6 C 123/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žalobě na zrušení smlouvy

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal proti žalované zrušení kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou o převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 749 m2 – orná půda, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 12.342,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zrušení kupní smlouvy o prodeji nemovité věci, uzavřené mezi účastníky dne 28. 6. 2023, jejímž předmětem byl převod (prodej a koupě) pozemku parc. č. , Anonymizováno, – orná půda, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , za kupní cenu 100.000,- Kč. Tvrdil pak, že dle jeho zjištění v době předcházející podání žaloby v této věci byla hodnota pozemku, za kterou jej žalobce žalované prodal, v době prodeje v hrubém nepoměru vůči kupní ceně, kterou od žalované obdržel. Důvod pro takový závěr pak spatřoval mimo jiné v tom, že žalovaný předmětný pozemek po několika měsících prodala třetí osobě na kupní cenu ve výši 597.000,- Kč, tedy za více než pětinásobek ceny pořizovací. Žalobce proto vyzval žalovaného ke zrušení smlouvy s výhradou úpravy svého procesního postupu na základě případné reakce ze strany žalované.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že kupní cena, kterou žalobci uhradila, byla férová a odpovídala stavu pozemku i tržním podmínkám, a především že pozdější prodej pozemku za vyšší cenu, v níž se odrazily žalovanou vykonané rozsáhlé práce na pozemku i její podnikatelské schopnosti, není pro danou věc rozhodnou skutečností. Poukazovala na to, že ač je žalobce povinen prokázat existenci jím tvrzeného hrubého nepoměru plnění k okamžiku uzavření kupní smlouvy, tedy hodnotu pozemku v uvedené době a její hrubý nepoměr se sjednanou kupní cenou, nečiní tak, a proto neunáší své břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. V době uzavření kupní smlouvy mezi účastníky byl pozemek, ležící v záplavovém území, zcela zanedbaný, hustě zarostlý divokou vegetací a nebyl využíván ke svému účelu, tedy jako orná půda; současně se nejednalo o pozemek určený územním plánem k zastavění. Nachází se v bloku deseti parcel podobné velikosti a tvaru, vedených v jedné číselné řadě pod parc. č. , Anonymizováno, , z nichž dle zjištění žalované byly v průběhu doby od roku 2014 prodány další tři pozemky zcela srovnatelných výměr, a to parc. č. , Anonymizováno, v roce 2014 za částku 35.000,- Kč, dále parc. č. , Anonymizováno, v roce 2018 za částku 55.000,- Kč a konečně parc. č. , Anonymizováno, , který byl prodán v roce 2020 za částku 70.000,- Kč. Kupní cena 100.000,- Kč uhrazená žalovanou tedy z tohoto lineárního vývoje tržních cen pozemků v dané lokalitě nijak nevybočuje a odpovídá i veřejně dostupným statistikám vývoje ceny zemědělské půdy v ČR (ta v rozmezí let 2020 a 2023 vzrostla o 35,6 %, tedy se zohledněním inflace na trhu zemědělské půdy ve vztahu k poslední referenční transakci z roku 2020 by výsledná cena daného pozemku v roce 2023 činila 94.920,- Kč, tudíž by nepřesáhla kupní cenu z realizovaného prodeje). Z uvedeného tak plyne, že kupní cena odpovídala ceně obvyklé v daném místě a čase, a že tedy k neúměrnému zkrácení ve smyslu ustanovení § 1793 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedošlo. Žalovaná proto navrhovala žalobu zamítnout.

3. Jelikož se žalobce ani jeho zástupce k nařízenému ústnímu jednání nedostavili, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z kupní smlouvy , Anonymizováno, , uzavřené dne 27. 6. 2023, resp. 28. 6. 2023, tak bylo zjištěno, že žalobce jako prodávající prodal žalované jako kupující pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 749 m2 – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , za sjednanou kupní cenu 100.000,- Kč, která byla řádně uhrazena před podpisem této kupní smlouvy.

