38 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované obě zastoupeny advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: vrácení daru a o určení vlastnictví k nemovitostem

I. Žaloba na určení, že žalobkyně, paní [celé jméno žalobkyně], nar.: [datum], bytem [adresa žalobkyně], je vlastníkem podílu ve výši 1/6 (ideální jedné šestiny) na nemovitostech, a to pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – vodní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví], [územní celek] a [katastrální uzemí], tedy podílu původně darovaného žalované [číslo] se zamítá.

II. Žaloba na určení, že žalobkyně, paní [celé jméno žalobkyně], nar.: [datum], bytem [adresa žalobkyně], je vlastníkem podílu ve výši 1/6 (ideální jedné šestiny) na nemovitostech, a to pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – vodní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – lesní pozemek, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [obec] na [list vlastnictví], [územní celek] a [katastrální uzemí], tedy podílu původně darovaného žalované [číslo] se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 45.628,92 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastnicí nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí s tím, že spolu se svým zesnulým manželem byla původní vlastnicí těchto pozemků v [katastrální uzemí] a tyto dne [datum] spolu se svým manželem darovací smlouvou darovali žalovaným, a to každé podíl o velikosti 1/3. Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím svého zástupce odvolala dar v celém rozsahu a to z důvodu nemravného jednání žalovaných, které spočívalo v tom, že nepomohly žalobkyni s péčí o umírajícího manžela otce žalovaných, nepodílely se na zařizování pohřbu, odmítly uhradit pohřební věnec, který žalobkyně obstarala, na pohřbu žalobkyni nepozdravily, při smuteční mši seděly na opačné straně kostela a odmítly se účastnit hostiny. Dále je to nemravné ujednání v souvislosti s dědickým řízením, kdy v rámci dědického řízení vymáhaly uzavření dohody s žalobkyní, dle které by žalované nabyly podíl o velikosti 1/3 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] s tím, že konstatovaly, že pokud nedojde k uzavření výše uvedené dohody, žalobkyně se nebude schopna o sebe postarat ani o dům ve stáří a nemoci, což vnímala žalobkyně jako citové vydírání. Za třetí nemravné jednání v souvislosti s insolvenčním řízením sp. zn. [insolvenční spisová značka], kde žalované vybízely žalobkyni k převedení podílu za života žalobkyně především z důvodu, aby bylo zabráněno uspokojení věřitelů paní [příjmení], dceři žalobkyně, vůči které bylo insolvenční řízení vedeno, přičemž když tomuto žalobkyně nevyhověla, tak se obrátily na insolvenčního správce a adresovaly mu několik podání, ve kterých křivě tvrdily, že právě žalobkyně si opakovaně dělala starosti, jak zajistit, aby dědictví nezískali věřitelé a nepravdivě tvrdily, že paní [jméno] [příjmení] dcera žalobkyně řádně neplní své povinnosti, když odložením sleduje nepoctivý záměr, čímž se snažily dosáhnout zrušení oddlužení. Dále nemravní jednání v souvislosti se závětí zemřelého manžela, kdy žalované křivě obvinily žalobkyni ze skutečnosti, že žalobkyně v dědickém řízení předložila padělanou závěť a toto tvrzení zaslaly i do výše zmíněného insolvenčního řízení v rámci kterého to bylo zveřejněno a v této souvislosti podala žalovaná [číslo] [anonymizováno] oznámení, kdy žalobkyně pak musela podávat vysvětlení na policii a nemravné jednání, kdy žalované bez souhlasu žalobkyně dopisem ze dne [datum] adresovaný insolvenčnímu správci a doporučenému insolvenčnímu soudu a zveřejněním v insolvenčním rejstříku citlivé informace, že žalobkyni v minulosti zemřelo několik dětí, dále sdělily svůj záměr prověřit svéprávnost žalobkyně, přičemž k pohnutku k tomuto jednání žalovaných je pouhá domněnka, že žalobkyně upřednostňuje dceru [jméno] [příjmení] před žalovanými. Žalobkyně má za to, že žalované porušily rodinné, společenské normy a dobré mravy a ublížily přímo žalobkyni a zároveň svým jednáním vůči své sestře [jméno] [příjmení] dceři žalobkyni ublížily žalobkyni, přičemž toto jednání bylo zvláště zraňující po úmrtí manžela žalobkyně. V důsledku odvolání daru má tedy žalobkyně za to, že došlo k obnovení vlastnictví k nemovitostem ve prospěch žalobkyně, a to ve výši podílu 1/6 u každé ze žalovaných. Tato skutečnost se však nepromítla do veřejného seznamu do katastru nemovitostí a proto se domáhá žalobkyně určení vlastnictví k předmětným nemovitostem.

