38 C 76/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o určení, že pozemky nejsou zatíženy služebnostmi

I. Žaloba žalobkyně na určení, že pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú., a obci [obec] není zatížen služebnostmi ze smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], uzavřené mezi společností [název práv. osoby] a [právnická osoba], s. r. o., a pozemky st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova] a p. [číslo] trvalý travní porost, nejsou pozemky panujícími, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení, že pozemky p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], stavba ubytovacího zařízení a p. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. a obci [obec] nejsou zatíženy služebnostmi ze Smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum] uzavřené mezi společností [název práv. osoby] a [právnická osoba] s.r.o. Žalobu odůvodňuje tím, že žalovaná jako povinná ze služebnosti a [právnická osoba] s.r.o. jako oprávněná ze služebnosti a tehdejší vlastník pozemku st. [parcelní číslo] a p. [číslo] v k. ú. a obci [obec] mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o zřízení služebnosti, a to služebnosti inženýrské sítě spočívající v právu oprávněné osoby ze služebnosti zřídit na služebném pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] a přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické a plynovodní vedení ke stavbě č. e. [anonymizováno], jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] a pozemku [číslo] v k. ú. a obci [obec], dále služebnost stezky a cesty přes služební pozemek za účelem zajištění přístupu k pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba ubytovacího zařízení k pozemku p. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Služebnosti byly zřízeny jako služebnosti postihující vlastníka služebného pozemku jako věcné právo a jako takové jsou spojeny s vlastnictvím služebného pozemku a přechází s vlastnictvím služebného pozemku na nabyvatele. Dne [datum] došlo k prodeji pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] žalobkyni. Bývalá jednatelka [právnická osoba] s.r.o. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělila jednatelce žalobkyně, že byla při uzavírání smlouvy o zřízení služebnosti uvedena v omyl ohledně potřebnosti a využitelnosti daného pozemku jako přístupu ke stavbě č. e. [anonymizováno] a sdělili jí, že se nemusí obávat a tvrdil, že je to vše potřebné pro předmětnou nemovitost a ku prospěchu [právnická osoba] s.r.o. Až později zjistila, že nebylo vůbec potřeba zřizovat předmětné služebnosti jak inženýrských sítí, tak ani služebnost stezky a cesty. Žalobkyně pak kupovala předmětné nemovitosti a bylo jí sděleno, že služebnosti jsou služebnostmi osobními. Nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně mají zajištěny inženýrské sítě jiným způsobem, kdy tyto neprochází přes služební pozemek. Žalobkyně doručila dne [datum] výpověď služebnosti. Žalovaná si pak nárokuje za služebnosti úplatu a celkově požaduje částku [částka]. Žalobkyně pak uvádí, že má naléhavý právní zájem na určení, že pozemky nejsou zatíženy služebnostmi, neboť jejich možnost prodeje je dle realitních kanceláří z důvodu zatížení služebnosti snížená.

2. Pokud jde o omluvitelný omyl při uzavírání smlouvy o zřízení služebnosti, pak žalobkyně doplnila tvrzení v tom směru, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převzala pohledávku společnosti [právnická osoba], a zahájila se společností [právnická osoba], jednání o předmětném dluhu za výstavbu penzionu, následně dcera [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odkoupila spolu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [právnická osoba], s. r. o., později [právnická osoba], na kterou byla převedena pohledávka ve vztahu ke shora popsanému dluhu společnosti [právnická osoba], a následně [právnická osoba], s. r. o. nabyla předmětný penzion od [právnická osoba], s. r. o. Faktický stav vztahů jak k předmětnému penzionu tak navazujících vztahů z hlediska potřebnosti a využitelnosti dalších pozemků v blízkosti penzionu popisoval, a všechny smluvní podklady připravoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] [právnická osoba], tak zjišťovala stav nemovitostí, které chtěla koupit včetně potřebnosti věcného břemene od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele [právnická osoba], a toho času i jednatele společnosti [název práv. osoby], z jím předložených podkladů, dokumentace, která byla stejná s dokumentací předloženou stavebnímu úřadu. S ohledem na řadu administrativních a účetních problémů rozhodla se jednatelka a společnice [právnická osoba], s. r. o., provést kontrolu v podstatě všech relevantních skutečností a smluvní agendy a v návaznosti na toto zjistila, že věcné břemeno není potřeba. Jednatelka z [právnická osoba], zjistila, že předmětný pozemek [parcelní číslo] v k. ú., [obec] neodpovídá své původní povaze, rozloze a tvaru, neboť byl v mezidobí rozdělen na dva pozemky. Jednatelka [právnická osoba], s. r. o., [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která za jednatelku jednala s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sdělili žalobkyni, že se jedná o břemeno osobní a žalobkyně má za to, že tato skutečnost vyplývá ze smlouvy o zřízení služebnosti. K tomu žalobkyně doplňuje smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřené se [právnická osoba], s. r. o. Její textace je rozdílná oproti projednávané smlouvě a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatelce [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly [anonymizováno] [jméno] [příjmení] předloženy shora zmiňované smlouvy uzavřené mezi [název práv. osoby], a [právnická osoba], s. r. o., na nich byla prezentována rozdílnost tam uvedených závazků. Žalobkyně je i nadále přesvědčená, že projednávané služebnosti mají povahu osobních služebností.

