4 C 81/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 21 347,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 091 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 10 256,20 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 761,67 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky 14 126,93 Kč od 29. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 21 347,20 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, dne 29. 11. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky za půjčené peněžní prostředky a dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu řádného splácení úvěru. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční poplatek ve výši 42 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 303 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 15. 3. 2023. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, a to s účinností ke dni 30. 10. 2023, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 3 909 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky ve výši 16 852,67 Kč na jistině, na dlužném poplatku za pojištění 126 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 368,53, obchodního úroku ve výši 30 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 14 126,93 Kč od 29. 5. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 16 852,67 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na zbývající dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ze smlouvy o úvěru č. , číslo, dne 29. 11. 2022, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 29. 11. 2022, z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 29. 11. 2022, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 30. 11. 2022, ze základních informací o klientovi, z výpisu z účtu o odeslání 1 Kč a z obsahu zaslané sms od právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 30 264 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 303 Kč a dále se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční úhradu za pojištění ve výši 42 Kč.

6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr hradil naposledy dne 15. 3. 2023, přičemž celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku ve výši 3 909 Kč, celkem uhradil 3 splátky.

7. Z hodnocení klienta zpracovaného pro žalovaného ze dne 29. 11. 2022, kdy požadovaná výše úvěru byla 250 000 Kč, soud zjistil, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , s měsíčním čistým příjmem 21 759 Kč. Žalovaný je svobodný. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 17 620 Kč měsíčně, když tato částka se skládá z částky 4 620 Kč počítané jako životního minima žalovaného, výdaji na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 8 000 Kč s tím, že bydlí u rodičů a ostatními výdaji (doprava, kurzy, záliby, apod.) ve výši 5 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádné další dluhy.

8. Z potvrzení o příchozí úhradě na účet žalovaného bylo zjištěno, že dne 15. 11. 2022 byla na účet žalovaného připsána částka 20 659 Kč, dne 15. 9. 2022 částka ve výši 19 605 Kč, dne 14. 10. 2022 částka ve výši 25 013 Kč a dne 12. 8. 2022 částka ve výši 24 346 Kč. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 29. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný je bez záznamu v daném registru. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl zařazen do kategorie s vyšším rizikem, kdy je úvěr výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

9. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne 21. 5. 2024 bylo soudem zjištěno, že vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný.

10. Z oznámení ze dne 28. 5. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr z důvodu prodlení žalovaného. Současně žalovaného vyzvala, nechť dlužnou částku uhradí do 10 dnů od data odeslání oznámení.

11. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, z přílohy – seznam postoupených pohledávek a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 14. 11. 2023, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 14. 11. 2023.

12. Z výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2024 a podacího lístku ze dne 30. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v části 11 091 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě č. , číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

23. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila příjmovou stránku žalovaného. Pokud jde o výdaje, spokojila se již pouze s tvrzeními uvedenými v dokumentu hodnocení klienta (přičemž z provedeného dokazování ani nevyplynulo, jakým způsobem a kým byl formulář – hodnocení klienta – vyplněn). Výši výdajů, např. výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) si žalobkyně žádným způsobem neověřovala. Nad to soud podotýká, že žalovaný vyšel při osobním skóre jako osoba s vyšším rizikem. Z původních 24 plánových splátek uhradil žalovaný pouze tři splátky, a to druhou, třetí a čtvrtou plánovanou splátku.

24. Za této situace byla žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, povinna ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat nejen příjmy žalovaného, ale zejména jeho výdaje (např. i tím že by si vyžádala výpisy z účtu žalovaného za celé měsíce a nikoliv pouze doklady o výplatě mzdy na účet, doložením inkasa, nákladů na bydlení) a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. K takovému přezkoumání však nedošlo. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl zařazen do kategorie s vyšším rizikem. Uvedenou skutečnost dokládá i to, že žalovaný splatil pouze tři splátky a následně již nehradil.

25. V souzené věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány ani ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

26. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 29. 11. 2022 je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.

27. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 11. 2022 částku 15 000 Kč, a to na jeho bankovní účet. Tuto byl žalovaný povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně na její výzvu zpět. Ve smyslu § 1879 o.z. a násl. došlo k postoupení předmětné pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. S ohledem na uvedenou skutečnost je i žalobkyně oprávněna tuto částku požadovat. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni uhradil pouze částku ve výši 3 909 Kč, je nárok žalobkyně oprávněný v rozsahu částky 11 091 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, přiznal ho soud ode dne 8. 6. 2023 do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013. Soud přiznal nárok na úrok z prodlení od data požadovaného žalobkyní, když právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 28. 5 2023, nechť uhradí dlužnou částku do deseti dní, tedy do 7. 6. 2023. Žalovaný však neplnil, a proto je od 8. 6. 2023 v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

28. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že ji ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř, žádnému z účastníků nepřiznal, když žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně (úspěch činil 51,8 % a neúspěch 48,2 %, rozdíl byl tedy nepatrný).