2. Žalované žalobu neuznaly. Uvedly, že potvrzují, že obdržely dar uvedených nemovitostí a obdržely i odvolání daru, avšak s odvoláním daru nesouhlasily a dar nevrátily. Pokud jde o jednotlivé skutky, tak uvedly, že pokud jde o jednání žalovaných v souvislosti s úmrtím [jméno] [příjmení], tak podotýkají, že se jednalo o jejich otce a nesly smrt přinejmenším stejně těžce, jako jejich matka. Uvedly, že tvrzení, že se nepodílely na péči o svého umírajícího otce, není pravdivé. Obě žalované na [anonymizováno] [rok] zjistily, že otec není schopen pozřít jídlo a zařídily mu [anonymizováno] v nemocnici v [anonymizováno]. Po 5 dnech byl propuštěn, následně se domáhaly telefonicky zjištění jeho stavu, ale zjistily, že je v nemocnici v [obec] a následně byl převezen do [obec], kde jim však odmítli informace podat. Až poté co otec sám požádal o to, aby jim byly informace sděleny, tak zjistily, že jeho stav je natolik vážný, že již nepomůže žádná léčba. Žalovaná [celé jméno žalované] navštěvovala otce každý den. Otec následně umíral doma a žalovaná [celé jméno žalované] se svou dcerou [jméno] [příjmení] dojížděla několikrát za týden z [obec] do [obec], kde musela zatopit, uvařit a starat se nejen o otce, ale i o matku. Následně si volno zařídila i [celé jméno žalované], ale matka ji odbyla, že to není nutné. [celé jméno žalované] na zavolání matky, že se otec neprobouzí, se okamžitě uvolnila ze zaměstnání a společně s dcerou odjela do [obec], kde kontaktovala ošetřujícího lékaře a zavolala sanitku. O tom, že se bude kupovat nějaký společný věnec za rodinu, žalované nic nevěděly, žalované koupily věnce a květiny za své rodiny. Při smuteční mši seděly v prvé řadě, ale přes uličku, neboť již nebylo jinde místo. [celé jméno žalované] se nezúčastnila pohřební hostiny z důvodu migrény a matce toto sdělila. [příjmení] pro sebe a manžela sehnat ubytování, protože nepočítala s tím, že nebude moci přespat v [anonymizováno] a z tohoto důvodu jí pomáhala se sháněním ubytování druhá žalovaná a nakonec ji odvezla k sobě domů. Pokud jde o nemravné jednání v souvislosti s dědickým řízením, tak obě žalované věděly, že otec ještě za života chtěl převést zbývající nemovitosti včetně domu na obě žalované a děti jejich sestry, neboť oba rodiče již péči o dům, polnosti a lesy nezvládali a pomáhaly jim obě žalované s rodinami, zajišťovali dřevo. V rámci dědického řízení bylo dohodnuto, že odjedou do [obec] a tam na místě projednají dědickou dohodu. Takto se však nestalo. Žalovaná [celé jméno žalované] si do dnešního dne nemohla z domu vyzvednout své věci. Pokud jde o insolvenční řízení jejich sestry [jméno] [příjmení], tak v době kdy byly převáděny pozemky, jež jsou předmětem této žaloby na děti jejich sestry [jméno] [příjmení], tak tato dlužila 3.250.000 Kč, čemuž žalobkyně později nevěřila a do exekuce se kvůli tomu dostali i rodiče. Až v průběhu dědického řízení po zemřelém otci se žalované dozvěděly, jakého konkrétního [anonymizováno] činu se jejich sestra dopustila a za co byla odsouzena. Napodobila podpis své matky na úvěrové smlouvě, přičemž splátky úvěru nehradila, což byl důvod exekučního řízení vůči rodičům. Ohledně závěti nedošlo ke křivému obvinění ze strany žalovaných, ty si byly vědomy, že otec zemřel bez závěti a proto pro ně bylo nepříjemným zjištěním v rámci dědického řízení, když byla předložena závěť, kterou otec nesepsal ani nepodepsal. Pokud jde o zveřejnění informací v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný, takto bylo učiněno bez vědomí žalovaných.