4 C 121/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 59 752,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 9 392,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 940,40 Kč a nadále běžící ve výši 20,79 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 730,69 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 10. 2023, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 960 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 23 400,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 695,99 Kč a nadále běžící ve výši 8,25 % ročně z částky 1 493,03 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 453,03 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 10. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 2 290,39 Kč a nadále běžící ve výši 20,88 % ročně z částky 18 453,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 59 752,98 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. až IV. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, dne 28. 4. 2021. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 11 933 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 6 094 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,79 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 999 Kč a pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkovou částku ve výši 21 933 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 282 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 10. 2022 ve výši 219 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když neuhradila ničeho. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 10 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 9 392,94 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 1 940,40 Kč a nadále běžícího ve výši 20,79 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 730,69 Kč a nadále běžící ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, dne 25. 2. 2021. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 27 390 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 18 235 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 559 Kč a pojistné za doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč. Celkovou částku ve výši 48 390 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 017 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 2. 2023 ve výši 1 999 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 7. 4. 2021. Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 4 040 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 18 453,03 Kč na jistině, na dlužném poplatku 21 907,01 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 2 290,39 Kč a nadále běžícího ve výši 20,88 % ročně z částky 18 453,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 3 695,99 Kč a nadále běžící ve výši 8,25 % ročně z částky 18 453,03 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 28. 4. 2021 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tuto smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ve výši ve výši 9 593 Kč a pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 21 933 Kč v 78 týdenních splátkách po 282 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 10. 2022 ve výši 219 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Dále žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, dne 25. 2. 2021, na základě které byla žalované poskytnuta částka 21 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se spotřebitelským úvěrem ve výši ve výši 24 294 Kč a pojistné za doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 48 390 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 017 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 2. 2023 ve výši 1 999 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.

6. Z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila ničeho a dále z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dlužnou částku 4 040 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 7. 4. 2021.

7. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovanou vyplněné dne 28. 4. 2021 (požadovaná výše spotřebitelského úvěru byla 20 000 Kč) má soud za prokázané, že žalobkyně si vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené s měsíčním čistým příjmem 10 000 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti 18 500 Kč. Žalovaná bydlí v nájmu, je vdaná. Odhadované výdaje žalované činí 2 000 Kč měsíčně a dalších 3 209 Kč hradí na interní splátky. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovanou vyplněné dne 25. 2. 2021 (požadovaná výše spotřebitelského úvěru byla 20 000 Kč) má soud za prokázané, že žalobkyně si vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedl, že je na mateřské/rodičovské dovolené s měsíčním čistým příjmem 10 000 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti 18 500 Kč. Žalovaná bydlí v nájmu, je vdaná. Odhadované výdaje žalované činí 2 000 Kč měsíčně a dalších 1 192 Kč hradí na interní splátky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 9. 2023. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 84 596,98 Kč, a to do deseti dní ode dne doručení předmětné výzvy.

9. Z výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 a podacího lístku ze dne 2. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně zákaznické karty podepsané žalovanou, a to na požadovanou částku spotřebitelského úvěru v obou případech na částku 20 000 Kč. Zde je uvedeno, že žalovaná je na mateřské dovolené, její příjem činní 10 000 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná a příjem dalšího člena rodiny je 18 500 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti si právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit příslušnými důkazy, nicméně tyto žalobkyně soudu nedoložila. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaná má odhadované měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč, není zde však uvedeno, za co konkrétně. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu. Je tedy zřejmé, že její měsíční výdaje musí být daleko vyšší, když se nájmy pohybují v řádu desítek tisíc. Navíc je zřejmé, že žalovaná musí mít další náklady spojené s běžným životem, tedy za jídlo, dopravu atd. Měsíční náklady na živobytí žalované zcela neodpovídající současné době. V zákaznické kartě je uveden výčet ověřovaných dokumentů, z těchto měla právní předchůdkyně žalobkyně vidět pouze potvrzení o příjmu, které však soudu nebyly vůbec předloženy. Nad to soud podotýká, že právní předchůdkyně žalované nelustrovala například v žádné registru dlužníků. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když je zcela očividné, že měsíční náklady žalované musí být daleko vyšší než částka 2 000 Kč.

20. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku.

21. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 28. 4. 2021 v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná na tuto částku neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, tato je ve smyslu § 1879 o.z. oprávněna požadovat tento nárok. Žalobkyně tak má nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení. Soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až od tohoto data, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky až dopisem ze dne 29. 9. 2023, ve kterém vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní ode dne doručení předmětného oznámení o postoupení pohledávek. Soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z., žalovaná tedy měla nejpozději 12. 10. 2023 uhradit dlužnou částku, vzhledem k tomu, že tuto neuhradila, dostala se následující den do prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25. 2. 2021 v hotovosti částku 21 000 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila celkem 4 040 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, tato je ve smyslu § 1879 o.z. oprávněna požadovat tento nárok. Žalobkyně tak má nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 16 960 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 16 960 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení. Soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až od tohoto data, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky až dopisem ze dne 29. 9. 2023, ve kterém vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní ode dne doručení předmětného oznámení o postoupení pohledávek. Soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z., žalovaná tedy měla nejpozději 12. 10. 2023 uhradit dlužnou částku, vzhledem k tomu, že tuto neuhradila, dostala se následující den do prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

23. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smluv o spotřebitelském úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, konkrétně co se týká nároků na úhradu úroků, zákonných úroků z prodlení nad rámec přiznaných (viz odůvodnění 21 a 22 tohoto rozsudku) a dalších poplatků (výrok pod bodem II. a IV. tohoto rozsudku).

24. Výrokem V. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že ji ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř, žádnému z účastníků nepřiznal, když žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně (úspěch činil 51,57 % a neúspěch 48,43 %, rozdíl byl tedy nepatrný).