38 C 196/2020
č. j. 38 C 196/2020-93
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále zamítl žalobu o ochranu osobnosti, protože články v médiích neobsahovaly nepravdivé tvrzení a nezasahovaly do osobnostních práv žalobce. Soud uznal, že obsah článků byl založen na pravdivých informacích a citacích, které žalobce poskytl dobrovolně. Povaha výroků byla hodnotová a nevyjadřovala výhradně negativní posouzení, ale informovala o veřejně závazných otázkách. Soud se opřel o § 81 a § 82 občanského zákoníku a rozhodl, že žalobce nebyl zasažen v jeho osobnostních právech.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: ochrana osobnosti
I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá, aby žalovaný byl povinen uveřejnit v anonymizována tři slova omluvu ve znění:„ Omlouváme se anonymizováno jméno celé jméno žalobce za nepravdivé tvrzení o tom, že by zatajoval informace o anonymizována dvě slova osob v souvislosti anonymizována tři slova anonymizováno, jak jsme uvedli, či naznačili v článku v našem anonymizováno dne datum s názvem„ anonymizována tři slova anonymizováno“, jelikož uvedené tvrzení se nezakládalo na pravdě. Informace o anonymizována tři slova nebyly zveřejněny z důvodu anonymizována tři slova územní celek, kterým se musel celé jméno žalobce anonymizována tři slova řídit“, a to v nejbližším vydání anonymizována tři slova, který bude vydán po dni nabytí právní moci rozsudku a aby byl povinen zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 25.777, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované. Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec 9. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
10. Podle § 81 odst. 1 občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.
11. Podle § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Anonymizovaný odstavec 13. Žalobce se domáhal omluvy nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč za nepravdivé tvrzení o tom, že by zatajoval informace o anonymizována tři slova v souvislosti se anonymizována dvě slova.
14. Soud při řešení práva žalobce na ochranu jeho cti a důstojnosti řešil kolizi dvou základních práv, a to svobody projevu a právo žalobce na ochranu důstojnosti a cti. V daném případě vzal v úvahu povahu výroku, kdy se jedná o skutkové tvrzení, kdy žalovaný v nadpisu článku použil anonymizováno 8 slov, v obsahu článku je však doslovná citace slov žalobce, které zaslal jako odpověď na jeho dotaz. Žalobce se rozhodl, že počet anonymizováno sdělovat nebude a uvedl i důvody a celá tato odpověď byla v článku citována. Soud dospěl k závěru, že obsah předmětného článku je pravdivý, neuvádí žádné nepravdivé, falešné či zcestné informace, ale informuje o stanovisku anonymizováno územní celek i o stanovisku anonymizováno územní celek. Tedy v obsahu článku není žádný nepravdivý výrok. Použitý výrok, v němž se domáhá žalobce omluvit, je pouze nadpis článku a tento nadpis nemá povahu skutkového tvrzení, ale jedná se spíše o hodnotový soud, kterým anonymizováno hodnotil postoj anonymizováno obec k problematice sdělování anonymizována tři slova. Při hodnocení žaloby a řešení kolize mezi základním právem svobody projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti žalobce, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu II ÚS 2051/14 a jak uvedl výše, zabýval se povahou výroku, dále obsahem výroku a jeho formou, kdy dospěl k závěru, že z obsahu celého článku nevyplývá žádný expresivní či dokonce vulgární výrok na adresu žalobce. Obsahem výroku je pak informace o tom, zda zveřejňovat či nezveřejňovat anonymizována dvě slova v jednotlivých anonymizováno, které přitom představitelům anonymizováno a anonymizováno byly známy. V tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že článek byl vydán datum, tedy v počátku pandemie anonymizováno, která zasáhla celý svět. Obecně lze říci, že všichni v počátcích pandemie dychtili po informacích o tom, co se děje a co tento anonymizováno pro nás znamená. Soud chápe postoj žalobce, tedy nechtěl vyvolávat a šířit paniku a řídil se pokynem anonymizována dvě slova, jak vyplývá z anonymizováno komunikace na číslo listu spisu, kdy anonymizována tři slova anonymizováno územní celek nebylo doporučeno zveřejňovat anonymizována dvě slova podle anonymizováno. Na druhé straně soud chápe i postoje redakce anonymizována tři slova, která se snažila získat co nejvíce informací o něčem tak novém a zásadním, jako je současná pandemie anonymizováno, která naprosto změnila svět. V tomto směru soud přihlíží i k postavení