38 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zajištění úhrady výživy neprovdané matky

I. Žaloba žalobkyně na stanovení výživného neprovdané matky ve výši 2.000 Kč měsíčně od datum se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému hradit na její výživu částku 2.000 Kč měsíčně. Uváděla, že účastníkům řízení se dne datum narodila dcera jméno. S otcem nezletilé nejsou manželé, žijí odděleně od začátku července 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalovaný se v současné době nachází na území Slovenské republiky, kde není výdělečně činný a pobírá dávky hmotné nouze ve výši 65 Eur. Předtím pracoval ve právnická osoba (sdělení žalovaného a anonymizováno v řízení spisová značka). Dle ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Dle ustanovení § 922 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně ukončila v červenci 2022 soužití s žalovaným, otcem nezl. jméno příjmení, datum narození a žalovaný se odstěhoval na Slovensko, kde nepracuje a pobírá pouze dávky hmotné nouze. Dle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen přispívat na výživu žalobkyně po dobu dvou let od narození dítěte. Soud však při stanovení vyživovací povinnosti musel přihlédnout i k majetkovým poměrům a možnostem žalovaného, který je bez zaměstnání, je nemajetný a pobírá dávky hmotné nouze. Soud dospěl k závěru, že majetkové a výdělkové poměry žalovaného neodůvodňují přiznání výživného žalobkyni, a žalobu proto zamítl. O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovaný byl úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení, které mu však dle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.