4 C 150/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro: určení neexistence věcného břemene

I. Určuje se, že věcné břemeno doživotního užívání pro pana , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, , spočívající v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , část obce , adresa, , založené smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, neexistuje.

II. V části, ve které se žalobci po žalovaném domáhali určení, že neexistuje věcné břemeno doživotního užívání pro pana , Jméno žalovaného, , r.č. , RČ, , spočívající ve spoluužívání pozemků parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobci po žalovaném domáhali určení neexistence věcného břemene doživotního užívání, spočívajícího v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , část obce , adresa, , založeného smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, které je takto zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobci se dále domáhali určení neexistence věcného břemene spoluužívání doživotního užívání, zapsaného v katastru nemovitostí rovněž pro žalovaného, které spočívá ve spoluužívání pozemků parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobci přednesli, že mají ve společném jmění manželů (mimo jiné) nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , jako pozemek parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, , a to se všemi právy a povinnostmi a s veškerým zákonným příslušenstvím a součástmi. Žalovaný je dle zápisu v katastru nemovitostí oprávněným z věcného břemene zřízeného dle smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, podle níž byl vklad povolen příslušným katastrálním úřadem pod č.j. , číslo jednací, s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno k pozemkům parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ve shora uvedené smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rod. domku čp. , číslo popisné, část obce , adresa, a spoluužívat pozemek parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím (dnes pozemky zapsány jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Žalovaný nemovitosti dlouhodobě neužíval, v momentě kdy se dozvěděl, že jeho dcera, které nemovité věci původně daroval, tyto prodala žalobcům, se do rodinného domu čp. , číslo popisné, nastěhoval a nemovitost užívá. Žalovaný užívá celé přízemí rodinného domu čp. , číslo popisné, , veškeré pozemky a zcela pro svoji potřebu stodolu na pozemcích, kterou si dokonce uzamkl a žalobce do této odmítá vpustit. Žalobci nemají přístup ani do přízemí rodinného domu, resp. do žalovaným užívaných prostor jakýkoliv přístup, když žalovaný je odmítá do jím užívaných prostor vpustit, a to přes písemné žádosti o zpřístupnění nemovitostí, naposledy ze dne 13.2.2021. Žalobci jsou přesvědčení, že žalovaný užívá nemovitosti neoprávněně, z toho důvodu se domáhají určení neexistence věcného břemene doživotního užívání, spočívajícího v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , jakož i neexistence věcného břemene spoluužívání pozemků, když jsou přesvědčení, že na takovém určení je dán naléhavý právní zájem. Pokud jde o byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , v domě č.p. , číslo popisné, ve skutečnosti žádný byt vymezen není. Nadto, ze znaleckého posudku zpracovaného panem , jméno FO, , který byl zpracován v době, kdy žalobci shora citované nemovitosti kupovali, vyplývá, že v přízemí se nachází 3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna. V důsledku toho není jednoznačné, co je předmětem smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. jaké prostory je vůbec žalovaný oprávněn užívat. Předmět smlouvy musí být přitom objektivně seznatelný i třetím osobám. Ve smlouvě nejsou uvedeny místnosti, které je žalovaný oprávněn užívat, ani jejich výměra. V důsledku neurčitosti vymezení věcného břemene považují smlouvu za neplatnou. Pokud jde o pozemky, ve smlouvě o zřízení věcného břemene je uvedeno, že žalovaný je oprávněn tyto spoluužívat s veškerým příslušenstvím. Pojem spoluužívat však není smluvně nikterak definován a žalobci i v tomto případě dovozují, že smlouva o zřízení věcného břemene je z důvodu neurčitosti neplatná.

