Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

38 C 205/2020

č. j. 38 C 205/2020-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBU:2021:38.C.205.2020.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8.000 Kč od 7. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 8.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 8.000 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115 a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že společnost [právnická osoba] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru na částku 8.000 Kč. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu, že částku 8.000 Kč dne 7. 12. 2017 poslala na účet žalovaného, což bylo potvrzeno [anonymizována dvě slova] (výpis z účtu a potvrzení banky). Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 8.000 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu a potvrzením banky. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 8.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 OZ ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.