4 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelý dne [datum], posledně bytem [adresa], byl ke dni jeho úmrtí vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaného pro obec a k.ú. [obec], na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 20 570 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 5. 2021 domáhali určení, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelý [datum], posledně bytem [adresa], byl ke dni jeho úmrtí vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobci uvedli, že jsou bratr se sestrou a pozůstalými po jejich otci - zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce]. Otec žalobců byl výlučným vlastníkem uvedeného pozemku, a náhle zemřel dne [datum]. Po jeho smrti žalobci zjistili, že uzavřel se žalovanou dne 14. 1. 2021 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej předmětné nemovitosti za kupní cenu 1 mil. Kč. Podpisy na kupní smlouvě byly úředně ověřeny notářem 14. 1. 2021. Přestože podle kupní smlouvy měla být kupní cena uhrazena před jejím podpisem, v pozůstalosti nebyla nalezena žádná větší finanční částka, a tato nebyla připsána ani na bankovní účet zůstavitele. Žalobci proto měli za to, že jestliže na kupní smlouvu nebylo žalovanou ničeho plněno, příčí se smlouva dobrým mravům, odporuje zákonu a je absolutně neplatným právním jednáním. Neplatnost smlouvy spatřovali žalobci také v tom, že smlouva obsahuje podle nich některá zcela si odporující ustanovení, jako závazek nenakládat s nemovitostí do doby provedení výplaty kupní ceny. Žalobci dále namítali, že s ohledem na to, že je v kupní smlouvě chybné rodné číslo jejich otce, neměl být povolen vklad vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí. Žalobci rovněž uvedli, že právní jednání jejich otce nebylo učiněno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, když žalovaná uzavírala předmětnou kupní smlouvu s vědomím žalostného fyzického a duševního stavu otce žalobců, a mohla proto jednat se záměrem kupní cenu nezaplatit. Žalobci dále uvedli, že jejich otec byl dlouhodobě závislý na alkoholu, a proto jejich kontakty s ním byly omezené a spíše formální. Žalobci mu přesto pomáhali starat se o jeho finanční záležitosti. Na podzim roku 2020 začal otec žalobců vážně uvažovat o prodeji pozemku, protože potřeboval peníze. V náznacích zmiňoval žalobcům neznámou přítelkyni. Přestože s tím žalobci nesouhlasili, pomáhali mu získat ocenění tohoto pozemku. Pokud jde o naléhavý právní zájem na požadovaném určení, žalobci měli za to, že ačkoliv nejsou účastníky kupní smlouvy, svědčí jim jako dědicům zůstavitele tento zájem, kdy by si soud měl jako předběžnou otázku posoudit platnost kupní smlouvy.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a namítla nedostatek aktivní legitimace žalobců. Žalovaná potvrdila, že byla asi pět let známou otce žalobců, a uzavřela s ním kupní smlouvu týkající se předmětného pozemku. Pozemek zakoupila za částku 1 000 000 Kč, a uhradila ji otci žalobců v hotovosti. Žalovaná dále uvedla, že žalobci se svým otcem stýkali pouze omezeně, a v podstatě se o něj nezajímali. Chodili za ním pouze, když potřebovali peníze. Otec žalobců žalované několikrát volal, že nemá co jíst, a proto mu chodila nakupovat. Od něj se také dozvěděla, že s ním žalobci řeší převody jeho majetku a odhady na předmětný pozemek, kdy jim údajně daroval dům v [obec]. V době před Vánoci, poté co žalovaná přinesla otci žalobců jídlo, jí nabídl předmětný pozemek za 1 000 000 Kč. Odhadní cena pozemku činila 800 000 Kč. Protože žalovaná s koupí souhlasila, šli společně 14. 1. 2021 k notáři, kde došlo k ověření jejich podpisů na kupní smlouvě a předání peněz. Otec žalobců v tomto směru vystavil žalované pokladní doklad. Následně dne 18. 1. 2021 společně podali na katastrální úřad návrh na vklad jejího vlastnického práva. Žalovaná považovala kupní smlouvu za platnou, protože otec žalobců byl v době uzavření kupní smlouvy, stejně jako v okamžiku podání návrhu na vklad, při vědomí a normálně komunikoval. Pokud jde o jeho závislost na alkoholu, žalované bylo pouze známo, že byl nemocný a měl problémy s dolními končetinami. Žalovaná nevěděla, jak otec žalobců s kupní cenou dále naložil. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud z rodných listů každého ze žalobců zjistil, že jsou přímými potomky pana [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], který byl jejich otcem.

