4 C 27/2025
č. j. 4 C 27/2025-53
V PLATNOSTICitované zákony (26)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 157 § 158
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 588 § 1879 § 1880 § 1882 § 1959 § 1968 § 1970 § 2395 § 2399 § 2991 § 2993
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 266 047,60 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 174 790,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 074,55 Kč a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 174 790,20 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadované částky 91 257,40 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 196,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 257,40 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 253 204,60 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 9 045 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 810,80 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 266 047,60 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru dne 12. 5. 2022, jejíž součástí jsou všeobecní obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 283 843 Kč, který byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala splácet právní předchůdkyni žalobkyně čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Spolu se splátkami úvěru se žalovaná rovněž zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 12,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Za tímto účelem byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Žalovaná nesplácela řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr s účinností ke dni 24. 4. 2024 zesplatnila. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 24. 4. 2024. Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 109 052,80 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 262 249,60 Kč na jistině tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 253 204,60 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 9 045 Kč, úroků z prodlení ve výši 10 270,57 Kč, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků ve výši 3 798 Kč, úroků z úvěru ve výši 12,99 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 9 045 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 12,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 253 204,60 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši 266 047,60 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 8. 2024. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud v předmětné věci nařídil jednání a vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, bylo ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v její nepřítomnosti.
4. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 5. 2022 včetně všeobecných obchodních podmínek a aktuálního sazebníku bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tuto smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 283 843 Kč. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr pravidelnými 87 měsíčními splátkami ve výši 5 086 Kč společně s úrokovou sazbou ve výši 12,99 % ročně. V době uzavření smlouvy činila RPSN 14 %.
6. Z podkladů ke smlouvě bylo soudem zjištěno, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 12. 5. 2022 prostřednictvím systému internetového bankovnictví George pomocí aplikace George klíč, která je elektronický podpisem.
7. Z platební historie žalované bylo soudem zjištěno, že žalované byl dne 12. 5. 2022 poskytnut úvěr ve výši 283 843 Kč, na který postupně uhradila celkově částku ve výši 109 052,80 Kč.
8. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 3. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně upozorněna na dluh po splatnosti ve výši 18 252 Kč, a zároveň byla vyzvána k jeho úhradě do 24. 4. 2024.
9. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 24. 4. 2024 a poštovního podacího archu ze dne 29. 4. 2024 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že ode dne 24. 4. 2024 je celá zbývající částka splatná. Ke dni 24. 4. 2024 je žalovaná povinna uhradit částku ve výši 257 003 Kč, výzva byla odeslána 29. 4. 2024.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2024 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo soudem zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 276 318,17 Kč. Uvedená výzva byla žalované odeslána dne 19. 8. 2024, jak plyne z podacího lístku.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024 včetně seznamu pohledávek, dohodě o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou.
12. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 9. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 30. 9. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.
13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že je žalobkyně zapsána v tomto rejstříku pod spisovou značkou B , hodnota, vedenou u Městského soudu v , obec, s datem vzniku a zápisu dne 16. 5. 2005, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
14. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že za období od 9. 4. 2022 do 9. 5. 2022 příjmy žalované činí 52 317 Kč a výdaje činí 34 949,99 Kč. Počáteční zůstatek činil -1 009,56 Kč a konečný zůstatek 16 357,45 Kč. Za období od 10. 3. 2022 do 8. 4. 2022 příjmy žalované činí 24 749 Kč a výdaje 20 651,62 Kč. Počáteční zůstatek činil -5 106,94 Kč a konečný zůstatek -1 009,56 Kč. Za období od 8. 1. 2022 do 9. 2. 2022 příjmy žalované činí 28 374 Kč a výdaje činí 39 405,65 Kč. Počáteční zůstatek činil 5 308,95 Kč a konečný zůstatek -5 722,70 Kč. Žalovaná mj. každý měsíc měla výdaje na pohonné hmoty cca 5 000 Kč a na mobilní telefon ve výši cca 2 200 Kč.