2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný se především podivoval nad tím, že žalobci zpochybňují obsah zřízených věcných břemen po téměř sedmileté době, ačkoliv se při koupi nemovitostí seznámili s faktickým stavem a neměli k němu žádné připomínky. Žalovaný dále přednesl, že mezi ním jako dárcem a jeho dcerou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene nikdy nebyla pochybnost o obsahu věcného břemene a rozsahu užívání břemenem zatížených nemovitostí. V době zřízení věcného břemene užívala jednu místnost v přízemí, za níž se nachází koupelna, matka žalovaného, , jméno FO, , která zemřela cca před 2 lety. Žalovaný užíval 2 místnosti od vstupu do domu směrem napravo a jednu místnost vlevo vedle vchodu na zahradu – takto žalovaný (přízemí domu čp. , číslo popisné, ) i stále užívá (žalovaný tedy hovoří o celkem 4 místnostech, které spolu s matkou užívali, kdy kuchyň označuje za místnost, kterou užívala jeho matka – uvedeno ve vyjádření žalovaného ze dne 31.8.2021, ve spise na č.l. 32b, bod 2.2). Dle žalovaného je v souladu s ust. 1264 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nutno vycházet ze stavu v době zřízení služebnosti. Žalovaný nemá jinou možnost bydlení a nemá ani žádné finanční prostředky, aby si jiné bydlení zajistil. Žalobu vnímá jako zneužití vlastnického práva. Zneužití vlastnického práva dle žalovaného dokazuje skutečnost, že se žalobci domáhají určení neexistence i věcného břemene o obsahu spoluužívání pozemků parc.č. parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím v k.ú. , adresa, , když toto věcné břemeno je naprosto určité. Spoluužívání se vykládá jako užívání s dalšími osobami, oproti pojmu „výlučné užívání“. Nadto, pokud je žalovaný oprávněn spoluužívat i parc.č. st. , hodnota, , je oprávněn spoluužívat i celý dům čp. , číslo popisné, , který je součástí pozemku parc.č. st. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalovaný neumožnil přístup žalobcům do jím užívané nemovitosti, jelikož žalobce si všechno fotil, včetně věcí žalovaného i jeho samotného, ačkoliv s tím žalovaný nesouhlasil. Žalobkyně zase prokopla dveře do místnosti, když se domáhala vstupu, což bylo řešeno v rámci přestupkové komise v , obec, . Bez přítomnosti svědka se žalovaný návštěvy žalobců velmi obává. Žalobci měli na pozemcích i puštěné psy, aby se tam žalovaný nemohl volně pohybovat. Žalovaný dále přednesl, že žalobci zaplatili za nemovitosti cenu 400 000 Kč, přičemž tato cena velmi podstatně finančně zohledňovala existenci věcného břemene. Dále, dle žalovaného je základním principem výkladu smluv priorita výkladů, který nezakládá neplatnost smlouvy nezakládá (viz nález Ústavního soudu ze dne 8.7.1997, sp.zn. III. ÚS 77/97). Věcné břemeno nemusí být dle ust. 1258 obč. zák. zcela přesně a jasně určeno. Žalovaný tedy navrhl, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

3. Poté co se účastníci věc snažili (nakonec neúspěšně) vyřešit mimosoudně, počal žalovaný u ústního jednání dne 14.6.2022 tvrdit, že pokoj č. 3 – tj. dříve označovaný jako místnost vlevo vedle vchodu na zahradu – byl zprovozněn až naposledy a žalovaný nebyl schopen u ústního jednání dne 14.6.2022 uvést, kdy byl pokoj č. 3 dobudován. Za účelem doplnění skutkových tvrzení k tomu, kdy byl pokoj č. 3 dobudován, si žalovaný vyžádal lhůtu k vyjádření. U tohoto jednání také počal označovat místnost, kterou dle vyjádření ze dne 31.8.2021 měla užívat jeho matka (místnost v přízemí, za níž se nachází koupelna) jako kuchyň, nikoliv jako jednu z místností. U tohoto ústního jednání počal rovněž žalovaný tvrdit, že matka užívala místnost č. 1 a místnost č. 2, o kterých dříve tvrdil, že je užíval on (2 místnosti od vstupu do domu směrem napravo) a ještě k tomu kuchyň (dříve tvrdil, že užívala pouze kuchyň, ve vyjádření ze dne 31.8.2021 označovanou jako místnost v přízemí, za níž se nachází koupelna). Konečně, žalovaný u předmětného ústního jednání taktéž počal tvrdit, že on v roce 2012 (uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene) žádnou místnost neužíval, v domě vůbec nebydlel.

