38 C 196/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: ochrana osobnosti

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá, aby žalovaný byl povinen uveřejnit v [anonymizována tři slova] omluvu ve znění:„ Omlouváme se [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] za nepravdivé tvrzení o tom, že by zatajoval informace o [anonymizována dvě slova] osob v souvislosti [anonymizována tři slova] [anonymizováno], jak jsme uvedli, či naznačili v článku v našem [anonymizováno] dne [datum] s názvem„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, jelikož uvedené tvrzení se nezakládalo na pravdě. Informace o [anonymizována tři slova] nebyly zveřejněny z důvodu [anonymizována tři slova] [územní celek], kterým se musel [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] řídit“, a to v nejbližším vydání [anonymizována tři slova], který bude vydán po dni nabytí právní moci rozsudku a aby byl povinen zaplatit nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 25.777, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

9. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

10. Podle § 81 odst. 1 občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

11. Podle § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. [Anonymizovaný odstavec]

13. Žalobce se domáhal omluvy nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč za nepravdivé tvrzení o tom, že by zatajoval informace o [anonymizována tři slova] v souvislosti se [anonymizována dvě slova].

14. Soud při řešení práva žalobce na ochranu jeho cti a důstojnosti řešil kolizi dvou základních práv, a to svobody projevu a právo žalobce na ochranu důstojnosti a cti. V daném případě vzal v úvahu povahu výroku, kdy se jedná o skutkové tvrzení, kdy žalovaný v nadpisu článku použil [anonymizováno 8 slov], v obsahu článku je však doslovná citace slov žalobce, které zaslal jako odpověď na jeho dotaz. Žalobce se rozhodl, že počet [anonymizováno] sdělovat nebude a uvedl i důvody a celá tato odpověď byla v článku citována. Soud dospěl k závěru, že obsah předmětného článku je pravdivý, neuvádí žádné nepravdivé, falešné či zcestné informace, ale informuje o stanovisku [anonymizováno] [územní celek] i o stanovisku [anonymizováno] [územní celek]. Tedy v obsahu článku není žádný nepravdivý výrok. Použitý výrok, v němž se domáhá žalobce omluvit, je pouze nadpis článku a tento nadpis nemá povahu skutkového tvrzení, ale jedná se spíše o hodnotový soud, kterým [anonymizováno] hodnotil postoj [anonymizováno] [obec] k problematice sdělování [anonymizována tři slova]. Při hodnocení žaloby a řešení kolize mezi základním právem svobody projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti žalobce, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu II ÚS 2051/14 a jak uvedl výše, zabýval se povahou výroku, dále obsahem výroku a jeho formou, kdy dospěl k závěru, že z obsahu celého článku nevyplývá žádný expresivní či dokonce vulgární výrok na adresu žalobce. Obsahem výroku je pak informace o tom, zda zveřejňovat či nezveřejňovat [anonymizována dvě slova] v jednotlivých [anonymizováno], které přitom představitelům [anonymizováno] a [anonymizováno] byly známy. V tomto směru soud poukazuje na skutečnost, že článek byl vydán [datum], tedy v počátku pandemie [anonymizováno], která zasáhla celý svět. Obecně lze říci, že všichni v počátcích pandemie dychtili po informacích o tom, co se děje a co tento [anonymizováno] pro nás znamená. Soud chápe postoj žalobce, tedy nechtěl vyvolávat a šířit paniku a řídil se pokynem [anonymizována dvě slova], jak vyplývá z [anonymizováno] komunikace na [číslo listu] spisu, kdy [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] nebylo doporučeno zveřejňovat [anonymizována dvě slova] podle [anonymizováno]. Na druhé straně soud chápe i postoje redakce [anonymizována tři slova], která se snažila získat co nejvíce informací o něčem tak novém a zásadním, jako je současná pandemie [anonymizováno], která naprosto změnila svět. V tomto směru soud přihlíží i k postavení kritizované osoby, tedy žalobce, který je [anonymizováno] [územní celek]. Jedná se tedy o osobu [anonymizováno] činnou a předmětný výrok se dotýkal ryze jeho veřejné sféry. Také soud přihlédl k tomu, že k výroku, resp. vydání celého článku došlo právě v počátcích současné [anonymizováno] pandemie, jedná se o novinářský článek a novinář vycházel pouze z toho, co mu žalobce odpověděl, přičemž