38 C 225/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 367.741,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni 254.141,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 3. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 113.599,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.089,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 12.707,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 367.741,83 Kč společně a nerozdílně po žalovaných s tím, že je provozovatelem distribuční soustavy a zaměstnanci [právnická osoba] [právnická osoba] byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny na adrese [adresa]. Bylo zjištěno neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení, a to v prostoru za kuchyňskou linkou pod oknem byla zjištěna neměřená instalační krabice. Oba žalovaní byli rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznáni vinnými z přečinu krádeže, kdy v blíže nezjištěné době, avšak nejméně od podzimu 2015 do 19. prosince 2017 v [obec] vsi [adresa] v rodinném domě neoprávněně odebírali z distribuční soustavy na odběrném místě [číslo] elektrickou energii, když [celé jméno žalovaného] jako spolumajitel objektu a vyučený elektrikář na žádost nájemce [celé jméno žalovaného] v úmyslu ušetřit peníze k zaplacení elektřiny provedl neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení mezi hlavní domovní skříní a elektroměrem, které napojil do instalační krabice s jističi a stykačem umístěného v prostoru kuchyně, ukrytého za kuchyňskou linkou. Žalobkyně pak byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Cenu odebrané elektřiny stanovila žalobkyně na základě provedeného měření podle znaleckého posudku znalce [titul]. [příjmení].

2. Žalovaný č. 1 se žalobou nesouhlasil. Na svou obranu uvedl, že uznává nárok žalobkyně, pokud se týká náhrady škody za odebranou elektrickou energii ve výši 77.268,39 Kč a náhradu nákladů prokazatelně vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektrické energie ve výši 15.373,44 Kč. Uvádí, že přednost má náhrada škody skutečná před náhradou fiktivní podle vyhl. č. 82/2011 Sb. s tím, že vychází ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení], který stanovil výši škody za období, kdy byla žalobkyní měřena pomocí PMC celková odebraná elektřina do objektu. Zároveň však znalec odmítl, aby takhle byla spočítána škoda za celé období, když byla měřena pouze část období, když se z takto krátkého období nemůže činit závěr o ustálenosti odběru po období dvouleté. Dále poukazuje na skutečnost, že existují další znalecké posudky a škoda je stanovena vždy v jiné výši. Žalovaný č. 1 tak má za to, že by mělo dojít k vypracování nového znaleckého posudku a s výší požadované škody nesouhlasí.

3. Druhý žalovaný také nesouhlasil s výší požadované škody a uvádí, že škoda vyčíslená znalcem [titul]. [příjmení] v rámci trestního řízení byla žalovaným č. 2 zpochybněna, kdy rovněž druhý žalovaný vychází ze znaleckého posudku [titul]. [příjmení], který stanovil výši škody v částce 92.641,44 Kč a ve zbývající výši nárok nemá za důvodný. [Obsah trestního rozsudku]

5. Žalobkyně dne 19. 12. 2017 provedla kontrolu odběrného místa [číslo] v 10:10 hod. ukončila kontrolu s tím, že došlo k neoprávněnému odběru, k demontáži měřícího zařízení a přerušení dodávky elektřiny z důvodu nevyhovujícího technického stavu hlavního domovního vedení (oznámení na č. l. 40 spisu). Žalobkyně požádala [celé jméno žalovaného] o uhrazení částky 460.383,27 Kč fakturou ze dne 22. 2. 2019 se splatností 15. 3. 2019 (faktura).

6. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

7. Podle odst. 3 § 51 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

8. Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru stanovuje § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody. Podle odst. 1 § 9 při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

9. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

10. Podle odst. 4 u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí za a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo za b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo za c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b).

11. Podle odst. 5 výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účinku rovna jedné.

12. Podle odst. 6 hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval, za a) a za prvé od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců, za druhé nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně.

13. Podle odst. 9 výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle odst. 12 § 9 součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

15. Provedeným dokazováním, a to zejména rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v souladu s výpověďmi žalovaných v rámci trestního řízení a také předloženými listinami, a to oznámení o provedené kontrole a protokolem o provedené kontrole, bylo prokázáno, že žalovaní v době nejméně od podzimu 2015 do 19. 12. 2017 v [adresa] v rodinném domě neoprávněně odebírali z distribuční soustavy elektrickou energii, když žalovaný [celé jméno žalovaného] jako spolumajitel objektu a vyučený elektrikář na žádost nájemce [celé jméno žalovaného] provedl neoprávněně napojení na hlavní domovní vedení mezi hlavní domovní skříní a elektroměrem, který napojil do instalační krabice s jističi a stykačem umístěného v prostoru kuchyně, ukryté za kuchyňskou linkou. Z této krabice pak neměřenou elektřinu odebírali a napájeli jí část elektrospotřebičů. Toto ani mezi účastníky sporné nebylo. Spor mezi účastníky byl o výši náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu.