4. Písemným podáním ze dne 14.7.2022 žalovaný doplnil skutková tvrzení v tom smyslu, že v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (tj. ke dni 1.12.2012) se v přízemí domu nacházely pokoj č. 1, pokoj č. 2 a kuchyň s koupelnou. Pokoj č. 3 v té době ještě neexistoval, resp. existoval předmětný prostor, avšak tento nebyl v té době určen k bydlení, neboť se jednalo o hospodářskou část domu. Bytem 2+1 byly dle žalovaného zcela nepochybně míněny pokoje č. 1 a 2 a kuchyň. Příslušenstvím pak bylo zcela nepochybně vymezeno užívání koupelny umístěné za kuchyní a WC umístěného na chodbě a dále též chodba spojující kuchyň s koupelnou a pokoji a WC. Pokoj č. 3 žalovaný postupně budoval z hospodářské místnosti na místnost obytnou v letech 2009 – 2013, přičemž od roku 2013 je užívána jako příslušenství bytu 2+1. U ústního jednání dne 25.10.2022 pak žalovaný upřesnil, že pokoj č. 3 měl samozřejmě obvodové zdi, nicméně nebyla to obytná místnost a tento pokoj neměl přístup z chodby, měl přístup pouze zvenku (ze zahrady). Dveře mezi chodbou a pokojem č. 3 vznikly v roce 2009 nebo tak nějak. Žalovaný připustil pochybnost pouze v tom smyslu, zda místnost č. 3 považovat za příslušenství bytu 2+1 či nikoliv. V roce 2014 (po uzavření darovací smlouvy v roce 2012) došlo k přidělání dveří z pokoje č. 2 na chodbu z důvodu lepšího přístupu na WC. Byt 2+1 obývala do roku 2016 matka žalovaného, která se v roce 2016 odstěhovala do sociálního zařízení z důvodu svého vysokého věku a zdravotního stavu a již se do domu nevrátila, jelikož v roce 2018 zemřela. V roce 2016, když se matka žalovaného odstěhovala, nastěhoval se do domu, do bytu 2+1 s příslušenstvím, žalovaný a takto jej užívá doposud. Po svém nastěhování na přelomu let 2016/2017 žalovaný na svůj náklad zbudoval v pokoji č. 1 kuchyňskou linku, což ale nemá vliv na rozsah užívání věcného břemene, kdy žalovaný je oprávněn užívat i kuchyň s koupelnou umístěnou vedle pokoje č. 3.

5. Účastníci učinili nesporným, že žalobci mají ve společném jmění manželů (mimo jiné) nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , a to pozemek parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, (dříve označované jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Žalovaný je dle zápisu v katastru nemovitostí oprávněným z věcného břemene zřízeného dle smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, podle níž byl vklad povolen příslušným katastrálním úřadem pod č.j. , číslo jednací, s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno k pozemkům parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ve shora uvedené smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rod. domku čp. , číslo popisné, část obce , adresa, a spoluužívat pozemek parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím (dnes pozemky zapsány jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc., hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Účastníci řízení od založení náčrtu dispozičního uspořádání do soudního spisu u ústního jednání dne 14.6.2022 (ve spise na č. l. 84) označovali jednotlivé místnosti (pokud jednotlivé místnosti označovali číslicí) v souladu s tímto náčrtem (shora uvedené nesporné skutečnosti prokazují i následující listiny provedené k důkazu: kopie darovací smlouvy ze dne 1. 12. 2012 ve spise na č.l. 8 – 9, kopie Výpisu z katastru nemovitostí, k. ú. , adresa, LV č. , hodnota, ke dni 5. 1. 2021 ve spise na č.l. 10 a následující, náčrt přízemí předmětné nemovitosti označený datem 16. 2. 2021 s nápisem Přízemí - původní stav).

6. Z kopie listin: přípis ve věci žádosti o zpřístupnění ze dne 13. 2. 2021 ve spise na č.l. 5, včetně dodejky ze dne 16. 2. 2021 na č.l. 6 a 7, okresní soud zjistil, že dne 13. 2. 2021 zaslali žalobci žalovanému přípis s žádostí o zpřístupnění nemovitosti – domu čp. , číslo popisné, .

7. Z listiny: kopie darovací smlouvy ze dne 1. 12. 2012 ve spise na č.l. 8 – 9 okresní soud zjistil, že dne 1. 12. 2012 uzavřel žalovaný jako dárce s , jméno FO, (dcerou žalovaného) jako obdarovanou darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaný daroval , jméno FO, dům čp. , číslo popisné, – část obce , adresa, na stp. č. , hodnota, , stp. č. , hodnota, o výměře 230 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, p.p.č. , hodnota, o výměře 202 m2 – zahrada, p.p.č. , hodnota, o výměře 131 m2 – tr. tr. porost, p.p.č. , hodnota, o výměře 135 m2 – ostatní plocha, p.p.č. , hodnota, o výměře 182 m2 – zahrada, v obci , adresa, a k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Současně, darující a obdarovaná , jméno FO, zřídila ve prospěch dárce (svého otce) věcné břemeno doživotního užívání, který bude bezplatně a doživotně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , hodnota, , část obce , adresa, a dále bude spoluužívat stp. č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, a p.p.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím.

