38 C 43/2015

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, p. [číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] lesní pozemek, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] trvalý travní porost, [parcelní číslo] ostatní plocha, [parcelní číslo] zahrada a [parcelní číslo] lesní pozemek v obci [obec] a [katastrální uzemí], se zrušuje.

II. Pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost v obci [obec] a [katastrální uzemí] se reálně rozděluje na nově vzniklé parcely [číslo] trvalý travní porost, [číslo] trvalý travní porost a [parcelní číslo] trvalý travní porost a pozemek [parcelní číslo] zahrada v obci [obec] a [katastrální uzemí] se reálně rozděluje na nově vzniklé parcely [číslo] zahrada, [číslo] zahrada a [číslo] zahrada dle geometrického plánu vyhotoveném [celé jméno znalce] pod [číslo] [rok], který je nedílnou součástí rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se ze zrušeného podílového spoluvlastnictví přikazuje pozemek p. [číslo] trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek, pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha a pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha, nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost a nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] zahrada v obci [obec] a [katastrální uzemí] dle geometrického plánu vyhotoveném [celé jméno znalce] pod [číslo] [rok], který je nedílnou součástí rozsudku.

IV. Do výlučného vlastnictví žalované [celé jméno žalované] se ze zrušeného podílového spoluvlastnictví přikazuje pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek a nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] zahrada v obci [obec] a [katastrální uzemí] dle geometrického plánu vyhotoveném [celé jméno znalce] pod [číslo] [rok], který je nedílnou součástí rozsudku.

V. Do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] se ze zrušeného podílového spoluvlastnictví přikazuje pozemek st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří a nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] zahrada v obci [obec] a [katastrální uzemí] dle geometrického plánu vyhotoveném [celé jméno znalce] pod [číslo] [rok], který je nedílnou součástí rozsudku.

VI. Do podílového spoluvlastnictví žalovaných [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] se ze zrušeného podílového spoluvlastnictví přikazuje nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost a [parcelní číslo] trvalý travní porost v obci [obec] a [katastrální uzemí] o velikosti spoluvlastnického podílu ke každému z pozemků 1/3 pro každého ze žalovaných dle geometrického plánu vyhotoveném [celé jméno znalce] pod [číslo] [rok], který je nedílnou součástí rozsudku.

VII. K pozemku [parcelní číslo] trvalý travní porost v obci [obec] a [katastrální uzemí] se zřizuje služebnost stezky a cesty pro každého vlastníka oprávněného pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] zakládající právo chodit a jezdit jakýmikoliv vozidly přes služební pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost v obci [obec] a [katastrální uzemí].

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit na úplné vypořádání žalované [číslo] [celé jméno žalované] částku 202.538,33 Kč a žalované [číslo] [celé jméno žalované] částku 27.154,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalovaný č. 1 [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit na úplné vypořádání žalobkyni částku 66.816,47 Kč, žalované [číslo] [celé jméno žalované] částku 101.116,40 Kč a žalované [číslo] [celé jméno žalované] částku 13.424,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

X. Žalovaná č. 2 [celé jméno žalované] je povinna zaplatit na úplné vypořádání žalované [číslo] [celé jméno žalované] částku 101.486,43 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

XI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 27.868,83 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

XIII. Žalovaná č. 3 [celé jméno žalované] je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 15.368,83 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

XIV. Žalovaný č. 1 [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 15.368,83 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového vlastnictví k pozemkům st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Původně žalobkyně navrhovala, aby pozemky byly všechny přikázány do jejího výlučného vlastnictví a ona byla povinna vyplatit ostatním spoluvlastníkům částku 14.000 Kč. V průběhu řízení pak došlo mezi účastníky ke shodě, že by [parcelní číslo] zůstala druhé žalované a [parcelní číslo] byla rozdělena tak, že by byla geometrickým plánem vymezena část pozemku sloužící jako cesta a ze zbývající části pozemku by byla žalobkyně oddělena. Následně chtěla žalobkyně oddělit i z [parcelní číslo] s tím, že již nechce být ve spoluvlastnictví se žalovanými, a proto již nechtěla být ani spoluvlastníkem nově vzniklé parcely, která měla sloužit jako přístupová cesta s tím, že navrhovala, aby jí bylo zřízeno věcné břemeno cesty a stezky tak, aby se mohla dostat ke svým nově vzniklým pozemkům.

