6 C 112/2022
č. j. 6 C 112/2022-194
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1100 § 1105 § 2055 § 2079 § 2128
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 154
Plný text
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1/ celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa 2/ celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o na určení neplatnosti smlouvy
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalovaným určení, že kupní smlouva o koupi nemovité věci ze dne 25. 7. 2022, uzavřená mezi [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], bytem [adresa], na straně prodávajícího a panem [celé jméno žalovaného], RČ: [číslo], bytem [adresa], na straně kupujícího, o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem: pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro katastrální území a [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] je neplatná, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit 1/ žalované náklady řízení v částce 22.545,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce 1/ žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
III. Žalobkyně je povinna nahradit 2/ žalovanému náklady řízení v částce 17.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně 2/ žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 25. 7. 2022, jíž [jméno] [příjmení], zemřelý dne [datum] – otec žalobkyně a 1/ žalované, jež jsou jeho v úvahu přicházejícími dědičkami ze zákona v první zákonné dědické třídě a současně i dědičkami neopominutelnými – prodal své věci nemovité, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], jak jsou specifikovány shora ve výroku I. tohoto rozsudku. 2/ žalovanému. Tvrdila, že předmětné věci nemovité byly původně předmětem bezúplatného převodu na základě smlouvy ze dne 10. 3. 2021, kterou [jméno] [příjmení] uzavřel se svým nezletilým vnukem – synem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa žalobkyně]. Žalobkyně pak navrhla u Okresního soudu v Berouně schválení tohoto právního jednání za nezletilého, spočívajícího v uzavření této darovací smlouvy, přičemž v době podání žaloby v této věci nebylo toto řízení vedené pod sp. zn. 25 P 18/2018 pravomocně skončeno. Následně žalobkyně zjistila, že předmětné věci nemovité jsou v katastru nemovitostí dotčeny změnou právního vztahu, a to převodem vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne 25. 7. 2022, jíž [jméno] [příjmení] prodal tento nemovitý majetek 2/ žalovanému. Vkladové řízení je vedeno pod [číslo jednací] a v době zahájení předmětného řízení rovněž nebylo pravomocně ukončeno; vklad tedy nebyl ještě proveden. Žalobkyně pak namítala absolutní neplatnost předmětné kupní smlouvy s tím, že její otec [jméno] [příjmení] nebyl v době podpisu smlouvy schopen posoudit následky tohoto svého právního jednání, které učinil v duševní poruše zapříčiněné svým vážným onkologickým onemocněním, resp. pod silným vlivem nařízené medikace. V době své smrti či v době tomu bezprostředně předcházející měl být umístěn v léčebně pro dlouhodobě nemocné v oblasti [obec], bližší informace ani přístup ke zdravotní dokumentaci však žalobkyně nemá. Navíc měl být [jméno] [příjmení] v době před svou smrtí silně ovlivněn též 1/ žalovanou, která nemá se žalobkyní dobrý vztah, nestýkají se a nekomunikují spolu; žalobkyně proto nevylučovala ani možnost, že prodej věcí nemovitých byl výlučně záměrem 1/ žalované, která nastalé situace mohla využít ve svůj prospěch, a to vzhledem k úmyslu [jméno] [příjmení] ještě za svého života rozdělit svůj majetek tak, že dotčené věci nemovité měl získat jeho vnuk a 1/ žalovaná měla darem získat jeho rodinný dům s pozemku v obci [obec], jež 1/ žalovaná nyní nabízí k prodeji. Žalobkyně se proto domnívala, že 1/ žalovanou k tomuto jednání mohly vést její finanční problémy, nebo že kupní smlouva mohla být uzavřena pouze účelově s ohledem na výrazný nepoměr sjednané kupní ceny oproti srovnatelným nabídkám. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak žalobkyně spatřovala ve skutečnostech, že vklad vlastnického práva dle napadané kupní smlouvy doposud nebyl proveden, a proto je stav zápisu vlastnického práva ke dni podání žaloby v souladu s tím stavem, jehož chce žalobkyně podáním žaloby dosáhnout, přičemž v případě jejího úspěchu bude postaveno najisto, že předmětné věci nemovité byly ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] v jeho vlastnictví, a tedy tvořily součást jeho pozůstalosti. K tomu pak přistupuje též další důvod v podobě dříve uzavřené smlouvy darovací ve prospěch syna žalobkyně, byť toto právní jednání dosud nebylo soudem schváleno.
