38 C 254/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 52.350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 52.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30.250 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22.100 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17.143,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 52.350 Kč s příslušenstvím z titulu ústní kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej a koupě buňky za kupní cenu 30.250 Kč a z titulu ústní kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej a koupě dvou kusů kontejnerů za kupní cenu 36.300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne [datum] zaplatil žalobkyni pouze část kupní ceny dle ústní kupní smlouvy ze dne [datum], a to částku 14.200 Kč, zbývá k úhradě dle této kupní smlouvy částka 22.100 Kč. Součet částky 30.250 Kč, jakožto nezaplacená kupní cena za kupní smlouvu ze dne [datum] a částky 22.100 Kč, jakožto nezaplacená zbývající kupní cena dle kupní smlouvy [datum], odpovídá částce 52.350 Kč, jíž se žalobkyně domáhá touto žalobou zaplacení včetně příslušenství.

2. Žalovaný se v rámci podaného odporu ze dne [datum] vůči podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává a to ani částečně. V rámci své procesní obrany žalovaný uvedl, že má vůči žalobkyni pohledávku, která byla žalobkyni vyúčtována fakturou č. 2011 ve výši 82.740 Kč. Podle vyjádření žalovaného dle dohody mezi ním a žalobkyní byla žalobkyni provedena oprava vozidla zn. Škoda, [registrační značka], přičemž dle žalovaného byla tato oprava uhrazena pouze částečně. Žalovaná má rovněž za to, že tímto dílčím plněním byl závazek žalobkyně vůči žalovanému uznán co do důvodu i výše. Podle dohody o zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum], kterou zaslal žalobkyni, se žalovaný domnívá, že uvedená pohledávka dle faktury č. 2011 ve výši 82.740 Kč byla uhrazena pouze částečně, a to ve výši 30.390 Kč, zbývá tedy k úhradě částka ve výši 52.350 Kč, a tuto žalovaný započítává vůči pohledávkám žalobkyně, které jsou rovněž ve výši 52.350 Kč. Nad rámec uvedené pohledávky žalovaný uvedl, že eviduje za žalobkyní další pohledávky, které dodatečně doloží.

3. Žalobkyně s procesní obranou žalovaného nesouhlasí, považuje ji za nedůvodnou, a vůči namítané pohledávce žalovaného vznesla námitku promlčení. Žalobkyně je názoru, že námitka započtení je vystavěna na nevyčísleném (tvrzeném) dluhu, když již ze samotné faktury žalovaného je zřejmé, že jde o nárok z roku 2011, a tedy o promlčený nárok. Žalobkyně rovněž poukázala na spornost faktury žalovaného (č. 2011), neboť datum splatnosti ([datum]) předchází datu jejího vystavění ([datum]). Žalobkyně tuto fakturu rovněž neeviduje ve svém účetnictví. Žalobkyně je přesvědčena, že pokus žalovaného o započtení z roku 2018 byl učiněn v době, kdy k započtení z důvodu promlčení dojít nemohlo, a proto jej žalobkyně odmítla. Existence nepromlčené pohledávky je dle názoru žalobkyně k datu [datum] a [datum], tedy k datům, kdy nabyly splatnosti pohledávky žalobkyně, vyloučena a není tak možné její započtení na pohledávky žalobkyně. Žalobkyně má rovněž za to, že v rámci dvoustranné dohody o započtení nelze souhlas nahrazovat konstrukcí nereagování (nečinnosti), jak učinil žalovaný.

4. Žalobkyně rovněž ve svém vyjádření ze dne [datum] navrhla změnu žaloby co do příslušenství druhé pohledávky, čemuž bylo vyhověno usnesením okresního soudu v [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. Z předložených listinných důkazů, především z odmítnutí zápočtu ze dne [datum], dohody o zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum], výpisu z účtu žalobkyně, předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], faktury č. 2018 ze dne [datum], faktury č. 2018 ze dne [datum], faktury č. 2011 ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum], včetně dokladů o doručení, soud zjistil následující skutkový stav.