2. Žalovaný č. 1 původně souhlasil s tím, aby pozemky připadly žalobkyni kromě p. [číslo] kterou navrhoval rozdělit podle podílu mezi spoluvlastníky. Následně celou situaci zkomplikovalo jednání účastníků ohledně části parcely, která měla sloužit jako přístupová cesta a o kterou měla zájem i [územní celek], která chtěla provést změnu pozemku a část [parcelní číslo] oddělenou geometrickým plánem využít jako obecní cestu. Nicméně mezi účastníky a obcí [obec] nedošlo během řízení k dohodě ohledně změny pozemku či náhrady za část pozemku použitého jako cestu a [územní celek] pak situaci vyřešila jiným způsobem. Žalovaný [číslo] navrhl, aby [parcelní číslo] zůstala v jeho vlastnictví, navrhl také oddělit část parcely podle spoluvlastnictví p. [číslo] přikázat do svého vlastnictví a také souhlasil s tím, aby část [parcelní číslo] sloužící jako přístupová cesta byla ve spoluvlastnictví všech vlastníku a [parcelní číslo] byla rozdělena tak, že z ní bude oddělena část pro žalobkyni a zbývající část budou mít ve spoluvlastnictví žalovaní. Následně měnil stanovisko s tím, že chtěl, aby si pozemek [parcelní číslo] nechala celý žalobkyně.

3. Žalovaná č. 2 původně navrhovala, aby její spoluvlastnický podíl byl odkoupen žalobkyní v průběhu řízení, pak měla zájem na tom, aby nově vznikla [parcelní číslo] byla přikázaná do jejího vlastnictví, a také souhlasila s tím, aby došlo k oddělení [parcelní číslo] pro žalobkyni.

4. Třetí žalovaná uvedla, že rovněž nabízela žalobkyni k odprodeji celý svůj vlastnický podíl a souhlasila i s tím, aby byly parcely rozděleny tam, kde je to reálně možné a hospodárné.

