38 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6.688,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6.688,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % od 22. 7. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1.283,31 Kč a nákladů ve výši 500 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 862 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 6.688,60 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 8.000 Kč, který se zavázala žalovaná vrátit a úroky z úvěru ve výši 1.283,31 Kč a náklady 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že [právnická osoba] [příjmení] a žalovaná měly uzavřít dne 21. 12. 2017 smlouvu o úvěru. Dále žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 12. 2017 na částku 8.000 Kč a [právnická osoba] potvrdila, že tato platba byla přijata na účet žalované v [číslo] ve výši 8.000 Kč od [právnická osoba] (potvrzení). Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaná nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaná takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřela, pak její uzavření neprokázala. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalované. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 8.000 Kč byla poukázána žalované, což žalobkyně prokázala potvrzením banky na částku 8.000 Kč. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky jistiny 6.688,60 Kč jakožto bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 OZ ve výši nař. vlády č. 351/2013 Sb., ostatní nároky pak soud zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 78,95% a neúspěšná v 21,05%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 862 Kč představující 57,9% Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.688,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.