4 C 156/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 43 627,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 42 760,48 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 760,48 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 866,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 422,73 Kč a nadále běžící ve výši 15,90 % ročně z částky 43 627,04 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 809,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 43 627,04 Kč od 17. 10. 2023 do 24. 10. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 866,56 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 924 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 43 627,04 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne 28. 12. 2022, jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné obchodní podmínky a ceník poplatků. Strany si před uzavřením smlouvy o půjčce sjednaly rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb. Na základě smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně rovněž úrokovou sazbu ve výši 15,90 % ročně. Poskytnutou zápůjčku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 744 Kč formou inkasa z bankovního účtu žalované. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 7 239,52 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 43 627,04 Kč na jistině, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 4 422,73 Kč a nadále běžícího ve výši 15,90 % ročně z částky 43 627,04 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 809,99 Kč a nadále běžící ve výši 15 % ročně z částky 43 627,04 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023 s účinností ke dni 1. 12. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná ani žalobkyně na výzvu nereagovaly, a soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví a smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 20. 5. 2022 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tyto smlouvy, na základě nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby přímého bankovnictví, běžný účet, spořicí účet a debetní karty.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 12. 2022 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tuto smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 50 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se současně zavázala zaplatit zápůjční úrokovou sazbu ve výši 15,90 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 57 546,86 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 2 744 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na den 25. 1. 2023. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly všeobecné obchodní podmínky a ceník poplatků.

7. Z výpisu z úvěru žalované za období od 28. 12. 2022 do 30. 11. 2023 a z transakční historie právní předchůdkyně žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalovaná uhradila na dlužnou částku 7 239,52 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 13. 4. 2023.

8. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 1. 9. 2022 do 31. 10. 2022 počáteční zůstatek činil 24 Kč a konečný zůstatek činil 9 494 Kč s tím, že příjmy činily 13 100 Kč a výdaje 3 629 Kč, za období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022 počáteční zůstatek činil 9 494 Kč a konečný zůstatek činil 4 435,10 Kč s tím, že příjmy činily 40 200 Kč a výdaje částku 45 259 Kč (příjmy- příchozí platby jsou ve větší míře činěny žalovanou), za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 počáteční zůstatek činil 4 435,10 Kč a konečný zůstatek činil 60,51 Kč (příjmy činily cca 73 800 Kč s tím, že žalované byla poskytnuta ze strany žalobkyně částka ve výši 50 000 Kč, výdaje pak činily 78 153 Kč), za období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023 počáteční zůstatek činil 60,51 Kč a konečný zůstatek činil 5,12 Kč, za období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 počáteční zůstatek činil 5,12 Kč a konečný zůstatek činil 0 Kč a za období od 1. 3. 2023 do 5. 12. 2023 počáteční zůstatky činily 0 Kč a konečné zůstatky taktéž činily 0 Kč. Z výpisu z účtu není patrné, že by na uvedený účet přicházela pravidelná měsíční mzda nebo plat. Příchozí platby jsou většinou učiněny ze strany žalované.

9. Z výpisu ze spořícího účtu bylo soudem zjištěno, že za období od 20. 5. 2022 do 31. 8. 2022 byly příjmy v celkové výši 157 Kč a výdaje taktéž 157 Kč. Za období od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 byla na účtu 0 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2023 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 12. 2023.

11. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 16. 10. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh, tj. vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků ke dni 16. 10. 2023 za okamžitě splatné. Prohlášení o zesplatnění bylo žalované odesláno dne 16. 10. 2023. Současně byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě celkové dlužné částky ve výši 48 859,76 Kč.

12. Z výzvy k plnění ze dne 26. 2. 2024 a podacího lístku ze dne 27. 2. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

22. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík atd.) Právní předchůdkyně žalobkyně získala informace o finanční situaci žalované, kdy příjmy činily 28 000 Kč a výdaje činily 16 000 Kč. Dále vycházela z výpisu z běžného účtu žalované. Z něj pak soud zjistil, že výdaje žalované jsou daleko vyšší než 16 000 Kč měsíčně, a to dvojnásobně až trojnásobně. Z výpisu z účtu není patrno, že by žalované byla vyplácena měsíční mzda ve výši 28 000 Kč. Příjmy na účtu jsou přeposílány žalovanou z jiného účtu, není tak patrno, jestli se jedná o finanční prostředky z pracovní činnosti nebo o finanční prostředky například z dalších půjček. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích, ani se nikterak nezabývala náklady spojenými s běžným životem, tedy za jídlo, dopravu atd. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku.

24. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 28. 12. 2022 převodem na její bankovní účet částku 50 000 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila částku ve výši 7 239,52 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, tato je ve smyslu § 1879 o.z. oprávněna požadovat tento nárok. Žalobkyně tak má nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 42 760,48 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 760,48 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení. Soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až od tohoto data, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky až dopisem ze dne 16. 10. 2023, ve kterém vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ode dne doručení předmětné výzvy k uhrazení dluhu, když tato byla odeslána 16. 10. 2023. Soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z. Zásilka žalované došla dne 19. 10. 2023 a ve smyslu § 1959 písm. e) o.z. měla uhradit dlužnou částku ihned, tedy do 5 dní, žalovaná tedy měla nejpozději 24. 10. 2023 uhradit dlužnou částku, vzhledem k tomu, že tuto neuhradila, dostala se následující den do prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, konkrétně co se týká nároků na úhradu úroků, zákonných úroků z prodlení nad rámec přiznaných (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně sice měla ve věci částečný úspěch, avšak tento byl v poměrně nepatrné části (98 % byla úspěšná). Náklady celkem představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 746 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky, to vše zvýšené o DPH 21 % ve výši 378 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkem náklady žalobkyně tak činí 3 924 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.