6 C 116/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 39.745,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 39.745,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39.745,57 Kč ode dne 23. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 3.390 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2023 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 39.745,57 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 2. 1. 2023. Tvrdil, že na základě této smlouvy, sjednané elektronicky prostřednictvím klientské zóny, se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Úroky pak měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč. Jelikož však žalovaný těmto svým smluvním závazkům nedostál, neboť řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 15. 2. 2023 a adekvátně nereagoval ani na zasílané upomínky, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené úvěrové jistiny a nákladů právního zastoupení. Protože dlužná částka nebyla ani poté uhrazena, domáhal se žalobce zaplacení dlužné částky 39.745,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] tak bylo ve spojení s předsmluvními informacemi zjištěno, že na základě posouzení schopnosti žalovaného tento úvěr splatit (porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů, jak bylo zjištěno z kompletního výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tři kalendářní měsíce, z výpisu z insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů, výpisu z registru SOLUS a z registru REPI), se žalobce zavázal touto smlouvou poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč, a to poukázáním částky 11.136 Kč na účet žalovaného a částky 20.864 Kč ve prospěch věřitele žalovaného [příjmení] na úhradu jiného jeho závazku z úvěrové smlouvy [číslo] započtením částky 8.000 Kč na náklady poskytovatele. Úvěr pak byl poskytnut na dobu určitou v délce 72 měsíců se splatností ke dni 15. 12. 2028 a se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 23,85 % ročně, tedy v celkové výši 35.528 Kč; celkem tak měl žalovaný uhradit 75.528 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč s tím, že od úvěrové jistiny měly být se souhlasem žalovaného odečteny náklady žalobce účelně vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného v částkách 400 Kč (na lustrum v registrech), 100 Kč (na zpracování úvěru), 4.300 Kč (na ostatní administrativní náklady poskytovatele) a 2.400 Kč (na odměnu zprostředkovatele). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků pak bylo ujednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (tzn. náklady na celkem dvě upomínky ve výši 300 Kč, resp. 500 Kč), dále na úroky z prodlení v zákonné výši a na smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200.000 Kč. Pokud žalovaný ani po upomínkách svůj dluh neuhradí, byl žalobce oprávněn přistoupit k zesplatnění úvěrové jistiny, jejíž součástí se tímto stávají i sjednané úroky. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím klientského účtu, zpřístupněném žalovanému pomocí odkazu a unikátního SMS kódu a po zaplacení tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč žalobci z osobního bankovního účtu žalovaného za účelem ověření identity žalovaného. Přílohou č. 1 úvěrové smlouvy je pak posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy přehled zjištěných osobních a kontaktních údajů žalovaného (svobodný, bez vyživovací povinnosti), číslo jeho bankovního účtu, zdroj a výše příjmu (zaměstnavatel [právnická osoba], průměrný příjem za poslední tři měsíce 22.073 Kč) a výše nákladů (5.750 Kč na bydlení, 1.348 Kč na pravidelné finanční závazky – dva úvěry u jiných subjektů, 181 Kč sázky), přičemž disponibilní částka zůstatku činila 13.064 Kč. Lustrace žalovaného v dostupných registrech pak nevykázaly žádné, resp. žádné negativní záznamy, a bonita žalovaného tedy byla hodnocena jako průměrná. Celková měsíční splátka pak zahrnovala splátku úvěru v částce 1.049 Kč a platbu za doplňkové služby PODPORA v příloze č. 2 smlouvy (681 Kč). Smlouva o úvěru i předsmluvní informace jsou opatřeny autorizační doložkou – identifikátorem a časovým klíčem s údaji o IP adrese, datu a času podpisu, SMS kódu a telefonního čísla, z něhož byl SMS kód potvrzen (odpovídá telefonnímu číslu žalovaného dle smlouvy).

