4 C 214/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 999 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 10 999 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 999 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 10 999 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 23. 7. 2024 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, který byla splatná dne 15. 5. 2025. Žalobkyně proto opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky, jelikož však žalovaná své závazky neuhradila, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 5. 2025. Žalovaná uhradila celkem 9 splátek ve výši 4 000 Kč a dále mimořádnou splátku jistiny ve výši 10 001 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, kdy si vyžádala od žalované kopii občanského průkazu, výplatní pásky a výpisy z účtu. Dále provedla lustraci žalované v bankovních i nebankovních rejstřících. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 25 826 Kč, nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč, pravidelných finančních závazků žalované ve výši 3 000 Kč, dále vycházela z toho, že žalovaná nesází u sázkových společností a nemá jednorázové závazky (mikroúvěry) a z předpokládané výše splátky úvěru u žalobkyně 4 000 Kč. Dospěla tak k závěru, že žalované zbývala částka 15 826 Kč a je tak úvěruschopná. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila svůj dluh, žalobkyně po ní požadovala částku ve výši 10 999 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 9 999 Kč a nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení z částky 9 999 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %. Žalovaná ničeho neuhradila, ač byla předžalobně upozorněna.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě ve lhůtě nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2024 včetně předsmluvních informací žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit ve 12 splátkách po 4 000 Kč, kterou měly být umořovány úroky a jedné splátky jistiny ve výši 20 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , s čistým měsíčním příjmem 25 826 Kč, pravidelné finanční závazky 3 000 Kč, sázky 0 Kč, mikroúvěry Ne. Pravidelné finanční závazky spotřebitele 3 000 Kč. Výdaje na bydlení činní 3 000 Kč. Lustrace v centrální evidenci exekucí, SOLUS, insolvenční rejstřík, AML a AML/CFT bez záznamu a CRIF bez negativního záznamu.

5. Z výplatních pásek žalované za měsíce 04-06/2024 bylo zjištěno, že v těchto měsících náležela žalované mzda od , právnická osoba, v průměrné výši 25 826 Kč6. Z výsledku lustrace v CRIBIS, výsledku lustrace v registru SOLUS, REPI – Registru platebních informací a insolvenčního rejstříku, bylo zjištěno, že ohledně žalované nebyly v těchto rejstřících zjištěny žádné negativní informace. Z prověření dokladu žalované v neplatných dokladech byla zjištěna negativní odpověď.

7. Z výpisů z účtu za období od 04/2024 – 060/2024 soud zjistil, že žalované na tento účet přicházely příjmy ze zaměstnání ve výši doložené výplatními páskami. Kromě těchto příjmů žalovaná obdržela řadu plateb od úvěrových společností, například od , právnická osoba, dne 7. 4. 2024 ve výši 3x 1 000 Kč a 500 Kč, 9. 4. 2024 ve výši 1 000 Kč a 500 Kč, dne 30. 4. 2024 ve výši 1 300 Kč, dne 2. 5. 2024 ve výši 500 Kč, dne 3. 5. 2024 ve výši 600 Kč, 3 000 Kč, 2 000 Kč, 1 500 Kč a 1 300 Kč, dne 4. 5. 2024 ve výši 1 500 Kč, dne 5. 6. 2024 ve výši 1 000 Kč, 1 300 Kč, 2 000 Kč, 4 000 Kč a 1 500 Kč, dále od společnosti , právnická osoba, . dne 9. 4. 2024 ve výši 2 000 Kč, dne 10. 4. 2024 ve výši 2x 1 500 Kč a 1 200 Kč, 11. 4. 2024 ve výši 2x 900 Kč, dne 7. 5. 2024 ve výši 2x 1 200 Kč, dne 8. 5. 2024 ve výši 800 Kč a 2x 1 000 Kč, dne 10. 5. 2024 ve výši 812 Kč, dne 26. 6. 2024 ve výši 1 500 Kč a 2 000 Kč dále dne 18. 4. 2024 od žalobkyně ve výši 20 000 Kč, dne 29. 4. 2024 od , právnická osoba, ve výši 27 500 Kč, dne 6. 5. 2024 od společnosti , právnická osoba, . ve výši 5 500 Kč, dne 10. 6. 2024 ve výši 1 000 Kč, dne 20. 6. 2024 ve výši 40 000 Kč od , právnická osoba, , od společnosti , právnická osoba, dne 25. 6. 2024 ve výši 50 645 Kč a dne 1. 7. 2024 ve výši 2 818,15 Kč. Kromě těchto příjmů žalovaná v uvedeném období obdržela řadu příjmů od sázkových společností MercurXtip Prague CZ a Synot tip, a.s., přičemž ve prospěch těchto společností byla žalovanou provedena řada plateb v objemu desítek tisíc korun českých.

8. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 13. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 7. 2024 vyplatila na účet , č. účtu, částku 20 000 Kč. Z detailu pohybu ze dne 13. 8. 2024 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 23. 7. 2024 zaslána žalobkyni částka 1 Kč, kdy jako název protiúčtu bylo uvedeno , Jméno žalované, .

9. Ze žádosti o součinnost ze dne 27. 11. 2025 , právnická osoba, . soudu sdělila, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

10. Z kopie občanského průkazu žalované a kopie jejího rodného listu má soud za prokázané, že smlouva o poskytnutí úvěru byla uzavřena právě s žalovaným.

11. Z upomínek ze dne 20. 5. 2025 a 5. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla o úhradu dluhu opakovaně upomínána.

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 28. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou předžalobně upomenula k úhradě dlužné částky.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn co do částky 29 830 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě č. , hodnota, ze dne 27. 8. 2023 uzavřené mezi účastníky, když žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 o spotřebitelském zákoně.

22. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech SOLUS, CEE a ISIR, MVCR, REPI s negativním výsledkem. Dotazy do evidencí pak žalobkyně prokázala otisky ze svého interního systému, z nějž vyplývá i časová souslednost jednotlivých dotazů. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalované byla 25 826 Kč, což odpovídá průměrné platbě za období 04-06/2024. Měsíční výdaje žalované činily 3 000 Kč na bydlení a 3 000 Kč na pravidelné finanční závazky. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost, když si neověřila výši výdajů žalované a jejích závazků. Výdaje žalované na bydlení nebylo možné ověřit ani z předložených výpisů z účtů. Co však plyne z výpisů z účtů, je jednak vysoká úvěrová zatíženost žalované, která čerpala desítky jak malých, tak větších úvěrů v řádu desítek tisíc korun a jednak vysoké částky zasílané žalovanou ve prospěch sázkových společností na sázky. Sama žalobkyně však tyto skutečnosti, které jsou z výpisů z účtu zcela patrné, nikterak v posouzení úvěruschopnosti nezohlednila, ba přímo uvedla, že sázky jsou 0 Kč a mikroúvěry rovněž 0 Kč. Soud tak uzavírá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení uvedeného zákona.

23. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou žalované prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná na tuto částku uhradila dle tvrzení žalobkyně 9x splátku 4 000 Kč a jednu mimořádnou splátku ve výši 10 001 Kč, tedy zaplatila více, než kolik obdržela na úvěru. Vzhledem k tomu tak bezdůvodné obohacení na straně žalované nevzniklo a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšná, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.