4. Z darovací smlouvy [číslo] 2020 ze dne 22. 4. 2020 vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalobce] daroval svým dětem, tedy žalobkyni a) a žalobci b) pozemky parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec]. Každý ze žalobců nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti ½.

5. Z kupní smlouvy datované dnem 11. 1. 2021 je zřejmé, že [jméno] [celé jméno žalobce] je ve smlouvě označený [rodné číslo], a bytem [adresa] Touto smlouvou prodal otec žalobců žalované pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 000 000 Kč, a podle článku III. smlouvy byla zaplacena žalovanou před podpisem smlouvy. Podle článku VI. odst. 2 smlouvy se žalovaná zavázala, že do doby provedení výplaty kupní ceny nepřevede na třetí osobu danou nemovitost a nezatíží ji ani žádným věcným břemenem, či jiným právem bez předchozího souhlasu otce žalobců. Text smlouvy je formulován tak, že otec žalobců je označen jako„ prodávající“ v množném čísle. Z připojené legalizační doložky vyplývá, že podpisy na smlouvě obou stran byly připojeny 14. 1. 2021 a ověřila je notářská tajemnice [jméno] [příjmení], která k tomu byla pověřena Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec].

6. Podle příjmového dokladu přijal otec žalobců od žalované částku 1 000 000 Kč, a to„ za prodej pozemku“. Pozemek není v dokladu blíže označen. Doklad je bez data, pouze u slov„ za prodej pozemku“ je uvedeno„ 1. 2021“.

7. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí soud zjistil, že otec žalobců a žalovaná podali dne 18. 1. 2021 návrh na zápis vlastnického práva žalované k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. V návrhu je uvedeno správné rodné číslo otce žalobců s tím, že on i žalovaná návrh podepsali.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] je zřejmé, že žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaného pro obec a k.ú. [obec], na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun v katastru nemovitostí. Podkladem pro zápis byla výše uvedená kupní smlouva.

9. Z dopisu [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že v roce 2012 onemocněla jeho manželka rakovinou, což pro něj znamenalo enormní psychickou zátěž. Z tohoto důvodu měl problémy se spánkem, a způsobil dne 24. 9. 2014 dopravní nehodu. Věc byla řešena v přestupkovém řízení, a nebylo prokázáno, že by otec žalobců řídil pod vlivem alkoholu. (viz oznámení o zahájení správního řízení, předvolání k ústnímu jednání včetně předvolání ze dne 3. 11. 2014 a rozhodnutí Městského úřadu Beroun ze dne 3. 12. 2014).

10. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne 4. 4. 2020, vyplývá, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterou oznámil otec žalobců dne 20. 2. 2020. Podle oznámení mělo být otci žalobců odcizeno jeho vozidla zn. Chevrolet Lacetti. [jméno] [celé jméno žalobce] však následně sdělil policii, že vozidlo zapůjčil žalované, což v mezidobí zapomněl.

11. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Berouně ze dne 18. 10. 2021, označeného č. j. 25 Nc 23/2021-52, soud zjistil, že otec žalobců zemřel, a u zdejšího soudu bylo vedeno řízení o určení data jeho úmrtí. Řízení bylo vedeno za účasti pouze obou žalobců a procesního opatrovníka zemřelého. Soud při daném jednání určil datum úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] na den [datum].

12. Podle propouštěcí zprávy [jméno] [celé jméno žalobce] z 29. 5. 2015 trpěl otec žalobců steatózou (tj. ztučněním) jater vysokého stupně, a proto byl v květnu 2015 tři dny hospitalizován. Podle propouštěcí zprávy z 27. 9. 2016 byl otec žalobců dále hospitalizován v září 2016 po dobu 11 dní, a to z důvodu selhání jater a pro delirium tremens.. Otec žalobců byl v době hospitalizace orientován pouze osobou, a nevěděl kde je, a kdy a proč se nachází v nemocnici. Během hospitalizace trpěl poruchou vědomí, které se mu ale po vysazení medikace obnovilo. Otec žalobců byl dále hospitalizován pěti dní v září 2017 kvůli otokům dolních končetin, jak je zřejmé z definitivní propouštěcí zprávy z 25. 9. 2017. V té době otec žalobců s lékaři spolupracoval, byl orientovaný, bez faktické poruchy a komunikoval normálně. Z lékařských zpráv vyplývá, že otec žalobců požíval alkohol ve vyšší míře.