2. Žalovaná 1/ se žalobou nesouhlasila. Namítala především nedostatek své pasivní věcné legitimace vzhledem k tomu, že nebyla účastníkem nyní napadané kupní smlouvy, z níž jí neplyne žádná subjektivní hmotná povinnost, a proto navrhovala, aby soud řízení ve vztahu k ní zastavil. Po věcné stránce pak hodnotila tvrzení žalobkyně o důvodech zakládajících absolutní neplatnosti kupní smlouvy jako nepravdivá s tím, že žalobkyně o svého otce v posledním roce jeho života, tedy v době po uzavření smlouvy darovací, nejevila zájem a že jeho vážné onemocnění mělo dopady pouze na jeho fyzický stav. Neužíval žádnou medikaci, jež by měla vliv na jeho schopnost posoudit následky svého jednání, užíval pouze léky na bolest. Žalovaná 1/ dále doplnila k darovací smlouvě, že předmětné věci nemovité měl [jméno] [příjmení] v úmyslu darovat žalobkyni, jež však vzhledem ke svým dluhům chtěla, aby je převedl na jejího syna, avšak po uzavření darovací smlouvy se o svého otce zcela přestala zajímat a na jeho snahy o komunikaci nereagovala. Jelikož pak v souvislosti s užíváním předmětných věcí nemovitých žalobkyní vznikaly dluhy, které [jméno] [příjmení] nebyl s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav a absenci příjmu uhradit (služby spojené s užíváním rekreačního objektu byly vedeny na něj), rozhodl se od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk a pro nouzi, a to vzhledem k existenčním potížím, do nichž se v důsledku dluhů zaplacených za žalobkyni dostal. Jednáním žalobkyně i způsobem jejího života byl [jméno] [příjmení] velice zklamaný a zasáhlo jej, že se o něj v době jeho nemoci nestarala, nepomohla mu a nezajímala se o něj. Tato okolnost je pak i důvodem toho, že žalobkyně nemá informace o vývoji jeho zdravotního stavu a o umístění jejího otce. Žalovaná 1/ proto navrhovala, aby soud žalobu zamítl.
3. Žalovaný 2/pak ve svém vyjádření k žalobě argumentoval nedostatkem naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení s tím, že otázka neplatnosti právního jednání má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva. Ani v případě úspěchu žalobkyně v tomto sporu nemůže rozhodnutí soudu odstranit tvrzení právní stav nejistoty, neboť určení neplatnosti smlouvy není způsobilé vyvolat právní účinky, které by měly vliv na řízení u katastrálního úřadu. Doplnil pak, že o dříve uzavřené smlouvě darovací mezi [jméno] [příjmení] a obdarovaným nezletilým [jméno] [příjmení] neměl povědomost, neboť mu prodávající v rámci komunikace ohledně sjednání koupě pouze sdělil, že chtěl předmětné věci nemovité darovat dceři, ale že toho sešlo, aniž by s 2/ žalovaným probíral podrobnosti. Podle výpisu z katastru nemovitostí nebyl předmět koupě zatížen žádnou vadou a nebylo založeno žádné řízení. I 2/ žalovaný proto navrhoval žalobu zamítnout.
