6 C 101/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce . (dříve právnická osoba .), IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 202 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 202 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 202 800 Kč ode dne 31. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 202 800 Kč s příslušenstvím z titulu smluvních pokut. Tvrdil, že jeho právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 7. 5. 2008 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr až do částky 1 690 000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal v plné výši dne 2. 6. 2008, přičemž se jej zavázal uhradit spolu se sjednaným úrokem ve výši 5,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v předpokládané výši 10 121,55 Kč. Pohledávka z této úvěrové smlouvy pak byla zajištěna smluvním zástavním právem k nemovitým věcem – pozemku st. parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba (, adresa, ) č. e. , hodnota, – stavba pro rodinnou rekreaci na tomto pozemku stojící, a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada. zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , a to na základě zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne 5. 5. 2008 č. , hodnota, ; zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 14. 5. 2008. Jelikož žalovaný svým povinnostem nedostál, byla pohledávka v souladu s příslušnými obchodními podmínkami zesplatněna ke dni 15. 3. 2022 s tím, že právní předchůdkyně žalobce ji následně smlouvou ze dne 2. 5. 2022 postoupila spolu s veškerým příslušenstvím a právy s ní souvisejícími žalobci. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn dne 11. 5. 2022. Výše postupované pohledávky činila na jistině 1 209 869,48 Kč. Dopisy ze dne 20. 5. 2022 pak byl žalovaný následně vyzván k úhradě smluvních pokut v souhrnné výši 202 800 Kč, splatných dne 30. 5. 2022 a sjednaných v zástavní smlouvě ze dne 5. 5. 2008, a to 3× 33 800 za porušení povinnosti zástavce dle článku 4 odst. 4.1 písm. f) a článku 6 odst. 6.1 této smlouvy řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit, a pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, oznámit tuto skutečnost zástavnímu věřiteli bez odkladu, a dále 3× 33 800 Kč za porušení povinnosti zástavce dle článku 4 odst. 4.1 písm. i) a článku 6 odst. 6.1 zástavní smlouvy zdržet se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy. K porušení těchto dvou smluvních povinností tedy mělo dojít tak, že k předmětu zástavy byly na příslušném listu vlastnictví provedeny zápisy o dvou rozhodnutích okresní správy sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva ze dne 10. 12. 2018 a 15. 3. 2019 (právní účinky zápisů vždy k témuž datu, a to pod č. j. V-, číslo jednací, a V-, číslo jednací, ) a o exekučním příkazu k prodeji nemovitých věcí, vydaném soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne 27. 3. 2021 č. j. , spisová značka, (právní účinky zápisu k datu 27. 3. 2021 pod č. j. , číslo jednací, ), a dále že byly provedeny další tři zápisy exekučních příkazů k prodeji nemovitých věcích, vydaných soudními exekutory , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne 10. 6. 2021 pod č. j. , spisová značka, , , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne 29. 11. 2021 pod č. j. , spisová značka, a konečně , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne 7. 4. 2022 pod č. j. , spisová značka, (právní účinky zápisu k datům 10. 6. 2021, 3. 12. 2021 a 7. 4. 2022). Výše každé jednotlivé takto nárokované smluvní pokuty pak odpovídá ujednání článku 6 odst. 6.1 zástavní smlouvy, kde je tato sankce sjednána až do výše 2 % z jistiny úvěru. Protože žalovaný nereagoval ani na výzvu k úhradě dluhu v předžalobní upomínce, domáhal se žalobce svého nároku spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou.

2. Žalovaný se k žalobě procesně relevantním způsobem nevyjádřil.

3. Jelikož se strany k jednání soudu, které bylo v předmětné věci po skončení insolvenčního řízení nařízeno, nedostavily, přičemž žalobce svou neúčast prostřednictvím své zástupkyně omluvil, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl tuto věc v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Z úvěrové smlouvy ze dne 7. 5. 2008 č. , hodnota, tak bylo ve spojení s obchodními podmínkami Raiffeisenbank a.s. pro poskytování hypotečních úvěrů zjištěno, že na jejím základě se původní věřitel , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, , zavázala poskytnout žalovanému a , jméno FO, jako dlužníkům zavázaným společně a nerozdílně hypoteční úvěr do výše celkového limitu 1 690 000 Kč za účelem koupě objektu pro individuální rekreaci. Úvěr včetně smluveného 5,99 % ročního úroku (s fixací na sedm let) měl být splacen v 360 pravidelných měsíčních splátkách po 10 121,55 Kč. Řádné splnění tohoto závazku pak bylo zajištěno smluvním zástavním právem k věcem nemovitým, tedy k budově č. e. , hodnota, v části obce , adresa, na pozemku st. parc. č. , hodnota, a k pozemkům st. parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Pro případ prodlení klienta se splácením úvěru pak byla banka oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky a své pohledávky za klientem uspokojit výkonem práv ze zajištění hypotečního úvěru (článek III.6 a III.7 podmínek). Ze žalobcem předložených zvláštních cenových podmínek pro Kreditní kartu VISA Classic vydanou v souvislosti s poskytnutím hypotečního úvěru soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění.