kritizované osoby, tedy žalobce, který je anonymizováno územní celek. Jedná se tedy o osobu anonymizováno činnou a předmětný výrok se dotýkal ryze jeho veřejné sféry. Také soud přihlédl k tomu, že k výroku, resp. vydání celého článku došlo právě v počátcích současné anonymizováno pandemie, jedná se o novinářský článek a novinář vycházel pouze z toho, co mu žalobce odpověděl, přičemž z odpovědi je zřejmé, že znal anonymizována tři slova anonymizováno na anonymizováno, ale sdělit je nechtěl. Ačkoliv to, proč to takto činil, bylo také uvedeno, a to sice, že nehodlal šířit paniku. S ohledem na všechny tyto okolnosti případu, kdy článek neobsahuje žádné negativní tvrzení na adresu žalobce, žádné nepravdivé tvrzení a zejména s ohledem na dobu, kdy tento článek vyšel, soud dospěl k závěru, že zde není žádný důvod pro to, aby tento článek mohl zasáhnout do osobních práv žalobce. Pouhý nadpis, kde bylo uvedeno„ anonymizována dvě slova“ a použití tohoto výrazu„ anonymizováno“ soud považuje nikoliv za skutkové tvrzení, ale za hodnotový soud, který redaktor hodnotil postoj anonymizováno ke zveřejňování informací o anonymizováno v jednotlivých anonymizováno. Z tohoto důvodu tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
15. Žalobce se pak snaží dalšími články prokazovat, že žalovaný vede kampaň proti žalobci. Výrok z žádného následujících článků se však nepromítá do petitu žaloby. Soud se přesto k těmto jednotlivým článkům vyjádří, když článek v rubrice„ anonymizována čtyři slova“ ze dne datum, nacházející se ve stejném vydání anonymizována tři slova, jako předmětný článek„ anonymizována čtyři slova“ uvádí, že se rozmáhá„ anonymizováno“, který se navzdory demokratického principu práva na informace, osobuje právo neříkat občanům, co chtějí vědět. anonymizována dvě slova je smutným premiantem tohoto přístupu. Nedostatek informací redakce žalovaného srovnává s události anonymizováno v anonymizováno a cenzurou komunistického režimu. Tento článek obsahuje vyloženě hodnotící soudy, nicméně celý navazuje na předchozí článek o tom, že se tedy vedení územní celek rozhodlo nesdělovat informace o anonymizována dvě slova, s čímž tedy redakce nesouhlasí a má za to, že občané mají právo na tyto informace. Opětovně soud uvádí, že se tak stalo v počátcích pandemie anonymizováno, která zasáhla celý svět a která způsobila naprostou změnu dosavadního života všech obyvatel a v počátcích nebylo zřejmé, jak s touto situací se popasujeme, jak se tato situace bude dále vyvíjet a jaké budou její následky. Je tedy logické, že mezi obyvateli byl daleko větší hlad po informacích, než v běžných případech. Nicméně tato kritika se dotýká veřejné sféry kritizované osoby, tedy celého anonymizována dvě slova, nikdo jiný zde konkretizován a vyloženě jmenován není a podle názoru soudu, forma této kritiky a těchto výroků není ani natolik expresivní či dokonce vulgární, aby vyvolávala potřebu ochrany osobnostních práv. Pokud jde pak o článek, který je nazván„ anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova“, pak tento naráží na skutečnost, že žalobce měl anonymizována tři slova a tyto informace nebyly ze strany vedení anonymizováno poskytnuty. Opět se jedná o článek, který má víceméně hodnotové soudy, neboť se zaobírá tím, zda obyvatelé a anonymizováno mají právo na to znát anonymizováno stav svých anonymizována dvě slova a z jeho obsahu však vyplývá, že žalobce byl anonymizováno, ale nebylo řečeno, jakou anonymizována dvě slova. Opětovně soud poukazuje na situaci ohledně pandemie anonymizováno a ohledně současné i předchozí situace, kdy pandemie trvá již bezmála rok a stále je tím největším tématem, které se ve všech médiích probírá, neboť je to něco, co každému změnilo zcela jeho obvyklý život, zasáhlo každého z obyvatel a z tohoto důvodu je daleko větší poptávka po informacích ohledně tohoto tématu. Tady je znovu kritika ohledně nedostatku informací ze strany anonymizováno územní celek, nicméně i když se dotýká osobnostní sféry pana anonymizováno, nezasahuje do ní žádným citelným a vulgárním způsobem. Soud má za to, že zejména v podmínkách současných, tedy probíhající pandemie, je tato snaha o informace ohledně anonymizováno onemocnění pochopitelná a omluvitelná. Ani v dalším článku ohledně anonymizováno pro anonymizováno jméno příjmení soud neshledal na výrocích týkajících se žalobce ničeho nepravdivého či expresního a vulgárního, je to pouze informace o jednom anonymizováno a řešení této situace, ale nejedná se o výroky, které by citelně zasáhly do osobnostní sféry