4 C 172/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 40 333 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 25 998 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 181,62 Kč za období od 13. 7. 2024 do 1. 8. 2024 počítáno z částky 25 998 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 998 Kč za období od 2. 8. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 335 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 100,17 Kč od 13. 7. 2024 do 1. 8. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 335 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 099,70 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 40 333 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 8. 12. 2023 s žalobkyní úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně , www stránky, . Žalovaná vyplnila požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalované schválena. Žalobkyně následně žalované zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaná uvedla ve své žádosti, a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovanou do aplikace žalobkyně a žalované byl text uzavřené smlouvy zaslán na e-mailovou adresu, kterou žalovaná uvedla v žádosti. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, vlastnictví účtu bylo ověřeno zasláním 1 Kč ze strany žalované na účet žalobkyně. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla dne 8. 12. 2023 žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, tj. č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala k úhradě celého poskytnutého úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 24 měsíců od jeho poskytnutí. Účastníci měli rovněž sjednat další služby spojené s poskytnutým úvěrem, za něž se žalovaná rovněž zavázala hradit měsíční poplatky. Celkem žalobkyně požadovala po žalované částku 40 333 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 28 499 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ ve výši 3 439 Kč, úroky ve výši 4 410 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 900 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě ve lhůtě nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z úvěrové smlouvy ze dne 8. 12. 2023 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který je součástí vlastní úvěrové smlouvy, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru označenou ID žádosti , hodnota, , na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč se sazbou RPSN 49,1 %, a že žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč, tj. celkem částku 30 990 Kč. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalované poskytnut. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalované je připojeno datum 8. 12. 2023 13:25 spolu s IP adresou a kódem „, hodnota, “, který byl odeslán na telefonní číslo , tel. číslo, a u věřitele pouze datum 8. 12. 2023 a připojen vlastnoruční podpis osoby označené jako předseda představenstva žalobkyně. Smlouva o úvěru, předložená soudu v elektronické podobě, je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 8. 12. 2023 ve 13:26:

7. K dokumentu nejsou připojeny žádné elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.

5. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované.

6. Ze sdělení bankovní instituce , právnická osoba, ., ze dne 10. 11. 2024 má soud za prokázané, že účet uvedený v záhlaví úvěrové smlouvy je shodný s účtem vedeným v uvěrové smlouvě na jméno žalované.

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy má soud za prokázané, že dne 8. 12. 2023 byla na účet žalované poukázána částka 30 000 Kč, který se shoduje s účtem uvedeným na úvěrové smlouvě. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 4 002 Kč.

8. Z otisku obrazovky počítače s údaji vztahujícími se k úvěru žalované evidovaným žalobkyní v jejím počítačovém programu pro správu úvěrů a z potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila osobu žalované v evidenci insolvenčních řízení a NRKI. Dále, že od žalované obdržela za účelem ověření úvěruschopnosti údaj o jejím čistém měsíčním příjmu (27 000 Kč), čistém měsíčním příjmu ostatních členů domácnosti (20 000 Kč) a měsíčních splátkách jiným společnostem (6 000 Kč). Z úvěrové zprávy pak bylo zjištěno, že žalovaná má celkem osm ukončených úvěrů, tři existující úvěry, na nichž má k říjnu 2023 nesplacenou částku ve výši 22 095 Kč, částku ve výši 623 459 Kč a částku ve výši 148 877 Kč. Žalované byla odmítnuta kreditní karta s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč. Rovněž bylo zjištěno, že žalovaná v průběhu období od března 2023 do září 2023 podala celkem 6 žádostí o úvěry v celkové výši od 14 498 Kč do 150 000 Kč, přičemž 4 žádosti byly ze strany žalobkyně odmítnuty, 2 žádosti byly odvolány.

9. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 15. 4. 2024 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upomínána o zaplacení dlužné částky.

10. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 31. 5. 2024 vyplývá, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána ke splacení celého úvěru, tedy ve výši 40 463 Kč, čerpaného na základě smlouvy.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2024 včetně podacího archu ze dne 1. 7. 2024 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 25 998 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.

24. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech NRKI s pozitivním vyhodnocením a ISIR s negativním výsledkem. Dotazy do evidencí pak žalobkyně prokázala otisky ze svého interního systému, z nějž vyplývá i časová souslednost jednotlivých dotazů do insolvenčního rejstříku a do registru NRKI. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalované byla 27 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti na bydlení činily 12 000 Kč. Uvedené zjistila z karty klienta. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela pouze z karty klienta, aniž by si uvedené skutečnosti jakkoliv ověřila, co se týká příjmu žalované například pracovní smlouvu nebo výplatními páskami. Taktéž si neověřila tvrzení ohledně příjmu dalšího člena rodina. Pokud jde o výdaje, měla za to, že žalovaná spolu s ostatními členy domácnosti vynakládá na svoji domácnost částku 12 000 Kč (tj. náklady na zajištění prostoru pro bydlení a úhrady energií a dalších služeb spojených s bydlením). Pokud jde o náklady na domácnost, žalobkyně je nikterak kriticky nehodnotila. Soud rovněž poukazuje na to, že žalobkyně neřešila, zda má žalovaná jiné nutné výdaje, např. náklady na dopravu do práce, náklady na mobilní telefon. Současně ze žalobkyní předložených úvěrových zpráv vyplývá, že žalovaná má u žalobkyně tři existující úvěry, jejichž nesplacená částka k říjnu 2023 činila téměř 800 000 Kč, přičemž ani tuto skutečnost, jakož i skutečnost, že žalovaná opakovaně žádá o úvěry, a některé žádosti jí byly i zamítnuty, žalobkyně nijak nepromítla do posouzení její úvěruschopnosti. Soud tak uzavírá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

25. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet dne 8. 12. 2023 částku 30 000 Kč a žalovaná žalobkyni uhradila na svůj dluh částku ve výši 4 002 Kč, a tak je žalovaná povinna žalobkyni vydat částku 25 998 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Zároveň žalobkyni náleží i úrok z prodlení z dlužné částky, když je žalovaná s prodlením s vrácením bezdůvodného obohacení, když žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 7. 2024 (předžalobní výzvou), tj. do prodlení se žalovaná dostala následující den, proto soud přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 181,62 Kč za období od 13. 7. 2024 do 1. 8. 2024 a ode dne 2. 8. 2024 až do zaplacení ve výši, která byla stanovena v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud žalované určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

26. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru. Současně byl zamítnut nárok ohledně zákonného úroku z prodlení z částky, která žalobkyni nenáleží (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady celkem představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 614 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky, to vše zvýšené o DPH 21 % ve výši 378 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkem náklady žalobkyně tak činí 3 792 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 29 %, (64,5 % bez 35,5 %), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalované, která ve sporu převážně neuspěla, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky 3 792 Kč 29 %), tedy částku 1 099,70 Kč, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Nad to soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby, když skutečnosti v něm uvedené měly být již obsahem bezvadné žaloby. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).