16. V rámci trestního řízení byly totiž vypracovány tři znalecké posudky, přičemž dva znalecké posudky znalce [příjmení] a [titul]. [obec] se shodovaly při stanovení ceny za odebranou elektřinu dle vyhl. č. 82/2011 Sb., § 9. Znalec [jméno] [příjmení] pak stanovoval výši škody ještě podle elektrospotřebičů na základě výpovědí žalovaných v rámci trestního řízení a tuto škodu stanovil na částku 96.236 Kč včetně nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru. Znalecký posudek [titul]. [příjmení] pak vycházel při stanovení výše náhrady škody pouze za období, kdy byla měřena přenosným zařízením odebíraná elektřina, což však bylo období 102 dnů od 8. 9. 2017 do 19. 12. 2017. Za toto období pak stanovil výši náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 77.268,39 Kč + náklady na zjištění a odstranění neoprávněného odběru ve výši 15.373,05 Kč, celkem tedy částku 92.641,44 Kč. Tuto částku pak žalovaní ke dni 16. 10. 2018 žalobkyni uhradili. Znalec [titul]. [příjmení] pak stanovoval cenu podle výpočtu dle § 9 vyhl. 82/2011 Sb., a stanovil ji na částku 331.410,34 Kč + 15.373,05 Kč za zjišťování a odstraňování neoprávněného odběru.

17. Při stanovení výše náhrady škody vyšel soud právě z těchto tří znaleckých posudků a dospěl k závěru, že cenu elektřiny neoprávněně odebírané nelze v daném případě stanovit jiným způsobem, než výpočtem podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. v souladu s § 51 odst. 2 energetického zákona. V daném případě nepřichází v úvahu postup podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., neboť množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny nelze na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny zjistit. Žalobkyně přenosným měřením zjistila množství neoprávněně odebírané elektřiny pouze za dobu od 8. 9. 2017 do 19. 12. 2017, tj. za dobu o 102 dnů. Elektřina pak byla měřena v podzimním a zimním období, které je energeticky náročnější. Z tak krátkého období měření pak nelze ani učinit závěr o tom, že by takto naměřené hodnoty mohly být žalovanými dosahovány v průběhu požadovaného období 24 měsíců. Dle soudu se tedy měření po tak krátkou dobu nedá brát jako dostatečný vzorek pro výpočet množství odebrané elektřiny a ceny odebrané elektřiny za požadované dvouleté období. Pokud jde pak o znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který stanovil spotřebu a cenu neoprávněně odebrané elektřiny podle elektrospotřebičů, a to na částku 96.236 Kč za celé dvouleté období, pak v tomto případě soud konstatuje, že cena a množství odebrané elektřiny podle elektrospotřebičů neodpovídá údajům, které žalobkyně naměřila za období 102 dnů, když cena odebrané elektřiny dle elektrospotřebičů za dvouleté období činí částku 96.236 Kč, zatímco cena elektřiny za období 102 dnů a její množství je ve výši 77.268,39 Kč. V daném případě je zásadním problémem skutečnost, že znalec vychází a musel bohužel vycházet pouze z údajů, které poskytli žalovaní. Žalovaní pak tvrdili, že elektrokotel používali pouze v tzv. přechodovém období na jaře a na podzim na přitápění. V žádném případě jej nevyužívali po celou dobu, na topení v zimě poté používali kotel na tuhá paliva. Také pokud jde o líheň křepelek, která se nacházela v suterénu domu, tak v tomto směru vycházel znalec z údajů, které poskytli žalovaní o počtu hodin a dnů, kdy byla líheň provozována. Tyto údaje pak zpochybňoval znalec [titul]. [příjmení], který právě uváděl, že pokud jde o líheň, tak se mu nezdá pravděpodobný počet hodin, po který byla líheň napájena, a také samozřejmě konstatoval, že spotřeba je závislá od toho, jak budou elektrospotřebiče používány, tedy kolik hodin spotřeby zejména u elektrokotle bude uvedeno. Za této situace tedy objektivně nelze zjistit v současné době, jaké elektrospotřebiče žalovaní po dobu neoprávněného odběru používali a v jakém rozsahu, když cena zjištěná znalcem [jméno] [příjmení] podle elektrospotřebičů pak hrubě neodpovídá tomu, jaká byla cena odebrané elektřiny za dobu, kdy bylo prováděno měření neoprávněně odebírané elektřiny, a to po dobu pouze 102 dnů, kdy tato cena činí 77.268,39 Kč, zatímco za dvouleté období podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] by to činilo pouze 96.236 Kč. Za této situace se soud domnívá, že nelze stanovit cenu za neoprávněně odebranou elektřinu jakožto náhradu škody jinak, než podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., když k vydání této vyhlášky došlo právě z důvodu, kdy nebylo možné objektivně zjistit výši škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Dále pak soud poukazuje na znalecký posudek [titul]. [příjmení], ve kterém se znalec zaobírá spotřebou průměrnou denní v minulých letech, kdy průměrná denní spotřeba v období od 25. 10. 2012 do 4. 2. 2014 v době, kdy podle výpovědi účastníků ještě líhně křepelek nebyly natolik rozvinuté, byla průměrná denní spotřeba 17,55 kWh/den, zatímco spotřeba od 4. 2. 2014 do 19. 12. 2017 činí pouze 6,98 kWh/den, došlo tedy k poklesu o 60,2 %. Soud dále pak podotýká, že pokud jde o stanovení ceny neoprávněně odebrané elektřiny podle elektrospotřebičů, pak je nutno podotknout, že žalovaní byli motivováni k tomu, aby cena za odebranou energii byla co nejnižší a z tohoto důvodu, vědomi si energetické náročnosti provozu domu a líhně křepelek, se snažili ušetřit právě neoprávněným odběrem, tedy neoprávněným napojením. Soud pak vychází i z toho, že žalovaný [celé jméno žalovaného] nebyl schopen sdělit a prokazovat ani tu skutečnost, že by kotel na tuhá paliva opravdu v zimním období pouze a jen vytápěl rodinný dům, když nemohl předložit žádné doklady o nákupu paliva za předmětné období. Za této situace je tedy otázkou, jaké elektrospotřebiče a po jakou dobu žalovaní v předmětném dvouletém období užívali. Pokud jde tedy o výši škody, přistoupil soud k výši škody, tedy ceně elektřiny za neoprávněný odběr po dobu dvou let podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., která byla shodně stanovena jak v posudku znalce [jméno] [příjmení], tak v posudku [titul]. [obec]. Takto stanovená cena dle vyhlášky za neoprávněně odebranou elektřinu činí 331.410,34 Kč a dále podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., je to částka 15.373,05 Kč jako náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, její přerušení a odstranění. Od celkové částky 346.783,39 Kč pak soud odečetl již zaplacenou částku náhrady škody žalovanými 92.641,44 Kč a dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na náhradu škody ve výši 254.141,95 Kč. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, když se neztotožňuje s postupem žalobkyně, která cenu za neoprávněně odebranou elektřinu stanovila na základě měření po velmi krátké období na podzim a zimu, tedy období od 8. 9. 2017 do 17. 12. 2017 a na základě tohoto stanovila škodu propočtem na celé dvouleté období. Soud má za to, že období měřené žalobkyní nebylo natolik dlouhým obdobím, které by zahrnovalo více ročních období, aby z něj mohl soud vycházet jako z relevantní skutečnosti proto, že takto naměřené hodnoty mohly být dosahovány u žalovaných po celou dobu požadovaného dvouletého období.