5. Dále soud provedl důkaz smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , hodnota, , kterou dne 5. 5. 2008 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 14. 5. 2008 uzavřela právní předchůdkyně žalobce , právnická osoba, . se zástavcem , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, . Zjistil tak, že na základě této smlouvy zřídila tato třetí osoba jako zástavce a vlastník nemovitosti zástavní právo k nemovitým věcem – budově (, adresa, ) č. e. , hodnota, na pozemku st. parc. č. , hodnota, a k pozemkům st. parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, – pro zajištění všech pohledávek banky jako zástavního věřitele za žalovaným a spoludlužnicí , jméno FO, z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2008, tedy úvěrové jistiny 1 690 000 Kč a příslušenství. I v této zástavní smlouvě jsou pak ujednány závazky zástavce (článek 4), a to mimo jiné řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit; pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, pak tuto skutečnost bez odkladu oznámit zástavnímu věřiteli (článek 4.4.1 písm. f/) a zdržet se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy (článek 4.4.1 písm. i/). Podle článku 6.6.1 zástavní smlouvy pak je zástavní věřitel oprávněn v případě porušení a/nebo nedodržení výše uvedených závazků požadovat, aby mu zástavce zaplatil smluvní pokutu až do výše 2 % z jistiny úvěru se splatností dnem doručení výzvy k její úhradě zástavci.

6. Souhrnným výpisem pohybů na účtu za období 7. 5. 2008 – 21. 4. 2022 dále žalobce dokládal jednak čerpání hypotečního úvěru žalovaným v plné výši úvěrového limitu dne 2. 6. 2008, dále přehled splácení tohoto úvěru a jeho zesplatnění (s debetem 1 216 167,98 Kč k datu 14. 3. 2022).

7. Z výzvy ke splacení hypotečního úvěru ze dne 15. 3. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce tímto v důsledku nesplácení splatných dluhů, a tedy porušení úvěrové smlouvy a produktových (obchodních) podmínek, informovala žalovaného (a také spoludlužnici , jméno FO, ) o svém požadavku splacení úvěru včetně úroků a všech dalších peněžitých dluhů (úroky z prodlení, smluvní pokuty a poplatky) v celkové částce 1 239 951,52 Kč nejpozději do data 4. 4. 2022 s tím, že jinak přistoupí k vymáhání dluhu cestou realizace zástavního práva či jiným vhodným způsobem.

8. Smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022, resp. 2. 5. 2022, včetně její přílohy č. 1 (seznam předávaných dokumentů) bylo dále dokládáno, že , právnická osoba, . tímto smluvně postoupila svou pohledávku za žalovaným a spoludlužnicí , jméno FO, z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , splatnou dne 15. 3. 2022, ve výši jistiny 1 209 869,48 Kč plus příslušenství žalobci jako postupníkovi, a to včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených, jak tato stojí a leží. Podle článku 5. této smlouvy nabývá postupník, tedy žalobce, i veškeré zajištění pohledávky v rozsahu existujícím ke dni nabytí účinnosti postoupení. Žalovaný i spoludlužnice byli o postoupení pohledávky vyrozuměni dopisem postupitele ze dne 11. 5. 2022.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , prokazujícího stav evidovaný k datu 19. 4. 2022, dále soud zjistil, že k uvedenému datu byly předmětné věci nemovité jakožto předmět zástavy na základě smlouvy o zřízení zástavního práva uvedené shora v odstavci 7. ve společném jmění žalovaného a spoludlužnice , jméno FO, na základě kupní smlouvy s právními účinky vkladu práva ke dni 10. 6. 2008 a že kromě smluvního zástavního práva zřízeného ve prospěch zástavního věřitele , právnická osoba, . jsou zde zapsána další věcná práva zatěžující předmětné věci nemovité. Jedná se o dvě zástavní práva zřízená rozhodnutími Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 10. 12. 2018 č. j. , číslo jednací, pro zajištění pohledávky za žalovaným ve výši 82 106 Kč a ze dne 15. 3. 2019 č. j. , číslo jednací, k zajištění pohledávky za žalovaným ve výši 5 662 Kč, a to s právními účinky zápisu k datu 10. 12. 2018 a 15. 3. 2019. Dále jsou zde vyznačeny celkem čtyři poznámky o vydaných exekučních příkazech k prodeji nemovitostí, a to soudními exekutory , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 27. 3. 2021 č. j. , spisová značka, ), , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 10. 6. 2021 č. j. , spisová značka, ), , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 29. 11. 2021 č. j. , spisová značka, ) a , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 7. 4. 2022 č. j. , spisová značka, ), s právními účinky zápisu těchto exekučních příkazů ke dni 27. 3. 2021, 10. 6. 2021, 3. 12. 221 a 7. 4. 2022.