3. Žalovaná žalobu neuznala. Uvádí, že Smlouva o zřízení služebnosti nebyla uzavíraná samostatně, ale byly společně uzavírány 2 kupní smlouvy o převodu budovy ev. [číslo] odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], kdy pro platnost smlouvy a vzniku služebnosti zákon nevyžaduje, aby byla vedení na pozemku skutečně zatížená, podstatné je, že dává vlastníku služebného pozemku možnost vlastníku panujícího pozemku přes pozemek chodit nebo jezdit a zřídit inženýrské sítě. Také se v tomto rozhodnutí [název soudu] zabýval tím, že sama skutečnost, že některý z účastníků právního jednání se mýlí, nemůže být sama o sobě důvodem pro zpochybnění platnosti právního úkonu, kdy omyl žalovaného o výhodnosti transakce není omluvitelným omylem, kdy platnost smlouvy uzavřené mezi podnikateli nelze zásadně následně zpochybňovat jen proto, že jedna ze stran smlouvy neprovedla před uzavřením smlouvy důkladnou ekonomickou rozvahu a následně zjistila, že je smlouva pro ni nevýhodnou. Dále pak žalovaná uváděla, že smlouva o zřízení služebnosti a kupní smlouva o prodeji nemovitosti [právnická osoba] s.r.o. byly vyhotovovány stejného dne a byly uzavírány ve vzájemné souvztažnosti v souvislosti s narovnáním smluvních vztahů mezi stranami a podpisu smlouvy předcházela řada osobních jednání, tedy jednatelka [právnická osoba] s.r.o. měla dostatečně velký časový prostor vznést námitky nebo předložit úpravy smlouvy. Dále poukazuje na to, že objekt penzionu je na inženýrské sítě ve vlastnictví žalobkyně fakticky napojen a za toto nehradí žalobkyně žádnou úhradu.

4. Žalovaná v rámci odvolání vznesla námitku promlčení a uvádí, že žalobkyně o smlouvě o zřízení služebností věděla již při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum], a to podle zásady materiální publicity, kdy tato byla vložena v katastru nemovitostí.

1. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobkyně je obchodní společnost zapsaná v obchodním registru [země] dne [datum], žalovaná je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku dne [datum]. Mezi společností [název práv. osoby] jako povinné osoby ze služebnosti [právnická osoba] jako oprávněné osoby ze služebnosti byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení služebnosti, a to služebnosti inženýrské sítě a služebnosti stezky a služebnosti cesty. Společnost [název práv. osoby] je vlastníkem služebného pozemku p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. [obec] a zřídila ve prospěch [právnická osoba] s.r.o. jako vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. e. 53 a pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] služebnost inženýrské sítě spočívající v právu oprávněné osoby ze služebnosti zřídit na služebném pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] a přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické a plynovodní vedení vedoucí ke stavbě č. e. 53, jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] a k pozemku [číslo] v k. ú. a obci [obec], provozovat je a udržovat. Dále pak zřídila společnost [název práv. osoby] služebnost stezky a služebnost cesty přes služební pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] za účelem zajištění přístupu k pozemku st. [parcelní číslo], jehož je součástí stavba č. e. 53 a k pozemku [číslo] v k. ú. [obec]. Služebnosti zřízené touto smlouvou postihují vlastníka služebného pozemku jako věcné právo; práva odpovídající služebnostem zřízeným touto smlouvou jsou spojena s vlastnictvím služebného pozemku a přechází s vlastnictvím služebného pozemku na nabyvatele. Služebnosti jsou zřizovány k celému služebnému pozemku. Oprávněná osoba přijímá práva z výše uvedených služebností a vlastník služebného pozemku je povinen tyto práva ze služebnosti strpět. V [anonymizováno] pak byla sjednána úplata za zřízení výše uvedených služebností, a to ve výši [částka] bez [anonymizováno] ročně splatným vždy k 1. 1. příslušného roku počínaje [datum] (Smlouva o zřízení služebnosti).

2. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] s.r.o. uzavřena kupní smlouva na pozemek p. č. st. [anonymizováno] a budovu č. e. [anonymizováno], která je součástí pozemku st. p. [číslo] to ve výši spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na těchto nemovitostech (kupní smlouva). Žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, tedy zastavěné plocha a nádvoří st. [parcelní číslo], kdy součástí pozemku je ubytovací zařízení č. e. [anonymizováno] a trvalého travního porostu p. [číslo] v k. ú. a obci [ulice] [obec], kdy toto vlastnické právo žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a v kat. nemovitostí jsou jako věcná břemena zapsána věcné břemeno služebnosti inženýrské sítě a věcné břemeno cesty a stezky na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (viz výpis z kat. nemovitostí). Žalobkyně vypověděla dne [datum] podle § 1999 občanského zákoníku závazek ze Smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. a tuto výpověď zaslala žalované, která ji dne [datum] převzala (výpověď a doklad o doručení). Hanácká realitní kancelář, spol. s.r.o. se vyjádřila k situaci ohledně věcných břemen s tím, že věcná břemena dle katastrální mapy nesouvisí ani nesousedí s nemovitostí č. e. [anonymizováno] a je tedy zřejmé, že služební pozemek neposkytuje služebnost stezky a cesty za účelem zajištění přístupu k této nemovitosti a pravděpodobně není ani potřeba vést přes tento služební pozemek inženýrské sítě a mají tedy za to, že věcná břemena zatěžují předmětnou nemovitost bez opodstatnění a je tedy v rozporu s dobrými mravy a nad míru obvyklou. Nemovitost zatížená takovými břemeny je velmi špatně prodejná až neprodejná. Další [právnická osoba] se vyjádřila ve stanovisku, že záměr úspěšného prodeje považuje za životaschopný pouze v případě, kdy budou omezení služebnosti zapsané na příslušném LV eliminovány, neboť se jedná o velmi omezující faktory, které mají zvýšený potenciál faktu, že případné zájemce o nemovité věci odrazují a tito v nich vidí prostředí pro budoucí problémy, jež mohou mít charakter jistých omezení při využívání předmětných nemovitostí, respektive vlivu na jejich současnou, avšak i budoucí cenu (stanoviska realitních kanceláří č. l. 28-29 spisu). [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že na doporučení svého právníka penzion kupovat nebude, věcná břemena uvedená v katastru nemovitostí jako služebnost jsou pro ni nepřijatelná. Zjistila, že na uvedeném pozemku o velikosti [výměra] žádné sítě nevedou, penzionu tudíž žádnou služebnost neposkytuje, ani snížená cena na jejím rozhodnutí nic nezmění. Pokud by byla věcná břemena zrušena, mohou jejich jednání pokračovat (stanovisko [jméno] [příjmení]). [právnická osoba] sděluje, že na základě přílohy, kterou přikládá je zřejmé, že daný vodovod nevede přes pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a není tedy nutné zasahovat do tohoto pozemku v rámci výstavby vodovodní přípojky. K tomuto sdělení je připojena mapka vodovodního řadu A, řad B a řad P, který se nachází nejblíže služebného pozemku [číslo], tento zcela a jednoznačně míjí. Stejně tak i byla přiložena mapka vedení elektrického, z níž je zřejmé, že toto elektrické vedení také rovněž zcela míjí pozemek p. [číslo] dále je to vedení přípojky plynu, pak veškeré vyznačené přípojky plynu na mapkách poskytnutých [právnická osoba], s.r.o. míjí pozemek parc. [číslo]. Rovněž tak kanalizace, kdy podle dohody uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a [název práv. osoby] [datum] se žalobkyně podílí se [právnická osoba] s.r.o. na úhradách na náklad na čističku odpadních vod a trafostanici a rovněž naznačená kanalizace v mapce míjí pozemek [parcelní číslo] (veškeré mapky se zakreslením inženýrských sítí).

