38 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 23. 11. 2014 do 18. 8. 2021, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala zaplacení částky 4.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 4.000 Kč předchozí žalované, později změnila tvrzení na bezdůvodné obohacení na straně současné žalované, které byla žalovaná částka vyplacena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ust. § 115 a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobkyně předložila loan application, kterou prokazuje žalobkyně uzavření smlouvy o zápůjčce mezi [právnická osoba] [příjmení] a původní žalovanou [celé jméno původní účastnice] dne [datum]. Dále žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě částky 4.000 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] sdělila, že tento účet je veden na majitele [celé jméno žalované] a dne 21. 10. 2014 byla na tento účet vyplacena částka 4.000 Kč.

5. Soud posuzoval listinu, loan application, kterou prokazuje žalobkyně uzavření smlouvy o zápůjčce a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaná takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřela, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru o zápůjčce, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalované. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 4.000 Kč byla poukázána žalované, což bylo prokázáno potvrzením banky. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 4.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení. Nárok na úrok z prodlení je dán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Na závazek vzniklý z bezdůvodného obohacení jako jiné právní skutečnosti je aplikovatelné ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Rovněž toto ustanovení zákona předpokládá výzvu k plnění ze strany věřitele. Ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. výzva k plnění jako právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. I v případě nového občanského zákoníku se vychází ze zásady dojití projevu vůle, o kterém lze hovořit tehdy, pokud se projev vůle dostane do sféry adresáta tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se s tímto projevem vůle seznámil. V daném případě žalovaná byla vyzvána k zaplacení až doručením žaloby dne 17. 8. 2021, plnit měla následující den a v prodlení je od 19. 8. 2021. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.