10. Výzvou ze dne 20. 5. 2022 pak žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvních pokut v souhrnné výši 202 800 Kč ve lhůtě do 30. 5. 2022 s tím, že vůči žalovanému uplatnil tyto sankce jednak ve výši 3× 33 800 dle článku 4 odst. 4.1 písm. f) a článku 6 odst. 6.1 zástavní smlouvy ze dne 5. 5. 2018 za porušení prohlášení, že dlužník bude řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit, a pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, oznámit tuto skutečnost zástavnímu věřiteli bez odkladu, a rovněž ve výši 3× 33 800 Kč za porušení prohlášení dlužníka dle článku 4 odst. 4.1 písm. i) a článku 6 odst. 6.1 uvedené zástavní smlouvy, že zdrží se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy. Porušení uvedených smluvních povinností pak dle této listiny spočívalo v zápisech „právních závad“ uvedených shora v odstavci 11., tedy v zápisu dvou zástavních práv z rozhodnutí správního orgánu a v pořadí prvého exekučního příkazu k prodeji nemovitosti v případě smluvních pokut účtovaných dle článku 4 odst. 4.1 písm. f) zástavní smlouvy a v zápisu zbylých tří exekučních příkazů k prodeji nemovitosti v případě smluvních pokut účtovaných dle článku 4 odst. 4.1 písm. i) zástavní smlouvy. Podle přiloženého poštovního podacího lístku byla uvedená písemnost žalovanému odeslána do jeho dispoziční sféry dne 20. 5. 2022.

11. Z předžalobní upomínky datované 1. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobce znovu vyzval žalovaného k úhradě smluvních pokut za porušení ustanovení zástavní smlouvy s upozorněním na možnost soudního vymáhání tohoto nároku. Odeslání této listiny žalovanému je dokládáno kopií poštovního podacího archu.

12. Jelikož bylo v průběhu řízení zahájeno u Krajského soudu v Praze ve věci žalovaného jako dlužníka insolvenční řízení, soud si v rámci své úřední činnosti a v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř. opatřil nahlédnutím do insolvenčního řízení následující listiny, jimiž rovněž provedl důkaz, neboť se týkaly téhož nároku, který byl předmětem řízení i v této věci. Usnesením uvedeného insolvenčního soudu ze dne 8. 11. 2022 č. j. KSPH , spisová značka, tak byl zjištěn úpadek žalovaného a současně byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Ten byl následně usnesením téhož soudu ze dne 7. 5. 2025 č. j. KSPH , spisová značka, zrušen po splnění rozvrhového usnesení (k tomu obě uvedená rozhodnutí insolvenčního soudu). Žalobce si pak do tohoto insolvenčního řízení přihlásil mimo jiné též svou nevykonatelnou pohledávku zajištěnou majetkem dlužníka ve výši 202 800 Kč z titulu smluvních pokut, jež byly uplatněny u zdejšího soudu v tomto řízení (k tomu přihláška pohledávky ze dne 15. 12. 2022) a které měly být zajištěny dle zástavní smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2008; předmětná pohledávka byla vedena pod č.

