4 C 195/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, Jméno advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti právnická osoba., sídlem adresa, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která pohledávku nabyla od společnosti právnická osoba. (původně právnická osoba. nebo právnická osoba), IČO IČO, sídlem adresa (dále jen ,,původní věřitel‘‘). Mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč v platbách 10 000 Kč dne 17. 1. 2024, 5 000 Kč dne 18. 1. 2024, a 5 000 Kč dne 18. 1. 2024, a to převodem na její bankovní účet č. č. účtu, kdy platba byla identifikována pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaná tuto částku nevrátila a žalobkyně ji požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a to společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z dlužné částky od 1. 7. 2025, tj. po uplynutí 10 dnů od odeslání předžalobní upomínky, až do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě ve lhůtě nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Z potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 1. 2024, ze dne 18. 1. 2024 a ze dne 18. 1. 2024 ve spojení s potvrzením právnická osoba. ze dne 6. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalované byla dne 17. 1. 2024 poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka ve výši 10 000 Kč, dne 18. 1. 2024 částka ve výši 5 000 Kč a dne 18. 1. 2024 částka ve výši 5 000 Kč a to na její bankovní účet č. č. účtu, který je ve vlastnictví žalované, pod variabilním symbolem var. symbol.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil na právní předchůdkyni žalobkyně pohledávku za žalovanou a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 6. 2025, jehož odeslání má soud za prokázané z poštovního podací lístku z téhož dne.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025 a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti, a to ve lhůtě do tří dnů.

7. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc podstatné.

8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ,,o.z.‘‘), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

11. Na podkladě shora uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jednotlivými platbami provedenými dne 17. 1. 2024, dne 18. 1. 2024 a dne 18. 1. 2024 žalované vyplatila na její bankovní účet částku v celkové výši 20 000 Kč, čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, když žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je povinna jej vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. Vzhledem k tomu, že je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaná dluh ve výši 20 000 Kč ani přes upomínky nezaplatila, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, včetně zákonného úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužné jistiny podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., ve spojení s § 1970 občanského zákoníku za dobu od 1. 7. 2025 do zaplacení. Soud tedy žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil v délce trvání 3 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).