5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalovaní ve výši podílu ve výši 1/10, žalobkyně 7/10 k parcelám st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] a dále podílovými spoluvlastníky ve výši podílu pro žalovaného č. 1 a žalovanou č. 3 ve výši 1/10, pro žalobkyni ve výši 2/10 a pro žalovanou č. 2 ve výši 6/10 k pozemkům [parcelní číslo] zahrada a [parcelní číslo] lesní pozemek v obci a [katastrální uzemí] (výpisy z katastru nemovitostí). Ze znaleckého posudku podaného znalcem [celé jméno znalce] vyplynulo, že vůle účastníků pokud jde o dělení pozemku, se soustředila na parcely v severní části nemovitostí určené k zástavbě tedy p. [číslo] [parcelní číslo] s tím, že doposud nedošlo k dohodě ohledně vybudování přístupové komunikaci v této oblasti. Znalec navrhoval, aby rozdělení pozemků proběhlo jediným geometrickým plánem s tím, že pokud jde o ostatní pozemky, tak ty posudek neřeší z důvodu nereálnosti těchto projektů a zbytečně vynaložených nákladů (znalecký posudek). Na základě posledního stanoviska žalobkyně, která nechtěla setrvat ve spoluvlastnictví u žádného z pozemků, soud zadal vypracování geometrického plánu, kterým došlo k rozdělení [parcelní číslo] na p. [číslo] kterou byl oddělen spoluvlastnický podíl žalobkyně a p. [číslo] [parcelní číslo] (představující podíly žalovaných), na které současně bylo zřízena služebnost stezky a cesty pro žalobkyni tak, aby mohla se dostat ke svým pozemkům p. [číslo] [parcelní číslo]. Parcela [číslo] byla rozdělena na p. [číslo] kterou byl oddělen spoluvlastnický podíl žalovaného č. 1, p. [číslo] kterou byl oddělen spoluvlastnický podíl žalobkyně a p. [číslo] kde zůstal spoluvlastnický podíl žalované č. 2 a [číslo] (geometrický plán). Cena pozemku byla stanovena dvěma znaleckými posudky znalce [celé jméno znalce], který ve znaleckém posudku ze dne [datum] stanovil cenu pozemku, a to pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha částkou 45,73 za m2 celkem 46.600 Kč. Pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha 45,73 Kč za m2 tedy 17.700 Kč k pozemku [číslo] lesní pozemek 18,12 Kč za m2 celkem částkou 24.250 Kč, pozemku [parcelní číslo] lesní pozemek částkou 18,12 Kč za m2 celkem 6.250 Kč, pozemku p. [číslo] trvalý travní porost částkou 19,85 Kč celkem 159.020 Kč a pozemku [parcelní číslo] trvalý travní porost částkou 19,85 Kč celkem 21.420 Kč a dále obvyklou cenou pozemku st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, kde stanovil cenu za m2 324,39 Kč celkem 147.270 Kč. Pokud jde o pozemky, pak k nim uvedl, že pozemek st. [parcelní číslo] je situovaný v zastavěném území obce, má nepravidelný tvar a samostatně není pro stavbu rodinného domu využitelný. Plní jednotný funkční celek se stavbou [adresa] a pozemku st. [parcelní číslo] jiného vlastníka. Pokud jde o ostatní pozemky, tak u pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, znalec uvedl, že je pozemek malý a má řemenovitý tvar se špatnou dostupností, rovněž tak pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha, který je také malý má řemenovitý tvar a špatnou dostupnost. Stejně tak lesní pozemek p. [číslo] který je také malý, má řemenovitý tvar a špatnou dostupnost a je zde hospodářsky neudržovaný les. Pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek je také malý a ve svahu a je zde také hospodářský neudržovaný les. Pozemek p. [číslo] trvalý travní porost pro samostatné zemědělské využití je pozemek malý, stejně tak pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost, který je také pro samostatné zemědělské využití malý (znalecký posudek). Dalším znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] byla stanovena hodnota nově vzniklých pozemků a hodnota věcného břemene na pozemku [parcelní číslo]. Znalec se zabýval zejména hodnotou nově vzniklých pozemků p. [číslo] p. [číslo] kdy zjistil, že pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] jsou kvalitativně i cenově rovné a jejich jednotkovou cenu stanovil porovnávací metodou na částku 297 Kč na m2 pozemek [parcelní číslo] pak hodnotil jako pozemek svou kvalitou na nižší cenové úrovni, kdy dospěl k závěru, že se tento pozemek skládá ze dvou zcela hodnotově odlišných částí a využitelných částí, když dospěl k závěru, že odhadem 29 % pozemku je nezastavitelný a vychází z toho, že se jedná o plochu smíšené obytné venkovského typu v rozsahu 2.328 m2 a z části plocha smíšeného přírodního charakteru v rozsahu 943 m2. Cenu tak stanovil částkou 215,85 Kč za m2 celkem 706.033 Kč. Parcela [číslo] má hodnotu 138.700 Kč a [parcelní číslo] má obvyklou cenu 277.400 Kč. Dále se zabýval obvyklou cenou a hodnotou pozemku p. [číslo]. Pozemek [parcelní číslo] není sice stavebním pozemkem, ale je zahrnut do platného územního plánu jako pozemek určený k zastavění v plochách smíšených obytných venkovských a podle stavu zjištěného prohlídkou je oceněn prováděcí vyhlášky. Obvyklá cena tohoto pozemku byla stanovena částkou 337 Kč za m2 celkem 1.111.426 Kč. U pozemku [parcelní číslo] znalec uvádí, že postupoval stejně jako u pozemku p. [číslo] že jej ocenil podle skutečného stavu zjištěného prohlídkou, když se jedná o pozemek zahrnutý do platného územního plánu jako pozemek učený k zastavění v plochách smíšených obytných venkovských a zde byla stanovena cena 312 Kč za m2. Celková obvyklá cena pozemku 441.168 Kč. Dále znalec určil obvyklou cenu pozemku [parcelní číslo] částkou 73.020 Kč a ohodnotil věcné břemeno průchodu a příjezdu motorovými vozidly pro žalobkyni ve výši 16.530 Kč (znalecký posudek). [stát. instituce] odbor životního prostředí, silniční hospodářství a zemědělství dále jen silniční správní úřad pod [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že na pozemku [parcelní číslo] trvalý travní porost [katastrální uzemí] se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace a [anonymizována dvě slova] [územní celek] dne [datum] toto rozhodnutí potvrdil (rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] a [stát. instituce]).

6. Podle § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle odst. 2 a téhož ustanovení pak každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

8. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud.

9. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.

11. Podle ustanovení § 1145 občanského zákoníku při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud vzít služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nové vzniklé bývalým spoluvlastníkem.

12. Podle ustanovení § 1274 odst. 1 občanského zákoníku služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

13. Podle ustanovení § 1274 odst. 2 občanského zákoníku služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

14. Podle ustanovení § 1276 odst. 1 občanského zákoníku 1) Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

15. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci řízení jako spoluvlastníci předmětných pozemků nemají zájem nadále setrvat ve spoluvlastnictví a nejsou schopni se dohodnout na způsobu vypořádání. V průběhu řízení všichni účastníci několikrát měnili svá stanoviska a jejich postoje pak byly ovlivněny i tím, že v průběhu řízení byly vedeny jednání i s obcí [obec], která měla zájem na pozemku [parcelní číslo] ve spoluvlastnictví účastníků zřídit obecní cestu, která by zajišťovala přístup dál i pro všechny ostatní obyvatele obce. Na průběh řízení měl vliv i postoj žalovaného [číslo] který vedl u [stát. instituce] jako silničního správního úřadu a posléze i u [anonymizována dvě slova] [územní celek] řízení o určení, že se na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Vztahy mezi účastníky jsou pak narušené a účastníci si nebyli schopni vyjít vstříc.