5. Dopisem ze dne 11. 11. 2023 ve spojení s dokladem o jeho odeslání (doručenkou datové zprávy) pak žalobce vyzval žalovanou ke zrušení smlouvy a k navrácení do původního stavu s odůvodněním, že byl shora uvedenou kupní smlouvou o převodu předmětného pozemku neúměrně zkrácen vzhledem k tomu, že hodnota převedeného pozemku je v hrubém nepoměru ke stanovené kupní ceně ve výši 100.000,- Kč. Tento hrubý nepoměr měl potom vyplývat ze skutečnosti, že žalovaná pozemek po dvou měsících prodala za částku 597.000,- Kč. Žalobce proto žádal o bezodkladné zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, tedy že žalovaná je povinna mu pozemek vrátit a poskytnout mu nezbytnou součinnost v řízení před katastrálním úřadem a žalobce jí vrátí kupní cenu ve výši skutečně vyplacené. Uvedená písemnost byla žalované dodána do její datové schránky dne 29. 11. 2023.

6. Z nedatované písemné reakce žalované dále soud zjistil, že žalovaná neshledala shora uvedený požadavek žalobce opodstatněným a se zrušením smlouvy nesouhlasila, neboť pro takový postup neshledala zákonné podmínky. Poukázala na to, že provedla rozsáhlou revitalizaci pozemku, jenž byl v době koupě v dezolátním stavu a zcela nepřístupný a že výsledná prodejní cena za pozemek vyplynula z jednání se třetí stranou, která o koupi jevila enormní zájem. Kupní cenu uhrazenou žalobci pak žalovaná hodnotila jako nadprůměrnou oproti obvyklé ceně zemědělské půdy s tím, že žalobce s touto částkou souhlasila svobodně, po důkladné úvaze a bez nátlaku ze strany žalované.

7. Dále pak bylo z kupní smlouvy , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2023 zjištěno, že touto smlouvou žalovaná prodala tentýž pozemek kupujícímu , jméno FO, , narozenému , datum, , bytem , adresa, , za sjednanou kupní cenu 597.000,- Kč.

8. Umístění, stav a zobrazení katastrálních hranic pozemku parc. č. , Anonymizováno, pak zachycuje žalovanou předložený výřez z ortofotomapy lokality „, Anonymizováno, “, z něhož je seznatelné, že předmětný pozemek sousedí s ucelenou řadou dalších pozemků obdobného (zcela srovnatelného) tvaru i velikosti (jedná se o pozemky parc. č. , Anonymizováno, , přičemž v jejich blízkosti se nachází ještě další taková řada pozemků) a že v době pořízení snímku byl tento pozemek hustě porostlý dřevinami. Podle předloženého výkresu územního plánu obce , adresa, spadá uvedená lokalita, v níž se sporem dotčený pozemek nachází, do zátopového území řeky Berounky.

9. Z údajů o dosažených cenách nemovitostí platných k datu 14. 2. 2024 a poskytnutých žalované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , dne 19. 2. 2024 soud zjistil, že z řady pozemků uvedených v předchozím odstavci 8. byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, prodán kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2014 (s právními účinky zápisu k datu 14. 1. 2015) za kupní cenu 35.000,- Kč, pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl převeden kupní smlouvou ze dne 22. 1. 2018 (s právními účinky zápisu k datu 23. 1. 2018) za úplatu ve výši 55.000,- Kč a konečně pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl úplatně převeden smlouvou kupní ze dne 5. 3. 2020 (s právními účinky zápisu k datu 9. 3. 2020) za částku 70.000,- Kč.

10. Konečně pak soud provedl důkaz zprávou společnosti , právnická osoba, o trhu s půdou z ledna 2024, zpracovávající údaje z veřejně dostupných statistik vývoje cen zemědělské půdy v rozhodném období. Zjistil tak, že dle této zprávy se tržní ceny orné půdy navýšily v období let 2018 až 2023 z 25,70 Kč/m2 na 36,10 Kč/m2 a že v roce 2023 činila průměrná tržní cena zemědělské půdy 34,40 Kč/m2, resp. že zemědělská půda jako taková se obchodovala nejčastěji za tržní ceny 27,- až 45,- Kč/m2. Převody pozemků určených pro budoucí využití k jiným než zemědělským účelům (např. stavební, rekreační) nebyly dle této zprávy v šetření zahrnuty.