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalované jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí o velikosti spoluvlastnického podílu ve velikosti 1/3 a to na základě darovací smlouvy sepsané formou notářského zápisu notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], kterou manželé [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] jako dárci a [celé jméno žalované], [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako obdarovaní, kdy dárci obdarovaným darovali nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí a to žalovaným každé 1/3 těchto nemovitostí (informace z katastru nemovitostí a darovací smlouva). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokát v zastoupení [celé jméno žalobkyně] vůči oběma žalovaným dopisem z [datum] odvolal dar v celém rozsahu z důvodu nemravného jednání ve vztahu k jeho klientce a ve vztahu k dceři klientky [jméno] [příjmení], kterého se měly dopustit tím, že nepomáhaly klientce s péčí o umírajícího manžela jejich otce [jméno] [příjmení], nepomohly se zařizováním pohřbu, odmítly zaplatit pohřební věnec, klientku na pohřbu nepozdravily, při smuteční mši si sedly na opačnou stranu kostela a odmítly se účastnit pohřební hostiny. Za druhé se domáhaly toho, aby s nimi klientka uzavřela dohodu, dle které by nabyly podíl o velikosti 1/3 nemovitosti zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], přičemž nepravdivě tvrdily, že se jedná o přání zesnulého manžela klientky. Dopisem jejich právní zástupkyně pak konstatovaly, že pokud klientka vaší žádosti o uzavření dohody nevyhoví, nebude schopna se postarat o dům a sama o sebe ve stáří a [anonymizováno], což klientka vnímá jako citové vydírání. Za třetí poté co klientka nevyhověla k převedení nemovitostí, zaslaly Krajskému soudu v Ostravě do insolvenčního řízení několik podání, v nichž tvrdily, že to byla klientka, která si opakovaně dělala starosti, aby dědictví nezískali věřitelé. V dalším podání, které zaslaly Krajskému soudu v Ostravě i insolvenčnímu správci, uváděly nepravdivé tvrzení o tom, že dcera klientky [jméno] [příjmení] řádně neplní své povinnosti a oddlužením sleduje nepoctivý záměr, čímž se snažily dosáhnout zrušení oddlužení dcery klientky, která ji ve stáří pomáhá. Za další obvinily klientku z toho, že v dědickém řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] předložila padělanou závěť, toto tvrzení pak poslaly i do insolvenčního řízení, kde bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku a dopisem ze dne [datum] adresovaném insolvenčnímu správci a doručeném insolvenčnímu soudu bez souhlasu klientky zveřejnily v insolvenčním rejstříku citlivou informaci o tom, že ji v minulosti zemřelo několik dětí a dále sdělily svůj záměr nechat prověřit klientčinu svéprávnost a to pouze proto, že nabyly dojmu, že klientka protěžuje svou dceru [jméno] [příjmení] před nimi. Dále se v odvolání daru uvádí, že neprojevují takovou úctu, jako by děti svému rodiči mělo projevovat, pokud označují dispoziční úkony u klientky za mrhání majetkem, tak nerespektují, že klientka je oprávněna se svým majetkem nakládat podle svého uvážení a to i způsobem, který se jim nemusí líbit. Toto jednání je pak pro klientku obzvlášť zraňující proto, že k němu začalo docházet po úmrtí jejího manžela, kdy naopak potřebovala podporu a pomoc. Dále se zde uvádí, že tímto darovací smlouva zaniká (dvě odvolání daru).

4. Žalované předložily korespondenci, kdy v dopise ze dne [datum] žalobkyně děkuje za všechno. Dále jsou zde dopisy z roku 2018, 2019, 2020 a 2021, kde se žalované ozývají žalobkyni s tím, jak se jí vede a zda nepotřebuje nějakou pomoc a dále celá řada přání k životním výročím a dále dopis adresovaný právnímu zástupci i sestře žalovaných [jméno] [příjmení], ve kterých se dotazují na stav matky a dále balíčky, které nebyly doručené. Dále je zde i e-mail nazvaný jako„ [obec]“ od [příjmení] [příjmení], kde se zmiňuje o nutnosti zajistit dřevo, pokácet stromy a je zde rozpis toho jak každý v [anonymizováno] na dřevě byl (korespondence).