2. Následnou žalobou o určení pravosti, výše a pořadí pohledávek ze dne 1. 3. 2023, podanou proti insolvenčnímu správci žalovaného, se pak žalobce domáhal kromě jiného také určení, že tato jeho dílčí pohledávka, popřená insolvenčním správcem co do pravosti a pořadí, je po právu, a to jako zajištěná spoluvlastnickým podílem žalovaného na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , s odůvodněním, že uplatňované smluvní pokuty dopadají i na právní vady předmětu zástavy a že exekuční příkaz k prodeji nemovitosti představuje skutečnost znesnadňující možnost zpeněžení zástavy (k tomu incidenční žaloba ze dne 1. 3. 2023). Žalovaný insolvenční správce ve svém vyjádření k žalobce namítal, že v žádném z uváděných případů nemohlo dojít k porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti, což ani nebylo tvrzeno, neboť v případě povinnosti sjednané v bodě 4.1 písm. f) zástavní smlouvy se jedná i s přihlédnutím k dalšímu textu tohoto ustanovení o řádnou fyzickou péči, v případě povinnosti zdržení se dispozic s předmětem zástavy podle bodu 4.1 písm. i) zástavní smlouvy pak tato povinnost stíhá jedině dlužníka, přičemž v případě vydání příkazu k prodeji předmětu zástavy soudním exekutorem, tedy osobou od dlužníka odlišnou, zde dlužníkova dispozice s předmětem zástavy logicky absentuje (k tomu vyjádření insolvenčního správce k incidenční žalobě ze dne 10. 3. 2023). Žalobce následně vzal svým podáním ze dne 23. 5. 2023 tuto incidenční žalobu zpět s tím, že přehodnotil svá stanoviska (k tomu zpětvzetí žaloby ze dne 23. 5. 2023), pročež Krajský soud v Praze toto řízení o žalobě na určení pravosti, výše a pořadí přihlášených pohledávek žalobce svým usnesením ze dne 30. 5. 2023 č. j. , incidenční spisová značka, (KSPH , spisová značka, ) zastavil, a pohledávka žalobce ve výši 877 047,66 Kč proto byla odmítnuta (k tomu usnesení o zastavení incidenčního řízení a dále usnesení insolvenčního soudu ze dne 8. 8. 2023 č. j. KSPH , spisová značka, ). Z konečné zprávy a z rozvrhového usnesení vydaného Krajským soudem v Praze dne 9. 4. 2025 č. j. KSPH , spisová značka, pak soud zjistil, že z konkursu vedeného na majetek žalovaného byl žalobce uspokojen v rozsahu 62,85 Kč jako nezajištěný věřitel a jako zajištěnému věřiteli mu byl vydán výtěžek zpeněžení ve výši 1 200 601,24 Kč z celkových1 342 747,94 Kč; na předmětnou pohledávku z titulu smluvních pokut tedy žalobce nebyl v rámci insolvenčního řízení uspokojen ani částečně.

13. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož se smlouvou o úvěru ze dne 7. 5. 2008 č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobce , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému a , jméno FO, jako spoludlužníkům hypoteční úvěr do výše celkového limitu 1 690 000 Kč za účelem koupě objektu pro individuální rekreaci, přičemž spoludlužníci se jej zavázali splatit spolu se sjednaným úrokem v dohodnutých 360 měsíčních splátkách po 10 121,55 Kč. Předmětná pohledávka odpovídající úvěrové jistině 1 690 000 Kč a příslušenství byla zajištěna zástavním právem zřízeným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , hodnota, , uzavřené dne 5. 5. 2008 mezi , právnická osoba, . jako zástavním věřitelem a , jméno FO, , narozenou , datum, , jako zástavcem a vlastníkem předmětu zástavy – budovy (, adresa, ) č. e. , hodnota, na pozemku st. parc. č. , hodnota, a pozemků st. parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Dle článku 4 zástavní smlouvy byl zástavce povinen řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit; pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, pak tuto skutečnost bez odkladu oznámit zástavnímu věřiteli (článek 4.4.1 písm. f/ zástavní smlouvy) a zdržet se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy (článek 4.4.1 písm. i/ zástavní smlouvy), přičemž za porušení těchto povinností byl zástavní věřitel oprávněn požadovat po zástavci zaplacení smluvní pokuty až do výše 2 % z jistiny úvěru (článek 6.6.1 zástavní smlouvy). Vzhledem k tomu, že spoludlužníci úvěr řádně nespláceli, vyzvala je , právnická osoba, . dne 15. 3. 2022 v souladu se smluvními podmínkami ke splacení úvěru včetně příslušenství a všech dalších peněžitých dluhů v celkové částce 1 239 951,52 Kč nejpozději do data 4. 4. 2022 s upozorněním na možnost realizace zástavního práva. Předmětnou pohledávku z úvěrové smlouvy, splatnou dne 15. 3. 2022, ve výši jistiny 1 209 869,48 Kč plus příslušenství, a to včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených, tedy i s veškerým zajištěním pohledávky v rozsahu existujícím ke dni nabytí účinnosti postoupení, pak , právnická osoba, . postoupila smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022, resp. 2. 5. 2022, žalobci s tím, že žalovaný i spoludlužnice byli o této skutečnosti písemně vyrozuměni dne 11. 5. 2022. Jelikož pak byla k datu 19. 4. 2022 na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, zapsána k předmětu zástavy (shora uvedeným věcem nemovitým) v té době již ve společném jmění žalovaného a spoludlužnice , jméno FO, dvě zástavní práva zřízená rozhodnutími Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 10. 12. 2018 č. j. , číslo jednací, a ze dne 15. 3. 2019 č. j. , číslo jednací, a vyznačeny čtyři poznámky o exekučních příkazech k prodeji nemovitostí, vydaných soudními exekutory , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 27. 3. 2021 č. j. , spisová značka, ), , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 10. 6. 2021 č. j. , spisová značka, ), , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 29. 11. 2021 č. j. , spisová značka, ) a , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (ze dne 7. 4. 2022 č. j. , spisová značka, ), vyzval žalobce žalovaného v důsledku těchto konkrétních skutečností dopisem ze dne 20. 5. 2022 k zaplacení smluvních pokut v souhrnné výši 202 800 Kč, tedy 3× 33 800 Kč dle článku 4 odst. 4.1 písm. f) a článku 6 odst. 6.1 zástavní smlouvy za porušení prohlášení, že dlužník bude řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit, a pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, oznámit tuto skutečnost zástavnímu věřiteli bez odkladu, a 3× 33 800 Kč za porušení prohlášení dlužníka dle článku 4 odst. 4.1 písm. i) a článku 6 odst. 6.1 zástavní smlouvy, že zdrží se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy. Lhůta k zaplacení těchto sankcí byla stanovena do 30. 5. 2022. Žalovaný smluvní pokuty neuhradil a nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění, a žalobce se proto obrátil s tímto svým nárokem na soud. V průběhu řízení byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2022 č. j. KSPH , spisová značka, zjištěn úpadek žalovaného a současně byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Žalobce přihlásil své pohledávky za žalovaným včetně smluvních pokut do tohoto konkursu, a poté, co byly insolvenčním správcem částečně popřeny (tedy i v rozsahu těchto smluvních pokut), domáhal se žalobou ze dne 1. 3. 2023 určení, že tato jeho dílčí pohledávka je po právu, a to jako zajištěná spoluvlastnickým podílem žalovaného na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Poté, co však žalobce vzal svou incidenční žalobu zpět, bylo řízení o ní zastaveno a pohledávka žalobce ve výši 877 047,66 Kč byla insolvenčním soudem odmítnuta. V insolvenčním řízení tedy nebyla předmětná pohledávka žalobce ze smluvních pokut uspokojena ani částečně. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2025 č. j. KSPH , spisová značka, byl konkurs vedený na majetek žalovaného zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

14. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Tímto dosavadním právním předpisem je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), účinný do 31. 12. 2013, neboť smlouva o úvěru (kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobce, přičemž splnění jeho závazku z této smlouvy bylo zajištěno zástavním právem k věcem nemovitým) je sice „absolutním obchodem“ ve smyslu § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ale zástavní právo k věci nemovité a zástavní smlouva jako instituty věcného práva se v době uzavření obou smluv (7. 5. 2008 a 5. 5. 2008) řídily tehdy účinným občanským zákoníkem; v dané věci se pak nejedná o nárok uplatněný ze smlouvy o úvěru, ale o smluvní pokuty sjednané v zástavní smlouvě za porušení povinností zástavce (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 3085/2008, z něhož se podává, že právní vztahy ze zástavních práv vzniklých vůči jiným zástavám než k obchodnímu podílu se řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, a to samozřejmě také ve vztahu k platnosti zástavní smlouvy a ke vzniku zástavního práv).

16. Podle ustanovení § 152 občanského zákoníku tedy platí, že zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

17. Dle ustanovení § 552 a § 156 odst. 1 věta první, odst. 2 občanského zákoníku lze pohledávku zajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťuje pohledávka zástavou věci nebo práva, je upraveno v části o věcných právech. Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.

18. Podle ustanovení § 544 odst. 1 a 2 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

19. Dle ustanovení § 545 občanského zákoníku nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení (odst. 1). Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto (odst. 2). Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil (odst. 3).

20. Dle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

21. Konečně pak podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného v době postoupení pohledávky za žalovaným ve prospěch žalobce (tedy k datu 27. 4. 2022, resp. 2. 5. 2022), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 citovaného zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Soud na základě provedeného dokazování posoudil nárok uplatněný v této věci, přičemž žalobu neshledal důvodnou.

