Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

6 C 25/2025

č. j. 6 C 25/2025-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2025:6.C.25.2025.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci manželů: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A a jméno FO , rozená jméno FO , narozená datum bytem adresa o rozvod manželství

I. Manželství účastníků , jméno FO, a , jméno FO, , rozené , jméno FO, , uzavřené dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem se manžel domáhal rozvodu svého manželství, které s manželkou uzavřel dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části , adresa, . Uvedl, že se u obou účastníků jedná o manželství první, z něhož se nenarodily žádné děti. Ke sňatku došlo po velice krátké známosti, která trvala necelé čtyři měsíce, a to v důsledku toho, že manželka manželovi opakovaně tvrdila, že s ním očekává narození potomka; uvedené tvrzení se však ukázalo jako nepravdivé. Manžel tedy vzhledem k trvání vztahu neměl možnost manželku dostatečně poznat a uzavření manželství po takto krátké známosti považuje za zásadní chybu. Vzhledem k tomu, že manželka manželovi zatajila pro něj zcela zásadní skutečnosti, pro které by k uzavření manželství rozhodně nepřistoupil, došlo u něj k vážnému narušení důvěry, resp. k její naprosté ztrátě vzhledem k dalším okolnostem, které v průběhu manželství vyšly najevo. Společné soužití manželů trvalo pouze do dne 5. 3. 2025, kdy manželka společnou domácnost opustila s převážnou částí svých osobních věcí a nadále žije u svého předchozího přítele. Manžel poté objevil dokumenty, z nichž vyplynulo, že mu manželka zamlčela svou trestně právní minulost, kdy , podezřelý výraz, , dále mu zamlčela též svou ekonomickou situaci, tedy že jsou proti ní vedena exekuční řízení, a konečně manželovi nepřiznala či před ním utajovala svou závislost na alkoholu, která se plně projevila až po uzavření manželství. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy manžel vůči manželce zcela ztratil důvěru, má zcela rozdílný pohled na život v manželství a odmítá tolerovat shora popsané jednání manželky, které je zcela neslučitelné s jeho vlastními hodnotami. Nemá proto zájem nadále v tomto svazku nadále setrvávat a navrhoval, aby soud toto jeho manželství rozvedl.

2. Při jednání následně manžel ještě doplnil, že manželka s ním komunikuje pouze minimálně, že podání návrhu na rozvod manželství velice důkladně zvážil a že rozhodně vylučuje jakoukoliv možnost smírného urovnání rozporů v manželství.

3. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání ve věci bez omluvy své neúčasti nedostavila, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, maje za to, že manželka měla zcela dostatečnou možnost na tvrzení o příčinách rozvratu manželství uvedená v návrhu, který jí byl doručen do její datové schránky, reagovat a případně uplatnit svou obranu, pokud by s rozvodem svého manželství nesouhlasila, při jednání před soudem. Pokud tak neučinila, jednala zcela k vlastní tíži.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Z předloženého oddacího listu účastníků vydaného Úřadem městské části , adresa, dne 17. 1. 2025 tak zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno před tímto matričním úřadem dne 17. 1. 2025 a že u obou účastníků se jedná o manželství první.

5. Smlouvou snoubenců o manželském majetkovém režimu, uzavřenou formou notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , obec, , dne 9. 1. 2025 pod sp. zn. , spisová značka, , si účastníci sjednali (v rámci této předmanželské smlouvy) režim oddělených jmění, a to jak ve vztahu k nabývání majetku, tak i k převzatých dluhů.

6. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými manželem ve vztahu k osobě manželky, a to titulní – výrokovou část odsuzujícího rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byla manželka uznána vinnou ze spáchání , podezřelý výraz, ) byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody, ve spojení s titulní stranou unesení Městského soudu v , obec, č. j. , číslo jednací, , jímž byl odvoláním manželky jako obžalované napadený rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 4. 2023 č. j. , číslo jednací, zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí, jakož i usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie , adresa, , Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, ze dne 24. 10. 2023 pod č. j. , číslo jednací, . Z tohoto rozhodnutí pak zjistil, že proti manželce bylo zahájeno trestní stíhání , podezřelý výraz, .

7. Z výpisu z centrální evidence exekucí zpracovaného k datu 11. 1. 2024 pak bylo zjištěno, že na majetek manželky bylo k uvedenému datu vedeno 10 exekucí pro vymožení peněžitých plnění v souhrnné výši dosahující téměř 480 000 Kč, a to na základě vykonatelných exekučních titulů – soudních rozhodnutí a rozhodnutí správních orgánů vydaných v rozmezí let 2009 až 2021. K tomu pak manžel doložil usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 11. 2. 2025 pod č. j. , číslo jednací, , , spisová značka, a , spisová značka, a usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 11. 2. 2025 č. j. , číslo jednací, , jímž tito soudní exekutoři rozhodli o zrušení exekučních příkazů k provedení exekuce, vedené v neprospěch manželky jako povinné, přikázáním pohledávky z účtů manžela u peněžního ústavu.