5. Dopisem ze dne [datum] [celé jméno žalované] insolvenčnímu správci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sděluje informace ohledně [jméno] [příjmení], kde uvádí, že probíhalo dědické řízení u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v rámci, kterého byla předložena závěť, která nebyla uznána za platnou, dále se zde v tomto dopise zmiňuje podvod, kterého se [jméno] [příjmení] dopustila a peníze, které za ni rodiče zaplatili, také možnost vydědění [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení, dále skutečnost, že na děti [jméno] [příjmení] byly převedeny předmětné nemovitosti darovací smlouvou, také nabídla doopatrování matky s plnou péčí a vyplacení paní [příjmení], také to, že se matka vzdala hodnotných pozemků ve prospěch vzdáleného příbuzného. Dále pak uvádí, že [jméno] [příjmení] skutečně podniká, že je její příjem okolo 70.000 Kč až 100.000 Kč měsíčně čistého, že dárce [jméno] [příjmení] není strýcem paní [příjmení] a že její dcera je samoživitelkou a není tedy zřejmé, z čeho by byla schopna vyplácet dary matce. Dále je zde sdělení ze dne [datum] k rukám samosoudce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od [celé jméno žalované], ve kterém se zmíňuje prominutí podvodu [jméno] [příjmení] vůči své matce [celé jméno žalobkyně] jako účelové, aby [jméno] [příjmení] nedědila a nemusela plnit své závazky věřitelům. Dále je zde sdělení o tom, že pan [příjmení] není strýcem [jméno] [příjmení], že paní [příjmení] zatajila trestní odsouzení za podvod, že paní [příjmení] provozuje jídelnu [jméno] a má příjem kolem 70.000 Kč až 100.000 Kč měsíčně. Další informace k insolvenčnímu řízení sdělovali manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum] adresovaný insolvenčnímu správci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělují informace opět ohledně dědického řízení po otci [jméno] [příjmení], předložení neplatné závěti, majetkové situaci [jméno] [příjmení], jejího trestního stíhání, daru předmětných zemědělských pozemků k dětem [jméno] [příjmení] a dále také se zmiňují o vztazích mezi nimi a rodiči s tím, že na vysvětlenou uvádí ve vztahu k rodičům a k sestře [jméno], že co se týče [jméno], tak k této měl otec i matka výjimečně silné citové vztahy, protože se jednalo o první vytoužené přeživší dítě, kdy předtím rodiče a zbytek je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] praktický lékař dne [datum] vystavil [anonymizováno] zprávu ohledně [celé jméno žalobkyně], pro potřeby notářského řízení, ve kterém uvádí, že tuto zná jako lékař od roku 1986 a po celou dobu se projevovala jako orientovaná osoba všemi směry a takto orientovaná je i nyní a není důvod pro omezení způsobilosti k právním úkonům.

6. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi uvedla, že chtěli darovat pozemky v době, kdy skončili s hospodařením a bylo toho na ně již hodně. Dcery v té době bydlely v [obec] a byly na sociálních dávkách, pozemky darovaly žalovaným a vnučce s vnukem, protože starší dcera měla insolvenci. Na [anonymizováno] v roce [rok] došlo ke konfliktu, kdy [celé jméno žalované] vyhodila nejstarší dceru z domu a proto nastaly po manželově smrti problémy. Dále uvedla, že chtěli převést dům, ale kde by bydlela. Dále uvedla, že byl vzat úvěr od [příjmení] [jméno], ale její nejstarší dcera v tom nefigurovala, nebyla