25. Žalobce v předmětné věci opíral svůj nárok vůči žalovanému na zaplacení smluvní pokuty sjednané v zástavní smlouvě (až do výše 2 % z jistiny úvěru) o tvrzení, že – zjednodušeně řečeno – nemovité věci jako předmět zástavy (nyní ve společném jmění spoludlužníků ze smlouvy o úvěru (žalovaného a spoludlužnice , jméno FO, ) byly postiženy právními závadami (zřízením zástavních práv z rozhodnutí správního orgánu 2018 a 2019 a vydáním čtyř exekučních příkazů k prodeji nemovitostí v letech a 2021 a 2022), které byly zapsány na příslušný list vlastnictví katastru nemovitostí. Z těchto skutečností pak ve vztahu k žalovanému dovozoval porušení jednak povinnosti řádně pečovat o předmět zástavy (a případné jeho poškození bez zbytečného odkladu odstranit), jednak povinnosti oznamovací (dojde-li ke snížení hodnoty zástavy, oznámit tuto skutečnost bez odkladu zástavnímu věřiteli) konečně též zákazu dispozic s předmětem zástavy, které by znesnadňovaly možnost realizace zástavy.

26. Ve vztahu ke své aktivní věcné legitimace se pak žalobce opíral o smlouvu o postoupení pohledávky, kterou uzavřel s původním věřitelem ze smlouvy o úvěru (a současně zástavním věřitelem ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5. 5. 2008, již uzavřel se zástavcem odlišným od osoby obligačních dlužníků). Předmětem postoupení byla pohledávka postupitele ze smlouvy o úvěru, uzavřené se žalovaným a další spoludlužnicí dne 7. 5. 2008, přičemž postoupením této pohledávky měl žalobce jako postupník nabýt také veškeré její existující zajištění.

27. K prvému bodu, pokud se jedná o smluvní pokuty samotné, soud nepovažuje takto uplatněný nárok za dostatečně konkrétní a podložený tvrzeními o skutkově významných okolnostech, resp. nepovažuje podmínky pro vznik nároku na smluvní pokutu ve smyslu porušení konkrétních smluvních povinností žalovaným za splněné. Jednou z podmínek platnosti ujednání o smluvní pokutě je to, aby byla ve smlouvě určitým a srozumitelným způsobem vymezena povinnost, k níž se dlužník na základě smlouvy zavázal a v důsledku jejíhož porušení má věřitel právo vůči němu na zaplacení smluvní pokuty. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, plnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 ICdo 116/2018). Z pohledu předmětné věci je tedy významné, zda žalobce tvrdil a prokázal takové skutkové okolnosti, jež jsou podřaditelné pod porušení jednotlivých smluvních povinností sjednaných v zástavní smlouvě (tj. péče o předmět zástavy, oznamovací povinnost a zdržení se dispozic).

28. V prvé řadě tak soud k tvrzenému porušení povinnosti žalovaného „řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit“ uvádí, že (zcela shodně se stanoviskem insolvenčního správce v rámci sporu o incidenční žalobě žalobce jako věřitele, jehož shodná pohledávka z titulu smluvní pokuty byla v insolvenčním řízení žalovaného popřena) předmětnou povinnost je třeba chápat ve smyslu udržování faktického (technického) stavu věci a k odstraňování fyzických vad (tedy poškození; již samotný význam tohoto termínu obsahově předpokládá zhoršení reálného stavu věci). Pokud žalobce dovozuje porušení předmětné smluvní povinnosti pouze ze skutečnosti, že došlo k zápisům právních závad (zástavních práv a exekučních příkazů) v katastru nemovitostí, pak takové skutečnosti samy o sobě zanedbání péče o fyzický stav nemovitostí ani existenci poškození ve smyslu zástavní smlouvy neosvědčují. Žádné takové konkrétní skutečnosti nasvědčující zhoršení fyzického stavu předmětu zástavy či jeho nedostatečné údržby pak žalobce v rámci svých tvrzení neuváděl a nepodepřel je ani žádnými důkazními návrhy.

