4 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 038 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 038 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 038 Kč od 25. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 038 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 24. 6. 2018 cestoval na trase [obec] hl.n. - [obec] hl.n. dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), bez platné jízdenky, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu stanoveného jízdného dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel ve výši 38 Kč. Žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Shora uvedená pohledávka ve výši 1 038 Kč včetně příslušenství byla postoupena společností [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] uzavřené dne 13. 12. 2018. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi uvedenými společnosti ze dne 15. 12. 2015. Následně pak [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila svoji pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 28. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byl předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný cestoval dne 24. 6. 2018 vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba] mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] hl.n., přičemž v rámci provedené přepravní kontroly se na výzvu pověřené osoby neprokázal jízdním dokladem. Z tohoto důvodu mu bylo v souladu se smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba] vyměřeno jízdné ve výši 38 Kč a dále mu vznikla povinnost uhradit společnosti [právnická osoba] přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný uvedené částky neuhradil na místě (viz Potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 24. 6. 2018 a Oznámení o závadách ze dne 24. 6. 2018, Tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu). Pohledávka za žalovaným ve výši 1 038 Kč byla společností [právnická osoba] nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (viz Rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 a Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] uzavřená dne 13. 12. 2018). Tato společnost následně postoupila pohledávku na žalobkyni (viz Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 3. 2019). Žalovaný byl předžalobně vyzván k zaplacení dluhu (viz Předžalobní výzva k zaplacení ze dne 27. 4. 2019).

6. Při právním posouzení soud vycházel z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Ve smyslu § 3 odst. 1, § 7 odst. 6 a § 15 písm. b) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, uzavřením smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle (§ 7) odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. Cestující je povinen se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

8. Podle § 1879 o.z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Ve smyslu § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dne 24. 6. 2018 dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], aniž by se na výzvu prokázal jízdním dokladem, a proto mu bylo v rámci provedené přepravní kontroly v souladu s právními předpisy vyměřeno jízdné ve výši 38 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Protože žalovaný celkovou částku ve výši 1 038 Kč nezaplatil a společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným nejprve na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji pak postoupila na žalobkyni, to vše v souladu s § 1879 a násl. o.z., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t.; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Při určení výše odměny advokáta přitom soud postupoval podle § 14b a.t., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobkyně své žalobní návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se tedy o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).