4 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 100 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 667,93 Kč a s poplatkem ve výši 2 793 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 25.8.2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit finanční částku v celkové výši 5 693 Kč do 24.9.2016 Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný zažádal online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právní předchůdkyni žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 24.9. 2016. Žalovaný neuhradil na uvedenou částku ničeho. Žalovaný se ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 5 693 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 4 500 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru ve výši 1 193 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Následně došlo na základě smlouvy k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn. Žalobkyně se tak domáhá úhrady poskytnuté částky ve výši 4 500 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 193 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč za vymáhání dlužné částky a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 667,93 Kč (tj. za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 25.9.2016, do 30. 7. 2018, počítaného z částky 4 500 Kč) a dále běžícího úroku z prodlení z částky od 7. 9. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání na den 8.2.2022 se žalovaná omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy. Soud proto jednat v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným měla být uzavřena uvedená smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 4 500 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši 5 693 Kč, a to do 24.9. 2016 Smlouva byla soudu předložena ve formátu PDF, přičemž z vlastností dokumentů nelze zjistit datum vzniku ani jeho případnou změnu. Dokument neobsahuje podpis žalovaného ani v elektronické formě ani vlastnoruční. Podpis právní předchůdkyně žalobkyně je připojen jako vlastnoruční přímo v textu smlouvy.

5. Z částečného výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že tato odeslal částku 4 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 25.8.2016. K platbě není připojen žádný variabilní symbol.

6. Ze zprávy České spořitelny a.s. ze dne 13.7.2021 má soud za prokázané, že bankovní účet č.ú. [bankovní účet] je veden pro osobu odlišnou od žalovaného.

7. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že by došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy ani jakého obsahu smlouvě měla být. Zároveň má soud za prokázané, že prostředky, o nichž žalobkyně tvrdila, že byly zaslány žalovanému, byly poskytnuty na účet třetí osoby od žalovaného odlišné.

8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Zároveň osudu vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

10. Podle § 6 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného ke dni uzavření smlouvy (tj. k 25.8.2016) vyžaduje Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy.

11. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

14. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

15. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

16. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

17. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

18. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není uplatněna po právu, neboť nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla tato smlouva mezi účastníky uzavřena, a to přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením čj. 4 C 49/2021-10 ze dne 9. 10. 2021. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o úvěru v elektronické podobě. Samotná smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. S ohledem na absenci podpisu není možné předložený dokument považovat za písemnou smlouvu ve smyslu ustanovení § 561 a 562 o.z. Žádným soudu předloženým důkazem nebylo prokázáno, že by byla tvrzená smlouva o úvěru (byť v jiné než písemné formě) uzavřena právě s žalovaným, a že i pokud by byla uzavírána se žalovaným, že tento ji uzavřel právě s tvrzeným obsahem, tedy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl úvěrový vztah a s jakým obsahem.

19. Vzhledem k tomu, že zároveň nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 4 500 Kč právě žalovanému, když tato částka byla připsána na účet třetí osoby, není na místě uvažovat ani o bezdůvodném obohacení na straně žalovaného, jako o plnění poskytnutém bez právního důvodu. V řízení pak nebylo žádným předloženým důkazem prokázáno, že by právě žalovaný dal právní předchůdkyni žalobkyně pokyn k zaslání předmětu úvěru na účet vedený na jméno třetí osoby u České spořitelny. Pro úplnost soud uvádí, že zpráva České spořitelny s označením osoby, jíž patří účet, na nějž měla být zaslána částka úvěru, byla právnímu zástupci žalobkyně zaslána dne 29. 9. 2021, přičemž žalobkyně na ni žádným procesním způsobem nereagoval.

20. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovanému, který byl ve věci úspěšný a jemuž by náležel nárok na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly. Soud proto náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal (výrok II.).