z odpovědi je zřejmé, že znal [anonymizována tři slova] [anonymizováno] na [anonymizováno], ale sdělit je nechtěl. Ačkoliv to, proč to takto činil, bylo také uvedeno, a to sice, že nehodlal šířit paniku. S ohledem na všechny tyto okolnosti případu, kdy článek neobsahuje žádné negativní tvrzení na adresu žalobce, žádné nepravdivé tvrzení a zejména s ohledem na dobu, kdy tento článek vyšel, soud dospěl k závěru, že zde není žádný důvod pro to, aby tento článek mohl zasáhnout do osobních práv žalobce. Pouhý nadpis, kde bylo uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“ a použití tohoto výrazu„ [anonymizováno]“ soud považuje nikoliv za skutkové tvrzení, ale za hodnotový soud, který redaktor hodnotil postoj [anonymizováno] ke zveřejňování informací o [anonymizováno] v jednotlivých [anonymizováno]. Z tohoto důvodu tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. Žalobce se pak snaží dalšími články prokazovat, že žalovaný vede kampaň proti žalobci. Výrok z žádného následujících článků se však nepromítá do petitu žaloby. Soud se přesto k těmto jednotlivým článkům vyjádří, když článek v rubrice„ [anonymizována čtyři slova]“ ze dne [datum], nacházející se ve stejném vydání [anonymizována tři slova], jako předmětný článek„ [anonymizována čtyři slova]“ uvádí, že se rozmáhá„ [anonymizováno]“, který se navzdory demokratického principu práva na informace, osobuje právo neříkat občanům, co chtějí vědět. [anonymizována dvě slova] je smutným premiantem tohoto přístupu. Nedostatek informací redakce žalovaného srovnává s události [anonymizováno] v [anonymizováno] a cenzurou komunistického režimu. Tento článek obsahuje vyloženě hodnotící soudy, nicméně celý navazuje na předchozí článek o tom, že se tedy vedení [územní celek] rozhodlo nesdělovat informace o [anonymizována dvě slova], s čímž tedy redakce nesouhlasí a má za to, že občané mají právo na tyto informace. Opětovně soud uvádí, že se tak stalo v počátcích pandemie [anonymizováno], která zasáhla celý svět a která způsobila naprostou změnu dosavadního života všech obyvatel a v počátcích nebylo zřejmé, jak s touto situací se popasujeme, jak se tato situace bude dále vyvíjet a jaké budou její následky. Je tedy logické, že mezi obyvateli byl daleko větší hlad po informacích, než v běžných případech. Nicméně tato kritika se dotýká veřejné sféry kritizované osoby, tedy celého [anonymizována dvě slova], nikdo jiný zde konkretizován a vyloženě jmenován není a podle názoru soudu, forma této kritiky a těchto výroků není ani natolik expresivní či dokonce vulgární, aby vyvolávala potřebu ochrany osobnostních práv. Pokud jde pak o článek, který je nazván„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“, pak tento naráží na skutečnost, že žalobce měl [anonymizována tři slova] a tyto informace nebyly ze strany vedení [anonymizováno] poskytnuty. Opět se jedná o článek, který má víceméně hodnotové soudy, neboť se zaobírá tím, zda obyvatelé a [anonymizováno] mají právo na to znát [anonymizováno] stav svých [anonymizována dvě slova] a z jeho obsahu však vyplývá, že žalobce byl [anonymizováno], ale nebylo řečeno, jakou [anonymizována dvě slova]. Opětovně soud poukazuje na situaci ohledně pandemie [anonymizováno] a ohledně současné i předchozí situace, kdy pandemie trvá již bezmála rok a stále je tím největším tématem, které se ve všech médiích probírá, neboť je to něco, co každému změnilo zcela jeho obvyklý život, zasáhlo každého z obyvatel a z tohoto důvodu je daleko větší poptávka po informacích ohledně tohoto tématu. Tady je znovu kritika ohledně nedostatku informací ze strany [anonymizováno] [územní celek], nicméně i když se dotýká osobnostní sféry pana [anonymizováno], nezasahuje do ní žádným citelným a vulgárním způsobem. Soud má za to, že zejména v podmínkách současných, tedy probíhající pandemie, je tato snaha o informace ohledně [anonymizováno] onemocnění pochopitelná a omluvitelná. Ani v dalším článku ohledně [anonymizováno] pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud neshledal na výrocích týkajících se žalobce ničeho nepravdivého či expresního a vulgárního, je to pouze informace o jednom [anonymizováno] a řešení této situace, ale nejedná se o výroky, které by citelně zasáhly do osobnostní sféry žalobce, když žalobce je v článku citován a celý tento článek se zabývá [anonymizováno] jednoho ze [anonymizováno], tedy ryze politickým tématem a nezasahuje do soukromé sféry žalobce