8. Z listiny: kopie Výpisu z katastru nemovitostí, k. ú. , adresa, LV č. , hodnota, ke dni 5. 1. 2021 ve spise na č.l. 10 a následující okresní soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů (mimo jiné) nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , a to pozemek parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, .

9. Z listiny: kopie znaleckého posudku č. , hodnota, z 1. 8. 2015 ve spise na č.l. 14 a následující okresní soud zjistil, že dne 1. 8. 2015 vypracoval znalec , jméno FO, znalecký posudek na stanovení ceny rodinného domku na adrese , adresa, s tím, že dne 1.8.2015 provedl prohlídku nemovitosti za přítomnosti spoluvlastníka (z kontextu jeden ze žalobců) a zjistil, že v přízemí předmětné nemovitosti se nachází 3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna. Ocenění nemovitosti bylo provedeno dle prohlídky vnější, zaměřením, informací sdělenou vlastníkem nemovitosti, dle znaleckého posudku z 2.5.1990 paní , jméno FO, , neboť uživatel nemovitosti neumožnil vnitřní prohlídku.

10. Okresní soud dále čerpal skutková zjištění výslechem svědkyně , jméno FO, , dcery žalovaného, která vypověděla, že v přízemí nemovitosti č.p. , číslo popisné, bylo hodně místností, mnoho let tam nebyla, jezdila tam jen jako dítě. Chodba byla na místě, jak je zakresleno na náčrtu dispozičního uspořádání ve spise na č.l. 84-85. Kuchyně a koupelna tam v době prodeje také byla. Myslí, že tam byly 3 pokoje, neví, co se myslí bytem 2+1.

11. Svědek , jméno FO, , soused a dlouholetý kamarád žalovaného vypověděl, že do nemovitosti č.p. , číslo popisné, dochází po mnoho let, již jako malý kluk tam docházel. Znal i matku žalovaného, , jméno FO, , která v přízemí nemovitosti bydlela do své nemohoucnosti roku, potom si jí vzala k sobě domů sestra pana , jméno FO, , a to do , obec, , aby nemusela jít do ústavu. Je to zhruba osm až deset let zpátky (tj. 2013-2015). , jméno FO, bydlela původně se svým manželem v horním patře, poté, když byla nemohoucí na nohy a špatně se jí chodilo, její syn se rozhodl předělat spodní patro. Předělávalo se to postupně. Pokoj č. 3 (místnost, kde byl býk) se dělala až nakonec, nicméně ještě když zde matka žalovaného bydlela, tak se pokoj č. 3 štukoval, maloval se a pokládala se plovoucí podlaha. V době, kdy v přízemí matka žalovaného bydlela, tak již byly probourány dveře do všech tří místností (tj. včetně pokoje č. 3). Dispoziční uspořádání přízemí předmětné nemovitosti zachycené na náčrtu ve spise na č. l. 84 odpovídá současnému stavu s tím, že tento stav je v předmětné nemovitosti již asi 15 let (tj. od roku 2008) s tím, že vše jsou nosné příčky. Žalovaný se do nemovitosti (přízemí) nastěhoval zhruba v období, kdy jeho matka odešla k dceři do , obec, (dle svědka 2013-2015).

12. Návrh na doplnění dokazování výslechem žalobců a výslechem žalovaného soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a výslechem svědků, ostatně ani účastníci, kteří tyto důkazy navrhli, na jejich provedení již netrvali, z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.

13. Návrh na doplnění dokazování listinou obsahující čtyři fotografie, kterou žalovaný založil po koncentraci řízení s tím, že tyto fotografie se žalovanému podařilo dohledat až po koncentraci řízení, soud zamítl, když tyto návrhy byly učiněny po zákonné koncentraci řízení. Je věcí žalovaného, aby zajistil, že veškeré návrhy na doplnění dokazování učiní do zákonné koncentrace řízení s tím, že byl opakovaně poučen (písemně v předvolání k ústnímu jednání i u samotného ústního jednání) o procesních následcích koncentrace řízení.

14. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

15. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů (mimo jiné) nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , a to pozemek parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, (dříve označované jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Žalovaný je dle zápisu v katastru nemovitostí oprávněným z věcného břemene zřízeného dle smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, podle níž byl vklad povolen příslušným katastrálním úřadem pod č.j. V – , číslo jednací, s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno k pozemkům parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ve shora uvedené smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rod. domku čp. , číslo popisné, část obce , adresa, a spoluužívat pozemek parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím (dnes pozemky zapsány jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Dne 1. 12. 2012 uzavřel žalovaný jako dárce s , jméno FO, (dcerou žalovaného) jako obdarovanou darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaný daroval , jméno FO, dům čp. , číslo popisné, – část obce , adresa, na stp. č. , hodnota, , stp. č. , hodnota, o výměře 230 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, p.p.č. , hodnota, o výměře 202 m2 – zahrada, p.p.č. , hodnota, o výměře 131 m2 – tr. tr. porost, p.p.č. , hodnota, o výměře 135 m2 – ostatní plocha, p.p.č. , hodnota, o výměře 182 m2 – zahrada, v obci , adresa, a k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Současně, darující a obdarovaná , jméno FO, zřídila ve prospěch dárce (svého otce) věcné břemeno doživotního užívání, který bude bezplatně a doživotně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , část obce , adresa, a dále bude spoluužívat stp. č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, , p.p.č. , hodnota, a p.p.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím. V přízemí předmětné nemovitosti se nenachází byt 2+1 (jak tvrdí strana žalovaná), ale 3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna. Toto zjištění učinil znalec , jméno FO, při vypracování znaleckého posudku ze dne 1.8.2015 na stanovení ceny rodinného domku na adrese , adresa, , přičemž vycházel ze znaleckého posudku , jméno FO, z 2.5.1990, jelikož uživatel nemovitosti neumožnil vnitřní prohlídku. Toto dispoziční uspořádání přízemí předmětné nemovitosti (3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna) potvrdil i svědek , jméno FO, , pokud uvedl, že dispoziční uspořádání zachycené na náčrtu založeném ve spise na č. l. 84 odpovídá dispozičnímu uspořádání přízemí předmětné nemovitosti, které zde je již asi od roku 2008. I dcera žalovaného , jméno FO, uvedla, že se domnívá, že v přízemí nemovitosti č.p. , číslo popisné, byly 3 pokoje s tím, že kuchyně a koupelna tam byly také. , jméno FO, , která žalovanému věcné břemeno zřizovala, dále uvedla, že neví, co se myslí bytem 2+1. Konečně, ani na základě vyjádření samotného žalovaného nelze nevyloučil, že pokoj č. 3 byl předělán z hospodářské místnosti na místnost obytnou ještě před uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012 (dle značně vágního vyjádření žalovaného byl pokoj č. 3 byl dobudován v letech 2009 – 2013, dveře mezi chodbou a pokojem č. 3 vznikly v roce 2009 nebo tak nějak). Dne 13. 2. 2021 zaslali žalobci žalovanému přípis s žádostí o zpřístupnění nemovitosti – domu čp. , číslo popisné, . Žalovaný neumožňuje žalobcům přístup do jím užívané nemovitosti s odůvodněním, že žalobce si prý všechno fotil, včetně věcí žalovaného i jeho samotného, a také se návštěvy žalobců velmi obává.

16. Předmětem tohoto řízení je žaloba na určení dle ust. § 80 o.s.ř., mezi jejíž základní předpoklad úspěšnosti patří tvrzení a prokázání naléhavého právní zájmu na určení, zda tu právo či právní vztah je či není. Judikatura soudů je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení, a proto i nutnost v konkrétním návrhu tvrdit a dokázat skutečnosti, z nichž vyplývá jeho existence, je u určovacího návrhu jednou z nezbytných podmínek toho, aby se soud mohl žalobou meritorně zabývat. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých konkrétních právních poměrů žalobce vychází a jakého konkrétního určení se domáhá. V daném případě dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem je dán tím, že žalobci potřebují soudní rozhodnutí pro účely případného výmazu práva z katastru nemovitostí.

17. Po právní stránce soud otázku vzniku věcného břemene posoudil dle právní úpravy ve znění účinném v době vzniku právních vztahů (srov. přechodné ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“).

18. Podle ust. § 3 odst. 2 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

19. Podle ust. § 151o odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále také jen obč.zák.) věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.

20. Jde-li o právní úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle dána obsahem listiny, na níž je zaznamená. Nestačí, že účastníku (účastníkům) právního vztahu je zřejmé, co je např. předmětem smlouvy o zřízení věcného břemene, není-li to seznatelné z jejího textu (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1996, sp. zn. 3 Cdon 227/96, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 1997, č. 6, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2009, sp. zn. 22 Cdo 555/2008, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).