4. Žalobkyně reagovala na shora uvedená vyjádření žalovaných replikou, v níž uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 11. 2022 č. j. 25 P 18/2018-571, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022 č. j. 25 P 18/2018-579, vyslovil tento opatrovnický soud souhlas s právním jednáním za nezletilého [jméno] [příjmení], spočívajícím v uzavření darovací smlouvy, na jejímž základě dárce [jméno] [příjmení] daroval nezletilému předmětné věci nemovité v [obec] a kterou za nezletilého uzavřela jeho matka jako jeho zákonná zástupkyně dne 26. 2. 2021. Námitku nedostatku pasivní věcné legitimace 1/ žalované pak žalobkyně vyvracela poukazem na rozhodovací praxi soudů, dle níž v řízení o určení platnosti či neplatnosti smlouvy může být žalobě vyhověno, jen pokud se řízení účastní všichni účastníci smlouvy, kteří ji uzavřeli, popřípadě jejich právní nástupci. Současně žalobkyně popřela svůj nezájem o otce, o něhož se do konce roku 2021 starala a následně s ním byla v telefonickém kontaktu, a opětovně se vyjadřovala ke svým vztahům k 1/ žalované a k jejímu jednání jako ve vztahu k otci, tak i k záměru prodeje věcí nemovitých, kdy se měla aktivně angažovat v zajištění zájemce o koupi. Zpochybnila rovněž platnost odvolání daru s ohledem na duševní stav dárce a toto jeho jednání považuje za zjevně nedůvodné a účelové vzhledem k tomu, že tvrzené důvody se vztahovaly k jednání žalobkyně, a nikoliv obdarovaného. K podání návrhu na vydání předběžného opatření ji pak vedlo pouze zjištění o zahájeném vkladovém řízení na katastru nemovitostí dle dotčené kupní smlouvy, když jiný prostředek právní ochrany k dispozici neměla. Vydané předběžné opatření však bylo posléze zrušeno vzhledem ke zjištění, že návrh na jeho nařízení byl podán až poté, co [jméno] [příjmení] zemřel s tím, že o jeho úmrtí se žalobkyně dozvěděla od 1/ žalované až dne 19. 8. 2022.
5. Při ústním jednání konaném dne 18. 5. 2023 následně žalovaní soudu prostřednictvím svých zástupců do protokolu sdělili, že vklad vlastnického práva na základě předmětné kupní smlouvy ve prospěch 2/ žalovaného již byl proveden dne 31. 1. 2023, a to na podkladě zrušení soudem původně nařízeného předběžného opatření, zakazujícího dispozice s převáděnými věcmi nemovitými. Žalovaný 2/ je tak nadále veden v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník tohoto majetku. Rovněž pak již bylo skončeno pozůstalostní řízení ve věci zůstavitele [jméno] [příjmení], a to na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 15. 11. 2022, jímž bylo dědické řízení zastaveno a majetek nepatrné hodnoty byl vydán 1/ žalovaného jakožto vypravitelce pohřbu; není zde tedy žádný právní nástupce tohoto zůstavitele.
6. Vzhledem k těmto novým a pro posouzení věci zcela zásadním skutečnostem soud písemně vyzval při jednání nepřítomnou žalobkyni ke sdělení procesního stanoviska a k doplnění a upřesnění svých tvrzení o tom, v čem nadále spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti kupní smlouvy, a to právě s ohledem na skutečnosti nově vyšlé najevo, jak jsou uvedeny výše. Žalobkyně však na tuto výzvu nereagovala. Jelikož se pak bez omluvy své neúčasti opakovaně nedostavila ani k jednání soudu, k němuž byla předvolávána, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
7. Soud ve věci provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro její posouzení, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], prokazujícího stav evidovaný k datu 31. 1. 2023, tak bylo ve spojení s informacemi o průběhu vkladového řízení pod [číslo jednací] zjištěno, že 2/ žalovaný je veden jako výlučný vlastník věcí nemovitých – pozemku st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba ([obec]) č. e. [číslo] – stavba pro rodinnou rekreaci na tomto pozemku stojící, dále pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – zahrada, a to na základě smlouvy kupní ze dne 25. 7. 2022 s právními účinky zápisu k datu 28. 7. 2022. Na listu vlastnictví je nadále ve prospěch žalobkyně vyznačena poznámka spornosti o podané žalobě na určení neplatnosti smlouvy; právní účinky vkladu zápisu nastaly ke dni 1. 11. 2022. Návrh na vklad byl Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálnímu pracovišti Beroun, podán dne 28. 7. 2022.
