4 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalovaného b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zaplacení 139 067 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobcům částku 139 067 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 24. 7. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 60 351,80 Kč.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení předmětné částky jako úhrady bezdůvodného obohacení za užívání jejich nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa] (objekt k bydlení), pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), vše zapsané v k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví]. Žalobci přednesli, že předmětné nemovitosti nabyli do podílového spoluvlastnictví na základě kupních smluv nemovité věci s tím, že zápis vlastnických práv k nemovitostem byl proveden katastrálním úřadem ke dni 2.9.2019. Žalovaný byl bezúspěšně vyzván k vyklizení nemovitostí, žalovaný nadále nemovitosti užívá bez právního důvodu. Takovým užíváním dochází na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Bezdůvodné obohacení ve výši nájemného obvyklém v daném místě a čase činí 14.000 Kč měsíčně, a to ode dne nabytí příslušných nemovitých věcí do spoluvlastnictví žalobců (2.9.2019) do dne 30. června 2020 Celkem tedy 139 067 Kč. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobců vyzván k vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce, která byla odeslána žalovanému do datové schránky žalovaného dne 9.7.2020 a téhož dne ji žalovaný obdržel. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění 14 dnů od doručení výzvy, tato uplynula ke dni 23.7.2020 a tedy od 24.7.2020 je žalovaný v prodlení s úhradou svého dluhu oproti žalobcům.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný přednesl, že od roku 2015 předmětnou nemovitost obhospodařuje na základě nájemní smlouvy, která je dle mnohých rozhodnutí Ústavního soudu ČR platná a nájemné dle právního ujednání smlouvou a ústně s pronajímatelem, hradí formou oprav nemovitosti na vlastní náklady. Žalovaný tedy užívá nemovitost na základě nájemní smlouvy, nikoliv bez právního titulu. Žalobci byli žalovaným upozornění na možnost smlouvu vypovědět, což ale neučinili. Žalovaný doplnil, že nemovitost užívá i jeho otec [celé jméno žalovaného], [datum narození], s tím, že v nemovitosti bydlí, má zde své věci a byl jejím majitelem. Žaloba na vyklizení nemovitosti proti otci žalovaného podána nebyla, z čehož žalovaný usuzuje, že žalobci souhlasí s využíváním své„ dočasné nemovitosti“ původním vlastníkem a pokud tedy žalovaný svého otce navštěvuje, příp. se o otce stará dle nájemní smlouvy, nekoná žalovaný nic proti zákonu. Konečně, žalovaný nemůže vyklízet věci osob, se kterými se žalobce dohodl pro slevu v kupní smlouvě na nevyklizení nemovitosti a nemůže předávat něco, co nikdy nevlastnil a nemá k tomu právní titul.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Žalovaný nikterak nerozporoval, že v rozhodném období (od 2.9.2019 do dne 30.6.2020) užívá předmětné nemovitosti (byť dle názoru žalovaného na základě nájemní smlouvy), a to pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa] (objekt k bydlení), pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše zapsané v k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví]. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že předchozími podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí byl otec žalovaného, [celé jméno žalovaného], [datum narození], a matka žalovaného [jméno] [příjmení] (prokazuje též internetový výpis z katastru nemovitostí k 9. 1. 2015 ve spise na č.l. 24).

5. Z listiny: kopie Kupní smlouvy o prodeji nemovitostí se začerním data uzavření smlouvy ve spise na č.l. 21 a následující ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí k 7. 1. 2020 pro [katastrální uzemí] [list vlastnictví] okresní soud zjistil, že žalobci jsou s účinností od 2.9.2019 na základě kupních smluv z 28.8.2019 a 2.9.2019 podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa] (objekt k bydlení), pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž) a pozemku parc. [číslo] (zahrada), vše zapsané v k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví].

6. Z kopie listiny: nájemní smlouva ze dne 3. 5. 2015 na č. l. 23 okresní soud zjistil, že dne 3. 5. 2015 byla uzavřena mezi [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum], a jeho synem [celé jméno žalovaného], [datum narození], na dobu neurčitou smlouva nazvaná„ Nájemní smlouva“. Předmětem smlouvy je„ bezúplatný pronájem k užívání“ části vlastnictví [celé jméno žalovaného] staršího, vymezený jako 1. patro budovy. Nájemce se zavazuje k údržbě předmětného domu.

7. Z kopie listin: přípis ze dne 24. 11. 2019 na č.l. 25 a podací lístek na č.l. 26 okresní soud zjistil, že dne 24.11.2019 sdělil žalovaný právní zástupkyni žalobců, že předmětnou nemovitost užívá na základě nájemní smlouvy s tím, že pokud žalobci žádají nemovitost vyklidit, mohou nájemní smlouvu vypovědět.