18. Pokud jde pak o počátek prodlení a úroky z prodlení, má na ně podle § 1970 občanského zákoníku žalobkyně právo ve výši dané nařízením vlády č. 251/2013 Sb., přičemž soud vycházel z tvrzení žalobkyně, která uvedla, že tedy fakturu jako výzvu zaplacení žalované částky zasílaly žalovaným obyčejně poštou a neexistuje tedy doklad o jejich doručení. Nicméně jak vyplývá i z jednání žalovaných, žalovaní věděli o tom, jaké částky za neoprávněný odběr elektřiny žalobkyně po žalovaných požaduje, když tato uplatnila nárok na náhradu škody v rámci trestního řízení, a to mnohem dříve, než žalobkyně svůj nárok vyčíslila v rámci řízení civilního. Svědčí o tom také skutečnost, že žalovaní již před touto fakturou na svůj dluh u žalobkyně uhradili částku 92.641,44 Kč, a to k datu 16. 10. 2018.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění od placení soudních poplatků, přenesl soud poplatkovou povinnost v rozsahu, v jakém byla žalobkyně úspěšná, tj. ve výši 69,11 % na oba žalované a zavázal je společně a nerozdílně k zaplacení soudního poplatku České republice – Okresnímu soudu v Bruntále podle pol. 1 Sazebníku soudních poplatků ve výši 12.707,50 Kč.

20. Pokud jde o nárok na náhradu škody, tak tento má v rozsahu 38,28 % žalobkyně, když byla úspěšná se svým nárokem na náhradu škody ve výši 254.141,95 Kč, což představuje 69,11 % a neúspěšná byla v částce 113.599,88 Kč, což představuje neúspěch ve výši 30,89 %. Žalobkyně pak má právo na náhradu nákladů v paušální výši podle vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za jeden úkon, přičemž učinila čtyři úkony, a to předžalobní výzvu, sepis žaloby, účast u jednání a přípravu na jednání, dále náhradu hotových výdajů za fotokopie znaleckých posudků ve výši 790 Kč zaplacené soudu, dále cestovné z [obec] do [obec] a zpět osobním vozem Škoda Octavia [registrační značka] s průměrnou spotřebou nafty motorové 4,1 l [číslo] km a ceně nafty dle vyhl. č. 589/2020 Sb., 27,20 Kč za litr, sazbou základní náhrady za použití vozidla 4,4 km podle této vyhlášky činí cestovné 860,40 Kč Náklady žalobkyně tak činí celkem částku 2.850,40 Kč a žalobkyni přísluší náklady ve výši 38,22 %, což činí 1.089,40 Kč.