žalobce, když žalobce je v článku citován a celý tento článek se zabývá anonymizováno jednoho ze anonymizováno, tedy ryze politickým tématem a nezasahuje do soukromé sféry žalobce žádným způsobem. Pokud jde o článek ohledně anonymizována čtyři slova, tak se soud rozhodl, že tento článek nebude žádným způsobem hodnotit, a to z tohoto důvodu, že předmětný článek je předmětem anonymizována tři slova příjmení anonymizováno role v řízení a soud anonymizována tři slova bez konkrétní znalosti konkrétních okolností a bez účastí anonymizováno příjmení, jaké budou závěry z tohoto anonymizována dvě slova Poslední články se pak zabývají odměnami anonymizováno, které měly být anonymizována dvě slova. Žalobce se pak domnívá, že žalovaný se zaměřil na jeho osobu a že ji takovýmto způsobem diskredituje a vede proti němu kampaň. Nicméně z četnosti těchto článků soud cílenou kampaň nevyvodil. První dva citované články byly součástí jednoho vydání dne datum, další článek ohledně odměny radního a článek s názvem„ anonymizována čtyři slova“ včetně článku„ anonymizována čtyři slova anonymizováno“ ohledně nevydávání anonymizováno, byly součástí jednoho vydání anonymizováno ze dne datum, článek zabývající se anonymizováno pana anonymizováno je datován datum a poslední článek odkazující na anonymizována dvě slova je z vydání anonymizována dvě slova ze dne datum. Dá se tedy říci, že pokud se jedná o anonymizováno periodikum, nejsou články, které by se dotýkaly osobnostní sféry žalobce dle jeho názoru v každém vydání anonymizována dvě slova a soud má za to, že se nejedná o cílenou kampaň zaměřenou vůči žalobci. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2591/2011, kdy Nejvyšší soud konstatuje:„ Je jistě skutečností, že práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i politici a ostatní veřejně činné osoby; měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů, jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je to dáno tím, že osoba vstoupivší na veřejnost musí počítat s tím, že jakožto osoba známá, bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. Zde je na místě volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací a hodnocení jednání takové osoby právě proto, že jsou na ni kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna se o ni dozvídat, a to pro posouzení způsobilosti, jak například odborné tak morální, obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává.“ 16. Soud má za to, že pokud se osoba žalobce vyskytuje v článcích anonymizována tři slova, tak je to dáno povahou tohoto anonymizováno, který se zabývá událostmi právě v anonymizována dvě slova a anonymizováno obec je jedním z anonymizována dvě slova tohoto anonymizováno. Jako takový pak musí snášet větší míru pozornosti a samozřejmě i větší míru kritiky své osoby, jakožto osoby anonymizována dvě slova. Z obsahu předložených článků vyplynulo, že kritika a hodnotící soudy v článcích obsažené se zabývají veřejnou sférou žalobce, tedy víceméně jeho anonymizováno činnosti, jako anonymizováno územní celek a formy těchto výroků nejsou natolik expresivní či dokonce vulgární, aby zasahovaly do osobnostní sféry žalobce. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že k zásahu do osobnostních práv žalobce nedošlo a žalobu v celém rozsahu zamítl.
17. Pokud se jedná o náhradu nákladů řízení, tak v daném sporu byl úspěšný žalovaný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny náklady právního zastoupení. Jedná se jednak o odměnu podle § 9 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 50.000 Kč ve výši 3.100 Kč, přičemž bylo učiněno celkem 6 úkonů právní pomoci, a to převzetí věci, rozmluva s klientem přes 1 hodinu, sepis vyjádření k žalobě a sepis vyjádření k podání žalobce a dále účast u jednání před Okresním soudem v Bruntále dne datum přesahujícím dvě hodiny, dále 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a ztráta času cestou z obec do obec a zpět ve výši 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu a cestovné z obec do obec a zpět, celkem ujeto anonymizováno km osobním vozem Volvo anonymizováno, registrační značka, s průměrnou spotřebou nafty motorové 8,2 l číslo km, cenou nafty 27,20 Kč, základní sazbou za použití osobního vozidla 4,4 Kč km podle nařízení vlády č. 589/2020 Sb. činí cestovné 504 Kč. To vše je pak zvýšeno podle § 137 o. s. ř. o 21% DPH činící 4.473,84 Kč Náklady řízení v celkové výši 25.777,84 Kč jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalované. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.