odsouzena za podvod. Závěť, žalobkyně napsala na nečisto po dohodě s manželem, volala notářce, aby přijela sepsat závěť, ale ona v té době byla mimo a už závěť nestihla sepsat, manžel zemřel. Cítila se ponížená tím, že si dovolily napsat, že zemřelo několik dětí a zveřejnit to. Dále také uvedla, že se kvůli žalovaným musela zadlužit, kdy chtěly vyplatit z dědictví. Dále pak uváděla, že bydlely doma, [anonymizováno] do [anonymizováno] let a [celé jméno žalované] do [anonymizováno] let, když se [celé jméno žalované] vdala, takto ani nevěděli, když bydleli v [obec] tak nejezdili, neboť neměli peníze. Také jí půjčila [celé jméno žalované] 70.000 Kč na rovnátka a zaplatila dluh vnuka na zdravotním pojištění. Dále uvedla, že [příjmení] plánoval, že budou hospodařit společně, že [celé jméno žalované] by chodila do práce a [celé jméno žalované] by byla doma, že by brala bezmocnost. Dále uváděla, že žalované chtěly z domu udělat penzion, dále uvedla, že se vzdala dědictví po mamince ve prospěch tatínka a dědictví po tatínkovi se zřekla ve prospěch sestry, která se o tatínka starala. 7. [celé jméno žalované] jako účastnice uvedla, že těžce nesla alkohol u maminky a je pravdou, že tam 10 let nejezdila. Dále uvedla, že vždycky měli rodiče hospodářství, vždycky se starali, vždycky žalované pracovaly a staraly se o zvířata. Dále uvedla, že za rodiči jezdila, jezdil i její druhý manžel, chtěli, aby hospodářství nezaniklo. Byla to ona se sestrou, kdo vezl otce do nemocnice, čekaly s tatínkem na příjmu. Dále uvedla, že rodičům nepřišel důchod a zjistili, že mají exekuci a pak zjistili, že někdo padělal podpis. Byl znalecký posudek ohledně padělání podpisu, kdy její sestra uměla podpis rodičů napodobit, rodiče dostali i rozsudek a vyrozumění od policie a přesto žalobkyně stále tvrdí, že její sestra nebyla odsouzená. Dále uváděla, že vyřizovala dědictví v [obec], bylo i dědické řízení o pozemcích v [anonymizováno], kde byla sepsána nějaká dohoda s [jméno] [příjmení], ohledně které se nemohla žalovaná [celé jméno žalované] domluvit s maminkou zda je to pravomocné, nakonec tam musela jet a vyfotit to. Je pravdou, že jsme se chtěly s maminkou sejít, ještě než půjdou k dědickému řízení a navrhovaly jsme, aby ten, kdo opatruje, si to nechal za to, že se o něj postaral. Pak se notářka ptala na závěť a to jestli někdo nespáchal trestní čin vůči rodičům. Maminka řekla, že ne, ona však chtěla znát pravdu a tak řekla, že je tady možnost. Nechtěla notářce lhát a teď už ví, že byla sestra odsouzená. Dále pokud jde o tu závěť tak uváděla, že otec už nebyl schopný závěť napsat a podepsat. Dále uvedla, že nabízely několikrát rodičům doopatrování. Dále také uvedla, že matka měla problémy sama se sebou, že oni kupovaly otci actimely a další věci, které dokázal pozřít. Pokud jde o tu skutečnost, že matka přišla o několik dětí, tak tím chtěly poukázat na to, že je tu láska jen k jednomu dítěti a to k [jméno] [příjmení]. Pokud jde o pohřeb, tak v kostele byly 2 řady lavic, všichni seděli na jedné straně a volná byla až třetí řada lavic, proto si sedly se sestrou do prvních lavic na druhé straně. Byly i u hrobu, kdy to byla žalovaná, kdo maminku odváděl. Následně se musela omluvit, protože měla migrénu, kdy má těžké stavy. Její pokoj byl obsazen. Na společném věnci se nedomlouvalo, každý kupoval svou kytici.