11. Jiné skutečnosti ani důkazy pak již tvrzeny, resp. navrženy nebyly, zejména pokud se jedná o hodnotu předmětného pozemku, k jehož převodu se mělo neúměrné zkrácení vztahovat, či o případných okolnostech zakládajících povědomí tvrzené strany zkracující o hrubém nepoměru vzájemně poskytnutých plnění.

12. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož kupní smlouvou , Anonymizováno, ze dne 27. 6. 2023, resp. 28. 6. 2023, žalobce jako prodávající úplatně převedl ve prospěch žalované jako kupující pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, jako orná půda, za sjednanou kupní cenu 100.000,- Kč. Žalovaná následně kupní smlouvou , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2023 prodala tento pozemek kupujícímu , jméno FO, s tím, že kupní cena činila v tomto případě 597.000,- Kč. Právě na základě této skutečnosti, z níž žalobce dovozoval, že hodnota prodaného pozemku byla v hrubém nepoměru k uhrazené kupní ceně a že byl žalobce předmětnou kupní smlouvou uzavřenou se žalovanou neúměrně zkrácen, žalobce následně vyzval žalovanou dopisem ze dne 11. 11. 2023 ke zrušení smlouvy a k navrácení do původního stavu tak, že žalovaná mu pozemek vrátí a poskytne mu nezbytnou součinnosti ve vztahu ke katastrálnímu úřadu a žalobce jí vrátí zpět přijatou částku 100.000,- Kč jakožto kupní cenu. Žalovaná tento požadavek žalobce odmítla. Předmětný pozemek se nachází v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , v zátopovém území lokality „, Anonymizováno, “, přičemž sousedí s ucelenou řadou pozemků zcela srovnatelného tvaru i velikosti pod parc. č. , Anonymizováno, . Z těchto pozemků pak byl v roce 2014 prodán pozemek parc. č. , Anonymizováno, za kupní cenu ve výši 35.000,- Kč, v roce 2018 došlo k prodeji pozemku parc. č. , Anonymizováno, za částku 55.000,- Kč a v roce 2020 pak i pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož kupní cena činila 70.000,- Kč. Tržní ceny orné půdy se přitom v letech 2018 až 2023 pohybovaly od 25,70 Kč/m2 do 36,10 Kč/m2 a v roce 2023 činila průměrná tržní cena zemědělské půdy 34,40 Kč/m2, resp. tato půda se obchodovala nejčastěji za tržní ceny 27,- až 45,- Kč/m2.

13. Dle ustanovení § 1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

14. Podle ustanovení § 1795 občanského zákoníku právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

15. Po zhodnocení provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jak již vyplynulo z předchozích odstavců, domáhal se žalobce v této věci zrušení smlouvy kupní, v jejímž důsledku měl být neúměrně zkrácen, přičemž toto neúměrné zkrácení spatřoval v hrubém nepoměru jím poskytnutého plnění v podobě úplatného převodu (prodeje) nemovité věci (tedy svého pozemku) oproti kupní ceně, již za tento pozemek od žalované obdržel. Skutečnost tento hrubý nepoměr zakládající pak spatřoval výhradně v tom, že žalovaná pozemek za pouhé dva měsíce od jeho koupě dále prodala třetí osobě za kupní cenu téměř šestinásobně převyšující plnění, které sám od žalované obdržel; jiné skutečnosti v žalobě netvrdil a žádná jiná skutková tvrzení neuplatnil ani v reakci na nesouhlasné vyjádření žalované k věci samé.