13. MUDr. [jméno] [příjmení] shrnula v její lékařské zprávě z 29. 11. 2021 jednotlivé výše uvedené lékařské zprávy. Z této zprávy dále vyplývá, že otec žalobců byl hospitalizován i v roce 2019 pro rok trvající slabost celého těla a nechutenství. MUDr. [příjmení] konstatovala, že otec žalobců trpěl letitou závislostí na alkoholu s organickými komplikacemi a chronickým postižením ledvin, jater, srdce, mozku a cukrovkou. Rezignoval na péči o svoji osobu, vztahy s blízkými a nebyl schopen adekvátní peče o své zdraví. Jeho psychické změny měly organický podklad. Lékařka rovněž dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že se jeho stav spíše zhoršoval.

14. Ze zpráv Policie České republiky, KŘP Středočeského kraje, ú.o. [obec] z 28. 12. 2021, 17. 2. 2022 a 22. 3. 2022 soud zjistil, že na žalovanou bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měla dopustit tím, že zneužila špatný zdravotní stav a důvěřivost otce žalobců, a uzavřela s ním předmětnou kupní smlouvu. Žalovaná v dané věci uvedla, že 1 000 000 Kč v hotovosti na koupi pozemku měla od manžela, který prodal byt. Peníze předala otci žalobců v den podpisu kupní smlouvy, a to před jejím podpisem, u notářky na chodbě. Ve věci sdělila Mgr. [jméno] [příjmení], notářka v [obec], že podpisy otce žalobců a žalované na předmětné kupní smlouvě ověřovala její notářská tajemnice [jméno] [příjmení], která neměla žádné pochybnosti o plné svéprávnosti [jméno] [celé jméno žalobce], ani o jeho svobodné vůli listinu podepsat v době jejího podpisu. V opačném případě by provedení legalizace odmítla, což však neučinila, a proto podpisy legalizovala.

15. Z přípisu [právnická osoba] spolu s mimořádným výpisem z účtu otce žalobců [číslo] mimořádným výpisem z účtu otce žalobců [číslo] to za období 1. 1. 2020 – 28. 2. 2021, soud zjistil, že mu v daném období nebyla na žádný z účtů připsána částka 1 mil. Kč.

16. Žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně], dcera [jméno] [celé jméno žalobce], ve své výpovědi uvedla, že její otec žil rok před smrtí ve velmi neutěšeném stavu z důvodu jeho dlouhodobých problémů s požíváním zvýšeného množství alkoholu. Jakoukoliv pomoc ze strany žalobců odmítal a nechtěl se ani léčit. Žalobkyně se od sousedů dozvěděla, že si chodil nakupovat alkohol každý den. Alkohol požadoval i po žalobcích, což však odmítali. Žalobkyně navštěvovala svého otce sporadicky, jedenkrát za jeden až dva měsíce. Jejich vztah nebyl dobrý, a to především z jeho strany. Otec někdy míval velké deprese a jindy běžně komunikoval a byl v pohodě. Poté, co otci zemřela manželka na rakovinu, mluvíval o nějaké přítelkyni, která trpí rakovinou a není na tom dobře. Žalobci až posléze zjistili, že se jedná o žalovanou. Pokud jde o darovací smlouvou, otec ji uzavřel se žalobci po dohodě, a daroval jí žalobcům dům v [obec]. Otec žalobců nebyl v době jejího podpisu pod vlivem alkoholu. Ohledně prodeje předmětného pozemku žalobkyně uvedla, že jí otec telefonicky kontaktoval kolem Vánoc 2020 s tím, že bude muset prodat předmětný pozemek, protože měl za to, že mu někdo ukradl jeho vozidlo. Na žalobkyni v tu chvíli působil normálně a v telefonu nebylo poznat, zda je pod vlivem alkoholu. Posléze si otec vzpomněl, že vozidlo půjčil žalované. Přestože žalobkyně s prodejem pozemku nesouhlasila, zajistila v průběhu Vánoc 2020 na žádost otce ocenění pozemku. Pozemek měl podle realitní kanceláře hodnotu 890 000 – 1 000 000 Kč. Otec se nechtěl se žalobkyní bavit o její nabídce, že by pozemek koupila sama. Žalobkyně pak viděla otce naposledy v průběhu Vánoc 2020, kdy mu na jeho žádost donesla pivo. Otec byl ve stavu, kdy si nebyl schopen pro pivo dojít za dveře, a musela mu jej donést k posteli. Oba žalobci pak měli 14. 1. 2021 nepřijaté hovory, a žalobkyně předpokládala, že se to týkalo podpisu předmětné smlouvy. Když pak žalobci telefonovali otci následující den, říkal, že už nic nepotřebuje, že už je všechno v pohodě. Žalobkyně si s ním povídala asi pět minut. O tom, že pak otec pozemek skutečně prodal, se žalobkyně dozvěděla z výpisu z katastru nemovitostí v den, kdy se žalobcem b) našli otce doma, tj. 12. 2. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že MUDr. [příjmení], která sepsala lékařskou zprávu z 29. 11. 2021, je psychiatrička, a otce žalobců nikdy neviděla.

