4 C 166/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 296 343 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 175 421 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky 175 421 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do požadované částky 120 922 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 634 Kč, úrokem ve výši 12,4 % ročně z částky 192 668 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 196 343 Kč od 24. 9. 2022 do 17. 12. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17 247 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 704,15 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 296 343Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 25. 5. 2021. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč na bankovní účet žalované. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit za poskytnutou částku úrok ve výši 12,40 % ročně. Při uzavření smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za nějž se zavázala hradit měsíčně poplatek ve výši 215 Kč. Dlužnou částku spolu s úhradou pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 108 měsíčních splátkách po 3 297 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na což byla upozorňována. Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze 24 579 Kč. Vzhledem k tomu, že řádně nehradila, došlo ke dni 23. 9. 2022 ke zesplatnění. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 7. 11. 2023. O uvedené skutečnosti byla žalovaná informována. Žalobkyně tak požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 192 668 Kč, dlužných poplatků ve výši 3 675 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč (vyčíslené ke dni 11. 3. 2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné částky od 24. 9. 2022), kapitalizovaných úroků ve výši 9 634 Kč, úroků ve výši 12,40% ročně z dlužné jistiny ve výši 192 668 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% ročně z dlužné částky ve výši 196 343 Kč ode dne 24. 9. 2022 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V předmětné věci bylo nařízeno jednání na den 22. 1. 2025 a vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána, soud jednal ve věci ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2021, z dokladu , právnická osoba, a ze sazebníku pro smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou a , jméno FO, , nar. , datum, , jakožto spoludlužníkem, tuto smlouvu, na základě které byla poskytnuta částka 200 000 Kč, a to bankovním inkasem. Účastníci se svým podpisem zavázali uhradit poskytnutý úvěr ve 108 splátkách s tím, že měsíční splátka činila částku 3 082 Kč a měsíční platba pojistného činila částku 215 Kč. Smluvní strany si ujednaly roční úrokovou sazbu 12,40 % ročně. Žalovaná zde uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná. Její čistý měsíční příjem činil 23 000 Kč. Žalovaná hradí 5 000 Kč měsíčně na další splátky úvěrů. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.

6. Z dokumentu obraty bylo soudem zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytnuta částka ve výši 200 000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, .

7. Z tabulky umoření ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dlužnou částku 24 579 Kč, poslední splátka byla uhrazena v lednu 2022.

8. Ze zprávy posouzení úvěruschopnosti bylo soudem zjištěno, že žalovaná předložila k ověření totožnosti občanský průkaz, byla lustrována v registru SOLUS, CEE a IS. Její čistý měsíční příjem činní 20 821 Kč (mzda/plat). Výdaje na bydlení činní 0 Kč. Žalovaná splácí na jiné půjčky částku ve výši 9 238 Kč. Uvedené skutečnosti byly ověřovány pouze z příslušných databází a registrů, nikoliv z výplatních pásek, nájemní smlouvy či výpisu z bankovního účtu. Rozdíl příjmů a výdajů činní 11 583 Kč, žalované tak mohla být poskytnuta částka s úvěrovou splátkou ve výši 3 297 Kč měsíčně.

9. Z exportu transakční historie z účtu žalované (č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, .) bylo soudem zjištěno, že v měsíci duben 2021 na účet žalované přišla částka ve výši 30 642 Kč, avšak z účtu žalované odešla částka 69 799 Kč.

10. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 23. 9. 2022 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2021, když žalovaná neplnila řádně a včas.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2023, který byl odeslán téhož dne. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, a to do deseti dní ode dne doručení předmětné výzvy.

12. Z výzvy k plnění ze dne 4. 6. 2024 a podacího lístku ze dne 4. 6. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně smlouvu o spotřebitelském úvěru, zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalované a výpisy z jejího bankovního účtu. Zde je uvedeno, že její příjem činí 20 821 Kč měsíčně (ve smlouvě o úvěru je uvedena částka 23 000 Kč). Dále žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči. Tyto skutečnosti si právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila. Dále je v dokumentech uvedeno, že žalovaná nemá žádné výdaje na bydlení, ani žádné jiné výdaje na žití. Žalovaná hradí další splátky úvěru ve výši 9 238 Kč měsíčně. Je zřejmé, že žalovaná musí mít další náklady spojené s běžným životem, tedy za jídlo, dopravu atd. Žalovaná uvedla, že bydlí u svých rodičů, ale i v těchto případech je zcela běžné, aby dospělé osoby přispívaly na bydlení. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (zde se zavázala žalovaná spolu s další osobou, , jméno FO, , jakožto spoludlužníkem), může se žalobkyně domáhat úhrady finanční částky, kterou prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když na ni byla předmětná pohledávka ve smyslu § 1879 o.z. postoupena její právní předchůdkyní. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že finanční prostředky byly poukázány na účet žalované, povinnou osobou k vydání bezdůvodného obohacení je právě žalovaná tak, jak požaduje žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku.

23. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25. 5. 2021 na její bankovní účet 200 000 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila částku ve výši 24 579 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, tato je ve smyslu § 1879 o.z. oprávněna požadovat tento nárok. Žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 175 421 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 175 421 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení. Soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až od tohoto data, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky až dopisem ze dne 4. 12. 2023, a to ve lhůtě 10 dní ode dne doručení předmětného oznámení o postoupení pohledávek, když tento byl odeslán téhož dne (4. 12. 2023). Soud vycházel z domněnky doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb třetí pracovní den po odeslání ve smyslu § 573 o.z., žalovaná tedy měla nejpozději 17. 12. 2023 uhradit dlužnou částku, vzhledem k tomu, že tuto neuhradila, dostala se následující den do prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, konkrétně co se týká nároků na úhradu úroků, zákonných úroků z prodlení nad rámec přiznaných (viz odůvodnění 23 tohoto rozsudku) a dalších poplatků (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady celkem představují zaplacený soudní poplatek ve výši 11 854 Kč, odměnu advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 4 úkony právní služby po 9 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast na jednání dne 22. 1. 2025), 3 paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 vyhlášky v účinném znění do 31. 12. 2024 a 1 paušální náhradu po 450 Kč podle § 13 vyhlášky v účinném znění od 1. 1. 2025, to vše zvýšené o DPH 21 % ve výši 8 263,50 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkem náklady žalobkyně tak činí 18 %, (59 % bez 41 %), když soud rozdělil náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalované, která ve sporu převážně neuspěla, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky 59 467,50 Kč 18 %), tedy částku 10 704,15 Kč, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Nad to soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 18. 11. 2024, když skutečnosti v něm uvedené měly být již obsahem bezvadné žaloby.