29. Absenci tvrzení o rozhodných skutečnostech i důkazních návrhů pak soud shledal rovněž ve vztahu k tvrzenému porušení oznamovací povinnosti žalovaného v případě snížení hodnoty předmětu zástavy. Pokud by soud měl k takovému zjištění dospět, pak jedině za situace, kdy by žalobce tvrdil, že k takové skutečnosti představující snížení hodnoty předmětu zástavy reálně došlo (v důsledku jakého konkrétního jednání žalovaného a v jakém rozsahu), dále že se žalovaný o této skutečnosti dozvěděl a že ji zástavnímu věřiteli bezodkladně neoznámil. Tak tomu ale v daném případě není, přičemž pouhá existence zápisu v katastru nemovitostí není způsobilá tento nedostatek tvrzení o nesplnění oznamovací povinnosti zástavce včetně konkrétních časových údajů (bylo-li splnění této povinnosti navázáno na nastalé snížení hodnoty předmětu zástavby bezodkladně) zhojit.

30. Konečně soud ve vztahu k povinnosti zdržet se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy uvádí, že ani v tomto případě nelze považovat podmínku pro vznik nároku na smluvní pokutu za splněnou. Pokud žalobce v tomto směru spatřoval porušení smluvních povinností zástavce v zatížení zastavených věcí nemovitých exekučními příkazy k jejich prodeji, resp. ve vyznačení či záznamu těchto exekučních příkazů do katastru nemovitostí, pak ani v tomto případě mu nelze dát za pravdu. Exekuční příkaz (potažmo ani zástavní právo zřízené rozhodnutím správního orgánu) nelze považovat za dispozice (tedy nakládání) činěné zástavcem či z jeho vůle; jedná o výkon veřejné moci zcela mimo rámec vůle zástavce. Otázkou pak zůstává, jaká konkrétní právní jednání by pod dané smluvní ujednání spadala, když v souladu s (časově relevantními) judikatorními závěry zástavní právo zásadně nebrání vlastníkovi zástavy nakládat se zástavou. Nestanoví-li zákon něco jiného, může zástavní dlužník zástavu zcizit, znovu ji zastavit, zřídit k ní věcné břemeno, dát ji do nájmu nebo do jiného užívání apod. Ujednání, kterými by byl zástavní dlužník v rozporu se zákonem vyloučen nebo omezen v takovém nakládání se zástavou, jsou neplatná ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Zástavní právo je vybudováno jako věcné právo a na principu priority právě proto, aby umožnilo, v zájmu řádného a účelného hospodářského využití zástavy, uvedené nakládání se zástavou, aniž by tím byla (mohla být) dotčena práva zástavního věřitele. Případná ujednání, kterými by byl zástavní dlužník v rozporu se zákonem vyloučen nebo omezen v takovém nakládání se zástavou, zákonem sledovanému účelu (smyslu) zástavního práva odporují (k tomu srov. rozsudky Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 33 Cdo 3694/2008 či 21 Cdo 868/2017).

31. Jelikož tedy žalobce netvrdil skutečnosti rozhodné z hlediska vzniku nároku za zaplacení smluvní pokuty za celkem šest tvrzených porušení smluvních povinností ujednaných v zástavní smlouvě, přičemž z provedených listinných důkazů (jiné důkazy navrženy nebyly a žalobce se s ohledem na svou nepřítomnost u jednání před soudem zbavil možnosti být náležitě procesně poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.) byla zjištěna pouze existence zápisů o výše uvedených právních skutečnostech v katastru nemovitostí, avšak nikoliv již samotné porušení těchto konkrétních smluvních povinností žalovaným, nesplnil tak své procesní povinnosti a neunesl v tomto směru břemeno tvrzení a důkazní břemeno.