17. Žalobce b) [celé jméno žalobce], syn [jméno] [celé jméno žalobce], ve své výpovědi uvedl, že jeho otec měl celý život problémy s alkoholem. S druhou manželkou pak pili alkohol postupně stále více. Protože si s ní žalobci„ nesedli“, přerušily se jejich vztahy s otcem. Po její smrti žalobce zjistil, že se„ pití“ otce žalobců zhoršilo a stala se z něj„ závislá troska“. Jeho stav byl jako„ na houpačce“, někdy byl relativně příčetný, všemu rozuměl a věděl, co dělá, a jindy byl úplně dezorientován a zcela mimo. Pokud neměl svoji hladinku, nebyl ani schopen vstát z postele. Otec daroval žalobcům dům v [obec], a jeho podpis na smlouvě ověřovali na poště v [obec]. Sice byl pod vlivem alkoholu, ale určitě věděl, co podepisuje. Pokud jde o prodej pozemku žalované, žalobce b) uvedl, že ještě před tím, než nastala situace s „ odcizením“ jeho vozidla, tj. před dubnem 2020, říkal žalobci, že nemá žádné peníze, a proto musí pozemek prodat. Také naznačoval, že jeho přítelkyně trpí rakovinou, a on pro ni potřebuje peníze na léčbu. Žalobce viděl otce naposledy 25. 12. 2020. Otec pak oběma žalobcům telefonoval někdy v půlce ledna 2021, a žalobce se domníval, že to bylo v době prodeje pozemku. Když mu poté žalobce volal nazpět, otec mu řekl,„ že už je to všechno vyřešené“, neřekl mu ale, o co se jedná. Žalobce nepoznal, v jakém rozpoložení byl otec v tu chvíli. V den, kdy žalobce nalezl otce u něj doma bez známek života, se žalobci dozvěděli, že jejich otec prodal předmětný pozemek žalované. Žalobci však nikde nenašli peníze z prodeje. Žalobce dále uvedl, že jeho otec chápal kupní smlouvu, byl však zmanipulován, protože byl snadno manipulovatelný ženami. Z výpovědi žalobce b) dále vyplynulo, že byt byl po smrti žalobců zaplombován, a když pak žalobci do bytu asi po měsíci se svolením policie přišli, byla plomba porušena, resp. odlepena.

18. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů.

19. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že otec žalobců měl dlouhodobé problémy s alkoholem, které se zhoršily poté, co mu zemřela druhá manželka. Někdy poté se seznámil se žalovanou. U otce žalobců se střídala období, kdy věděl, co dělá, a období, kdy mu byl tzv. mimo. V roce 2016 byl hospitalizován s deliriem tremens, a v té době byl dezorientovaný. Jeho stav se však následně zlepšil. Otec žalobců pak v dubnu 2020 daroval žalobcům dům v [obec]. Při podpisu této smlouvy jednal o své vůli. Následně, nejpozději na podzim 2020 se rozhodl, že prodá předmětný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] O tomto svém úmyslu hovořil s oběma žalobci. Podle ocenění, které na jeho žádost nechala zpracovat žalobkyně a), měl pozemek hodnotu 890 000 Kč až 1 000 000 Kč. Otec žalobců neměl v úmyslu prodat pozemek žalobkyni, protože její nabídku na koupi pozemku odmítl. Dne 14. 1. 2021 podepsal kupní smlouvu datovanou 11. 1. 2021, na základě které prodal předmětný pozemek žalované za kupní cenu 1 000 000 Kč. Podpisy otce žalobců a žalované na smlouvě byly ověřeny notářskou tajemnicí notářky Mgr. [příjmení], která neměla pochybnost o jeho o plné svéprávnosti, ani o jeho svobodné vůli listinu podepsat. V daný den se otec žalobců pokusil každého ze žalobců telefonicky kontaktovat, nicméně se mu to nepodařilo. Při následném telefonickém hovoru s nimi žalobcům řekl, že už je vše vyřešené. Otec žalobců a žalovaná poté podali návrh na zápis vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, a příslušný úřad zapsal vlastnické právo žalované. Otec žalobců poté dne [datum] zemřel. O prodeji pozemku žalované se žalobci dozvěděli až po jeho smrti.

20. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o.z.), podle jehož § 551 o.z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 552 o.z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

21. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

22. Podle § 578 o.z. platí, že chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

23. Podle § 2079 odst. 1 o.z. pak platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

24. Podle § 2128 odst. 1, 1. věta o.z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560, (pozn. tj. musí být uzavřena písemně).

25. Podle § 1475 odst. 1 o.z. je dědické právo právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle odstavce 3 téhož ustanovení platí, že komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

26. Podle § 1476 o.z. se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Podle § 1479 o.z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

27. Podle § 1633 odst. 1 o.z. kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

28. Podle § 1642 o.z. náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl. Podle § 1643 odst. 1 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

29. Soud dále vycházel z ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen jako„ z.ř.s.“). Podle § 171 odst. 1 z.ř.s. aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.

30. Podle ustanovení § 172 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle ustanovení § 172 odst. 2 z. ř. s. nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. Podle § 184 z.ř.s. soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li zjištěno dědické právo a pozůstalostní jmění, byla-li splněna zůstavitelova nařízení, nedošlo-li k nařízení likvidace pozůstalosti a bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví.

31. S ohledem na námitku žalované, že žalobci nejsou ve věci aktivně věcně legitimováni k podání žaloby, zabýval se soud právem žalobců podat předmětnou žalobu. Jak je zřejmé z rodných listů žalobců, byli oba dětmi zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce]. Již z tohoto důvodu jsou podle ustanovení § 1643 odst. 1 o.z. jeho nepominutelnými dědici, a náleží jim povinný díl z jeho pozůstalosti ve smyslu § 1642 o.z. Protože podle § 1479 o.z. vzniká dědické právo smrtí zůstavitele, vzniklo žalobcům právo podat předmětnou žalobu smrtí jejich otce. Soud proto neshledal tuto námitku žalované důvodnou.

32. Soud se dále zabýval tím, zda mají žalobci naléhavý právním zájem na požadovaném určení. Podle § 80 o.s.ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, např. rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1597/2001 nebo sp.zn. 22 Cdo 5302/2009 či nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95, na který soud odkazuje,„ … o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což řečeno jinými slovy znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě.“ V posuzovaném případě je třeba postavit najisto, zda otec žalobců platně prodal předmětný pozemek, či v opačném případě tvoří po jeho smrti aktivum jeho pozůstalosti. V případě, že by bylo prokázáno, že kupní smlouva není platná, nesouhlasil by stav s údaji zapsanými v katastru nemovitostí, kde je nyní jako jeho výlučná vlastnice pozemku zapsána žalovaná. Přestože předmětný pozemek zcela jistě nebude sporným mezi účastníky pozůstalostního řízení, resp. žalobci minimálně jako nepominutelnými dědici [jméno] [celé jméno žalobce], nemůže být s ohledem na zapsané vlastnictví žalované zjištěn jako aktivum pozůstalosti ve smyslu § 171 odst. 1 z.ř.s., a soud by o nich ani nemohl rozhodnout dle § 184 odst. 1 z.ř.s. Protože bez rozhodnutí soudu by bylo ohroženo právo žalobců, dospěl soud k závěru, že je zde naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Případná okolnost, zda v tomto směru bylo či nebylo zahájeno řízení o (dodatečném) projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce], nemá z pohledu naléhavého právního zájmu význam (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, rozsudek sp.zn. 30 Cdo 1857/2001 či usnesení sp.zn. 22 Cdo 2288/2019). Soud proto dospěl k závěru, že žalobci mají naléhavý právní zájem na určení, že jejich otec byl ke dni své smrti vlastníkem předmětného pozemku.