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobkyně je obchodní společnost zapsaná v obchodním registru Slovenské republiky dne [datum], žalovaná je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku dne [datum]. Mezi společností [název práv. osoby] jako povinné osoby ze služebnosti [právnická osoba] jako oprávněné osoby ze služebnosti byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení služebnosti, a to služebnosti inženýrské sítě a služebnosti stezky a služebnosti cesty. Společnost [název práv. osoby] je vlastníkem služebného pozemku p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. [obec] a zřídila ve prospěch [právnická osoba] s.r.o. jako vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] služebnost inženýrské sítě spočívající v právu oprávněné osoby ze služebnosti zřídit na služebném pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] a přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické a plynovodní vedení vedoucí ke stavbě č. e. [anonymizováno], jež je součástí pozemku st. [parcelní číslo] a k pozemku [číslo] v k. ú. a obci [obec], provozovat je a udržovat. Dále pak zřídila společnost [název práv. osoby] služebnost stezky a služebnost cesty přes služební pozemek [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] za účelem zajištění přístupu k pozemku st. [parcelní číslo], jehož je součástí stavba č. e. [anonymizováno] a k pozemku [číslo] v k. ú. [obec]. Služebnosti zřízené touto smlouvou postihují vlastníka služebného pozemku jako věcné právo; práva odpovídající služebnostem zřízeným touto smlouvou jsou spojena s vlastnictvím služebného pozemku a přechází s vlastnictvím služebného pozemku na nabyvatele. Služebnosti jsou zřizovány k celému služebnému pozemku. Oprávněná osoba přijímá práva z výše uvedených služebností a vlastník služebného pozemku je povinen tyto práva ze služebnosti strpět. V [anonymizováno] pak byla sjednána úplata za zřízení výše uvedených služebností, a to ve výši [částka] bez [anonymizováno] ročně splatným vždy k 1. 1. příslušného roku počínaje [datum] (Smlouva o zřízení služebnosti).

4. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] s.r.o. uzavřena kupní smlouva na pozemek p. č. st. [anonymizováno] a budovu č. e. [anonymizováno], která je součástí pozemku st. p. [číslo] to ve výši spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na těchto nemovitostech (kupní smlouva). Žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, tedy zastavěné plocha a nádvoří st. [parcelní číslo], kdy součástí pozemku je ubytovací zařízení č. e. [anonymizováno] a trvalého travního porostu p. [číslo] v k. ú. a obci [ulice] [obec], kdy toto vlastnické právo žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a v kat. nemovitostí jsou jako věcná břemena zapsána věcné břemeno služebnosti inženýrské sítě a věcné břemeno cesty a stezky na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (viz výpis z kat. nemovitostí). Žalobkyně vypověděla dne [datum] podle § 1999 občanského zákoníku závazek ze Smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. a tuto výpověď zaslala žalované, která ji dne [datum] převzala (výpověď a doklad o doručení). Hanácká realitní kancelář, spol. s.r.o. se vyjádřila k situaci ohledně věcných břemen s tím, že věcná břemena dle katastrální mapy nesouvisí ani nesousedí s nemovitostí č. e. [anonymizováno] a je tedy zřejmé, že služební pozemek neposkytuje služebnost stezky a cesty za účelem zajištění přístupu k této nemovitosti a pravděpodobně není ani potřeba vést přes tento služební pozemek inženýrské sítě a mají tedy za to, že věcná břemena zatěžují předmětnou nemovitost bez opodstatnění a je tedy v rozporu s dobrými mravy a nad míru obvyklou. Nemovitost zatížená takovými břemeny je velmi špatně prodejná až neprodejná. Další [právnická osoba] se vyjádřila ve stanovisku, že záměr úspěšného prodeje považuje za životaschopný pouze v případě, kdy budou omezení služebnosti zapsané na příslušném LV eliminovány, neboť se jedná o velmi omezující faktory, které mají zvýšený potenciál faktu, že případné zájemce o nemovité věci odrazují a tito v nich vidí prostředí pro budoucí problémy, jež mohou mít charakter jistých omezení při využívání předmětných nemovitostí, respektive vlivu na jejich současnou, avšak i budoucí cenu (stanoviska realitních kanceláří [číslo listu] spisu). [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že na doporučení svého právníka penzion kupovat nebude, věcná břemena uvedená v katastru nemovitostí jako služebnost jsou pro ni nepřijatelná. Zjistila, že na uvedeném pozemku o velikosti [výměra] žádné sítě nevedou, penzionu tudíž žádnou služebnost neposkytuje, ani snížená cena na jejím rozhodnutí nic nezmění. Pokud by byla věcná břemena zrušena, mohou jejich jednání pokračovat (stanovisko [jméno] [příjmení]). [právnická osoba] sděluje, že na základě přílohy, kterou přikládá je zřejmé, že daný vodovod nevede přes pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a není tedy nutné zasahovat do tohoto pozemku v rámci výstavby vodovodní přípojky. K tomuto sdělení je připojena mapka vodovodního řadu A, řad B a řad P, který se nachází nejblíže služebného pozemku [číslo], tento zcela a jednoznačně míjí. Stejně tak i byla přiložena mapka vedení elektrického, z níž je zřejmé, že toto elektrické vedení také rovněž zcela míjí pozemek p. [číslo] dále je to vedení přípojky plynu, pak veškeré vyznačené přípojky plynu na mapkách poskytnutých [právnická osoba], s.r.o. míjí pozemek parc. [číslo]. Rovněž tak kanalizace, kdy podle dohody uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a [název práv. osoby] [datum] se žalobkyně podílí se [právnická osoba] s.r.o. na úhradách na náklad na čističku odpadních vod a trafostanici a rovněž naznačená kanalizace v mapce míjí pozemek [parcelní číslo] (veškeré mapky se zakreslením inženýrských sítí). 5. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], s. r. o., uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky, kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měla na zásadě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] s [anonymizováno] [jméno] [jméno] vůči společnosti [právnická osoba], pohledávku v celkové výši [částka] z titulu uzavřené dohody o zrušení smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy penzionu ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako budoucím prodávajícím a [právnická osoba], jako budoucím kupujícím, a touto smlouvou postoupila tuto pohledávku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na [právnická osoba], s. r. o., zastoupené [jméno] [příjmení] (smlouva o postoupení pohledávky). Dne [datum] došlo mezi [právnická osoba], s. r. o., zastoupené [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], s. r. o., zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k uzavření dohody o započtení pohledávek, v níž se uvádí, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s. r. o., jako postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky v celkové výši [částka] z titulu uzavřené dohody o zrušení smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy penzionu a [právnická osoba], s. r. o., má vůči [právnická osoba], s. r. o., pohledávku na úhradu úplaty za postoupení pohledávky ve výši [částka] a mezi [právnická osoba], s. r. o., jako kupujícím a [právnická osoba], s. r. o., jako prodávajícím, byly uzavřeny kupní smlouvy a to dne [datum] Kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je i budova č. ev. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], dále kupní smlouva dne [datum] na prodej spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je budova č. ev. [anonymizováno] k. ú. [obec], dále kupní smlouva ze dne [datum], jejímž předmětem je prodej pozemku p. [číslo] z k. ú. [obec] a kupní smlouva ze dne [datum], jejímž předmětem je prodej movitých věcí nacházejících se v budově č. ev. [anonymizováno] v [obec]. Z těchto titulů má [právnická osoba], s. r. o., vůči [právnická osoba], s. r. o. pohledávku na úhradu kupních cen v celkové výši [částka]. Účastníci dohody tak vzájemně započítávají své pohledávky do výše [částka] (dohoda o započtení pohledávek). Dne [datum] [právnická osoba], s. r. o. a [název práv. osoby] uzavřely dohodu o úhradě podílu na náhradě čističky odpadních vod a trafostanice, na základě které [právnická osoba], s. r. o., se podílela na nákladech čističky odpadních vod, s čerpadlem na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec] a trafostanici nacházející se v hotelovém komplexu [anonymizováno] v [obec] (dohoda o úhradě podílu na nákladech čističky odpadních vod a trafostanice). V roce [rok] uzavřela společnost [právnická osoba] se [právnická osoba], s. r. o. dohodu o dodávkách vody a odvodu splaškových vod, kdy společnost [právnická osoba] umožnila [právnická osoba], s. r. o., odběr vody, užívání kanalizace a odvod splaškových vod za daných podmínek (dohoda o dodávkách vody a o odvodu splaškových vod). Společnost [název práv. osoby], a vkladatel [právnická osoba], uzavřeli prohlášení vkladatelů o vkladu vlastnického práva k nemovitostem do společnosti s r. o., kdy vkladatel, tedy společnost [právnická osoba], vložila jako výluční vlastník mimo jiné i parcely [číslo] o výměře [výměra] tuto parcelu, jako svůj nepeněžitý vklad do společnosti [název práv. osoby], a na základě tohoto se stal žalovaný vlastníkem předmětné parcely [číslo] o výměře [výměra], s právními účinky zápisu k datu [datum] (prohlášení vkladatele a výpis z katastru nemovitostí). Stavební úřad [obec] pak dopisem ze dne [datum] sdělil, že stavba objektu na pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec] je ve svém napojení na dopravní a technickou infrastrukturu kompletní. Přes pozemek [parcelní číslo] nevedou žádné přípojky z technické ani dopravní infrastruktury, ale ani není nutno je tudy vést (vyjádření stavebního úřadu). Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi společnosti [právnická osoba], jakožto vlastníka a povinného z věcného břemene a [právnická osoba], s. r. o., jakožto oprávněného z věcného břemene, uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v právu oprávněného z věcného břemene uložit a zřídit na pozemku [parcelní číslo] v k. ú., a obci [obec], podzemí inženýrské sítě, pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], a dále věcné břemeno spočívající v právu oprávněného z věcného břemene připojit nastávající inženýrské sítě ve vlastnictví povinného z věcného břemene uložené na pozemku [parcelní číslo] k. ú., a obci [obec]. Práva odpovídající věcnému břemeni zřizovaná touto smlouvu a jsou ve smyslu ustanovení § 151e občanského zákoníku (dále jen o. z.) v platném znění spojena s vlastnictvím nemovitostí, přechází s vlastnictvím věci na nabyvatele nemovitosti, a jsou tudíž zřízena ve prospěch současného vlastníka a všech budoucích vlastníků pozemku p. [číslo] v k. ú., a obci [obec] (smlouva o zřízení věcného břemene).

