38 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3.450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.300 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce 211,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala původně zaplacení částky 2.300 Kč jako jistiny, 2.995,68 Kč jako kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty 1.150 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 2.300 Kč, který se zavázal žalovaný vrátit. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku. V průběhu řízení vzala žalobu o částku 2.995,68 Kč a 1.150 Kč zpět a soud řízení částečně zastavil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115 a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že společnost [právnická osoba], a žalovaný měli uzavřít dne 13. 3. 2018 smlouvu o úvěru. Dále žalobkyně předložila elektronickou poukázku na částku 2.300 Kč. Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 2.300 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 2.300 Kč jakožto bezdůvodného obohacení. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, byl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. úspěšnější dle poměru úspěchu a neúspěchu žalovaný, kterému však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.