8. Z kopie listin: sdělení k nemovitostem ze dne 16. 7. 2019 Ing. [jméno] [příjmení] a doručenka datové zprávy ze dne 17. 7. 2019 okresní soud zjistil, že dne 16. 7. 2019 vyzvala insolvenční správkyně žalovaného k doložení nájemní smlouvy, a to k tvrzení žalovaného ze dne 30.6.2019, že objekt užívá na základě nájemní smlouvy.

9. Z kopie listiny: odhad tržní ceny nemovitosti z 18. 8. 2020 zpracované společností x [právnická osoba] okresní soud zjistil, že tržní cena pronájmu předmětné nemovitosti k 18.8.2020 činí 15 000 Kč měsíčně.

10. Z kopie listiny: předžalobní upomínka ze dne 9. 7. 2020 okresní soud zjistil, že dne 9. 7. 2020 vyzvali žalobci žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému zaplacení dlužné částky.

11. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

12. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaný užíval v rozhodném období (od 2.9.2019 do dne 30. 6.2020) předmětnou nemovitost, tedy pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa] (objekt k bydlení), pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše zapsané v k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví]. Předchozími podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí byl otec žalovaného, [celé jméno žalovaného], [datum narození], a matka žalovaného [jméno] [příjmení]. Současnými spoluvlastníky nemovitostí jsou s účinností od 2.9.2019 žalobci, a to na základě kupních smluv z 28.8.2019 a 2.9.2019. Dne 3. 5. 2015 byla uzavřena mezi [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum], a jeho synem [celé jméno žalovaného], [datum narození], na dobu neurčitou smlouva nazvaná„ Nájemní smlouva“. Předmětem smlouvy je„ bezúplatný pronájem k užívání“ části vlastnictví [celé jméno žalovaného] staršího, vymezený jako 1. patro budovy. Nájemce se zavazuje k údržbě předmětného domu. Dne 16. 7. 2019 vyzvala insolvenční správkyně žalovaného k doložení nájemní smlouvy, a to k tvrzení žalovaného ze dne 30.6.2019, že objekt užívá na základě nájemní smlouvy. Dne 24.11.2019 sdělil žalovaný právní zástupkyni žalobců, že předmětnou nemovitost užívá na základě nájemní smlouvy s tím, že pokud žalobci žádají nemovitost vyklidit, mohou nájemní smlouvu vypovědět. tržní cena pronájmu předmětné nemovitosti k 18.8.2020 činí 15 000 Kč měsíčně. Dne 9. 7. 2020 vyzvali (bezvýsledně) žalobci žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému zaplacení dlužné částky.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen obč. zák.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku).

14. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen obč. zák.), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle ust. § 2238 obč. zák. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

16. Podle ust. § 2189 obč. zák. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

17. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, mají právo nemovitosti užívat. Pokud předmětné nemovitosti fakticky užívá žalovaný, soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovanému svědčí nějaký právní titul k užívání nemovitostí.

18. Je pravdou, že žalovaný předložil kopii smlouvy označené jako Nájemní smlouva, která byla dne 3. 5. 2015 uzavřena na dobu neurčitou mezi [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum], a jeho synem [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Přestože je smlouva nazvaná jako smlouva nájemní, o nájemní smlouvu se nejedná. To, jak účastníci smlouvu pojmenují, není pro právní posouzení smluvního vztahu soudem nikterak závazné. S ohledem na obsah smluvních ujednání, kdy žalovaný neměl povinnost platit nájemné, se zjevně nejedná o nájemní smlouvu, ale o výprosu (viz citované ust. § 2189 obč. zák.). Pojmovým znakem nájemní smlouvy je totiž úplatnost (placení nájemného). Placením nájemného není značně neurčitý závazek žalovaného udržovat předmětný dům, když výše nájemného musí být sjednána dostatečně určitě a srozumitelně. Ze stejného důvodu nemohl být žalovaný v dobré víře, že nájem je po právu, jestliže věděl, že nikomu žádné nájemné neplatí a tudíž nemůže mít k předmětné nemovitosti ani uzavřenou nájemní smlouvu (byť fakticky uzavřenou smlouvu o výprose takto účastníci smluvního vztahu nazvali). Nelze tudíž aplikovat ani ust. § 2238 obč. zák.

19. Soudu přitom nejsou známa„ mnohá rozhodnutí Ústavního soudu ČR“, dle kterých má být nájemní smlouva ze dne 3. 5. 2015, uzavřená mezi žalovaným a jeho otcem [celé jméno žalovaného], platná, jak tvrdí žalovaný.

20. Pokud žalovaný dále namítal, že v předmětných nemovitostech bydlí i jeho otec [celé jméno žalovaného], [datum narození], a má zde své věci (příp. i jeho matka), nic takového žalovaný v řízení neprokázal, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, z toho důvodu jej ani soud v souladu s procesními předpisy nemohl o jeho důkazním břemenu poučit.