16. Nejprve se soud zabýval otázkou možné prekluze práva uplatnit neúměrné zkrácení ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1795 občanského zákoníku. Vycházel tak z předložených listinných důkazů, dle nichž byla kupní smlouva, jejíž zrušení bylo žádáno, uzavřena dne 28. 6. 2023, žaloba pak byla soudu doručena dne 13. 12. 2023, tedy stále ještě v zachované roční prekluzivní lhůtě (běžící právě od okamžiku uzavření smlouvy).

17. V dalším již soud nicméně neshledal žalobu opodstatněnou, a to z následujících důvodů. Právní výklad v komentářové literatuře i rozhodovací praxe soudů definují hrubý nepoměr zakládající neúměrné zkrácení ve smyslu § 1793 odst. 1 občanského zákoníku tak, že v jeho důsledku zkrácená strana neobdrží (zhruba) ani jednu polovinu, resp. rozpětí 45 až 55 %) toho, co sama poskytla [k tomu srov. komentáře k ustanovení § , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, a dále PETROV, , jméno FO, . § 1793 [Neúměrné zkrácení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 316, marg. č. , hodnota, .; dále pak rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022 ve věci sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem R 96/2022]. Podmínka hrubého nepoměru coby objektivního kritéria neúměrného zkrácení je pak vždy posuzována k okamžiku uzavření smlouvy (úplatného právního jednání zavazujícího ke vzájemným plněním) a pouze na základě plnění, ke kterým se strany zavázaly, nikoliv na základě prospěchu, který z něho smluvní strany nabyly od třetích osob. Výchozí je tedy cena obvyklá v daném místě a čase (§ 492 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž důkazní břemeno v tomto směru nese ta strana, která neúměrné zkrácení uplatňuje, tzn. zkrácený.

18. Ze shora uvedených právních závěrů tedy plyne, že pokud žalobce uplatnil svůj nárok z neúměrného zkrácení, aniž by vůbec tvrdil, natož aby svá tvrzení podepřel příslušnými důkazy o tom, jaká tedy byla hodnota jím poskytnutého plnění, tzn. obvyklá cena prodaného pozemku v daném místě a v době uzavření kupní smlouvy se žalovanou, nemohl soud posoudit, zda a v jakém rozsahu případně vznikl hrubý nepoměr k tíži žalobce, namítal-li ten, že částka 100.000,- Kč, již od žalované obdržel, této hodnotě neodpovídala. Tvrzení žalobce a v podstatě jeho jediná žalobní argumentace o tom, že žalované se dostalo prospěchu z následného prodeje pozemku třetí osobě v podobě šestinásobně vyšší kupní ceny, pro závěr o hrubém nepoměru nepostačuje, neboť rozhodující je tržní cena plnění, ke kterému se strany (zde účastníci tohoto řízení) vzájemně zavázaly, a její následné porovnání. Lze tak shrnout, že významné jsou pouze okolnosti týkající se ve smlouvě sjednaného poměru výše plnění v daném místě a čase. Naproti tomu z listin předložených žalovanou, jmenovitě pak z údajů o dosažených cenách nemovitostí vyžádaných z katastru nemovitostí, má soud za prokázané, že cena pozemků srovnatelné výměry, tvaru a zjevně i kvality s ohledem na lokalitu, v níž se nacházejí, se od roku 2014 lineárně navyšovala v souladu s vývojem cen na trhu se zemědělskými pozemky, přičemž zde nebyly shledány žádné indicie pro případné skokové navýšení hodnoty těchto parcel mezi roky 2020, kdy byl realizován prodej pozemku parc. č. , Anonymizováno, za částku 70.000,- Kč (jedná se o pozemek protilehlý k pozemku parc. č. , Anonymizováno, ), a 2023, kdy došlo k převodu pozemku žalobce za částku 100.000,- Kč. Nárůst kupních cen pak reflektuje vývoj tržních cen v daném období, jak dokládala žalovaná. Pokud se tedy dle předložené zprávy o trhu s půdou z ledna 2024, jež byla provedena k důkazu a nebyla žalobcem nijak zpochybňována, zemědělská půda v roce 2023 obchodovala nejčastěji za tržní ceny v rozmezí od 27,- Kč/m2 do 45,- Kč/m2 a průměrná tržní cena pak činila 34,40 Kč/m2, lze tak s ohledem na výměru dotčeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, (749 m2) stanovit, že jeho cena by se za použití těchto výchozích údajů pohybovala hluboko pod realizovanou kupní cenou. Současně s tím nebyly zjištěny (potažmo ani tvrzeny a prokazovány) žádné skutečnosti, jimiž by měla být zdůvodněna cena pozemku vyšší než skutečně dosažená cena koupě a že by byl žalobce přijetím částky 100.000,- Kč zkrácen přes polovic (tzn. že by neobdržel ani cca jednu polovinu skutečné hodnoty tohoto pozemku, resp. 45 – 55 % dle shora citované judikatury, která by se tak musela pohybovat okolo částky 200.000,- Kč). Pozdější prodej pozemku žalovanou za částku násobně vyšší tedy v tomto případě skutečně není z hlediska posouzení nároku žalobce z neúměrného zkrácení relevantní; ostatně okolnosti této koupě, proces sjednávání kupní ceny a důvody, které vedly k jejímu podstatnému navýšení oproti kupní ceně vyplacené žalobci, ani nebyly předmětem dokazování. V tomto směru lze tedy hovořit o již shora zmiňovaném prospěchu, který žalovaná nabyla dle pozdější kupní smlouvy od třetí osoby a který nemá pro posouzení podmínky hrubého nepoměru právní význam.