16. Soud vychází z ustanovení § 1144 občanského zákoníku v souladu pak i s návrhy žalobkyně a ostatních účastníků rozdělil pozemky, u kterých to jejich velikost i způsob užití umožňoval, a to pozemky [parcelní číslo] a p. [číslo] které svou velikostí a způsobem využití dle územního plánu umožňovaly dělení těchto pozemků a zároveň toto dělení bylo hospodárné. Učinil tak geometrickým plánem, kdy pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na nově vzniklou parc. [číslo] dále parc. [číslo] parc. [číslo]. Parc. [číslo] je parcela, která vyjadřuje podíl žalobkyně na této nemovitosti, parc. [číslo] a parc. [číslo] zůstávají ve spoluvlastnictví žalovaných. Parc. [číslo] byla také rozdělena tak, že z ní byla oddělena nově vzniklá parc. [číslo] vyjadřující podíl žalovaného č. 1, a to tak, aby tato parcela přináležela k parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, kterou chtěl žalovaný č. 1 do svého výlučného vlastnictví. Dále byla oddělena parc. [číslo] která vyjadřuje podíl žalobkyně a parc. [číslo], která pak byla na základě žádosti žalované č. 2 přikázána do výlučného vlastnictví žalované [celé jméno žalované]. Ostatní pozemky nebyly vhodné pro dělení, zejména s ohledem na vysoké náklady, které by účastníkům vznikly a hodnotu, tvar a velikost pozemků a na základě návrhu účastníků byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] do výlučného vlastnictví [celé jméno žalované] a pozemek st. p [číslo] do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně své původní stanovisko shodné se stanovisky ostatních účastníků, že bude vytvořena parc. [číslo] která bude zajišťovat přístupovou komunikaci pro všechny účastníky a zůstane ve spoluvlastnictví všech účastníků, toto své stanovisko změnila a nechtěla zůstat ve spoluvlastnictví se žalovanými, proto soud pozemek parc. [číslo] přikázal do vlastnictví žalovaných a žalobkyni zřídil k pozemku parc. [číslo] jako služebnému pozemku služebnost stezky a cesty pro každého vlastníka oprávněného pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], a to za náhradu, když věcné břemeno bylo oceněno ve znaleckém posudku částkou 16.530 Kč, kterou je žalobkyně povinna všem žalovaným zaplatit rovným dílem, tedy každému částku 5.510 Kč. Zřízení tohoto věcného břemene, služebnosti cesty a stezky, bylo pro žalobkyni nutné, neboť by se jinak nedostala ke svým nově vzniklým pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] tedy neměla by k těmto pozemkům žádný přístup, neboť z obecní komunikace nejsou tyto pozemky přístupné.

17. Dále pak soud musel přistoupit k vzájemnému vypořádání ve formě finanční náhrady, když žalobkyni byly přikázány pozemky parc. [číslo] jejíž celková obvyklá cena byla stanovena znaleckým posudkem a činila 268.990 Kč, přičemž žalobkyně měla na těchto pozemcích podíl ve výši 7/10 a zbývající podíl ve výši 3/10 byla povinna vyplatit žalovaným, a to každému ve výši 1/10, tedy částku 26.899 Kč pro každého ze žalovaných. Znaleckým posudkem pak byly oceněny i nově vzniklé parcely a bylo zjištěno, že parc. [číslo] která byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, je parcelou, která je, pokud jde o cenu za m2, parcelou cenově a hodnotově lepší, když její cena činí 337 Kč za m2, zatímco u parc. [číslo] je to 312 Kč za m2 a tento rozdíl ve formě 25 Kč za m2 soud zohlednil, když žalovaným je povinna žalobkyně vyplatit tento rozdíl v penězích, kdy rozdíl jednotlivých parcel činí celkem 35.350 Kč a žalobkyně je tak povinna každému ze žalovaných vyplatit částku 11.783,33 Kč. Další hodnotový rozdíl a cenový rozdíl v parcelách je u parcely původní [číslo] a nově vzniklých parcel [číslo] a [číslo], kdy cena m2 parcely [číslo] je o 81 Kč za m2 nižší, než u parcel [číslo]. Vyjádřený cenový rozdíl pak činí u této parcely [číslo], která byla přikázána do výlučného vlastnictví [celé jméno žalované], částku 264.951 Kč. V poměru velikostí parcel [číslo] a [číslo], dvě ku jedné, pak žalobkyně byla povinna vyplatit [celé jméno žalované] částku 176.634 Kč a [celé jméno žalovaného] částku 88.317 Kč. Parc. [číslo] pak byla přikázána do výlučného vlastnictví [celé jméno žalované], která byla povinna vyplatit třetí žalované její spoluvlastnický podíl ve výši 1/7, a to z celkové hodnoty této parcely 706.030 Kč částku 100.861,43 Kč a dále byla ostatním spoluvlastníkům povinna vyplatit jejich spoluvlastnické podíly na parcele parc. [číslo] kdy tato parcela byla ohodnocena částkou 6.250 Kč a druhá žalovaná je tak povinna vyplatit žalobkyni 2/10, tedy částku 1.250 Kč a oběma žalovaným po 1/10, tedy částku 625 Kč. Dále pak do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného] připadla stavební parcela [číslo], na jejíž ceně se účastníci v souladu s výpovědí znalce u jednání soudu dohodli, když znalec u jednání soudu uvedl, že rozdíl v ceně mezi parcelou [číslo] a parcelou [číslo] a parcelou [číslo] žádný není, k rozdílu zřejmě došlo pro to, že pozemek st. p [číslo] byl oceňován v roce 2019, zatímco pozemky [číslo] a [číslo] v roce 2020, ale měly by mít shodnou cenu. Účastníci se pak dohodli na tom, že pro cenu parcely [číslo] bude užita stejná cena za m2 jako pro parcelu [číslo] a parcelu [číslo], tedy částka 297 Kč/m2, celkově tedy tato parcela při 452 m2 má obvyklou cenu 134.244 Kč a žalovaný č. 1 je tak povinen vyplatit spoluvlastnický podíl žalobkyně ve výši 7/10, tedy částku 93.970,80 Kč žalobkyni a ostatním spoluvlastnicím, tedy žalovaným po částce 13.424,40 Kč za jejich 1/10 spoluvlastnického podílu. Tímto způsobem tedy bylo podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádáno, kdy znalec uvedl, že parc. [číslo] má nevýhodný trojúhelníkový tvar, což bylo zohledněno v její ceně, ale je podle územního plánu určena k zastavění a může být tato parcela zastavěná.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dospěl soud k závěru, že v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví, je sice nutné také postupovat podle § 142 odst. 1 o. s. ř., či odst. 2 o. s. ř., ale v daném případě soud zohledňuje, že jak žalobkyně, tak všichni žalovaní v průběhu řízení několikrát změnili svá procesní stanoviska a docházelo k postupných změnám v postojích účastníků a tyto procesní postoje byly měněny velmi často v průběhu řízení. Za tohoto stavu dospěl soud k názoru ve shodě s názorem Ústavního soudu vyjádřením v rozhodnutí II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2009, že se jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby si každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka. Za této situace soud tedy rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

19. V průběhu řízení vznikly také značné náklady státu, a to uhrazením znalečného a za vypracování dvou geometrických plánů, kdy podle § 148 odst. 1 o. s. ř. by tyto náklady měli hradit všichni účastníci, výjimku tvoří žalovaná č. 2 [celé jméno žalované], která byla plně osvobozena od placení soudních poplatků. Další výjimkou je pak druhý geometrický plán, jehož vyhotovení zavinila, dle názoru soudu, výlučně žalobkyně, která po vyhotovení prvého geometrického plánu a poté, co v průběhu celého řízení byla konstantní shoda účastníků o tom, že část pozemku vydělená jako přístupová cesta bude ve spoluvlastnictví všech účastníků, tento svůj postoj změnila a po vypracování geometrického posudku požádala o zrušení spoluvlastnictví i na tomto pozemku a vynutila si tak nutnost vypracování nového geometrického plánu. Tyto náklady na vypracování nového geometrického plánu ve výši 12.500 Kč, tak soud dal k úhradě v celém rozsahu výlučně žalobkyni. Ostatní náklady, a to za vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši 9.760 Kč, za geometrický plán vypracovaný [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši 15.300 Kč, za vypracování znaleckého posudku [jméno] [příjmení] v částce 10.950,50 Kč, 9.196 Kč, 900 Kč, soud rozdělil rovnoměrně mezi ostatní účastníky, tedy kromě [celé jméno žalované] osvobozené od placení soudních poplatků.