8. Žalovaná [číslo] jako účastnice vypověděla, že si pamatuje, že od malička pomáhaly rodičům. Pokud jde o darování, tak původně nic nechtěla, nakonec jí volala i sestra [jméno] a pak znovu i otec, že chce rozdělit pozemky na tři díly mezi žalované a místo sestry [jméno] mezi její děti. Pokud jde o vánoční svátky 2019, tak tatínek na tom nebyl dobře a ona se sestrou [jméno] jej odvážely do nemocnice a on se vyjádřil v tom, že to chce s domem jako s pozemky. Ten dům je velký sama by ho nezvládla, tak ho chtěla užívat se sestrou [jméno]. Když byl otec [anonymizováno], tak v nemocnici je k němu nechtěli pustit a nechtěli jim podávat informace, že tam může jen [jméno] [příjmení]. V [obec] tatínka denně navštěvovala, pak ho propustili do [obec], jezdila tam, pomáhala, vařila. 12. 3. v 5.55 hod. jí telefonovala maminka, že tatínek se neprobudil, odjela tedy do [obec], volala obvodního lékaře pak rychlou záchrannou službu, tatínka oživovala, pak jej přebalila, oblékla a pak musela s dcerou odjet. Pohřeb zařizovala [jméno], nemohla nastartovat auto rodičů, tak ji žalovaná půjčovala svoje auto. Rodiče jí půjčili 10.000 Kč na počítač, které jim vrátila. V [anonymizováno] jsou pořád její osobní věci, které se snažila odstěhovat, ale psala, že se tam mezi 15. a 16. listopadem 2021 zastaví, ale nikdo tam nebyl. V dědickém řízení pak byla předložena závěť, která pak byla notářkou odmítnuta, jako neplatná. Domluvili se, že se pak sejdou ještě v [anonymizováno] a domluví se. Přijela i sestra [jméno], pak volali [jméno] a ta jim řekla, že už nepřijede, že maminka už slaví. V roce 2019 jezdily do [obec] s dcerou [anonymizováno] pak, ale vyměnili zámky a už se tam nedostaly. Kytice na pohřeb kupovaly samy, v první řadě v kostele už nebylo místo, seděla tam maminka s [jméno], jejím přítelem a dětmi, tak se posadily do první řady přes uličku. [příjmení] [jméno] odváděla maminku od hrobu, maminka chtěla, aby odvezla strejdu, ale sestře nebylo dobře, měla migrénu. Maminka jí řekla, že pro ni v domě není místo, tak jí nabídla žalovaná přespání u ní doma. Maminka dělala rozdíly mezi dětmi, nejraději má dceru [jméno], kterou upřednostňovala i její děti a pravnoučata. Pokud jde o svéprávnost maminky, tak ta nechápala, že rozhodnutí je pravomocné, že už nejde napadnout, také pořád popírala trestní stíhání [jméno], také tam byly nevýhodné prodeje pozemků a požívání alkoholu. V době pozůstalostního řízení se začaly ztrácet věci z domu v [anonymizováno], hodiny, obrazy a horal. V rámci dědického řízení se chtěly vyjádřit, nesouhlasily s tím, jak to chtěla maminka. Nabízely, že se o dům postarají, protože bydlení v tom domě je finančně náročné, je to velký dům, který člověk neutáhne. Žalované také podaly trestní oznámení na policii ohledně závěti, když podpis na závěti nebyl podpis jejich otce, už se v té době nebyl schopen podepsat. Rodiče, když si vypili, tak se hádali, fyzicky tatínek napadl maminku, maminka dokázala i týden v kuse pít. Žalované chtěly jen poukázat na to, že mamince první 2 děti umřely, pak přišla sestra [jméno] a oni se k ní chovali, jak k vymodlenému dítěti.

9. Podle § 2055 odst. 1 darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

10. Podle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

11. Podle odst. 2 téhož ustanovení odůvodňuje-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

12. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalované nabyly na základě darovací smlouvy nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, a to každý o velikosti podílu 1/3, kdy dárci byli rodiče žalovaných. Následně žalobkyně dne [datum] odvolala dar v celém rozsahu pro nevděk, když spatřovala ve výše uvedených jednáních žalovaných nemravné jednání, které se jí citelně dotýkalo. Soud provedeným dokazováním zejména výslechem všech účastnic zjistil, že vztahy mezi účastníky nebyly nikdy zcela souladné, kdy žalované matce tedy žalobkyni měly za zlé, že protěžovala svou nejstarší dceru, sestru žalovaných [jméno] [příjmení], ačkoli ta se vůči rodičům nezachovala správně a porušila dobré mravy tím, že se dopustila [anonymizováno] činu a tento se dotkl majetkové sféry rodičů. Mezi účastnicemi došlo ke zhoršení vztahů, které nebyly nikdy idylické po úmrtí otce. [obec] aby se zbývající část rodiny semkla a tuto bolestnou událost překonala společně, došlo mezi nimi k nedorozumění ohledně dědického řízení a dalšího využití rodinného domu, kdy účastnice měly zcela rozdílné představy, které je vedly až k tomuto řízení.

13. Pokud jde o odvolání daru, pak soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1794/2018 ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk, je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem hrubé porušení dobrých mravů, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost na venek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexního hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodující má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí být morálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáváním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně, samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba posoudit věc v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.