33. Soud se proto dále zabýval platností kupní smlouvy podepsané otcem žalobců 14. 1. 2021. Jak vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, podstatnou náležitostí kupní smlouvy, jejímž předmětem je nemovitost, je její písemná forma, dále identifikace smluvních stran, identifikace předmětu převodu, určení kupní ceny a smlouva musí být podepsána stranami na téže listině. Jak vyplývá z obsahu předmětné kupní smlouvy, tato uvedené náležitosti splňuje. Smlouva byla sepsána písemně, podpisy obou stran jsou obsaženy na jedné listině ve smyslu § 561 odst. 2 o.z. Je z ní rovněž zřejmé, že ji uzavřel právě otec žalobců a žalovaná, a co je konkrétně předmětem prodeje. Skutečnost, že je v kupní smlouvě chybně uvedeno rodné číslo otce žalobců, tj. [číslo] namísto správného [číslo], nemá na platnost smlouvy vliv. Otec žalobců je ve smlouvě správně označen jménem a příjmením, bydlištěm a s ohledem na to, že v době prodeje předmětného konkrétně označeného pozemku byl [jméno] [celé jméno žalobce] zapsán jako jeho vlastník na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu, nevzbuzuje číslice„ 6“ uvedená namísto číslice„ 5“ na začátku rodného čísla pochybnost o jeho identitě (srovnej v tomto směru např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 919/2001). Pokud žalobci poukazovali na rozpory v textu smlouvy, pak je pravdou, že je v článku III. kupní smlouvy uvedeno, že kupní cena byla zaplacena žalovanou před podpisem smlouvy, a podle článku VI. odst. 2 smlouvy se žalovaná zavázala, že do doby provedení výplaty kupní ceny nepřevede na třetí osobu danou nemovitost a nezatíží ji ani žádným věcným břemenem, či jiným právem bez předchozího souhlasu otce žalobců. Byť je pravdou, že ust. článku VI. odst. 2 smlouvy je v textu nadbytečné, když před podpisem smlouvy měla být kupní cena již zaplacena, má soud za to, že daná ustanovení si nijak neodporují, a proto nezpůsobují neplatnost smlouvy. Z obsahu textu je zřejmé, že byl převzat z nějakého vzoru, protože ve smlouvě je žalobce označován jako„ prodávající“ v množném čísle a text byl pouze drobně upraven. Protože je však ostatní podstatné náležitosti ve smlouvě nechybí a je zřejmé, co je jejím předmětem, dospěl soud k závěru, že není platná.

34. Soud se dále zabýval námitkou žalobců, že kupní smlouva je neplatná, protože právní jednání jejich otce nebylo učiněno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Jak vyplynulo z výpovědi obou žalobců, jejich otec uvažoval o prodeji pozemku minimálně od podzimu 2020, a je možné, že plánoval jeho prodej již od dubna 2020, jak uvedl žalobce b). O svém úmyslu informoval oba žalobce, a žalobkyně a) mu dokonce nabízela, že od něj pozemek odkoupí. To však otec žalobců odmítl a požádal žalobkyni a), aby mu zajistila ocenění předmětného pozemku, což učinila. Podle tohoto ocenění činila cena pozemku až částku 1 mil. Kč, za kterou pak otec žalobců pozemek žalované skutečně prodal smlouvou podepsanou v notářské kanceláři notářky Mgr. [příjmení]. Notářská tajemnice [jméno] [příjmení] neměla žádné pochybnosti o plné svéprávnosti [jméno] [celé jméno žalobce], ani o jeho svobodné vůli kupní smlouvu podepsat, jak vyplývá z bodu 14. odůvodnění tohoto rozsudku. Přestože žalobci předložili soudu lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že otec žalobců požíval alkohol ve zvýšené míře, neměla podle názoru soudu tato skutečnost vliv na platnost smlouvy. Z těchto zpráv totiž vyplývá, že byť byl otec žalobců v roce 2016 hospitalizován s deliriem tremens a nebyl v dané době vůbec orientován a působil zmateně, jeho stav se posléze zlepšil, a on byl schopen samostatně jednat. Přestože se z důvodu požívání alkoholických nápojů jeho stavy střídaly, a někdy míval deprese, jindy„ fungoval“ normálně a byl schopen právního jednání, jak se shodovali oba žalobci ve své výpovědi. Takto i podepsal darovací smlouvu, kterou jim daroval dům v [obec]. Nadto, pokud by notářská tajemnice měla jakoukoliv pochybnost o stavu a vůli [jméno] [celé jméno žalobce] kupní smlouvu podepsat, legalizaci jeho podpisu na kupní smlouvě by odmítla (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozsudku). Rovněž skutečnost, že oběma žalobcům jejich otec volal v den podpisu kupní smlouvy, jak se oba shodovali ve svých výpovědích, potvrzuje, že jednal„ s rozumem“. V opačném případě by nechtěl hovořit s každým z nich, ale bylo by pravděpodobné, že by měl zmeškaný hovor jen jeden z nich. Po prodeji pak již neměl zájem tuto skutečnost sdělovat, a proto jim oběma sdělil, že je vše již vyřešené. Je tak zřejmé, že otec žalobců prodej pozemku dlouhodobě plánoval, znal hodnotu předmětného pozemku, a tato cena se promítla do textu kupní smlouvy, kterou otec žalobců vědomě a o své vůli uzavřel. Pokud žalobce b) uvedl, že jeho otec byl k podpisu zmanipulován, tato skutečnost nebyl prokázána a sám žalobce b) uvedl, že se jedná pouze o jeho domněnku. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena platně.

