38 C 230/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 81.318,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 81.318,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 81.318,83 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku a uzavření smlouvy bylo stvrzeno převodem peněžních prostředků na účet žalované.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně předložila rámcovou smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že [právnická osoba] [příjmení] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru na částku 3.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvní pokutou dne [datum], avšak předložená smlouva není podepsána ani jednou ze stran (smlouva). Dle předloženého výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem 129.783 Kč a žalovaný uhradil 254.264,25 Kč (výpis z účtu).

4. Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Je nutno si uvědomit, že součástí rámcové smlouvy o úvěru měly být i ujednání o sankcích pro případ nesplacení. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení § 86 ZosÚ. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 5. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

6. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, považuje soud smlouvu o revolvingovém úvěru za neplatnou i z tohoto důvodu.

8. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je žalovaný povinen vrátit částku, která mu byla žalobkyní poskytnuta. Dle předloženého výpisu z účtu žalobkyně žalovanému vyplatila finanční prostředky ve výši celkem 129.783 Kč a žalovaný uhradil 254.264,25 Kč, tedy více než mu žalobkyně poskytla. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, byl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.