14. Pokud jde o jednotlivé důvody odvolání daru, pak shodnou výpovědí obou žalovaných bylo prokázáno, že první důvod pro odvolání daru nebyl vůbec dán, neboť obě žalované pomáhaly s péčí o svého umírajícího otce, pořídily si vlastní květiny na pohřeb a seděly v první řadě přes uličku proto, že v první řadě, kde seděla žalobkyně, nebylo místo. Pokud jde o důvod pro odvolání daru [číslo] pak je pravdou, že žalované měly rozdílnou představu oproti žalobkyni, jak by se po smrti [jméno] [příjmení] mělo s rodinným majetkem naložit, avšak jejich nabídka, kterou žalobkyně odmítla, byla pouhou nabídkou, jak je možné zachovat hospodářství a v tomto jednání žalovaných soud neshledává jednání zjevně porušující dobré mravy, které by mohlo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalobkyni ublížit. Soud má za to, že to bylo pouze subjektivní hodnocení žalobkyní, která se cítila touto nabídkou poškozená a které jej vnímala jako citové vydírání, ale na nabídce, že se žalované postarají o dům i o ni, neboť ve stáří se nebude moci o celé hospodářství starat, soud neshledává zjevné porušení dobrých mravů, když tato nabídka nebyla nijak vymáhána způsoby, které by tyto dobré mravy porušovaly. Pokud jde o důvod 3, kdy tedy žalované dopisy měly vybízet žalobkyni, aby ještě za svého života svůj majetek převedla na žalované a další osoby, aby se z něj nemohli uspokojovat věřitelé [jméno] [příjmení] a následně žalované měly zaslat [název soudu] jakož i insolvenčnímu správci několik podání, v nichž uvádí, že to byla žalobkyně, která si dělala starosti, jak zajistit, aby dědictví nezískali věřitelé, pak ani v tomto soud neshledává zjevné porušení dobrých mravů, které by mohlo žalobkyni nějakým způsobem ublížit, kdy tato podání jsou žalovanými směřovány vůči jejich sestře [jméno] [příjmení] a s ohledem na vztahy, které v rodině mezi sourozenci panovaly a za které nesou zodpovědnost i rodiče, nelze říci, že by pro obdarované žalované byla jako jejich sestra tou osobou blízkou ve smyslu § 2072 odst. 2 občanského zákoníku. Starost o to, aby nedošlo k poškozování věřitelů, aby byly splněny zákonné podmínky oddlužení, nemůže být zjevným porušením dobrých mravů. Takto zjevně nemohly porušit dobré mravy ani tím, že oznamovaly pochybnosti o možnostech darování do insolvenčního řízení své sestry [jméno] [příjmení] či tam podávaly podání, ve kterých upozorňovaly na její trestní stíhání či podnikání neboť tyto skutečnosti byly pravdivé a nemohly tedy být zjevným porušením dobrých mravů. Dále soud poukazuje na skutečnost, že z důvodu chování rodičů pak žalované vnímaly a těžce nesly skutečnost, že rodiče sestru [jméno] [příjmení] protežují a toto v nich přetrvává i nadále. Pokud jde o padělání závěti, tak v tomto směru žalobkyně i žalované měli v rámci dědického řízení rovné postavení jako účastníků dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], kdy všechny 3 účastnice byly dědičkami a byly účastnicemi dědického řízení a nelze žalovaným upírat jejich právo domáhat se neplatnosti závěti případně i formou oznámení na policii, když zjistily, že závěť předložená v rámci dědického řízení byla padělaná. Toto jednání nemůže být jednáním zjevně porušujícím dobré mravy, naopak dobré mravy porušovala žalobkyně, která závěť padělala a mohla se tak domoci v rámci dědického řízení výhody vůči svým dcerám. Pokud jde o poslední důvod k odvolání daru a to je zveřejnění citlivých informací v rámci insolvenčního rejstříku, tak je nutno poukázat opět na skutečnost, že žalované se doposud nevypořádaly s tím, že nebyly milovnými dcerami, že rodiče dávali přednost jejich nejstarší sestře a tuto skutečnost si odůvodňují tím, že jejich sestra byla první přeživší dítě rodičů. To, že tato citlivá