8. Nabývacím titulem pro 2/ žalovaného je tedy smlouva kupní ze dne 14. 7. 2022, resp. 25. 7. 2022, uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a 2/ žalovaným jako kupujícím, a jejím předmětem je tedy úplatný převod vlastnického práva ke shora uvedeným věcem nemovitým za sjednanou kupní cenu 700.000 Kč.
9. Z darovací smlouvy ze dne 26. 2. 2021, resp. 10. 3. 2021, soud zjistil, že na jejím základě [jméno] [příjmení] jako dárce daroval všechny předmětné věci nemovité, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], zastoupenému jeho matkou – nyní žalobkyní – jako zákonnou zástupkyní a současně i dcerou dárce [jméno] [příjmení] (prokázáno doloženým rodným listem žalobkyně, vydaným Úřadem městské části [obec a číslo] dne 12. 9. 2008).
10. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 11. 2022 č. j. 25 P 18/2018-571, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022 č. j. 25 P 18/2018-579, pak opatrovnický soud ve věci nezletilého [jméno] [příjmení] vyslovil souhlas s jeho právním jednáním, spočívajícím v uzavření výše uvedené darovací smlouvy; uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 12. 12. 2022.
11. Ze sdělení [jméno] [příjmení] o odvolání daru, datovaného 27. 5. 2022, ve spojení s odstoupením od darovací smlouvy ze dne 25. 5. 2022 a s kopiemi poštovních podacích lístků, bylo dále zjištěno, že dárce [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 25. 5. 2022, adresovaným žalobkyni i jejímu nezletilému synovi [jméno] [příjmení], odstoupil od darovací smlouvy ze dne 10. 3. 2021 a svůj dar odvolal pro nouzi a nevděk s odůvodněním, že se po jejím uzavření dostal nikoliv vlastní vinou do složité životní situace, jež mu neumožňovala hradit ani vlastní výživu, neboť vyšly najevo závazky, o nichž dárce nevěděl a jejichž vznik nezpůsobil. Uvedl rovněž, že původně měla být obdarovanou žalobkyně, jež si však sama vymínila s ohledem na své dluhy, aby dar připadl jejímu synovi. Podmínkou poskytnutí daru však dle dárce bylo, že obdarovaný, resp. do doby jeho zletilosti žalobkyně, nezatíží darovaný majetek dalšímu dluhy, bude řádně hradit plnění spojená s provozem nemovitostí a budou hrazeny též náklady a životní potřeby [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak ale nečiní a toto odmítá a spolu se synem o dárce již delší dobu nejeví zájem. Soustavně pak rovněž vytváří další dluhy ze smluv na poskytování služeb, sjednaných jménem dárce, a závazky z těchto smluv plynoucí pak neplní, nehradí ani správu nemovitosti. Pro dárce jsou tyto skutečnosti o to závažnější vzhledem k prudkému zhoršení jeho zdravotního stavu, vyžadujícího další výdaje, aby dárce mohl důstojně dožít. O tomto svém právním jednání pak dárce [jméno] [příjmení] vyrozuměl opatrovnický soud a odeslal jej žalobkyni i svému vnukovi doporučenými zásilkami dne 27. 5. 2022.
