4 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , adresa zastoupen opatrovníkem jméno FO sídlem adresa o zaplacení 456 507,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 456 507,59 Kč spolu s úrokem ve výši 6,39 % ročně z částky 456 507,59 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení výši 15 % ročně z částky 456 507,59 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši 75 128,62 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně 100 % z nákladů, které jí vznikly přibráním opatrovníka žalovaného, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 456 507,59 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku, a to z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru od Buřinky (expresní čerpání) a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, , uzavřené dne 10. 10. 2016 mezi , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Před uzavřením smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě potvrzení zaměstnavatele žalovaného, kdy bylo zjištěno, zda žalovaný disponuje dostatečnými příjmy pro splácení poskytovaného úvěru, a to s přihlédnutím k pravidelným měsíčním výdajům dlužníka, jeho dalším dluhům a případným vyživovacím povinnostem. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala, zda není žalovaný veden v insolvenčním rejstříku nebo v centrálním registru dlužníků. Po posouzení všech uvedených údajů dospěla k tomu, že bonita žalovaného v době uzavření smlouvy byla dostatečná a žalovaný byl schopen poskytovaný úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy, v níž se smluvní strany zavázaly dodržovat příslušné úvěrové podmínky, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému překlenovací úvěr ve výši 600 000 Kč, a to dne 8. 12. 2016 převodem na jeho účet, do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Žalovaný se za poskytnutý úvěr zavázal hradit vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce částku 4 118 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče splacením všech dluhů splatných i nesplatných, včetně příslušenství vyplývajících ze smlouvy. Ve splátce měl žalovaný hradit všechny dluhy, které mu vznikly na základě smlouvy, včetně příslušenství. Úroková sazba z překlenovacího úvěru byla sjednána ve výši 8,45 % ročně platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Po zohlednění úrokového zvýhodnění byla výsledná úroková sazba 4,55 % ročně. V době zesplatnění činila úroková sazba 6,39 %. Jelikož se však dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, vyzvala jej právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 10. 6. 2023 k úhradě dlužné částky ve výši 14 670 Kč a současně jej upozornila na možnost zesplatnění celé pohledávky ke dni 31. 7. 2023. Žalovaný na výzvu nereagoval, a proto se celá dlužná částka překlenovacího úvěru stala k tomuto datu okamžitě splatnou v souladu s úvěrovými podmínkami. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v dopise ze dne 2. 11. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn.

2. Žalovaný nemá od 6. 4. 2022 na území České republiky své bydliště a soudu se nepodařilo zjistit ani místo jeho faktického pobytu, na nějž by mu mohlo být doručováno, proto mu byl z řad advokátů ustanoven opatrovník, a to usnesením ze dne 6. 11. 2024, čj. 4 C 92/2024-60, které nabylo právní moci dne 27. 11. 2024.

3. Opatrovník žalovaného uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně chybně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z nulových nákladů na řešení bytové potřeby žalovaného a členů jeho domácnosti, což se jeví jako absurdní závěr a současně nebylo při stanovení životních výdajů přihlíženo k dalším osobám tvořící s žalovaným společnou domácnost a odkázaným zcela či z části na výživu žalovaného, přičemž kalkulovány byly na jedné straně celkové příjmy rodiny žalovaného a současně toliko životní výdaje žalovaného. Uvedený postup považuje opatrovník za zjevně chybný a posuzování úvěruschopnosti žalovaného za použití modelu namísto reálných údajů v daném kontextu za nedostatečné. S ohledem na uvedené má opatrovník za to, že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Současně odkazuje na částečné plnění žalovaného ve výši 329 880,01 Kč, která má být zohledněno při stanovení výše bezdůvodného obohacení. Taktéž opatrovník uvedl, že by žalobkyně neměla mít nárok na zákonný úrok z prodlení s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nad to uplatnil námitku promlčení, když neplatnost uzavřené smlouvy nelze klást žalovanému k tíži.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru od Buřinky (expresní čerpání) a s stavebním spoření číslo , č. účtu, ze dne 10. 10. 2016, ve spojení s úvěrovými podmínkami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnutou žalovanému překlenovací úvěr ve výši 600 000 Kč do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, a dále též úvěru ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních dluhů včetně příslušenství, které žalovaném vzniknou podlé smlouvy, o odečtení zůstatku účtu stavebního spoření. Úvěr byl účelově vázán na financování „změny, údržby domu, bytu“. Žalovaný se zavázal veškeré závazky vyplývající z této smlouvy a smlouvy o stavebním spoření splnit řádně a včas. Žalovaný se zavázal platit splátku ve výši 4 118 Kč, a to do 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných, včetně příslušenství vyplývajících ze smlouvy. Úroková sazba byla sjednána jako pevná a činila 8,45 % ročně a byla platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Pevná úroková sazba však mohla být úrokovým zvýhodněním snížena, a to vždy na období 3 roky, přičemž pro první období platilo úrokové zvýhodnění 3,90 % ročně, a tak výsledná úroková sazba překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření činila 4,55 % ročně. Dále pak byly sjednány úhrady za služby související s předmětnou smlouvou (za uzavření smlouvy, za úkony související s poskytnutím, správou a vymáháním úvěru nebo s obstaráváním jeho čerpání, splácení nebo zajištění apod.). Celková částka splatná žalovaným pak činila 890 860,83 Kč. K zajištění pohledávky z překlenovacího úvěru včetně příslušenství si dále smluvní strany sjednaly zástavní právo ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně k celé pohledávce žalovaného na jeho účtu stavebního spoření včetně příslušenství i budoucích přírůstků této pohledávky. Zástavním právem žalovaný zajistil překlenovací úvěr i ostatní dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně včetně jejich příslušenství a budoucích přírůstků, které vznikly nebo vzniknou na základě smlouvy až do splacení poskytnutého překlenovacího úvěru nebo ukončení stavebního spoření, pokud nastane dříve. Proti zastavené pohledávce na účtu stavebního spoření je právní předchůdkyně žalobkyně na účtu stavebního spoření započíst její pohledávky zajištěné tímto zástavním právem, a to v případě v prodlení s placením jakékoli z nich nebo v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti žalovanému, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně vznikne právo požadovat okamžité zaplacení úvěru.