skutečnost měla být zveřejněna v insolvenčním rejstříku a mohla se dotknout sféry žalobkyně, nelze brát k tíži žalovaných, které za zveřejnění citlivých informaci v rámci insolvenčního rejstříku nenesou odpovědnost a soud podotýká, že v podáních, které byly soudu předloženy, je tato informace začerněna. Dá se tedy říci, že ani v jednom případě nebyly naplněny podmínky pro možnost odvolání daru pro nevděk, když tyto podmínky musí být dány objektivně a tady se jednáním žalovaných cítila subjektivně poškozena žalobkyně. Soud pak podotýká, že to byl žalobkyně, která porušila dobré mravy tím, že předložila padělanou závěť v rámci dědické řízení a žalované se pouze bránily, když jejich postavení v rámci dědického řízení bylo shodné a nutno také podotknout, že vztahy mezi účastníky se zhoršily po smrti manžela žalobkyně, otce žalovaných, avšak tuto ztrátu lze hodnotit u každé z účastnic jako bolestnou a pro všechny účastnice se jednalo o ztrátu blízké osoby. Bohužel si však účastnice vzájemně nebyly oporou v této těžké životní situaci a vedlo je to k tomu, že jejich vztahy se ještě více zhoršily a vyostřily. V rámci řízení, ale ani v rámci odvolání daru nebylo pak tvrzeno nic o tom, že by žalované se domáhaly svých představ o naložení s majetkem nějakým nedovoleným způsobem nebo způsobem, který by byl pro žalobkyni násilný, a zraňující. Pouze předkládaly své návrhy a žalobkyně také prosazovala své stanovisko a své návrhy, jak bude s majetkem naloženo. Dá se říci, že celá situace plyne z vzájemného dlouhodobého nepochopení se účastnic, avšak objektivně nedošlo mezi účastníky k takovému jednání, které by zjevně porušovalo dobré mravy a které by úmyslně nebo z hrubé nedbalosti žalobkyni ublížilo. Za této situace tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. S ohledem na právní názor soudu výše uvedený dospěl soud k závěru, že veškeré další důkazní návrhy, které účastníci navrhovaly, jsou již pro posouzení dané věci nadbytečné, a proto je soud zamítl.

16. Vzhledem k tomu, že žalované byly ve sporu zcela úspěšné byla jim přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení v celém rozsahu. Jedná se jednak o náklady právního zastoupení, kdy zastupovány byly 2 osoby a to v souladu s § 9 odst. 4 písm. b) činí tarifní hodnota 50.000 Kč tedy 3.100 Kč za úkon, přičemž bylo učiněno 6 úkonů a to převzetí věci a vyjádření k žalobnímu návrhu a dále jednání [datum] a [datum], kdy v obou případech se jednalo o jednání delší než 2 hodiny, tedy odměna za jednu osobu činila 18.600 Kč a byla v souladu s § 12 odst. 4 krácena o 20 % tedy na částku 14.880 Kč, kdy při dvou osobách a 6 úkonech v 6 režijních paušálech podle § 13 a. t. činí 31.560 Kč plus 1.200 Kč ztráta času, cesta ze sídla advokátky do [obec] a zpět, tj. 32.760 Kč a z toho 21 % DPH 6.879,60 Kč podle § 137 o. s. ř. tj. částka 39.639,60 Kč. Ztráta času za přestávku na oběd nebyla přiznána, neboť podle § 14 a. t. takováto náhrada za promeškaný čas právní zástupkyni nepřísluší. Dále pak je to cestovné, a to osobním vozem druhé žalované Škoda Octavia [registrační značka] z [jméno] do [obec] a zpět, kdy jedna cesta činila 362 km, nafta dle prokázaného účetního dokladu činila 44,90 Kč průměrná spotřeba dle technického průkazu je 4,5 l na 100 km amortizace dle vyhlášky 4,7 Kč/km, celkem tedy jízdné činilo 2.432,82 Kč k jednomu jednání, dále pak cestovné první žalované z [obec] do [obec] a zpět [příjmení] [jméno] [příjmení] [registrační značka] při ujetí 74 km při jedné cestě ceně [anonymizováno] 95 44,5 Kč a amortizaci 4,7 Kč/km dle vyhlášky činí jízdné 561,84 Kč k jednomu jednání. Cestovné činí celkem 5.989,32 Kč. Celkové náklady činí částku 45.628,92 Kč a jsou splatné k rukám právní zástupkyně žalovaných.