6 C 128/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 672 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 672 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 672 Kč ode dne 16. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce , Jméno advokáta, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2025 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 12 672 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 1. 2023 č. , hodnota, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, , a žalovaným. Tvrdil tak, že na základě uvedené smlouvy sjednané prostřednictvím webové stránky , www stránky, (dříve , www stránky, ), na níž se žalovaný zaregistroval, uvedl své osobní a kontaktní údaje a za účelem své identifikace též údaje o své platební kartě a provedl verifikační platbu ve výši 1 Kč na účet úvěrujícího subjektu odsouhlasil smluvní dokumentaci s tím, že původní věřitel požadoval doložení příjmu žalovaného, případně zpřístupnění jeho bankovního účtu, tento jeho právní předchůdce poskytl žalovanému dne 9. 1. 2023 částku 14 080 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla sjednána na den 9. 1. 2025. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru, když ke dni podání žaloby zaplatil pouze 1 408 Kč, v důsledku čehož jej původní věřitel po opakovaném upomínání informoval dne 15. 5. 2023 o zesplatnění úvěru v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami a vyzval jej k jeho okamžité úhradě; žalovaný na výzvu ani na následnou předžalobní upomínku nereagoval. Předmětná pohledávka pak byla smlouvou ze dne 18. 12. 2023 postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, , která ji následně dne 23. 3. 2025 smluvně postoupila žalobci. Ten se tak nadále domáhá proti žalovaného úhrady dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 672 Kč, nejpozději splatné dne 15. 5. 2023, spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, přičemž zástupkyně žalobce svou neúčast omluvila, soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl tuto věc v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem 9. 1. 2023 tak ve spojení se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a s vysvětlením k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že dle této listiny se právní předchůdce žalobce – společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, , zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) s úvěrovým limitem 14 080 Kč na dobu 24 měsíců, tedy se splatností dne 9. 1. 2025, a s roční úrokovou sazbou 457,50 %, resp. 1,25 % denně (odpovídající částce 47 709,75 Kč – žalovaný tak měl splatit celkem 61 789,75 Kč). Úvěr měl být splácen měsíčně 12. den v měsíci alespoň minimální částkou k zaplacení, odpovídající 10 % z použité částky plus veškeré úroky a penále nashromážděné během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč. Součástí smlouvy je pak též ujednání o tom, že klient vyplnil čestné prohlášení o svých příjmech a výdajích, v němž uvedl veškeré podstatné informace, nic nezamlčel a je si vědom, že i na základě tohoto prohlášení mu byl poskytnut úvěr dle této smlouvy. Smlouva byla za žalovaného opatřena prostým elektronickým podpisem s uvedením jeho jména a příjmení, údajem o IP adrese a poznámkou „Podpis: OK“.

5. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky úvěrujícího subjektu, dle nichž je smlouva uzavírána prostřednictvím internetových stránek tohoto věřitele, jemuž klient vedle svých osobních a kontaktních údajů a informací potřebných pro ověření své úvěruschopnosti sdělí též údaje o své platební kartě za účelem její autorizace (a případného provádění plateb) a ověření totožnosti. Smlouva je uzavřena přijetím odeslané žádosti o její uzavření věřitelem, případně zadáním SMS kódu ze strany klienta. V případě prodlení s jakoukoliv částkou dle uvedené smlouvy po dobu delší 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů pak byl úvěrující oprávněn celý úvěr a platby s ním spojené zesplatnit, tedy požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny a veškerých dalších pohledávek za klientem.

6. Z čestného prohlášení klienta, neopatřeného podpisem žalovaného, bylo dále zjištěno, že se jedná o tabulku s přehledem osobních a kontaktních údajů žalovaného, který měl být svobodný, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil 35 300 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč měsíčně a měsíční splátky jiných úvěrů 7 000 Kč.

7. Potvrzením o provedené platbě ze dne 9. 1. 2023 pak bylo doloženo čerpání peněžních prostředků ve výši 14 080 uvedeného dne bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, (ID transakce , hodnota, ). Dle sdělení , právnická osoba, . ze dne 20. 1. 2026 byl majitelem předmětného účtu ke dni 9. 1. 2023 žalovaný s tím, že k uvedenému dni banka eviduje příchozí platbu na tento účet ve výši 14 080 Kč.