6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že společnost [název práv. osoby] jako osoba povinná ze služebnosti a [právnická osoba] s.r.o. jako oprávněná osoba ze služebnosti uzavřeli smlouvu o zřízení služebnosti, a to služebnosti inženýrské sítě a služebnosti stezky a služebnosti cesty přes povinný pozemek p. r. [číslo] ve vlastnictví žalované ve prospěch vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Na základě smlouvy o zřízení služebnosti tak došlo ke zřízení služebnosti podle § 1257 a násl. občanského zákoníku jako věcného práva, které bylo zapsáno podle § [číslo] do katastru nemovitostí a vzniklo zápisem do veřejného seznamu. Jednalo se o služebnost inženýrské sítě podle § 1267 a násl. občanského zákoníku a služebnost stezky, průhonu a cesty podle § 1284 a násl. občanského zákoníku. Tato služebnost jako věcné právo přechází pak na každého dalšího vlastníka. Tak je tomuto i v tomto případě, kdy žalobkyně se stala vlastnicí na základě kupní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] s.r.o. předmětných nemovitostí a tím také osobou oprávněnou z věcného břemene služebnosti inženýrské sítě a služebnosti cesty a stezky. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že předmětný povinný pozemek [číslo] není zatížen žádným vedením inženýrských sítí, když bylo prokázáno předloženými katastrálními mapkami se zákresem jak plynového, tak elektrického vedení, tak vodovodního i kanalizačního vedení, že tyto vedou mimo služebný pozemek. Dále pak z katastrálních map vyplývá, že přes tento pozemek není potřeba ani procházet ani projíždět, aby se žalobkyně dostala ke svému pozemku a budově ubytovacího zařízení, když k tomuto ji vede cesta na pozemku p. [číslo] která je v jejím spoluvlastnictví.

7. Žalobkyně se domáhá určovací žaloby ve smyslu § 80 o. s. ř., a soud se tedy zabýval otázkou, zda má na takovém určení naléhavý právní zájem. Žalobkyně jednak má za to, že věcným břemen zapsaným v katastru nemovitostí, je jí způsobována škoda v tom směru, že toto odrazuje zájemce o koupi nemovitostí, jednak jak sama tvrdí, není ochotna platit úplatu za věcné břemeno, které se žalovaný domáhal po žalobkyni. Pokud určovacím výrokem dojde k nastavení pevného základu pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky týkající se právě nároků na platbu za služebnosti, může se tak předejít dalším žalobám na plnění, kterými by se žalovaná domáhala po žalobkyni nároků za zřízené služebnosti a v tomto směru je tedy dán naléhavý právní zájem na určovacím výroku.