6. Žalobkyně se žalovaným uzavřela ústní kupní smlouvu dne [datum], jejímž předmětem byl prodej a koupě stavební buňky za 30.250 Kč, na základě které byla vystavena faktura č. 2018 ze dne [datum] (s datem splatnosti [datum]) a ústní kupní smlouvu dne [datum], jejímž předmětem byl prodej a koupě dvou kusů kontejnerů za kupní cenu 36.300 Kč, na základě které byla vystavena faktura č. 2018 ze dne [datum] (s datem splatnosti [datum]). Uzavření těchto ústních kupních smluv a rovněž souvisejících faktur nečinili strany v průběhu řízení sporným. Žalovaný však, co se ústní kupní smlouvy ze dne [datum] týče (a tedy faktury č. 2018), uhradil dne [datum] žalobkyni pouze část kupní ceny dle této smlouvy, a to částku 14.200 Kč, k úhradě tak zbývá částka 22 100 Kč. Celkově má žalovaný vůči žalobkyni dluh ve výši 52.350 Kč (součet nezaplacené kupní ceny dle ústní kupní smlouvy ze dne [datum] a zbývající části kupní ceny dle ústní kupní smlouvy ze dne [datum], tedy 30.250 Kč + 22.100 Kč). Žalovaný žalobkyni zaslal dohodu o zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum], podle které se strany (žalobkyně a žalovaný) měli dohodnout na vyrovnání vzájemných pohledávek jejich zápočtem ke dni podpisu této dohody, tj. ke dni [datum]. Předmětem této dohody je pohledávka žalovaného za žalobkyní dle faktury č. 2011 ze dne [datum] ve výši 82.740 Kč, přičemž po částečné úhradě ve výši 30.390 Kč je zůstatkem pohledávka ve výši 52.350 Kč a dále pohledávky žalobkyně ve výši 30.250 Kč dle faktury č. 2018 ze dne [datum] a ve výši 36.300 Kč dle faktury č. 2018 ze dne [datum], tedy částka 66.550 Kč. Rozdíl mezi pohledávkou žalovaného a pohledávkami žalobkyně ve výši 14.200 Kč, se zavazuje žalovaný dle této dohody zaplatit na účet žalobkyně. Současně žalovaný v rámci této dohody vyzval žalobkyni, nechť v 7 denní lhůtě tento zápočet potvrdí, v opačném případě bude tento zápočet považovat za odsouhlasený. V reakci na tuto dohodu žalobkyně listinou označenou„ odmítnutí zápočtu“ ze dne [datum] sdělila žalovanému, že odmítá jakékoli započtení pohledávky žalovaného a trvá na úhradě částky 30.250 Kč dle faktury č. 2018 ze dne [datum] a částky 22.100 Kč dle faktury č. 2018 ze dne [datum] (přičemž současně žalobkyně potvrdila dílčí úhradu této faktury co do částky 14.200 Kč). [příjmení] 14.200 Kč byla připsána na účet žalobkyně dne [datum] (výpis z účtu žalobkyně). Podle vyjádření žalovaného na jednání dne [datum] měla být tato faktura částečně žalobkyní zaplacena v průběhu května a června 2011 v částce 30.390 Kč. Soud nemá za prokázané, zda tomu tak skutečně bylo, rovněž soud nemá za prokázané, kdy měla nastat splatnost dle faktury, má však důvodně za to, že splatnost měla nastat nejpozději v průběhu května či června 2011, s ohledem na termín tvrzené částečné úhrady.

7. Uvedený skutkový stav soud posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako„ o. z.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jako„ obchodní zákoník“), a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako„ o. s. ř.). Předmětem sporu v projednávané věci je kompenzační námitka žalovaného, tedy zda je tuto pohledávku žalovaného možné započíst vůči pohledávkám žalobkyně. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k následujícímu právnímu závěru.

8. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3036 o. z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 1989 o. z., promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 617 o. z., i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě. Podle § 98 o. s. ř., vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Podle § 358 obchodního zákoníku, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 397 obchodního zákoníku, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 407 odst. 1 obchodního zákoníku, uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části. Podle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku, plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.

9. Úvodem soud uvádí, že započtení je jedním z možných způsobů zániku vzájemně se kryjících pohledávek věřitele a dlužníka. Jedním z předpokladů započtení je způsobilost pohledávek k započtení (jejich započtení není vyloučeno zákonem nebo dohodou účastníků). Při splnění dalších podmínek (vzájemnost pohledávek, stejný druh plnění a platný právní úkon směřující k započtení) dojde k zániku pohledávek okamžikem, kdy se setkaly. Za okamžik setkání pohledávek se považuje okamžik splatnosti pohledávky později splatné. Setkání pohledávek znamená při splnění všech zákonných podmínek jejich zánik v rozsahu, jímž se kryjí. Setkaní pohledávek je rovněž rozhodující pro posouzení promlčení, přičemž zda je pohledávka promlčena (a tedy zda ji lze k započtení použít, popř. započtení proti ní úspěšně namítat), je rozhodující okamžik, kdy se pohledávky setkaly. Pokud je podmínka vzájemnosti splněna, platí, že byla-li vzájemná pohledávka promlčena již v okamžiku, kdy dospěla pohledávka později splatná, je zánik závazku jednostranným započtením podle § 358 obchodního zákoníku vyloučen. Pro posuzování otázky způsobilosti pohledávek k započtení je rozhodná právní úprava, kterou se řídí závazkový poměr, z něhož pohledávka vznikla. Nelze dovozovat, že již samotným uplatněním námitky promlčení ztrácí pohledávka způsobilost k započtení, aniž by bylo třeba zkoumat, zda je skutečně promlčena a zdali bylo promlčení namítnuto po právu (28 Cdo 2959/2018).