8. Z oznámení o předčasné splatnosti, odeslaného dne 15. 5. 2023 elektronickou poštou na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě pak soud zjistil, že původní věřitel tímto informoval žalovaného k okamžitém zesplatnění úvěru v důsledku prodlení s jeho splácením a vyzval jej k úhradě dlužné částky představované jistinou ve výši 12 672 Kč a smluvním úrokem ve výši 12 993,73 Kč, celkem tedy 25 665,73 Kč.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 (včetně ujednání o úplatě za postoupení pohledávek a relevantní části seznamu postupovaných pohledávek) pak původní věřitel postoupil svou tuto pohledávku za žalovaným postupníkovi , právnická osoba, ., IČO , IČO, , který ji následně smlouvou ze dne 19. 12. 2023 postoupil žalobci (zjištěno z uvedené smlouvy včetně jejích příloh, mj. pak i seznamu pohledávek, které byly takto postoupeny). Existence všech uvedených subjektů je dokládána jejich výpisy z obchodního rejstříku. Žalovaný pak byl o uvedených skutečnostech vyrozuměn oznámením původního věřitele ze dne 11. 1. 2024.

10. Konečně pak bylo z předžalobní upomínky ze dne 11. 1. 2024 zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve stanovené lhůtě s upozorněním na možnost soudního vymáhání této pohledávky. Odeslání uvedené písemnosti do dispoziční sféry žalovaného (na adresu uvedenou ve smlouvě) je doloženo poštovním podacím lístkem s datem 11. 1. 2024.

11. Jiné listiny než shora uvedené pak již soud k okamžiku zahájení jednání v této věci a k vyhlášení tohoto rozsudku neměl k dispozici.

12. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . (nyní , právnická osoba, .) poukázal žalovanému na jeho bankovní účet dne 9. 1. 2023 jednorázovou úhradou částku 14 080 Kč, a to na podkladě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , datované 9. 1. 2023. Součástí smluvní dokumentaci předložené soudu (k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku) nejsou žádné výstupy z provedené lustrace k osobě žalovaného z dostupných registrů k prověření jeho bonity a platební morálky, ani žádné doložené údaje o jeho poměrech (příjmech, výdajích, závazcích, o osobních rodinných a výdělkových poměrech apod.) či jejich hodnocení ve vztahu k jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet s výjimkou nepodepsaného čestného prohlášení klienta, v němž je uvedeno, že žalovaný je svobodný, zaměstnán a dosahuje čistého měsíčního příjmu 35 300 Kč, jeho výdaje na domácnost oproti tomu činí pouze 4 000 Kč měsíčně a splátky jiných úvěrů pak 7 000 Kč měsíčně. Podle takto předložené smlouvy o úvěru, která byla opatřena pouze prostými elektronickými podpisy stran, nikoliv tedy uznávaným elektronickým podpisem (kdy ověření totožnosti žalovaného ani způsob, jakým smlouvu opatřil svým podpisem, nebyly soudu doloženy), činil úvěrový limit poskytovaného revolvingového úvěru 14 080 Kč, úroková sazba pak představovala 457,50 % ročně, resp. 1,25 % denně (tzn. 47 709,75 Kč) s tím, že celkem měla být v splátkách minimálně ve výši 500 Kč měsíčně uhrazena ve lhůtě splatnosti dne 9. 1. 2023 částka 61 789,75 Kč. Emailovou zprávou ze dne 15. 5. 2023 pak původní věřitel informoval žalovaného o zesplatnění dlužné částky, která na jistině činila 12 672 Kč a na smluvním úroku 12 993,73 Kč, a vyzval jej k její úhradě. Smlouvou ze dne 18. 12. 2023 pak byla předmětná pohledávka postoupena postupníkovi , právnická osoba, ., který ji následně smlouvou ze dne 19. 12. 2023 postoupil žalobci s tím, že žalovaný byl o těchto skutečnostech písemně vyrozuměn. Protože žalovaný nereagoval ani na žalobcem následně zaslanou předžalobní výzvu k plnění, je s tímto peněžitým plněním v prodlení.

13. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1.

15. Ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

17. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

18. Dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 věta prvá tohoto zákona plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je v tomto případě důvodná a že se žalobce domáhal svého nároku po právu, byť primárně z jiného právního důvodu, než k jakému dospěl na základě provedeného dokazování soud. Soud posoudil vymáhanou pohledávku jako nárok titulu z bezdůvodného obohacení vzhledem k tomu, že žalobce ani přes výzvu soudu nedoložil a neprokázal, že by jednak došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru (tedy že by žalovaný prokazatelně odsouhlasil obsah jednotlivých smluvních dokumentů v tom znění, jak byly soudu předloženy, a že později nedošlo k jejich změně), a jednak že právní předchůdce žalobce jakožto subjekt poskytující spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dostál své zákonné povinnosti a řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost splatit poskytnuté prostředky, natož s odbornou péčí. Nebylo tedy zjištěno, z jakých konkrétních doložených údajů o poměrech žalovaného vycházel (když v tomto směru bylo soudu předloženo pouze jakési podpisem neopatřené čestné prohlášení žalovaného o jeho příjmu a výdajích na domácnost – aniž by byla zřejmá jejich skladba, přičemž není zřejmé, zda deklarovaná výše měsíčních výdajů 4 000 Kč zahrnuje též náklady na bydlení a služby s tím spojené, a o dále výdajů na splátky jiných úvěrů zcela bez bližší specifikace, tedy celkové výše těchto závazků a stavu jejich splácení) a jakým způsobem je zhodnotil a důkladně prověřil, pokud vůbec, neboť tyto skutečnosti z předložených důkazů nevyplývají, resp. nejsou v nich vůbec obsaženy. Žalobce, resp. jeho zástupkyně, na písemnou výzvu soudu v tomto smyslu včas nereagovala (písemné doplnění žaloby bylo soudci předloženo až po skončení ústního jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek v této věci) a k nařízeném ústnímu jednání se následně nedostavila, a nebylo tedy možné využít příslušné procesní poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (jež lze směřovat výhradně vůči účastníkům či jejich zástupcům přítomným při jednání před soudem) k doplnění náležitých skutkových tvrzení a k označení a navržení důkazů k jejich prokázání, pokud se jedná o splnění povinnosti ve smyslu shora citovaného ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tvrzení uváděná v žalobě tedy nelze považovat za dostatečná pro závěr, že úvěrová smlouva je platná, a že z ní tedy ve prospěch žalobce jakožto právního nástupce původního věřitele vznikl nárok na úhradu plnění založených smlouvou (smluveného úroku). Soud tedy vycházel ze závěru, že v daném případě nedošlo k platnému vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 občanského zákoníku, přičemž se jedná o neplatnost smlouvy absolutní s ohledem potřeby ochrany nejen úvěru neschopného spotřebitele, ale i samotného poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezpochyby je, aby byl úvěr řádně splácen (k této problematice viz např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 1/10, III. ÚS 4129/18 či I. ÚS 523/07). Žalobce, který je v dané věci aktivně legitimován v důsledku postoupení pohledávky za žalovaným, pak soudu nenabídl jiná tvrzení ani důkazy, které by mohly vést k jiným než shora uvedeným závěrům.

24. Soud tedy posoudil vymáhanou pohledávku jako nárok z bezdůvodného obohacení, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžité plnění na základě neplatného právního jednání, a to poukázáním částky 14 080 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný je tak v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 občanského zákoníku povinen toto plnění vydat, přičemž vzal soud za prokázané (opak tvrzen ani prokazován nebyl), že takto věřiteli, potažmo jeho právnímu nástupci uhradil na tento dluh pouze částku 1 408. K úhradě tak nadále zbývá částka 12 672 Kč, zcela odpovídající žalované jistině dluhu. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnil (např. tvrzením o jiné výši dlužné částky či o jejím úplném splacení). Soud mu proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobci jakožto právnímu nástupci původního věřitele uvedený dluh ve výši 12 672 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jdoucím zcela v souladu se žalobou ode dne 16. 5. 2023 (v návaznosti na výzvu k úhradě (ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku) obsaženou v e-mailové zprávě s informací o zesplatnění dluhu ze dne 15. 5. 2023) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách25. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 2 300 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.