4 C 98/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Sandrou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 14 809,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 809,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 809,48 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 2. 2025 domáhala zaplacení částky 14 809,48 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady za neoprávněný odběr elektřiny a nákladů vynaložených na jeho zjišťování, který byl zjištěn dne 31. 10. 2024 na adrese odběrného místa , adresa, . Dne 7. 8. 2024 byla v odběrném místě ukončena dodávka elektrické energie a vydán příkaz k demontáži elektroměru č. , hodnota, . Žalovaný za období od ukončení dodávky elektrické energie do doby provedení kontroly odebral elektrickou energii v hodnotě 1 467,74 Kč, kdy žalobkyně vedle toho požadovala platby za příkon ve výši 696,03 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se ohlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 31. 10. 2024 a protokolu o kontrole odběrného místa zjistil, že na adrese odběrného místa žalovaného , adresa, , byl zjištěn odběr bez platné smlouvy, kdy uvedeného dne došlo na adrese odběrného místa k demontáži měřícího zařízení a přerušena dodávka elektřiny. Současně byly zapsány stavy elektřiny T1 a T2. Kontrola byla provedena společností , právnická osoba, . na základě plné moci udělené jí dne 14. 12. 2022 žalobkyní.

5. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místně , adresa, ze dne 5. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila výsledky kontroly na adrese odběrného místa a vyzvala ho k úhradě náhrady za neoprávněný odběr.

6. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr ze dne 5. 11. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vyúčtovala náklady za neoprávněný odběr ve výši 14 809,48 Kč. Neoprávněný odběr probíhal od 7. 8. 2024 do 31. 10. 2024, kdy spotřeba činila 140 kWh. Náklady za zjištění neoprávněného odběru společností , právnická osoba, . činily 12 645,71 Kč. Jak vyplývá z čestného prohlášení ze dne 27. 2. 2025, částka 12 645,71 Kč byla žalobkyní společnosti , právnická osoba, . zaplacena 10. 12. 2024.

7. Z faktury č. , hodnota, ze dne 6. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku za neoprávněný odběr ve výši 14 809,48 Kč, která se skládala z náhrady na neoprávněný odběr, stálého měsíčního platu za příkon, z nákladů za zjišťování neoprávněného odběru společností , právnická osoba, . a daně z elektřiny. O úhradu pak byl opakovaně upomínán upomínkou ze dne 10. 12. 2024.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.

9. Z jiných, než shora uvedených listin soud nevycházel, neboť nebyly pro věc podstatné.

10. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), b) a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, a odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

11. Podle ustanovení § 51 odst. odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Odpovědnost odběratele elektrickou energii za vzniklou škodu je objektivní.

12. V smyslu ustanovení § 16 odst. 1 a 2, odst. 4 až 6 písm. a), § 17 odst. 2, 3, 5 a odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 až 3 a 8. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu nejslabšího vodiče umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců, u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet. Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle § 17 odst. 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí. Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Stanoví-li cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro odběr elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny měsíční cenu za rezervovaný příkon předávacího místa a měsíční cenu za maximální odebraný výkon namísto ceny za rezervovanou kapacitu, použijí se pro výpočet náhrady podle odstavce 3 písm. b) bodu 2 tyto měsíční ceny a pravidla stanovená cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

13. Ve smyslu ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) účinného od 1. 1. 2014 je škůdce povinen k náhradě škody, pokud zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Ve smyslu ustanovení § 1698 OZ, účinného od 1.1.2014, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu ust. § 1970 OZ od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů.

15. Na podkladě obsahu listin založených ve spise soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovaný neměl počínaje dnem 7. 8. 2024 uzavřenu s žalobkyní smlouvu o připojení a odběru elektrické energie, přesto odebíral elektrickou energii z veřejné sítě, a to až do dne, kdy technici společnosti , právnická osoba, . fakticky provedli kontrolu a demontáž měřícího zařízení, a žalovaný v tomto období neoprávněně odebral elektrickou v ceně 1 467,74 Kč. Žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 uvedeného zákona ve spojení s § 16 uvedené vyhlášky z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách a tato částka je škodou na straně žalobkyně ve smyslu shora uvedených právních předpisů. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období od 7. 8. 2024 do 31. 10. 2024 měl uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizoval. Netvrdil také, že by za shora uvedenou spotřebu žalobkyni cokoli zaplatil. Po tuto dobu je odběr elektrické energie považován za neoprávněný odběr.

16. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. Tyto náklady činily v případě žalobkyně 12 645,71 Kč a poplatku za příkon ve výši 696,03 Kč.

17. Shora uvedené částky byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , hodnota, splatnou dne 27. 11. 2024, kterou však přes opakované upomínání neuhradil a je tak v prodlení. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ, v daném případě od data splatnosti faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.