21. Vzhledem k tomu, že věcné břemeno představuje věcné právo působící „proti všem“, tedy i proti právním nástupcům povinné osoby, je třeba, aby část budovy, které se věcné břemeno má týkat, byla ve smlouvě vymezena tak, aby i třetím osobám bylo zjevné, čeho se týká (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3774/2010).

22. Právní úkon je neurčitý, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný a určitý není jeho věcný obsah a současně neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel podle § 35 odst. 2, 3 obč. zák. Jde-li o právní úkon, pro který je stanovena pod sankcí neplatnosti písemná forma, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je tento projev vůle zaznamenán; není postačující, že smluvním stranám je jasné, co je předmětem smlouvy. Požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na jinou listinu, z níž je předmět úkonu objektivně (tedy každému, a nikoli jen smluvním stranám) poznatelný, samozřejmě za předpokladu, že je v této listině označen zcela nezaměnitelným způsobem (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2008, sp. zn. 32 Odo 1242/2005, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2008, č. 18, str. 683).

23. Podle ust. § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

24. Pokud jde o věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , v části obce , adresa, , dokazováním bylo zjištěno, že v přízemí předmětného rodinného domku se žádný byt 2+1 nenachází a nenacházel se zde ani v okamžiku uzavření smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012. Nachází se zde 3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna, a to přinejmenším již od roku 2008. V době uzavírání smlouvy o zřízení věcného břemene dne 1.12.2012 tak nebylo zřejmé, k jaké konkrétní části předmětné nemovitosti se věcné břemeno zřizuje (např. ke kterým 2 ze stávajících 3 pokojů). Ostatně, ani zřizovatelka věcného břemene, , jméno FO, , dcera žalovaného, neví, co se bytem 2+1 s příslušenstvím myslí. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o zřízení věcného břemene, v části, ve které se zřizuje věcné břemeno pro žalovaného, spočívající v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , část obce , adresa, , je neplatná pro neurčitost a určil, že takové věcné břemeno, byť v současné době zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , neexistuje (výrok ad. I.).

25. Oproti tomu, věcné břemeno doživotního užívání, spočívající ve spoluužívání pozemků parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , byl dle názoru soud vymezeno zcela určitě a jednoznačně. Pojem spoluužívání nemusí být smluvně definován, když je na základě výkladu textu tohoto ujednání každému zřejmé, co se tímto pojmem rozumí (užívání oprávněným z věcného břemene i vlastníkem). Problém může nastat pouze s určením rozsahu užívání, což však nezpůsobuje neplatnost takového ujednání a taková situace je řešitelná dle ust. § 1258 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (jak správně žalovaný namítá). Z tohoto důvodu, v části, ve které se žalobci po žalovaném domáhali určení, že neexistuje věcné břemeno doživotního užívání pro žalovaného, spočívající ve spoluužívání pozemků parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , soud žalobu zamítl (výrok ad. II.).

26. Skutečnost, že se žalobci domáhají určení neexistence věcného břemene i o obsahu spoluužívání pozemků, příp. skutečnost, že žalobci zpochybňují obsah zřízených věcných břemen po téměř sedmileté době, ačkoliv se při koupi nemovitostí seznámili s faktickým stavem a neměli k němu žádné připomínky, neprokazuje zneužití vlastnického práva žalobci. Pokud žalobci delší dobu tolerovali žalovanému výlučné užívání přízemí rodinného domu (příp. celé nemovitosti), který se nachází v jejich vlastnictví a snažili se před podáním žaloby s žalovaným dohodnout mimosoudně, zcela určitě nelze vykládat jako zneužití vlastnického práva žalobci dle shora citovaného ust. § 3 odst. 2 obč. zák., příp. dle ust. § 8 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

27. Rovněž ve skutečnosti, že žalovaný nemá jinou možnost bydlení a nemá ani žádné finanční prostředky, aby si jiné bydlení zajistil, nelze spatřovat zneužití vlastnického práva žalobci. Žalobci jako vlastníci nemovitostí mají jistě právo domáhat se v souladu s ust. § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., (nový) občanský zákoník, ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V dané situaci je to žalovaný, kdo přízemí rodinného domu čp. , číslo popisné, užívá výlučně a brání žalobcům v jeho spoluužívání, ačkoliv mu svědčí toliko věcné břemeno spoluužívat (s vlastníky nemovitostí) pozemek parc.č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, jakož i další, shora specifikované pozemky.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (výrok ad. III).