35. Pokud žalobci měli za to, že kupní smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, protože žalovaná nezaplatila kupní cenu, pak zaplacení či nezaplacení kupní smlouvy nemá na posouzení platnosti smlouvy žádný vliv, a není ani podstatná. Rozpor s dobrými mravy by musel být zřejmý ze samotného výkladu smlouvy, který je však zřejmý. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2406/2013,„ Rozpor smlouvy se zákonem (contra legem) nastává v případech, kdy je obsah smlouvy přímo v rozporu se zákonným zákazem či s příkazem, jež ze zákona vyplývá. O obcházení zákona (in fraudem legis) se jedná v případě, že smlouva sice neodporuje výslovnému zákazu zákona, avšak svými účinky odporuje účelu a smyslu zákona, a směřuje tak v důsledku k výsledku, jenž zákonu odporuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.1999, sp. zn. 2 Cdon 1659/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12 ročníku 1999 pod číslem 121). Dobrým mravům (contra bonos mores) pak odporuje smlouva, jejíž obsah se ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními etickými zásadami sdílenými rozhodující částí společnosti..“ Pokud však z výše uvedené smlouvy vyplývá pouze, že otec žalobců prodává pozemek a žalovaná jej za sjednanou cenu kupuje, která odpovídá odhadní ceně, není kupní smlouva v rozporu s dobrými mravy. Úmysl žalované, že by měla již při uzavření kupní smlouvy nezaplatit kupní cenu, nebyl v řízení prokázán. Přestože žalobci nenašli kupní cenu v pozůstalosti svého otce, ani na jeho účtu, není vyloučeno, aby s touto částkou sám naložil jakkoliv jinak než pro sebe podle svého uvážení – např. ji mohl někomu darovat, věnovat na dobročinné účely, či je také možné, že mu částku někdo odcizil. Jak vyplynulo z výpovědi žalobce b) byl sice byt otce žalobců po jeho smrti zaplombován, nicméně tato plomba byla následně porušena, resp. odlepena. V řízení nebylo rovněž prokázáno, že by jak otec žalobců, tak žalovaná smlouvou obcházeli zákon či jejich úmysl byl jiný.

36. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by rozpoznávací a ovládací schopnosti otce žalobců při uzavření kupní smlouvy byly podstatnou měrou sníženy, a že by tyto skutečnosti ovlivňovaly jeho schopnost právně jednat, a kupní smlouva byla uzavřena platně, soud ze všech výše uvedených důvodů výrokem I. rozsudku žalobu zamítl.

37. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované představují odměnu advokátky podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 5 úkonů po 3 100 Kč dle ust. 9 odst. 3, písm. a) ve spojení s odst. 4, písm. b) vyhlášky (převzetí a příprava věci, vyjádření z 24. 7. 2021 a 1x účast na jednání dne 10. 11. 2021 a 2x účast na jednání dne 8. 4. 2022), a dále 5 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky. Spolu s připočtením 21% DPH ve výši 3 570 Kč, tak soud žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 20 570 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).