32. I pokud by tak tomu ale nebylo, je třeba na předmětnou věc pohlížet též ve vztahu k aktivní věcné legitimaci žalobce. Jak již bylo uvedeno shora v odstavcích 8. a 26. odůvodnění tohoto rozsudku, žalobce svá tvrzení o tom, že žalobou uplatňovaný nárok svědčí právě jemu, opíral o existenci smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené s původním (obligačním) věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru. Ta byla uzavřena mezi tímto původním věřitelem a žalovaným (a dalším spoludlužníkem). Pohledávka z této smlouvy byla zajištěna zástavním právem zřízeným ve prospěch tohoto původního věřitele zástavní smlouvou uzavřenou se zástavcem (vlastníkem předmětu zástavy) jako osobou odlišnou od žalovaného a jeho spoludlužnice (dlužníků ze smlouvy o úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávky si pak její smluvní strany ujednaly, že žalobce – tedy postupník – postoupením nabývá také veškeré existující zajištění postupované pohledávky. Z uvedeného tedy plyne, že úvěr byl zajištěn smluvním zástavním právem zřízeným k nemovitým věcem třetí osoby. Za situace, kdy předmětem žaloby bylo zaplacení smluvní pokuty sjednané za porušení povinností stanovených v zástavní smlouvě (nikoliv ve smlouvě o úvěru), zabýval se soud otázkou, zda je tato smluvní sankce právem spojeným s postoupenou pohledávkou, nebo zda se jedná o samostatný smluvní nárok ze smlouvy o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým (tedy zda sjednaná smluvní pokuta „přilnula“ jako vedlejší právo k postoupené úvěrové pohledávce). V tomto směru soud vycházel z poměrně nedávného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2025 č. j. 21 Cdo 3283/2024-250, dle něhož se právy s pohledávkou spojenými (§ 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i dřívější § 524 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013) rozumí zejména práva věřitele na zajištění pohledávky (např. zástavní právo, které zajišťuje postoupenou pohledávku), právo na soudní uplatnění pohledávky (nárok) včetně oprávnění exekučně ji vymoci (k tomu srov. rozhodnutí téhož soudu pod sp. zn. 33 Cdo 2164/2010 či 33 Cdo 3552/2010), nikoliv však že by se jednalo o právo vyplývající ze zcela odlišné právní skutečnosti, vůči odlišnému dlužníku, které má k převáděné pohledávce pouze ten vztah, že vyplývají ze skutkově spolu souvisejícího právního úkonu a protiprávního jednání. Při úvaze o tom, která práva na postupitele automaticky nepřechází v souvislosti s postoupením pohledávky, je nutno přihlížet k zavedení institutu postoupení smlouvy (§ 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Postoupením pohledávky totiž nelze převést celý závazek, nýbrž právě jen pohledávku jako právo na plnění. Podstatou postoupení smlouvy je naproti tomu to, že po uzavření smlouvy jedna ze smluvních stran svá práva a povinnosti ze smlouvy smluvně převede na třetí osobu, a to se souhlasem druhé strany původní smlouvy. Ve vztahu k zajištění postupované pohledávky (zástavním právem k nemovitosti) tak nelze pochybovat o tom, že na postupníka již v důsledku právní úpravy přechází ta práva, která jsou imanentně spojena s vlastním zajištěním (zástavním právem) a zároveň lze dovodit jejich vazbu na postupovanou pohledávku, tedy právo uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy dohodnutým nebo zákonným způsobem či např. oprávnění vyplývající z pojistné události. Oproti tomu nepřecházejí automaticky vedlejší ujednání zástavní smlouvy (jako titulu vzniku zástavního práva), která nemají vazbu na postupovanou pohledávku (protože se váží čistě ke vztahu zástavce a zástavního věřitele, nikoliv ke vztahu obligačního věřitele postupujícího pohledávku a obligačního dlužníka, často osoby odlišné od zástavce), tedy i ta ujednání, která zajišťují (utvrzují) povinnosti zástavce (nikoliv obligačního dlužníka). Nejvyšší soud tak v tomto svém rozhodnutí dospěl k závěru, že zákonným důsledkem postoupení pohledávky ve smyslu § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není přechod těch práv vyplývajících z vedlejších ujednání, která se váží pouze k zástavnímu právu zajišťujícímu postupovanou pohledávku (tedy ke vztahu zástavce a zástavního věřitele), nejsou imanentně spojena s vlastním zajištěním (zástavním právem) a nemají bezprostřední vazbu na zajišťovanou pohledávku – v tomto případě práva na smluvní pokutu ujednanou k utvrzení povinností zástavce dle této zástavní smlouvy.

33. Ve světle těchto závěrů, k nimž dospěl dovolací soud, pak tedy i zdejší soud uzavírá, že v daném případě, kdy jako zástavce vystupovala v zástavní smlouvě osoba odlišná od žalovaného, nemohlo dojít k postoupení práv vázaných na tuto zástavní smlouvu. Žalobci jako věřiteli postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru zajištěné věcmi nemovitými (byť se jejich vlastníkem později stal žalovaný) tak ze zástavní smlouvy nesvědčí žádná jiná – vedlejší – práva, a nesvědčí mu proto ani nárok na zaplacení smluvních pokut v této zástavní smlouvě sjednaných, a tedy ani aktivní věcná legitimace v tomto sporu.

34. S ohledem na všechny shora uvedené důvody tedy soud shledal žalobu nedůvodnou, a proto rozhodl o jejím zamítnutí tak, jak je uvedeno shora ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce byl se svým nárokem zcela neúspěšný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady, které by mohl vůči žalobci uplatnit, nevznikly.