19. Pro úplnost pak soud dodává, že bylo rovněž na žalobci coby (dle jeho tvrzení) zkráceném, aby tvrdil a prokázal, že žalovaná jakožto zkracující smluvní strana využila jeho neznalosti hodnoty vlastního plnění a že věděla či musela vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr plnění. Jedná se o subjektivní kritérium neúměrného zkrácení; napadení smlouvy je tudíž vyloučeno, pokud zkrácený znal nebo musel znát hodnotu vlastního plnění a zkracující nevěděl, ani nemusel vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr (srov. shora citované ustanovení § 1793 odst. 1 poslední věta občanského zákoníku). Na zkrácenou smluvní stranu jsou tak kladeny požadavky na obezřetnost při zjišťování hodnoty poskytovaných plnění; jedná-li kterákoliv ze stran bez této náležité péče, přičítají se důsledky z toho plynoucí k její tíži. Bylo tedy opět otázkou příslušných tvrzení a důkazních návrhů k tomu, jakou náležitou péči žalobce vynaložil při sjednávání výše kupní ceny a jakým způsobem byla tato cena určena. Ani v tomto směru však žalobce žádná taková tvrzení ani důkazní návrhy nenabídl.

20. Vzhledem k absenci tvrzení o rozhodných skutkových okolnostech pro posouzení věci a tomu odpovídajících důkazních návrzích bylo tedy zcela na straně žalující, aby v řízení vyvinula přiměřenou aktivitu, tedy zejména aby adekvátně reagovala na procesní stanovisko žalované a dostavila se k nařízenému ústnímu jednání před soudem. Pokud tak neučinila, jednala tím k vlastní tíži, neboť se tím zbavila možnosti náležitého procesního poučení ze strany soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tedy o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení a navržení důkazů k jejich prokázání (kteréžto poučení soud činí pouze vůči účastníkům na jednání přítomným). Důsledkem takového přístupu je pak procesní neúspěch v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Z těchto důvodů tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobu v plném rozsahu zamítl.

21. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované, která byla ve věci zcela úspěšná v důsledku zamítnutí žaloby, přiznal právo na jejich náhradu vůči žalobci v plné výši a v účtované částce 12.342,- Kč, představované náklady právního zastoupení, tj. účtovanou odměnou za zastupování advokátem v celkové výši 9.300,- Kč za tři úkony právní služby po 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a účast na jednání) dle ustanovení § 7 bodu 5. a § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300,- Kč, celkem tedy 900,- Kč, obojí zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 2.142,- Kč, neboť zástupce žalované jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.