8. Odst. podle § 583 o. z., jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti, a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

9. Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovené na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

10. Podle odst. 2 § 586 o. z., nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

11. Podle § 629 odst. 1 o. z., je promlčecí lhůta 3 roky.

12. Podle § 619 odst. 2, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Pokud jde o omluvitelný omyl na straně jednatelky [právnická osoba], s. r. o., [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohledně nutnosti zřízení služebnosti pro užívání předmětné nemovitosti, pak soud vycházel z tvrzených okolností uzavření smlouvy o zřízení služebností, které uváděla žalobkyně a má za to, že se o omluvitelný omyl nejedná, a to i s odkazem na rozhodnutí [název soudu] v dané věci, ze dne [datum], které odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Zde krajský soud podrobně vysvětluje, v jakých případech se o omyl nemůže jednat, a to v tom případě, jestliže osoba dovolávající se omylu měla možnost se takovému omylu vyhnout vlastní pečlivostí při seznání skutečností rozhodujících pro uskutečnění právního [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se spokojila s tvrzením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zastupujícího společnost [název práv. osoby], o tom, že věcná břemena jsou nutná pro fungování nemovitostí, a to budovy č. ev. 53 na pozemku st.p. [číslo] také se spokojila s tvrzením, že se jedná o služebnost osobní. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má právnické vzdělání, byť získané ve Slovenské republice a byť právnickou činnost nevykonává, má dosaženo právnické vzdělání, a má tedy povědomost o základních právních pojmech. Pokud pak jednatelka [právnická osoba], s. r. o., měla za to, že českému právu dostatečně nerozumí, bylo na ní, aby si informace získala o služebnostech v českém právu, či se nechala právně zastoupit, nebo se právně poradila. Soud vychází z toho, že se jedná o společnosti, které uzavíraly dohodu o služebnostech, a toto společnosti pak činily v rámci svého podnikání. Žalobkyně tvrdila, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly předkládány mapky a listiny neaktuální, neboť došlo k rozdělení parcely na pozemky p. [číslo] p. [číslo] přičemž z předložených listin, zejména z prohlášení vkladatele o vkladu vlastnického práva k nemovitostem do společnosti s r. o., ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že [parcelní číslo] o výměře [výměra] byla vložena do společnosti a na základě této skutečnosti bylo vlastnictví pro žalovanou zapsáno do katastru nemovitostí ještě předtím, než došlo k jednáním o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti, a pokud by tedy jednatelka [právnická osoba], s. r. o., zachovala potřebnou míru opatrnosti a nahlédla do katastru nemovitostí, volně přístupného, včetně mapového operátu, musela by tyto skutečnosti zjistit. V současné době žalobkyně předložila celou řadu mapek a vyjádření, jak společnosti [právnická osoba], tak i zakreslení plynového a elektrického vedení, vodovodního i kanalizačního vedení a katastrálních map, z nichž vyplývá, že přes pozemek [parcelní číslo] nevedou žádné inženýrské sítě, přičemž při uzavírání smlouvy o zřízení služebností si jednatelka [právnická osoba], s. r. o., tyto skutečnosti nezjistila a do katastru nemovitostí nenahlédla a spokojila se pouze s informace druhé strany, se kterou smlouvu o zřízení služebnosti uzavírala. Spoléhala tak na tvrzení strany, se kterou smlouvu uzavírala, přičemž je evidentní, že zájmy společností uzavírajících smlouvu o zřízení služebnosti byly protichůdné. Soud tak dospěl k závěru, že se nemůže jednat o omluvitelný omyl jednající osoby, týkající se skutkových okolností uzavření smlouvy o služebnosti, když jednatelka [právnická osoba], s. r. o., si nezjistila sama o sobě žádné relevantní informace týkající se nutnosti zřízení služebností na pozemku parcelním [číslo] nenahlédla do katastru nemovitostí, do katastrálních map a nezjistila si, jakým způsobem je objekt chaty č. ev. 53 napojen na inženýrské sítě, a kudy tyto inženýrské sítě prochází. Zároveň si pak jednatelka [právnická osoba], s. r. o., nezjistila relevantní informace o povaze služebnosti, která byla smlouvou o zřízení služebnosti zřizována a vycházela z ničím nepodloženého tvrzení, že se jedná o služebnost osobní.