6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky na úvěru ze dne 10. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto upomínala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 14 670 Kč nejpozději do 31. 7. 2023. Současně jej upozornila, že v případě neuhrazení dlužné částky do uvedeného termínu, se celý úvěr stane splatným, v důsledku čehož bude žalovaný povinen uhradit celou částku úvěru, jejíž výše ke dni 10. 6. 2023 činila 465 270 Kč. Odeslání výzvy do dispoziční sféry žalovaného (na adresu uvedenou ve smlouvě) je dokládáno přiloženou kopií nevyzvednuté poštovní zásilky.

7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období ode dne 10. 10. 2016 do 29. 1. 2024 soud dále zjistil, že žalovaný čerpal poskytnutý překlenovací úvěr v plné výši 600 000 Kč dne 8. 12. 2016. Za uvedené období pak hradil stanovené úhrady (měsíční splátky a úroky) v celkové výši 105 788,01 Kč.

8. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období ode dne 1. 11. 2018 do 4. 10. 2023 soud dále zjistil, že žalovaný čerpal poskytnutý úvěr v plné výši 600 000 Kč dne 8. 12. 2016. Za uvedené období pak hradil stanovené úhrady (měsíční splátky a úroky) v celkové výši 224 092 Kč .

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc září 2016 vyplývá, že počáteční zůstatek činil – 9 904,57 Kč a konečný zůstatek 24 248,28 Kč, když z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaný splácel další poskytnuté úvěry, a to splátkami ve výši 1 814,46 Kč, ve výši 2 000 Kč, ve výši 4 646,05 Kč, ve výši 2 354,31 Kč a ve výši 1 733,99 Kč. Příjem žalovaného ze zaměstnání činil 46 855 Kč. Žalovaný v tomto měsíci provedl celkově kreditní obrat ve výši 46 855,07 Kč a celkově debetní obrat ve výši 12 702,22 Kč.

10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc říjen 2016 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 24 248,28 Kč a konečný zůstatek 141 459,83 Kč, když z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaný splácel další poskytnuté úvěry, a to splátkami ve výši 1 814,46 Kč, ve výši 2 000 Kč, ve výši 4 646,05 Kč, ve výši 2 354,31 Kč a ve výši 1 733,99 Kč a příjem žalovaného ze zaměstnání činil 46 855 Kč. Žalovaný v tomto měsíci provedl celkově kreditní obrat ve výši 1 031 456,01 Kč a celkově debetní obrat ve výši 914 244,46 Kč.

11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc listopad 2016 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 141 459,83 Kč a konečný zůstatek 963 676,41 Kč, když z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaný splácel další poskytnuté úvěry, a to splátkami ve výši 1 814,46 Kč, ve výši 2 000 Kč, ve výši 4 646,05 Kč, ve výši 2 354,31 Kč a ve výši 1 733,99 Kč. Příjem žalovaného ze zaměstnání činil 46 855 Kč. Žalovaný v tomto měsíci provedl celkově kreditní obrat ve výši 835 857,82 Kč a celkově debetní obrat ve výši 13 641,24 Kč.

12. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 10. 10. 2016 a ze dne 30. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný je ženatý, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , ode dne 1. 11. 2009, na pozici vedoucí technického oddělení, s průměrným čistým měsíčním příjmem 44 920 Kč. Ze mzdy nejsou prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí.

13. Z listiny Českého statistického úřadu bylo soudem zjištěno, že průměrná mzda za čtvrté čtvrtletí v roce 2016 činila 29 320 Kč.

14. Z žádosti o úvěr od buřinky ze dne 7. 10. 2016 soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru 600 000 Kč za účelem „změna, údržba domu, bytu“, a to rekonstrukce rodinného domu rodičů na adrese , adresa, , LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, . V žádosti uvedl, že je zaměstnán od 1. 11. 2010 u společnosti , právnická osoba, , s aktuálním čistým příjmem 46 000 Kč měsíčně. Zároveň uvedl, že je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, u rodinných příslušníků. Dále uvedl, že nemá nařízeny srážky ze mzdy, hradí splátky u jiných bank ve výši 12 000 Kč měsíčně.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 17. 10. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 11. 2023 ve spojení s kopií poštovního podacího archu ze dne 3. 11. 2023 dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

16. Předžalobní výzvou ze dne 8. 11. 2023 a ze dne 29. 11. 2023 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce znovu vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Nejprve zaslala výzvu na adresu , adresa, a následně na adresu , adresa, , když tato adresa je uvedena v živnostenském rejstříku.

17. Na podkladě obsahu shora uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 10. 10. 2016 se žalovaným smlouvu o úvěru od Buřinky (expresní čerpání) a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, . Na základě této úvěrové smlouvy žalovaný čerpal dne 8. 12. 2016 překlenovací úvěr ve výši 600 000 Kč, na který se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 4 118 Kč vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce se zvýhodněnou úrokovou sazbou ve výši 4,55 % ročně pod sankcí okamžitého zesplatnění celého úvěru včetně příslušenství, a to z důvodu prodlení s placením více než 2 měsíčních splátek vyplývajících ze smlouvy o úvěru nebo s jednou splátkou po dobu delší než 3 měsíce, a to i přesto, že byl žalovaný na prodlení písemně upozorněn. Protože tomuto svému závazku žalovaný ani přes výzvu ze dne 10. 6. 2023 nedostál, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, stal se celý úvěr dnem 31. 7. 2023 splatným. V souladu se smluvním ujednáním pak právní předchůdkyně žalobkyně realizovala sjednané zástavní právo k pohledávce žalovaného na jeho účtu stavebního spoření a prostředky zde vedené (celkem 15 192,01 Kč) jednostranně započetla na jistinu úvěru, která tak nadále činila 456 507,59 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně s účinností ke dni 19. 10. 2023 postoupila tuto svou pohledávku za žalovaným žalobkyni s tím, že žalovaný byl o této skutečnosti postupitelem písemně vyrozuměn a následně žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Jelikož na výzvy nereagoval, je se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn.

18. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru od Buřinky (expresní čerpání) a o stavebním spoření ve smyslu § 2395 a násl. o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění do 30. 11. 2016, ještě před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně vycházela z jeho čistého měsíčního příjmu ve výši 46 000 Kč, tuto skutečnost si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila u zaměstnavatele žalovaného a i z výpisu z běžného účtu žalovaného. Průměrná měsíční mzda žalovaného činila 65 000 hrubého s tím, že v době uzavření úvěrové smlouvy činila dle Českého statistického úřadu průměrná měsíční mzda 29 000 Kč hrubého. Žalovaný tedy měl více jak dvojnásobek průměrné mzdy. Z potvrzení zaměstnavatele dále vyplynulo, že žalovaný u zaměstnavatele pracuje déle jak 7 let, z jeho mzdy nejsou prováděny srážky z důvodu exekuce. Žalovaný tedy v době uzavírání smlouvy o úvěru měl dlouhodobě dvojnásobně nadprůměrné příjmy. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného i v insolvenčním rejstříku s tím, že tento lustrací neprocházel. Taktéž prověřovala předchozí morálku žalovaného v rejstříku CBCB. Co se týká otázky výdajů žalovaného, ten uvedl, že nemá žádné náklady na bydlení, když bydlí u svých rodičů. K tomu soud uvádí, že předmětný úvěr si vzal právě na rekonstrukci domu, kde bydlí. Rekonstrukcí domu dochází k jeho zhodnocení a z tohoto důvodu je pochopitelné, že žalovaný nemusel na bydlení ničeho hradit. Jinak je samozřejmě běžné, že zletilé děti přispívají svým rodičům na náklady, když bydlí v jejich nemovitostech, avšak na daný případ lze z výše uvedených důvodů nahlížet odlišně. Dále uvedl, že jeho další měsíční výdaje činní 12 000 Kč. Žalovaný má manželku a dvě vyživovací povinnosti. Dále právní předchůdkyně vycházela z toho, že žalovaný má další poskytnuté úvěry, na které hradí celkem 16 464 Kč. Se splátkou předmětného úvěru pak činily jeho výdaje na splátky úvěrů celkem 20 582 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že příjem žalovaného jakožto jejího klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i jeho životních výdajů, když mu po odečtení jeho výdajů na splátky úvěru od příjmu zbylo 29 218 Kč. K tomu soud podotýká, že tato částka je 25 000 Kč (čistý příjem činil 45 000 Kč a splátky celkem činili 20 582 Kč). Nutno přisvědčit námitce žalovaného (jeho opatrovníka) v tom směru, že žalobkyně (respektive právní předchůdkyně žalobkyně) uvedla, že tato částka postačí k pokrytí nákladů žalovaného, ač by reflektovala, že má dvě vyživovací povinnost. Avšak soud je toho názoru, že tato částka postačí (s ohledem na to co bylo výše uvedeno) i na pokrytí výdajů jeho rodiny. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Nad to soud podotýká, že o úvěruschopnosti žalovaného vypovídá i to, že předmětný úvěr splácel po dobu více než 6,5 let, uhradil celkem 74 splátek a 1 jednu mimořádnou splátku ve výši 15 000 Kč, celkem cca 330 000 Kč.