5. Z detailu pohybu z internetového bankovnictví ze dne 9. 3. 2023 dále soud zjistil, že dne 2. 1. 2023 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] připsána z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] verifikační platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

6. Potvrzením o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 3. 1. 2023 s připojeným detailem pohybu na účtu má soud dále za prokázané, že dne 3. 1. 2023 byla vnitřním převodem uhrazena částka 20.864 Kč pod variabilním symbolem [číslo] na úhradu jiného závazku žalovaného vůči žalobci v souladu s ujednáními o čerpání úvěru dle úvěrové smlouvy a zbývající část úvěru ve výši 11.136 Kč byla téhož dne poukázána na účet žalovaného, resp. ve zbývající výši 8.000 Kč započtena na náklady úvěrujícího; dále byly sděleny údaje pro hrazení sjednaných splátek.

7. Upomínkami ze dne 20. 2. 2023 a 5. 3. 2023 (zasílanými elektronicky i písemně poštou) pak žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, splatné dne 15. 2. 2023, přičemž za tyto upomínky mu naúčtoval sjednané poplatky ve výši 300 Kč a 500 Kč.

8. Konečně pak soud z předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 18. 8. 2023 zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o zesplatnění úvěrové jistiny v důsledku porušení smlouvy a vyzval jej k zaplacení zbývající jistiny ve výši 39.745,57 Kč spolu s náklady právního zastoupení nejpozději do data 22. 9. 2023 s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalovaného je prokazováno poštovním podacím lístkem.

9. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (uzavřené dne 2. 1. 2023 elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku poté, co z výpisu z účtu žalovaného, lustrací v registrech a z údajů o osobních a výdělkových poměrech žalovaného včetně jeho závazků prověřil schopnost žalovaného úvěr splatit, a po úhradě verifikační platby žalovaným z jeho účtu za účelem jeho řádné identifikace) dne 3. 1. 2023 úvěr ve výši 40.000 Kč, a to jednak poukázáním částky 20.864 Kč na úhradu jiného závazku žalovaného vůči žalobci z úvěrové smlouvy [číslo] částky 11.136 Kč na účet žalovaného (zbývající částka 8.000 Kč byla započtena na náklady úvěrujícího. Žalovaný se pak zavázal takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,85 % ročně, tedy 35.528 Kč, v měsíčních splátkách po 1.730 Kč (zahrnujících též poplatek za sjednanou doplňkovou službu). Jelikož však tomuto svému smluvnímu závazku nedostál, neboť neuhradil již splátku splatnou k datu 15. 2. 2023 ani na základě dvou upomínek a nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 18. 8. 2023, v níž byl současně informován o zesplatnění úvěrové jistiny ve výši 39.745,57 Kč s termínem k zaplacení do 22. 9. 2023, je se splněním tohoto svého peněžitého závazku vůči žalobci v prodlení.

10. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1.

12. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

13. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

14. Dle ustanovení § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

15. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému sjednání úvěrové smlouvy, dle níž žalobce poskytl žalovanému na základě řádného posouzení jeho schopnosti úvěr splácet peněžité plnění ve výši 40.000 Kč ujednaným způsobem, tedy bezhotovostním převodem jednak ve prospěch úhrady jiného závazku žalovaného vůči žalobci z úvěrové smlouvy, jednak potom na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž zbývající částka byla započtena na náklady žalobce jakožto poskytovatele úvěru. Vycházel přitom z ověřeného příjmu žalovaného a z jeho výdajů, jak vyplynuly z výpisu z jeho účtu a z dostupných registrů. Dospěl přitom k závěru, že bonita žalovaného je průměrná, a že tedy jeho příjem je i s přihlédnutím k jeho výdajům a plnění dalších dvou závazků dostatečný ke splacení předmětného závazku (s přihlédnutím k jeho osobním poměrům, kdy žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost). Přestože tedy žalobce splnil svou zákonnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytl žalovanému požadovaný úvěr, žalovaný mu toto peněžité plnění nevrátil, přestože byl o splnění svého dluhu upomínán.

19. S ohledem na shora uvedené tedy výrokem I. uložil žalovanému, který se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnil (např. tvrzením o jiné výši dlužné částky či o jejím úplném splacení), povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 39.745,57 Kč, představovanou úvěrovou jistinou, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jdoucím ode dne 23. 9. 2023 (tedy od data splatnosti dluhu stanoveného v předžalobní výzvě s vyrozuměním o zesplatnění úvěru) až do doby, kdy bude dlužná částka zaplacena. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

20. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 3.390 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.590 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1.500 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.