15. Ze žádosti o součinnost – sdělení banky ze dne 27. 2. 2025 má soud za prokázané, že číslo bankovní účtu , č. účtu, patří žalované.
16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
24. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
25. Provedenými důkazy soud dospěl k názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované ještě před uzavřením úvěrové smlouvy. Z předložených výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované je od společnosti , právnická osoba, . v rozmezí od 15 834 Kč do 20 320 Kč, avšak ohledně ostatních částek není nikterak patrné, z jaké činnosti pocházejí. Navíc z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že v měsíci leden 2022 a březen 2022 byl konečný zůstatek v záporných hodnotách. Žalovaná navíc splácela další půjčku u společnosti , právnická osoba, . Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná v žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč, když z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že má značné výdaje za pohonné hmoty a mobilní telefon. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s jejími interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 8 981 Kč. Nové splátkové zatížení žalované přičemž činilo 8 766 Kč. Jak vyplynulo z výpisu z účtu, její výdaje jen na pohonné hmoty a telefon jsou ve výši 7 000 Kč, když k tomu soud připočte další výdaje, zejména náklady na bydlení a potraviny, je jasně zřejmé, že výdaje žalované přesahují její příjmy. Uvedená skutečnost taktéž vyplývá z předloženého výpisu z účtu, když zůstatky na něm jsou záporné. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva je tak ve smyslu § 87 odst. 2 spotřebitelského zákona a § 588 o.z. neplatná.
26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatně uzavřena, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku.
27. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 12. 5. 2022 částku 283 843 Kč. Žalovaná na tuto částku uhradila celkem 109 052,80 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, tato je ve smyslu § 1879 o.z. oprávněna požadovat tento nárok. Žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 174 790,20 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 174 790,20 Kč, který žalobkyně požaduje ode dne od 2. 8. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 074,55 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 174 790,20 Kč za období od 8. 5. 2024 (do prodlení se dostala žalovaná právě 8. 5. 2024, kdy nejpozději 7. 5. 2024 měla uhradit dlužnou částku, když byla dopisem ze dne 24. 4. 2024, odeslaným 29. 4. 2024, ve smyslu § 573 o.z. došlým 3 dnem, vyzvána k její úhradě okamžitě, tedy ve smyslu § 1959 do 5 dní) do 1. 8. 2024. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
28. Protože nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, konkrétně co se týká nároků na úhradu úroků, zákonných úroků z prodlení a dalších poplatků (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 18 810,80 Kč. Náklady žalobkyně v plné výši sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 10 642 Kč a z odměny advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony po 9 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 30. 4. 2025), 3 paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1 paušální náhradu po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Soud taktéž přiznal žalobkyni náhradu cestovních výdajů vynaložených za cestu k soudnímu jednání dne 30. 4. 2025, a to za cestu osobním automobilem z , obec, ke zdejšímu soudu a zpět (tj. cesta tam i zpět 44 km) dle § 157 a 158 zákona č. 262/2006 Sb. ve výši 316,63 Kč (osobní automobil Toyota, C-HR AX1T, spotřeba dle TP 3,9 l/100 km, palivo benzín, cena 35,80 Kč na 1litr, sazba zákonné náhrady 5,80 Kč/1km, počet km 44 dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu za promeškaný čas v souvislosti s nařízeným jednáním, a to za 4 půl hodiny po 150 Kč, v celkové výši 600 Kč v souladu s § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Soud taktéž přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jehož je zástupce žalobkyně plátce, a to ve výši 8 355,20 Kč, tj. náklady v celkové výši činí 58 783,82 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 266 047,60 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 174 790,20 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně ve výši 34 %, od jejího „úspěchu“ ve výši 66 %. Žalovaná, která ve sporu převážně neuspěla, je tak povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 32 % celkových nákladů řízení, tj. z částky 58 783,82 Kč, představující celkové náklady řízení, částku 18 810,80 Kč, přičemž její zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Nad to soud podotýká, že soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne 6. 3. 2025, když skutečnosti v nich uvedené měly být již obsahem bezvadné žaloby a ani za podání ze dne 27. 2. 2025. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem III. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.