí byla zdaněna, ale nebyla proplacena. Za této situace se jedná o neurčitý úkon, kdy důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec skutkově vymezit, tedy musí uvést důvody, pro které chce okamžitě zrušit pracovní poměr tak, aby je nebylo možno zaměnit s jinými. Nicméně z tohoto úkonu žalované není zřejmé, zda jí žalobkyně neměla proplácet odměny, nebo jí neměla proplácet celou mzdu či část mzdy a za jaké období. Z tohoto důvodu má soud okamžité zrušení pracovního poměru za neurčité a tedy neplatné.

8. Žalobkyně pak z důvodu právní jistoty prokazovala, že obvyklou praxí, kterou měly účastnice založeny od počátku pracovního poměru, bylo, že mzda byla žalované vyplácena v hotovosti a vyplácení mzdy jí žalovaná podepisovala, přičemž ze všech výplatních pásků je zřejmé, že to, co bylo uvedeno na výplatním pásku, žalovaná podepsala jako vyplacené. Takto byla žalované vyplacena žalobkyní i mzda za měsíce červen a červenec 2020. Pokud pak žalobkyně odkazovala na výplatní pásek za listopad 2019, pak soud souhlasí s názorem žalobkyně, že případné pochybnosti o nevyplacení části mzdy či odměny za listopad 2019 již nemohly být předmětem okamžitého zrušení pracovního poměru daného dne 1. 9. 2020 žalovanou, neboť podle § 59 zákoníku práce zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, přičemž o vyplacení výplaty za listopad 2019, se žalovaná musela dozvědět ve výplatním termínu měsíce prosince 2019 a tedy již toto nemohlo být předmětem okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 1. 9. 2020. I tedy z těchto věcných důvodů je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné.

9. Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a dále se jedná o náklady právního zastoupení, a to podle § 9 odst. 3 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, kdy za jeden úkon činí odměna 2.500 Kč, přičemž byly učiněny celkem čtyři úkony, a to převzetí věci, žaloba, vyjádření k vyjádření žalované a účast u jednání soudu. Dále 4 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a cestovné osobním vozem z [obec] do [obec] a zpět při ujetí celkem 264 km osobním vozem Volvo [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,8 l /100 km benzínu při ceně benzínu Natural 27,80 Kč a sazbou základní náhrady za použití vozidla 4,4 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb., činí cestovné 1.660,67 Kč. Dále ztráta času cestou z [obec] do [obec] a zpět ve výši 8 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu, to vše zvýšené o 21% DPH ve výši 2.868,74 Kč podle § 137 o. s. ř. Náklady řízení činí celkem 18.529,41 Kč a jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.