10. V poměrech projednávané věci žalovaný uplatnil vzájemnou pohledávku ve výši nepřesahující pohledávku žalobkyně, nejde tedy o vzájemnou žalobu, nýbrž o procesní obranu proti žalobě dle § 98 o. s. ř. Pohledávku žalovaného dle faktury č. 2011 soud posoudil dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, neboť byla uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich obchodního vztahu. Pro posouzení promlčení je rozhodující okamžik setkání (střetnutí) pohledávky žalovaného a pohledávek dlužníka. V posuzovaném případě se tak na danou pohledávku žalovaného uplatní čtyřletá promlčecí lhůta dle § 397 obchodního zákoníku.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav a provedené dokazování nelze říci, zda pohledávka žalovaného za žalobkyní, kterou započetl, skutečně existuje a zda došlo k částečnému uznání zápočtem trojdohodou jako částečným plněním ve smyslu § 407 odst. 3 obchodního zákoníku. Soud vychází z právního názoru, že pokud by pohledávka žalovaného za žalobkyní skutečně existovala a byla splatná [datum], 4 letá promlčecí lhůta uplynula k datu [datum] a nová čtyřletá promlčecí lhůta by začala běžet nejpozději od června 2011 (§ 407 odst. 1 obchodního zákoníku), a tudíž by k promlčení došlo v červnu 2015, a tedy i v tomto případě by byla pohledávka promlčena k datu střetnutí pohledávek žalobkyně. Stěžejní otázkou v projednávané věci je, pro posouzení, zda je pohledávka žalovaného promlčena (a tedy zda ji lze k započtení použít, popř. započtení proti ní úspěšně namítat), okamžik, kdy se pohledávky žalobkyně a pohledávka žalovaného setkaly. Pokud je podmínka vzájemnosti splněna, platí, že byla-li vzájemná pohledávka promlčena již v okamžiku, kdy dospěla pohledávka později splatná, je zánik závazku jednostranným započtením vyloučen (20 Cdo 1902/2016). V projednávané věci však není pochyb o tom, že zápočtem uplatněná pohledávka žalovaného k okamžiku střetu, tedy splatnosti pohledávek žalobkyně dne [datum] a dne [datum], již byla promlčena. Z časového hlediska se pohledávka žalovaného z roku 2011 s pohledávkami uplatněnými žalobou z roku 2018 nesetkaly. V době splatnosti pohledávky žalobkyně tak byla pohledávka žalovaného (jež měla být započtena) promlčena. Rovněž nepřichází v úvahu aplikace § 1989 o. z. Soud tak s ohledem na uvedené shledal úspěšnou námitku žalobkyně, že pohledávka žalovaného je podle § 3036 o. z. ve spojení s § 397 obchodního zákoníku promlčena a vzájemné pohledávky účastníků se proto nesetkaly a nemohly zaniknout započtením.

12. Soud tak veden svým právním názorem o promlčení pohledávky a její nemožnosti ji jednostranně započíst zamítl s ohledem na hospodárnost řízení veškeré další důkazy prokazující jak existenci pohledávky, tak trojdohody o zápočtu.

13. Soud tedy ve výroku I. rozsudku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 52.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30.250 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22.100 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.400 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Vzhledem k splatnosti faktur žalobkyně ([datum] a [datum]) se žalovaný do prodlení dostal dne následujícího, tedy [datum] a dne [datum]. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16.843,63 Kč. Soud přiznává žalobkyni jakožto nezastoupenému účastníku řízení částku 300 Kč za podání žaloby, kterou sama žalobkyně podala před tím, než se v řízení nechala právně zastoupit, a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky [číslo] 2015 a dále náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.094 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52.350 Kč sestávající z částky 3.220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.629,78 Kč za 112 ujetých km v částce 1.029,78 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 10,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12.189,78 Kč ve výši 2.559,85 Kč.