6 C 166/2016

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo , IČO zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 40.660 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 40 660 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 3. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 13 938,52 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.3.2016 se původní žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 660 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný požádal dne 21. 5. 2013 společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], o půjčku. Na základě této žádosti uvedená společnost uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce dne 22. 5. 2013 a poskytla mu na základě ní finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný převzal tuto částku v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté plnění uvedené společnosti spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 240 Kč, a to v pravidelných 52 týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze 4 700 Kč a zbývající část dluhu neuhradil. Žalovaný se zavázal v případě porušení povinnosti hradit týdenní splátky řádně a včas zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné částky, přičemž původní žalobkyně požadovala smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2014 do 7. 3. 2016 [právnická osoba] postoupila dne 29. 4. 2015 pohledávku za žalovaným původní žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný poukázal na to, že na něj bylo vedeno insolvenční řízení Krajským soudem v Plzni. Žalobkyně přihlásila svoji předmětnou pohledávku do tohoto řízení, a to jako nezajištěnou. Insolvenční soud následně vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného, neboť žalovaný uhradil zjištěné nezajištěné pohledávky jednotlivých věřitelů v rozsahu 38,31 %. Na pohledávku žalobkyně tak bylo částečně plněno. Žalovaný byl v insolvenčním řízení následně osvobozen od do placení pohledávek zahrnutých do splnění oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Žalovaný z tohoto důvodu navrhl, aby soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], zanikla fúzí sloučením se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], nyní [osobní údaje žalobkyně], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], rozhodl Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 10. 1. 2022, č.j. 6 C 166/2016-40 ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 1. 2022, č.j. 6 C 166/2016-55, že namísto původní žalobkyně bude v řízení nadále pokračováno s nynější žalobkyní, společností [osobní údaje žalobkyně] Rozhodnutí nabyla právní moci 4. 2. 2022. Soud ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2013 spolu se Smluvními podmínkami a žádostí o půjčku a informacemi o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 22. 5. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které žalovanému půjčila 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit uvedené společnosti souhrnný poplatek v částce 12 240 Kč Celkem se zavázal zaplatit 32 240 Kč v 52 týdenních splátkách po 620 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce upravující mimo jiné v případě porušení povinnosti hrazení týdenních splátek řádně a v čas právo společnosti žádat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka a Informace o spotřebitelském úvěru. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na původní žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2015, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2015. Žalovaný na dluh uhradil 4 700 Kč a výzvou k plnění z 19. 1. 2016 byl vyzván k zaplacení zbývající části dluhu (viz výzva a podací arch z 20. 1. 2016). Krajský soud v Plzni usnesením z 25. 5. 2016, č. j. č.j. [insolvenční spisová značka], zjistil úpadek žalovaného a bylo mu povoleno jeho řešení oddlužením. Původní žalobkyně přihlásila předmětnou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení žalovaného. Krajský soud v Plzni usnesením z 3. 10. 2016, č.j. [insolvenční spisová značka], schválil oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře. Pohledávka evidovaná na původní žalobkyni byla uspokojena v rozsahu 38,3411 % (viz zpráva insolvenčního správce o splnění oddlužení pod č.j. [insolvenční spisová značka]). Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 11. 11. 2021, č. j. č.j. [insolvenční spisová značka], vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a usnesením téhož soudu z 11. 11. 2021, č.j. [insolvenční spisová značka], byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, dále pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Dle ustanovení § 544 odst. 1 a 2 obč. zák. shora sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle § 524 a násl. obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupené pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále jen„ IZ“) platí, že jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. V daném případě vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka, kterou se žalovaný zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že žalovaný půjčku řádně nesplatil, vznikla mu povinnost vrátit poskytnutou půjčku včetně poplatku, smluvní pokuty a úroků z prodlení. Smlouvou ze dne 29. 4. 2015 pak byla předmětná pohledávka postoupena původní žalobkyni a žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn. Protože nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku původní žalobkyně, dostal se se splněním svého peněžitého závazku ze smlouvy o půjčce do prodlení, včetně úhrady smluvní pokuty. V řízení bylo dále prokázáno, že usnesením Krajského soudu v Plzni byl dne 25. 5. 2016 zjištěn úpadek žalovaného, a soud mu povolil jeho řešení oddlužením. Protože žalovaný uhradil poměrnou část svých závazků, vzal Krajský soud v Plzni na vědomí splnění oddlužení žalovaného a současně usnesením z 11. 11. 2021 byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Protože pohledávka žalobkyně byla na základě přihlášky pohledávky žalobkyně zahrnuta do oddlužení, a žalovaný byl osvobozen od hrazení zbytku této pohledávky, nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a má tedy právo na plnou náhradu svých nákladů. Žalovanému vznikly náklady za náklady právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 3 úkony právní služby po 2 740 Kč (dle ust. § 7 bod 4 a § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání vyjádření k žalobě a účast na jednání, a dále ½ úkonu za sepis návrhu na vydání opravného usnesení podle § 11 odst. 2, písm. b) vyhlášky ve výši 1 370 Kč. Dále představují náhradu hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, a náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 11. 2. 2022 z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši celkem 483,98 Kč (osobní automobil Hyundai, spotřeba dle TP: 6 l /100 km, palivo benzin automobilový 95 oktanů, cena 36,90 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,70 Kč km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., počet km 70), a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhlášky, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. 2 409,55 Kč, a dále a dále představují náhrady parkovného ve výši 55 Kč Celkem tedy soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 938,52 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.