žádným způsobem. Pokud jde o článek ohledně [anonymizována čtyři slova], tak se soud rozhodl, že tento článek nebude žádným způsobem hodnotit, a to z tohoto důvodu, že předmětný článek je předmětem [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] a soud [anonymizována tři slova] bez konkrétní znalosti konkrétních okolností a bez účastí [anonymizováno] [příjmení], jaké budou závěry z tohoto [anonymizována dvě slova] Poslední články se pak zabývají odměnami [anonymizováno], které měly být [anonymizována dvě slova]. Žalobce se pak domnívá, že žalovaný se zaměřil na jeho osobu a že ji takovýmto způsobem diskredituje a vede proti němu kampaň. Nicméně z četnosti těchto článků soud cílenou kampaň nevyvodil. První dva citované články byly součástí jednoho vydání dne [datum], další článek ohledně odměny radního a článek s názvem„ [anonymizována čtyři slova]“ včetně článku„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ ohledně nevydávání [anonymizováno], byly součástí jednoho vydání [anonymizováno] ze dne [datum], článek zabývající se [anonymizováno] pana [anonymizováno] je datován [datum] a poslední článek odkazující na [anonymizována dvě slova] je z vydání [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Dá se tedy říci, že pokud se jedná o [anonymizováno] periodikum, nejsou články, které by se dotýkaly osobnostní sféry žalobce dle jeho názoru v každém vydání [anonymizována dvě slova] a soud má za to, že se nejedná o cílenou kampaň zaměřenou vůči žalobci. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2591/2011, kdy Nejvyšší soud konstatuje:„ Je jistě skutečností, že práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i politici a ostatní veřejně činné osoby; měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů, jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je to dáno tím, že osoba vstoupivší na veřejnost musí počítat s tím, že jakožto osoba známá, bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. Zde je na místě volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací a hodnocení jednání takové osoby právě proto, že jsou na ni kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna se o ni dozvídat, a to pro posouzení způsobilosti, jak například odborné tak morální, obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává.“ 16. Soud má za to, že pokud se osoba žalobce vyskytuje v článcích [anonymizována tři slova], tak je to dáno povahou tohoto [anonymizováno], který se zabývá událostmi právě v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] je jedním z [anonymizována dvě slova] tohoto [anonymizováno]. Jako takový pak musí snášet větší míru pozornosti a samozřejmě i větší míru kritiky své osoby, jakožto osoby [anonymizována dvě slova]. Z obsahu předložených článků vyplynulo, že kritika a hodnotící soudy v článcích obsažené se zabývají veřejnou sférou žalobce, tedy víceméně jeho [anonymizováno] činnosti, jako [anonymizováno] [územní celek] a formy těchto výroků nejsou natolik expresivní či dokonce vulgární, aby zasahovaly do osobnostní sféry žalobce. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že k zásahu do osobnostních práv žalobce nedošlo a žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. Pokud se jedná o náhradu nákladů řízení, tak v daném sporu byl úspěšný žalovaný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny náklady právního zastoupení. Jedná se jednak o odměnu podle § 9 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 50.000 Kč ve výši 3.100 Kč, přičemž bylo učiněno celkem 6 úkonů právní pomoci, a to převzetí věci, rozmluva s klientem přes 1 hodinu, sepis vyjádření k žalobě a sepis vyjádření k podání žalobce a dále účast u jednání před Okresním soudem v Bruntále dne [datum] přesahujícím dvě hodiny, dále 6 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a ztráta času cestou z [obec] do [obec] a zpět ve výši 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu a cestovné z [obec] do [obec] a zpět, celkem ujeto [anonymizováno] km osobním vozem Volvo [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou nafty motorové 8,2 l [číslo] km, cenou nafty 27,20 Kč, základní sazbou za použití osobního vozidla 4,4 Kč km podle nařízení vlády č. 589/2020 Sb. činí cestovné 504 Kč. To vše je pak zvýšeno podle § 137 o. s. ř. o 21% DPH činící 4.473,84 Kč Náklady řízení v celkové výši 25.777,84 Kč jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalované.