38 C 44/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvie Hodaňové a přísedících Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o 118.560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa náklady státu ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se plnou žalobou domáhal zaplacení po žalované částky částka se zákonným úrokem z prodlení s tím, že uspokojil splatné mzdové nároky zaměstnankyň žalované jméno FO, jméno FO a jméno FO z důvodu insolvence žalované. Insolvenční řízení však bylo usnesením jméno FO soudu v adresa ze dne datum zastaveno a žalobce tak má právo na uhrazení finančních prostředků vyplacených zaměstnancům žalované podle § 14 odst. 2 zákona č. 118/2020 Sb.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Na svou obranu uvedla, že finanční prostředky neměl žalobce nikdy vyplatit, a to z následujících důvodů. Jednak nárok na úhradu mzdy zaměstnankyním vůbec nevznikl, protože práci pro žalovanou vůbec neodváděly, do práce nechodily, práci nikdo nezadával a toto nikdo neřešil. Dále nebyly ani splněny podmínky insolvenční, návrh byl nedůvodný a nebyla ani splněna podmínka, že by žalobce vyzval žalovanou, protože v té době již žalovaná neměla statutárního zástupce, tedy osobu oprávněnou za ni jednat. Dále pak namítala, že zaměstnankyně reálně nepracovaly a neměly tak nárok na mzdu.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Dle notářského zápisu a výpisu z rejstříku ústavu byl ústav založen datum a jeho statutárním orgánem byl ředitel. Ředitelem byla do datum tituly před jménem jméno FO, zánik funkce byl vymazán datum (notářský zápis, výpis z obchodního rejstříku). jméno FO soudu v adresa došel dne datum návrh jméno FO a jméno FO na zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku zaměstnavateli Jméno žalované. Obě navrhovatelky uvedly, že pracovaly na základě pracovní smlouvy na pozici Anonymizováno a za měsíc prosinec Anonymizováno jim nebyla vyplacena mzda (návrh). jméno FO soud v adresa usnesením ze dne datum zjistil úpadek dlužníka Jméno žalované. a na jeho majetek vyhlásil konkurz. Insolvenčním správcem ustanovil společnost právnická osoba, Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno usnesením ze dne datum usnesení jméno FO soudu v adresa ze dne datum zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění se podává, že insolvenční soud neuvedl konkrétně, které splatné závazky a vůči kterým věřitelům dlužník má, ani to, z jakého konkrétního důvodu není dlužník schopen své závazky plnit. Také se nezabýval tím, zda věřitelky k insolvenčnímu návrhu připojily přihlášky svých pohledávek. Z rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno ze dne datum se podává, že dlužník k datu datum ani k datu rozhodování insolvenčního soudu o úpadku již statutární orgán neměl, a tedy neměl osobu oprávněnou jednat za dlužníka. Postup insolvenčního soudu, který rozhodoval o úpadku dlužníka bez jednání, byl tedy vadný z důvodu relevantního souhlasu dlužníka. Usnesením jméno FO soudu v adresa ze dne datum byl pak insolvenční návrh navrhovatelek odmítnut (usnesení jméno FO soudu v adresa, Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno).

4. Jméno žalobce – krajská pobočka v adresa rozhodl o uspokojení platových nároků zaměstnance jméno FO ve výši částka za Anonymizováno, Anonymizováno a duben Anonymizováno. Celkem ve výši částka s odvody na sociální pojištění, podezřelý výraz pojištění a daň z příjmu. Ve stejné výši pak přiznal a rozhodl o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance jméno FO, tj. rovněž částka měsíčně za Anonymizováno, Anonymizováno a duben Anonymizováno celkově ve výši částka s odvody na Anonymizováno Anonymizováno, podezřelý výraz pojištění a daň z příjmu. Rovněž tak rozhodl o mzdových nárocích zaměstnankyně jméno FO za období Anonymizováno, Anonymizováno, duben Anonymizováno, kdy se jednalo o nárok částka měsíčně s odvody na sociální pojištění, podezřelý výraz pojištění a daň z příjmu. Celková částka činila částka. Ve všech případech vyšel žalobce z minimální mzdy. U jméno FO ještě ze sjednaného úvazku Anonymizováno,Anonymizováno při Anonymizováno hodinách týdně (rozhodnutí právnická osoba o uspokojení mzdových nároků zaměstnance, oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků. Úřad práce pak tyto na základě platebních poukazů vyplatil (seznam plateb insolvence). Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k předložení dlužných mzdových nároků zaměstnanců ve lhůtě do 7 dnů od datum do datum a tato výzva byla doručena žalované datum v Anonymizováno:Anonymizováno:Anonymizováno, kdy se přihlásila oprávněná osoba do datové schránky (výzva + doručenka). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě vyplacení mzdových nároků, srážek a odvodů předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum (výzva a doručenka). Zaměstnankyně jméno FO, jméno FO a jméno FO podaly žalobci nárok na uspokojení mzdových nároků ze dne datum. Požadovaly uhradit mzdové nároky za únor, březen a duben Anonymizováno (žádosti). jméno FO uzavřela pracovní smlouvu na pozici Anonymizováno se žalovanou dne datum na dobu určitou do datum na celý úvazek při Anonymizováno hodinách týdně se mzdovým výměrem částka. (pracovní smlouva a mzdový výměr). Dále předložila výplatní lístek za Anonymizováno Anonymizováno s čistou mzdou částka a hrubou mzdou částka a výplatní lístek za Anonymizováno Anonymizováno, kde vyúčtování činilo -částka. jméno FO uzavřela pracovní dohodu se žalovanou na pozici Anonymizováno dne datum v rozsahu na dobu určitou od datum do datum s úvazkem maximálně Anonymizováno hodin týdně, tj. Anonymizováno se mzdou částka měsíčně a dohodu o pracovní činnosti datum na dobu určitou od datum do datum na pozici Anonymizováno v rozsahu maximálně Anonymizováno Anonymizováno hodin týdně úvazku Anonymizováno se mzdou částka měsíčně. Dle výplatní pásky za Anonymizováno Anonymizováno má čistou mzdu částka (dohody o pracovní činnosti a mzdové pásky). jméno FO uzavřela smlouvu se žalovanou na pozici Anonymizováno dne datum na dobu určitou do datum s pracovním úvazkem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno při Anonymizováno hodinách týdně se mzdovým výměrem částka (pracovní smlouva a mzdový výměr). V únoru dle výplatního lístku činilo vyúčtování -částka, v Anonymizováno Anonymizováno čistá mzda částka, hrubá mzda částka (výplatní lístky). Všechny Anonymizováno zaměstnankyně dopisem z datum okamžitě zrušily pracovní poměr s tím, že jim nebyla vyplacena mzda za měsíc Anonymizováno Anonymizováno splatná datum. (okamžité zrušení pracovního poměru a doklad o doručení). jméno FO, jméno FO a jméno FO byly zaměstnankyně žalované od datum do datum, což vyplývá z potvrzení o zaměstnání, dále z potvrzení o zdanitelných příjmech, z potvrzení od zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v zaměstnanosti, z evidenčních listů důchodového pojištění a ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

5. Žalovaný všechny tři pracovnice vyzval k ověření pracovní schopnosti a k dostavení se na schůzku dne datum v adresa Vítkovicích v zasedací místnosti. Toto všechny tři pracovnice odmítly a všechny tři dostaly napomenutí za pracovní nečinnost (výzvy k ověření pracovní schopnosti, sdělení zaměstnankyň a napomenutí).

6. Podle § 3 zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou ji sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího podezřelý výraz pojištění, účast na podezřelý výraz pojištění anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě ji vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

7. Podle § 3 odst. 1 písmena b) téhož zákona se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravující podezřelý výraz pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejíž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Podle § 3 odst. 1 písmena c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice.

8. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona zaměstnanec může požádat uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce.

9. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona krajská pobočka úřadu práce místně příslušná podle § 4 odst. 2 neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, a poskytnou údaje nutné pro výpočet jejich výše.

10. Podle § 9 odst. 4 téhož zákona, jestliže osoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě, platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízení.

11. Podle § 10 odst. 1 téhož zákona úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce se před uspokojením mzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za příslušné měsíční období. Jestliže úřad práce rozhodl o mzdovém nároku podle § 8a a § 9 provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku.

12. Podle § 10 odst. 3 téhož zákona, krajská pobočka úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancům a v jaké výši úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce hotové nároky uspokojil.

13. Posle § 12 odst. 2 téhož zákona, zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám odvodům, které úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů v případě, kdy soud pravomocně rozhodl o insolvenčním návrhu jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku, zrušil konkurz z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.

14. Provedením dokazování bylo prokázáno, že dne datum podaly dvě zaměstnankyně žalované jméno FO a jméno FO insolvenční návrh, který byl dne datum zveřejněn, tedy byla vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. datum všechny 3 zaměstnankyně jméno FO, jméno FO a jméno FO podaly žádost úřadu práce o uspokojení mzdových nároků a výzvou ze dne datum, doručeno v datové schránce žalované dne datum byla žalovaná vyzvána k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků zaměstnanců za období od datum do datum, a to nejpozději do 7 dnů.

15. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že byla zaměstnána u žalované od datum jako Anonymizováno v Anonymizováno v adresa. Žalovaná však tuto provozovnu nikdy neotevřela. Provozovna nebyla ještě dokončena, paní, co je přijímala jim říkala, že musí vždy vydržet. Jednalo se o paní jméno FO. Ze začátku dostávaly plat, od Anonymizováno Anonymizováno už nevypláceli mzdu. Až daly tuto věc na soud, tak se jim ozvali, aby se dostavily do adresa, že tam budou mít schůzku a ať tam dovezou svoje výtvory a spočítají náklady na jejich výrobu. Do té doby jim paní jméno FO řekla, ať si doma zkouší a přes Anonymizováno si posílaly fotky výtvorů. Ze schůzky v adresa se omluvily, protože to bylo zrovna období Anonymizováno, kdy bylo zakázáno cestovat. Výrobky doma pekly z vlastních surovin, nikdo jim to neproplácel, nikdo jim ty suroviny nedával. Doma to bylo přitom zejména v létě těžké vyrábět, neměly Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.

16. Svědkyně jméno FO uvedla, že u žalované byla zaměstnána od datum, pracovala na pozici Anonymizováno. Dělala doma na vlastní náklady. Pořád jim říkali, že to ještě není otevřené, že to ještě není hotové. Posílaly si fotky výrobků, co kdo Anonymizováno mezi paní jméno FO a paní jméno FO. Měly pracovat v adresa, jezdily tam na schůzky s paní jméno FO, s paní jméno FO a s paní jméno FO. Pracovní smlouvu podepisovaly s paní jméno FO, která jim říkala, že mají pracovat doma, že si to mají zkoušet, posílat fotky. Dělaly to na své náklady. Nic nevyráběly, protože jim pořád říkali, že to ještě není hotové.

17. Svědkyně jméno FO uvedla, že měla pracovat v adresa jako Anonymizováno a Anonymizováno. Anonymizováno dělala, Anonymizováno doma, nosila to na ochutnávku, Anonymizováno ze svých peněz. Měly si nechávat ústřižky, že jim to bude proplaceno, ale nikdy to proplaceno nebylo. Měly pracovat v provozovně v adresa, měly si doma „Anonymizováno“ ohledně Anonymizováno recepty, měly si je zkoušet, nosit na ochutnávku. Provozovna v adresa se nikdy neotevřela. Byly na schůzce v adresa, kde měly ochutnávku různých dortů a zákusků. Mzdy jim platily, pak asi před Vánoci nedostaly nic. S paní jméno FO se nikdy neviděla, měli se sejít na schůzce v adresa, ale jelikož byl Anonymizováno, tak se tam nedostavily. Kromě té schůzky v adresa po nich nikdy nikdo nechtěl, aby nastoupily do provozovny, nikdo jim nezadával úkoly, nikdo po nich nechtěl žádné výrobky. Dohoda byla, že nastoupí do práce a než se otevře provozovna budou péct z domu. S tím souhlasily, že budou péct z domu, než se to otevře. Když přestali vyplácet mzdu, tak přestaly vyrábět výrobky, neboť nebyly prostředky.

18. Svědkyně tituly před jménem jméno FO uvedla, že byla Anonymizováno Anonymizováno, byla tam do roku Anonymizováno. Jednalo se o Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno vše posunul. Zaměstnankyně pracovaly z domu, starala se o to paní jméno FO ta zaměstnankyně najímala a zadávala jim práci na doma.

19. Svědkyně tituly před jménem jméno FO uvedla, že je Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno od ledna Anonymizováno, předtím vše Anonymizováno i Anonymizováno zařizovala paní jméno FO, která přidělovala práci. Dámy jim telefonovaly, že chtějí mzdu. Předložily výkazy práce, kde popsaly, co dělají za činnosti a svědkyně iniciovala schůzku ve které po nich chtěla, aby prokázaly, že tu práci dělaly. Telefonovala jí i paní z úřadu práce ohledně výstupních papírů, kdy svědkyně jí sdělila, že za firmu jednat nemůže, že je tam insolvenční správce a že dámy od ledna nepracují. Měli i výplatní lístky a naše výtky, takže byl úřad práce informován, že od ledna nepracují. Ze začátku byly prostory, kde měly pracovat rekonstruovány a předkládaly výkazy práce, ve kterých měly kalkulace, připravovaly si postupy a recepty i Anonymizováno postupy. Chtěli ověřit práci za Anonymizováno, proto je vyzývali a zvali na schůzku do adresa i když byl Anonymizováno, tak měly propustku od zaměstnavatele, ale nedostavily se. Měl by existovat i záznam, kde řekly, že nikdy nepracovaly.

20. Žalovaná tento písemný seznam mzdových dlužných nároků zaměstnancům nepředložila a žalobce postupoval podle § 9 odst. 4 zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a přiznal všem Anonymizováno zaměstnankyním nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě za období Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, v případě jméno FO v rozsahu jejího úvazku Anonymizováno při Anonymizováno hodinách týdně. Úřad práce přitom měl předloženými listinami prokázáno, že jméno FO měla uzavřené dvě dohody o pracovní činnosti na dobu určitou do datum, a to jednak na pozici Anonymizováno v rozsahu maximálně 20 hodin týdně úvazku Anonymizováno a jednak jako kosmetička v rozsahu maximálně Anonymizováno hodin týdně úvazku Anonymizováno jméno FO měla uzavřenou pracovní smlouvu na pozici Anonymizováno na dobu určitou do datum, při celém úvazku při Anonymizováno hodinách týdně a jméno FO měla uzavřenou pracovní smlouvu na pozici Anonymizováno na dobu určitou do datum v rozsahu Anonymizováno úvazku při Anonymizováno hodinách týdně. Všechny tyto Anonymizováno zaměstnankyně také předložily výplatní pásky a okamžité zrušení pracovního poměru datované datum, kdy pracovní poměr okamžitě zrušili se zaměstnavatelem z důvodu, že jim nebyla vyplacená mzda za Anonymizováno Anonymizováno. Úřad práce dále měl dalšími doklady, ať už od Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zabezpečení Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno či od právnická osoba ohledně Anonymizováno pojištění za prokázáno, že tyto 3 zaměstnankyně byly zaměstnanci žalované, a to v období od datum do datum, měly potvrzení o době zaměstnání a zápočtu zaměstnání i potvrzení o posouzení nároku na podporu v zaměstnanosti potvrzenou zaměstnavatelem. Soud po posouzení nároku žalobce dospěl k závěru, že žalobce postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, když zaměstnankyně požádaly žalobce o vyplacení mzdových nároků a současně bylo prokázáno, že žalovaná jako zaměstnavatel byla v platební neschopnosti, když podle § 3 odst. 1 písm. c) výše citovaného zákona bylo dne datum zahájeno insolvenční řízení jméno FO soudem v adresa. Žalobce pak podle § 7 zákona č. 118/2000 Sb. o ochranně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele vyzval žalovanou k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za období od datum do datum výzvou, která byla žalované doručena do datové schránky dne datum a přihlásila se do datové schránky oprávněná osoba. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako zaměstnavatel nepostupoval v souladu s touto výzvou, postupoval žalobce podle § 9 odst. 4 výše citovaného zákona a přiznal zaměstnankyním měsíční mzdové nároky ve výši částek rovnající se minimální mzdě. jméno FO, jméno FO tak byla za měsíce Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno přiznána mzda ve výši částka měsíčně a z této mzdy byly odvedeny odvody na sociální pojištění, podezřelý výraz pojištění a daně z příjmu. U zaměstnankyně jméno FO se pak jednalo o nárok v rozsahu jejího úvazku Anonymizováno hodinách týdně a byla ji přiznána za Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno mzda ve výši částka s odvody na Anonymizováno a podezřelý výraz pojištění a daň z Anonymizováno. Insolvenční řízení bylo pak ukončeno usnesením z datum, kdy insolvenční návrh navrhovatelek byl odmítnut. Podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 118/2000 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit právnická osoba finanční prostředky, které byly vyplaceny zaměstnancům a částky odpovídající srážkám a odvodům, které byly odvedeny podle zvláštních předpisů, neboť o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku. Žalobce proto vyzval žalovanou k úhradě mzdových nároků srážek a odvodů dopisem ze dne datum do 15 dnů od doručení výzvy, která byla žalované doručena dne datum. S ohledem na výše uvedené, soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je tedy po právu, když žalobce postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, vyplatil mzdové nároky zaměstnankyň a odvedl z nich odvody podle zvláštních předpisů, a to vše v souladu s § 9 odst. 4 téhož zákona a má tedy právo podle § 12 odst. 2 v případě, že bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, aby mu zaměstnavatel tyto finanční prostředky vyplacené zaměstnancům a odvody, které odvedl podle zvláštních pracovních předpisů uhradil. Žalovaný tak neučinil a soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je zcela po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud se jedná o úroky z prodlení má na ně v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2018 sb. žalobce nárok, když výzva k zaplacení finančních prostředků vyplacených zaměstnancům a odvodů, které žalobce odvedl podle zvláštních předpisů byla žalované doručena dne datum a žalovaná byla povinna zaplatit do 15 dnů od této výzvy, tj. do datum a od datum je v prodlení.

21. Pokud jde o námitky žalované, tak soud dospěl k závěru, že pokud jde o námitku, že žalovaná neměla statutární orgán, který by byl oprávněn za ní jednat, tak soud odkazuje na výpis z rejstříku Anonymizováno, z nějž vyplývá, že k zápisu změny na pozici ředitele, statutárního orgánu ústavu došlo až dnem datum, zatímco výzva podle § 7 byla žalované doručena dne datum a byla do datové schránky doručena tím, že se přihlásila oprávněna osoba za Anonymizováno jednat. Za této situace tedy úřad práce nemohl mít žádnou pochybnost o tom, že statutární orgán zapsaný v rejstříku Anonymizováno není oprávněn za žalovanou jednat a že výzvu nemá kdo splnit. Dále pak postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. tedy podle § 9 odst. 4 a přiznal mzdové nároky pouze ve výši rovnající se minimální mzdě. Pokud pak jde o námitku, že zaměstnankyně nekonaly fakticky pro žalovaného žádnou práci, a tedy nevznikl nárok na mzdu pak v tomto směru neměl žalobce nejmenší pochybnost o tom, že zaměstnankyně jsou zaměstnanci žalované, a to na základě předložených pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti, dále předložených výpovědních lístků, okamžitého zrušení pracovního poměru k datu datum a i další dokladu vystavených žalovanou, a to potvrzení o zaměstnání pro všechny 3 zaměstnankyně na dobu zaměstnání od datum k datum a rovněž pak tyto skutečnosti vyplývaly ze sdělení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, který potvrdil, že všechny Anonymizováno zaměstnankyně byly účastny podezřelý výraz pojištění jako zaměstnanci u žalované v období od datum do datum a rovněž také z evidenčního listu Anonymizováno Anonymizováno, kdy tyto skutečnosti tedy o době Anonymizováno Anonymizováno z tohoto evidenčního listu vyplývají. Soud tak dospěl k závěru, že pro posouzení daného nároku není podstatné, zda žalovaný přiděloval zaměstnankyním práci a ty ji plně konaly, neboť tyto skutečnosti úřad práce nepřezkoumává, naopak dle názoru soudu postupoval přesně podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a oprávněně vyplatil zaměstnankyním žalované finanční prostředky a provedl odpovídající srážky. Pokud jde o poslední námitku, tedy že žalovaný nebyl nikdy v úpadku, a tudíž nejsou splněny podmínky zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, tak v tomto směru soud odkazuje na ustanovení § 3 písm. c) tohoto zákona, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců a dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice. Zahájení insolvenčního řízení na návrh zaměstnankyň bylo jméno FO soudem v adresa oznámeno datum, kdy byl také podán návrh zaměstnankyněmi na jméno FO soud v adresa. Skutečnost, že o insolvenčním návrhu pak bylo rozhodnuto jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku je pak skutečností, na kterou pamatuje § 12 odst. 2 písm. a) výše citovaného zákona, a tato skutečnost je důvodem, pro který může žalobce požadovat po žalovaném finanční prostředky, které zaměstnancům vyplatil podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které odvedl podle zvláštních právních předpisů.

22. Pokud jde o námitku žalované, že zaměstnankyně fakticky práci pro žalovanou nekonaly, a tedy neměly nárok na mzdu pak soud dospěl k závěru, že tato je nedůvodná. Slyšené zaměstnankyně uvedly, že měly pracovat v provozovně v adresa, a to ve shodně je i se slyšenou svědkyní tituly před jménem jméno FO, kdy tato provozovna nebyla nikdy uvedena do provozu a paní jméno FO zaměstnankyním zadávala práci, kdy si tedy měly doma hledat recepty a zkoušet je. Po dobu, kdy v ústavu fungovala paní jméno FO, zaměstnankyně s ní měly schůzky, připravovaly si Anonymizováno, zkoušely si je doma ze Anonymizováno Anonymizováno. Následně však paní jméno FO v ústavu přestala působit a zaměstnankyně neznaly osobu, která by se o ně starala, přidělovala jim práci, kontrolovala je a která by s nimi komunikovala. Touto osobou se až následně stala tituly před jménem jméno FO, dříve Anonymizováno. Ta je oslovila s pozváním na schůzku dne datum. Na této schůzce měly prokazovat, že pracovaly. Soud dospěl k závěru, že podle § 38 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů. Z výpovědi zaměstnankyň žalované ale i tituly před jménem jméno FO vyplývá, že tyto povinnosti žalovaná jako zaměstnavatel zřejmě od Anonymizováno Anonymizováno neplnila, a to poté co z ústavu odešla paní jméno FO. Zaměstnankyním nebyla přidělována práce, nebyla kontrolována, nebyly jim vytvořeny podmínky pro plnění pracovních úkolů, když jim nebyly dány žádné pracovní pomůcky, nebyly jim dány žádné Anonymizováno, ze kterých by mohly výrobky vyrábět, neměly doma vytvořené prostory proto, aby výrobky mohly tvořit. Za této situace se tedy jednalo o překážky na straně zaměstnavatele v práci podle § 208 zákoníku práce a za to přísluší zaměstnankyním náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Je evidentní, že zaměstnankyně byly připraveny práci konat, avšak tato práce jim ze strany zaměstnavatele nebyla přidělována. Podle ustálené judikatury pak zaměstnanec není povinen přidělovaní práce po zaměstnavateli vyžadovat. Pokud tedy žalovaná nepřidělovala v Anonymizováno nebo v Anonymizováno Anonymizováno a dále pak v Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno zaměstnankyním práci, tyto žádnou práci nekonaly, protože ani neznaly osobu, která by za žalovanou jednala a vystupovala po odchodu paní jméno FO, jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které přísluší zaměstnankyním náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud jde o schůzku, kterou iniciovala tituly před jménem jméno FO dne datum a na kterou se zaměstnankyně z důvodu Anonymizováno nedostavily, pak v tomto případě se nejednalo o výzvu k nástupu do zaměstnání ani o výzvu, kterou by zaměstnankyním začala být přidělována práce. Na základě této výzvy chtěla tituly před jménem jméno FO pouze ověřit, že zaměstnankyně práci konaly. K tíži zaměstnance pak nemůže být situace, kdy zaměstnavatel je nečinný, práci nepřiděluje, nemá prostory, ve kterých by zaměstnankyně sjednanou práci mohly vykonávat, nezajímá se o ně, není u něj žádná osoba, která by byla odpovědná za přidělování práce, kontrolu, komunikaci se zaměstnanci. V tomto případě by tedy zaměstnankyním příslušel nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

23. Za této situace dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl.

24. Pokud jde o náhradu nákladů řízení tak úspěšným ve sporu byl žalobce, který se však celého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

25. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném v znění a byl ve sporu úspěšný, přenesl soud soudní poplatek na žalovanou a to dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek pak dle sazebníku soudních poplatků činí částka.

26. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které platil. V tomto případě je neúspěšným účastníkem povinným hradit náklady státu žalovaný, a to náklady svědkyň za vyplacenou ušlou mzdu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí toto rozhodnutí ukládá, může se žalobce domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.