14. Pokud pak jde o žalobkyni, tak ani u ní soud neshledal omluvitelný omyl týkající se povahy služebnosti, když tato má za to, že se jedná o služebnost osobní, a takto ji také služebnost byla prezentována jednatelkou [právnická osoba], s.r.o. V tomto směru soud odkazuje na znění smlouvy o zřízení služebnosti uzavřené mezi [právnická osoba], s. r. o., jako oprávněnou osobou a společností [název práv. osoby], jako osobou povinnou dne [datum], když v této smlouvě se jednoznačně podává, že tato služebnost jako věcné právo přechází na každého dalšího vlastníka předmětných nemovitostí. Věcná povaha služebnosti tak plyne přímo ze znění smlouvy o zřízení služebnosti. Žalobkyně pak měla rovněž možnost při koupi nemovitostí nahlédnout do katastru nemovitostí a zjistit, že služebnost je v katastru nemovitostí zapsána jako věcné břemeno, které přechází na každého vlastníka nemovitosti, a při koupi nemovitosti tak nespoléhat pouze na tvrzení jednatelky [právnická osoba], s. r. o., ale vycházet z objektivních skutečností, které by si každý kupující nemovitostí měl nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistit. Soud tedy rovněž u žalobkyně neshledal možnost dovolat se omylu, neboť žalobkyně zanedbala možnost přesvědčit se o pravém stavu věci, a naopak spoléhala pouze na tvrzení jednatelky [právnická osoba], s. r. o., od které nemovitosti nabývala. Soud tedy uzavřel, že neshledal smlouvu o zřízení služebnosti neplatnou z důvodu omylu.

15. S ohledem na námitku promlčení vznesené stranou žalovanou, dospěl soud k závěru, že tato je důvodnou. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že jednatelka [právnická osoba], s. r. o., [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ještě před prodejem nemovitostí žalobkyni věděla o tom, že služebnosti nejsou potřebné a s ohledem na svůj názor, že se jedná o osobní věcná břemena, která zaniknou prodejem, se prodejem nemovitostí snažila těchto služebností zbavit. Nejpozději tedy při uzavření kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí ze dne [datum] věděly jak žalobkyně, tak jednatelka [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o tom, že služebnosti nejsou pro užívání pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], nezbytné. Žalobkyni tak tříletá promlčecí lhůta uplynula dnem [datum], a protože v této promlčecí lhůtě nebyla námitka neplatnosti smlouvy o zřízení služebností vznesena, považuje se právní jednání za platné podle § 586 odst. 2 o. z.

16. Soud s ohledem na názor Krajského soudu v Ostravě vyslovený v rozhodnutí ze dne [datum] o nemožnosti použití obecných ustanovení a tedy i nemožnosti aplikace § 1999 o. z. na výpověď smlouvy týkající se absolutního majetkového práva, posuzoval soud zánik služebností podle § 1299 občanského zákoníku § 1299 odst. 1 o.z. upravuje zánik služebnosti trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku, nebo oprávněné osobě. § 1299 odst. 2 o. z. pak uvádí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, nebo oprávněné osoby, se vlastník služebné věci může domáhat omezení, nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

17. Žalobkyně se však domáhá určení, že pozemek [parcelní číslo] není zatížen služebnostmi ze smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum] s tím, že trvá na tom, že podle § 1999 o. z. vypověděla smlouvu o zřízení služebnosti. Žalobkyně tak netvrdila, že by služebnost zanikla trvalou změnou, pro kterou by již nemohla sloužit panujícímu pozemku a zároveň se nedomáhala konstitutivního rozhodnutí podle § 1299 odst. 2 o. z. S ohledem na právní názor krajského soudu pak soud nemohl žalobkyni vyhovět v tom směru, že by bylo možné smlouvu o zřízení služebnosti vypovědět podle § 1999 o. z., a jedinou možností, je zánik služebnosti podle ustanovení o. z. § [číslo] – [číslo]. Za této situace nebylo možné žalobě žalobkyně na určení vyhovět, neboť výpovědí smlouvy o zřízení služebnosti podle § 1999 o. z. nemohlo k zániku služebnosti dojít. Pro samotné posouzení této věci pak není podstatné, zda pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je fakticky služebností zatížen, tedy zda přes tento pozemek jsou vedeny nějaké inženýrské sítě, či zda přes tento pozemek fakticky vede cesta nebo stezka, neboť toto nebylo v rozhodování ve věci podstatné, když smlouva o zřízení služebnosti hovoří o možnosti vedení inženýrských sítí a práva cesty a stezky. K zániku služebnosti tak může dojít jen z taxativně vymezených důvodů v oddílu 6 občanského zákoníku § [číslo] Tyto důvody zániku služebnosti nebyly žalobkyní ani tvrzeny. Za této situace soud s ohledem na výše uvedené žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., a to za převzetí věci, sepis vyjádření a odvolání a účast u 3 jednání, když konzultace s klientem nebyla prokázána, dále cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 377 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,20 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 453 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 377 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t..