Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

38 C 259/2021

č. j. 38 C 259/2021-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2022:38.C.259.2021.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6.822 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrokem z prodlení ve výši 279,37 Kč

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení 1.295 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 931,82 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 6.822 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 6.000 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit do [datum]. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku a uzavření smlouvy bylo stvrzeno převodem peněžních prostředků na účet žalované.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že společnost [právnická osoba] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru na částku 6.000 Kč s termínem splatnosti dne [datum]. Dle sdělení banky byla částka 6.000 Kč připsána na účet žalovaného [datum].

4. Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Je nutno si uvědomit, že součástí rámcové smlouvy o úvěru měly být i ujednání o sankcích pro případ nesplacení. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

5. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 6.000 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu a potvrzením banky, že [datum] poskytla na účet žalovaného částku 6.000 Kč. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 6.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení a ve zbývajícím rozsahu z důvodu neuzavření smlouvy o úvěru žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 931,82 Kč, přičemž tato částka představuje 62,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.822 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.