12. Závěrem pak soud provedl důkaz podstatným obsahem spisu Okresního soudu v Domažlicích vedeného pod sp. zn. [spisová značka] ve věci zůstavitele [jméno] [příjmení], přičemž zjistil, že podle úmrtního listu ze dne 10. 8. 2022 jmenovaný zemřel dne [datum] v [obec]; objednatelem pohřbu byla pozůstalá dcera [celé jméno žalované], tedy 1/ žalovaná. Ta pak v rámci předběžného šetření před soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], předložila darovací smlouvu ze dne 3. 8. 2022, jíž jí zůstavitel daroval finanční hotovost ve výši 700.000 Kč (s odkazem na protokol o předběžném šetření ze dne 27. 9. 2022 se jednalo o prostředky vyplacené jako kupní cena za věci nemovité). Pravomocným usnesením ze dne 15. 11. 2022 č. j. [číslo jednací], Nd 211/2022, pak bylo rozhodnuto o zastavení dědického řízení podle § 154 „z.ř.s.“ (pozn. – zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) s tím, že majetek nepatrné hodnoty, a to práva a povinnosti spojené s bankovními účty zůstavitele, byl vydán 1/ žalované jako vypravitelce pohřbu. Podáním ze dne 13. 1. 2023 následně žalobkyně požádala o dodatečné projednání dědictví s odůvodněním, že zůstavitel v době před svou smrtí činil právní jednání spočívající v převodu svého majetku včetně věcí nemovitých, přičemž lze mít pochybnosti o jeho způsobilosti taková právní jednání činit vzhledem k jeho vážnému a velmi nepříznivému zdravotnímu stavu. Žalobkyně tak mimo jiné namítala, že soudní komisařka v pozůstalostním řízení postupovala nesprávně, pokud do aktiv pozůstalosti nezahrnula též věci nemovité, zapsané na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], jež jsou majetkem zůstavitele. Okresní soud v Domažlicích proto následně svým usnesením ze dne 30. 1. 2023 pod č. j. [číslo jednací] znovu zahájil řízení o pozůstalosti s tím, že po vyžádání příslušného výpisu z katastru nemovitostí, prokazujícího stav evidovaný k datu 3. 3. 2023, a po zjištění, že na tomto listu vlastnictví [číslo] je jako výlučný vlastník předmětných věcí nemovitých nadále zapsán 2/ žalovaný, svým usnesením ze dne 15. 3. 2023 č. j. [číslo jednací], Nd 50/2023, dědické řízení opět zastavil, neboť nebylo prokázáno, že by zůstavitel byl v době svého úmrtí vlastníkem věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot přihlášených k dodatečnému projednání pozůstalosti.
13. Zbývající důkazní návrhy účastníků ve vztahu k prokázání zdravotního stavu [jméno] [příjmení] v době uzavření sporné kupní smlouvy pak soud pro nadbytečnost zamítl, neboť skutečnosti jimi prokazované nadále nemají vzhledem k žalobnímu požadavku význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
14. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož otec žalobkyně a 1/ žalované [jméno] [příjmení] uzavřel nejprve dne 10. 3. 2021 darovací smlouvu, jíž daroval svému vnukovi, zastoupenému žalobkyní jako jeho zákonnou zástupkyní, věci nemovité, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], s tím, že s tímto právním jednáním vyslovil Okresní soud v Berouně jako soud opatrovnický souhlas až svým rozsudkem ze dne 8. 11. 2022 č. j. 25 P 18/2018-571, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 12. 2022 č. j. 25 P 18/2018-579, tedy až poté, co dárce dopisem ze dne 25. 5. 2022, adresovaným žalobkyni i jejímu nezletilému synovi [jméno] [příjmení], od této darovací smlouvy odstoupil a svůj dar odvolal pro nouzi a nevděk. Následně pak dne 25. 7. 2022 uzavřel s 2/ žalovaným smlouvu kupní, jíž mu tytéž své věci nemovité prodal za sjednanou kupní cenu ve výši 700.000 Kč a tento obnos následně smlouvou ze dne 3. 8. 2022 daroval své dceři – 1/ žalované. Návrh na vklad vlastnického práva dle uvedené smlouvy kupní byl podán dne 28. 7. 2022 s tím, že v průběhu vkladového řízení, tedy dne [datum], [jméno] [příjmení] zemřel; pozůstalostní řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka], jehož usnesením ze dne 15. 11. 2022 č. j. [číslo jednací], Nd 211/2022, bylo posléze zastaveno podle § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a majetek nepatrné hodnoty byl vydán 1/ žalované jako vypravitelce pohřbu. Stejným způsobem pak uvedený soud rozhodl v tomto následně k podnětu žalobkyně znovu zahájeném pozůstalostním řízení svým dalším usnesením ze dne 15. 3. 2023 č. j. [číslo jednací], Nd 50/2023, když zjistil, že jako vlastník předmětných věcí nemovitých, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] je nadále zapsán 2/ žalovaný, a to s právními účinky zápisu práva dle kupní smlouvy uzavřené s prodávajícím [jméno] [příjmení] ke dni 28. 7. 2022, tedy ještě za života zůstavitele.
15. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
16. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2128 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku, při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Dle tohoto ustanovení vyžaduje písemnou formu právní jednání, který se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, který se takové právo mění nebo ruší.
17. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 občanského zákoníku darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Dle § 2057 odst. 1 téhož zákona při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.
18. Podle ustanovení § 1105 občanského zákoníku převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věci do vlastnictví zápisem do takového seznamu.
19. Podle ustanovení § 1100 odst. 2 občanského zákoníku převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později.
20. Po zhodnocení provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobě v tom znění, v jakém byla vydána, vyhovět nelze. V prvé řadě se v souladu s výše uvedeným ustanovením § 80 o.s.ř. zabýval posouzením, zda má žalobkyně na požadovaném určení neplatnosti kupní smlouvy naléhavý právní zájem, a to za situace, kdy v průběhu řízení vyvstaly nové skutkové okolnosti, jež má soud za prokázané provedenými důkazy, a to pokud se jedná o aktuální stav zápisu vlastnického práva k věcem nemovitých, tedy k předmětu koupě, v katastru nemovitostí a s přihlédnutím k výsledku pozůstalostního řízení, v jehož důsledku zde není žádný právní nástupce původního vlastníka věcí nemovitých. Žalobkyně však i přes výzvu soudu a po náležitém poučení zůstala v řízení nečinná, neupravila svůj žalobní návrh, a soud tedy vycházel z toho, že i nadále požadovala určit, že kupní smlouva, uzavřená jejím otcem [jméno] [příjmení] s 2/ žalovaným, na jejímž základy byl 2/ žalovaný následně v průběhu řízení zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník převáděných věcí nemovitých, je absolutně neplatná, neboť prodávající nebyl vzhledem ke svému duševnímu stavu zapříčiněnému vážným onemocněním a medikací k tomuto právnímu jednání způsobilý; vedle toho pak žalobkyně poukazovala též na dříve uzavřenou smlouvu darovací, dle níž měl tytéž věci nemovité nabýt do svého vlastnictví syn žalobkyně – tato smlouva však doposud nebyla podána na katastr nemovitostí s návrhem na vklad vlastnického práva ve prospěch obdarovaného, neboť vzhledem k jeho nezletilosti byl nezbytný souhlas opatrovnického soudu s tímto právním jednáním za nezletilého a dárce současně tento svůj dar písemně odvolal a od darovací smlouvy odstoupil.
21. Za daného stavu věci se tedy soud mohl zabývat pouze oprávněností požadavku na určení neplatnosti smlouvy kupní, když skutečnosti vztahující se ke smlouvě darovací nemají pro danou věc v tomto okamžiku právní význam. Vycházel tak z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jmenovitě z jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 446/2002, dle něhož má žalobce v případě, že je podána žaloba na určení neplatnosti smlouvy dříve, než je na základě této smlouvy proveden vklad práva do katastru nemovitostí, na určení naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomuto závěru, který lze zcela nepochybně aplikovat a contrario i na tento případ, je tedy zřejmé, že žalobkyně nemohla být v řízení, v němž se domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy, úspěšná za situace, kdy již byl proveden vklad a 2/ žalovaný již byl zapsán do katastru nemovitostí jako řádný nabyvatel zakoupených věcí nemovitých, a žalobkyně tomuto novému skutkovému stavu nepřizpůsobila své žalobní žádání, ač byla o těchto nově najevo vyšlých skutečnostech soudem informována (a poučena o povinnosti tvrdit skutečnosti dokládající podmínku naléhavého právního zájmu na takovém určení) a sama je pak mohla zjistit i z nahlédnutí do veřejně přístupného katastru nemovitostí. Rozhodnutí soudu o určení neplatnosti kupní smlouvy ohledně věcí nemovitých nemůže být samo o sobě podkladem pro změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, byla-li taková změna již provedena (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 2852/99 či 28 Cdo 139/2001); i v případě, že by žalobkyně byla v tomto sporu po věcné stránce úspěšná, rozhodnutí soudu deklarující neplatnost smlouvy představující nabývací titul pro 2/ žalovaného by nemohlo způsobit změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Jelikož má tedy soud z provedených důkazů, zejména pak z informací o vkladovém řízení a z výpisu z katastru nemovitostí, za prokázané, že vklad vlastnického práva dle předmětné kupní smlouvy již byl proveden a 2/ žalovaný je zapsán jako vlastník předmětných věcí nemovitých, nemá žalobkyně za takto zjištěného skutkového stavu věci na určení neplatnosti této kupní smlouvy naléhavý právní zájem, když otázka platnosti smlouvy, o níž má být rozhodnuto na základě žaloby o určení, má povahu otázky předběžné ve vztahu k jiné právní otázce, jíž se přímo řeší, zda tu právní vztah či právo je či není; v takovém případě naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy není dán (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1772/2000). Žalobkyně se tedy měla nadále domáhat určení vlastnického práva k daným věcem nemovitým a v tomto směru učinit příslušné procesní kroky, aniž by byl soud povinen ji poučit o tom, jak má upravit žalobní návrh (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 320/2001).
22. Z těchto důvodů se tedy soud dále nezabýval otázkou platnosti samotné kupní smlouvy ani dalšími právními jednáními zůstavitele, potažmo dárce a prodávajícího [jméno] [příjmení], tedy ani důvodností odvolání daru a odstoupení od smlouvy darovací (jež z hlediska následného prodeje dříve darovaných věcí nemovitých nemají v tomto řízení význam), a důkazy v tomto směru účastníky navrhované již proto z důvodu hospodárnosti řízení neprováděl, když ohledně posuzování důvodnosti určovací žaloby platí, že zamítá-li soud žalobu na určení pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, není důvodu, aby současně žalobu přezkoumal po věcné stránce (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1772/2000).
23. Na základě shora uvedených skutečností tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobu v plném rozsahu zamítl.
24. O nákladech řízení mezi účastníky pak soud rozhodl samostatně výroky II. a III. vzhledem k tomu, že každý ze žalovaných byl v řízení samostatně zastoupen svým advokátem, a to ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že každému ze žalovaných, kteří byli ve věci zcela úspěšní (žaloba proti nim byla zcela zamítnuta), přiznal právo na jejich náhradu vůči žalobkyni v plné výši.
25. V případě 1/ žalované tak byla výrokem II. tohoto rozsudku žalobkyni uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v celkové částce 22.545,49 Kč, představované náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování advokátem v celkové výši 15.500 Kč za pět úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x sepis podání ve věci samé a 2x účast na jednání) dle ustanovení § 7 bodu 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 300 Kč, celkem tedy 1.500 Kč, dále náhradou za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč (za celkem šest započatých půlhodin po 100 Kč) a náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jejichž celková výše činí 1.032,64 Kč, a to jednak ve výši 539,34 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/2023 Sb., za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 18. 5. 2023 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) této vyhlášky ve výši 44,10 Kč za použití osobního automobilu tovární zn. Mercedes, [registrační značka], s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,93 l /100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 69 km (tj. 3x 34,5 km) na trase [obec] – [obec] a zpět, jednak ve výši 493,30 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb., za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 7. 9. 2023 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr motorové nafty dle § 4 písm. c) této vyhlášky ve výši 34,40 Kč za použití osobního automobilu tovární zn. Audi A6, [registrační značka], s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,67 l /100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 69 km (tj. 3x 34,5 km) na trase [obec] – [obec] a zpět; vše zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 3.912,86 Kč, neboť zástupce 1/ žalované jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který 1/ žalovanou v řízení zastupoval.
26. Pokud jde o náklady řízení 2/ žalovaného, zde pak byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni uložena povinnost k jejich náhradě v celkové částce 17.000 Kč, představované i v tomto případě náklady právního zastoupení, a to odměnou za zastupování advokátem v celkové výši 15.500 Kč za pět úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x sepis podání ve věci samé a 2x účast na jednání) dle ustanovení § 7 bodu 5. a § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 300 Kč, celkem tedy 1.500 Kč. Třídenní lhůta k plnění ve výroku III. pak byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť ani v tomto případě soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně opět povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která 2/ žalovaného v řízení zastupovala.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.