21. Pokud žalovaný dále namítal, že žalobci byli žalovaným upozornění na možnost nájemní smlouvu vypovědět, což ale neučinili, je věcí žalobců, jakým způsobem brání svoje práva. Jestliže žalobci (stejně jako soud) dospěli k závěru, že příslušná nájemní smlouva je neplatná, je vcelku logické, že nečinili úkony potřebné k výpovědi (neplatné) nájemní smlouvy.

22. Pokud žalovaný ze skutečnosti, že proti otci (příp. matce) žalovaného nebyla (doposud) podána žaloba na vyklizení nemovitosti, dovozuje, že žalobci souhlasí s využíváním své nemovitosti původním vlastníkem (není jasné, co žalovaný myslí pojmem„ dočasná nemovitost“), jedná se toliko o jeho domněnku, se kterou se soud neztotožnil. Opět je věcí samotných žalobců, jakým způsobem (a proti komu) svá práva uplatňují. Jestliže snad žalovaný tvrdí, že existuje jakási dohoda mezi jeho otcem a žalobci, musí existenci a obsah takové dohody v řízení prokázat, což žalovaný neučinil. Žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, z toho důvodu jej ani soud v souladu s procesními předpisy nemohl o jeho důkazním břemenu poučit.

23. Pokud žalovaný namítal, že„ nemůže vyklízet věci osob, se kterými se žalobce dohodl pro slevu v kupní smlouvě na nevyklizení nemovitosti a nemůže předávat něco, co nikdy nevlastnil a nemá k tomu právní titul“, žalovaný pomíjí, že předmětem řízení není vyklizení nemovitosti. S námitkami vztahujícími se k vyklizení nemovitosti se soud vypořádal v rozsudku č.j. 12 C 29/2020–288 ze dne 23. března 2021 v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 29/2020.

24. Právně irelevantní jsou i další námitky žalovaného, např. že nemovitost užívá se souhlasem nadřízeného soudu (insolvenční soud KS v [obec]). Jako účelové vyhodnotil soudu tvrzení, že užívání nemovitosti je vlastně výkon opatrovnické činnosti žalovaného či návštěvy rodičů, kteří v nemovitosti rovněž bydlí, jestliže žalovaný v řízení nerozporoval, že on sám předmětné nemovitosti užívá.

25. Pokud žalovaný dále namítal, že žalobci získali předmětné nemovitosti ve zmanipulovaném insolvenčním řízení, je věcí rodičů žalovaného, aby svá práva uplatnili v příslušném insolvenčním řízení v rámci dostupných opravných prostředků. Osočování žalobců, insolvenčního soudu, příp. dalších osob ze zmanipulování insolvenčního řízení, poskytnutí nezákonné slevy, atd., není pro toto řízení relevantní a soud se těmito nařčeními tudíž nezabýval.

26. Konečně, žalovaný (či další osoby) nemohou užívat nemovitost ani z důvodu„ nenabytí právní moci žaloby o vystěhování“ v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 20/2020 či na základě„ práva na bydlení před právem na nemovitost“, jestliže žádné takové právo (tj. právo třetí osoby svévolně užívat nemovitost vlastníka) v našem právním řádu zakotveno není. Naopak, jednání žalovaného (či dalších osob) může naplnit i skutkovou podstatu trestného činu neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle ust. § 208 trestního zákoníku.

27. Jestliže tedy soud dospěl k závěru, že žalovanému nesvědčí jakýkoliv právní titul k užívání předmětných nemovitostí, ztotožnil se s názorem žalobců, že se v případě užívání nemovitostí žalovaným jedná o bezdůvodné obohacení s tím, že žalovaný je povinen žalobcům vydat, oč se obohatil. Jak uvedeno shora, výše bezdůvodného obohacení byla zjištěna na základě odhadu tržní ceny nemovitosti z 18. 8. 2020 zpracované společností [právnická osoba] s tím, že žalobci žádali částku nižší (pouze 14 000 Kč měsíčně), než která dle provedeného dokazování představuje skutečnou výši bezdůvodného obohacení (15 000 Kč měsíčně).

28. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovanému uložil podle shora citovaného zákonného ustanovení povinnost zaplatit žalobci částku 139 067 Kč spolu s příslušenstvím dle ust. § 1970 a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 394,40 Kč každému ze žalobců (celkem tedy 54 788,80 Kč + náhrada za soudní poplatek ve výši 5 563 Kč, dohromady tedy 60 351,80 Kč). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 139 067 Kč sestávající z částky 5 360 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 7. 2020 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 5 360 Kč za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) a. t. ze dne 24. 3. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 5 360 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 3. 2021 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 5 360 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 3. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 700 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 640 Kč ve výši 4 754,40 Kč. Žalobcům dále náleží i náhrada za společně zaplacený soudní poplatek ve výši 5 563 Kč.