24. Na základě výše uvedené smlouvy o úvěru žalovaný čerpal úvěrové prostředky ve výši 600 000 Kč a zavázal se hradit v souladu se smluvním ujednáním měsíční splátky ve výši 4 118 Kč pod sankcí okamžitého zesplatnění celého úvěru včetně příslušenství v případě prodlení s úhradou splátek. Tuto svou povinnost však žalovaný ani přes písemnou výzvu právní předchůdkyně žalobkyně nesplnil, v důsledku čehož se celý překlenovací úvěr včetně příslušenství stal splatným a právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna jednostranně započíst vůči této své pohledávce pohledávku žalovaného z jeho účtu stavebního spoření. Předmětná pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni, která je tak ve smyslu § 1979 o.z. aktivně věcně legitimována k vymáhání dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni, nedostál soud žalobě vyhověl a uložil mu povinnost zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku 456 507,59 Kč (zůstatek jistiny překlenovacího úvěru) spolu s úrokem ve výši 6,39 % ročně z částky 456 507,59 Kč, jdoucím ode dne 25. 2. 2023 (následující den po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného) do zaplacení, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 456 507,59 Kč ode dne 1. 8. 2023 (den následující po dni zesplatnění úvěru) do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I. tohoto rozsudku).

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 75 128,62 Kč. Tato částka představuje soudní poplatek ve výši 18 261 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 40 560 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“), a ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 4 úkony právní služby po 10 140 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast při jednání soudu dne 12. 2. 2025) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky v účinném znění do 31. 12. 2024 a náhradu hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky v účinném znění od 1. 1. 2025. A dále cestovného ve výši 3 588,03 Kč za cestu k ústnímu jednání konaného dne 12. 2. 2025 osobním automobilem Škoda Superb, spotřeba dle TP 5,1 l/100 km (3. údaj o spotřebě), palivo nafta motorová, cena 34,70 Kč na 1litr, sazba zákonné náhrady 5,80 Kč/1km, počet km 474 dle vyhlášky 375/2024 Sb.) a promeškaný čas ve výši 1 500 Kč za 10 započatých půlhodin po 150 Kč, když jedna cesta k jednání trvala 2 a 18 minut (tedy 5 započatých půlhodin krát dvě cesty) v souladu s § 14 odst. 1 písm. a) tarifu (ve znění účinném po 1. 1. 2025). Dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21% daň z přidané hodnoty ve výši 9 869,59 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Nad to soud podotýká, že náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána, když prokázala, že žalovaného před podáním žaloby řádně (výzvy zaslala na několik adres včetně adresy uvedené ve smlouvě) vyzvala k úhradě dlužné částky.

26. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

27. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je neznámého pobytu, ustanovil mu soud dle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka, přičemž náklady na jeho odměnu nese stát, který má následně podle výsledku sporu nárok na jejich úhradu vůči účastníkům podle výsledků řízení. Vzhledem k tomu že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, uložil soud povinnost žalovanému uhradit náklady státu v plném rozsahu, které mu vzniknou přibráním jeho opatrovníka. Vzhledem k tomu, že jejich výše nebyla ke dni vydání rozhodnutí známa, rozhodne o jejich výši soud samostatným usnesením dle § 155 ods.t 1 o.s.ř. (výrok III.).