8. Konečně pak soud provedl též důkaz účastnickým výslechem manžela, z něhož zjistil, že manželku znal ještě z dob svého dospívání z místa svého tehdejšího bydliště v , adresa, . Manželka následně v roce 2024 obnovila kontakt s manželem, jemuž pak při osobním setkání sdělila, že si hledá práci. Zhruba na počátku října téhož roku pak účastníci navázali vztah a manželka se k manželovi přestěhovala od svého bývalého přítele. Žádné dítě ve své péči neměla. Asi za tři týdny poté pak manželovi oznámila, že s ním otěhotněla. Manžel ji ujistil, že učiní vše pro zajištění péče o tohoto potomka, nicméně když mu následně po lékařském vyšetření na gynekologii předložila místo snímku z ultrazvuku pouze ořezaný obrázek bez identifikačních údajů, dospěl manžel k závěru, že mu manželka o svém těhotenství lhala. Manželství tedy zůstalo bezdětné a manžel rozhodně popřel, že by manželka očekávala narození dítěte. K uvedenému pak přistoupila též tak skutečnost, že cca jeden měsíc po uzavření manželství se u manželky stále více začaly projevovat negativní důsledky konzumace alkoholu – v podnapilém stavu chodila po obci a za alkohol utratila všechny peníze od svatby. Dne 5. 3. 2023 pak společnou domácnost sama bez dalšího opustila v době, kdy byl manžel v práci. Manžel se ji pak pokusil několikrát telefonicky kontaktovat, při hovoru nicméně byla pod vlivem alkoholu a hovořila zcela nesouvisle. O návrat k manželovi žádný zájem neprojevila. V jejích osobních věcech, které ve společném bydlišti manželka zanechala, poté manžel objevil listiny (jak jsou uvedeny výše), které následně předložil soudu. Vzhledem ke zjištěním, které z nich učinil, začal vůči manželce pociťovat šok a odpor. Podání návrhu na rozvod manželství tak vzhledem k postoji manželky považoval za poslední možnost, která mu zbývala. Příčinu rozvratu svého manželství pak spatřoval ve ztrátě důvěry k manželce, která mu zatajila podstatné skutečnosti, jež by měly vliv na jeho rozhodnutí toto manželství uzavřít, jakož i ve zcela odlišném náhled na život v manželství vzhledem k nezodpovědnému ekonomickému životu manželky, její závislosti na alkoholu a trestně právnímu jednání vůči dětem s tím, že se jedná o skutečnosti zcela neslučitelné s jeho vlastními hodnotami.

9. Na základě takto provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož účastníci uzavřeli manželství dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části , adresa, po krátké známosti, kdy navázali vztah v říjnu roku 2024; o obou se jednalo o první manželství, z něhož se děti nenarodily. Již krátce po uzavření manželství se u manželky začaly projevovat problémy s konzumací alkoholu a vyšly najevo též její ekonomické problémy z minulosti v podobě exekučně vymáhaných dluhů v poměrně vysoké výši, o nichž manželka manžela neinformovala. Majetek manžela nebyl exekučně postižen jen proto, že účastníci spolu dne 9. 1. 2025 uzavřeli předmanželskou smlouvu. Účastníci pak společně nežijí a nevedou společnou domácnost již ode dne 5. 3. 2025, kdy se manželka z jejich dosavadního společného bydliště odstěhovala s tím, že s manželem nadále komunikuje pouze sporadicky a neprojevila žádný zájem o návrat k němu. Manžel pak z dokumentů nalezených ve věcech manželky, které v posledním společném bydlišti zanechala, zjistil, že manželka byla v minulosti trestně stíhána i souzena za své jednání, kterého se dopouštěla , Anonymizováno, . V důsledku uvedených skutečností a zjištění, jež by podstatně ovlivnily jeho rozhodnutí vstoupit s manželkou do manželství, pokud by o nich věděl, tedy manžel ztratil k manželce veškerou důvěru s tím, že popsané jednání manželky se naprosto neslučuje s jeho názorem na manželský život a s jeho hodnotami. Manžel tedy již nemá zájem nadále setrvávat v uvedeném svazku, přičemž zájem o zachování manželství v průběhu celého řízení neprojevila ani manželka.

10. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

11. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

12. Po zhodnocení shora provedených důkazů pak dospěl k závěru, že v daném případě jsou zcela splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků, které bylo uzavřeno po ani ne čtyřměsíční známosti účastníků, trvalo pouhých necelých sedm týdnů a zůstalo bezdětné, je s ohledem na jednoznačný a nezvratný nezájem manžela dalším setrvání v tomto svazku a nezájem manželky o návrat k manželovi jen ryze formálním svazkem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Příčiny manželského rozvratu jsou pak zcela jednoznačně dány okolnostmi, které vedly manžela k rozhodnutí manželství uzavření, jakož i těmi, jež vyšly najevo po uzavření manželství, když bylo prokázáno, že manželka má trestně právní minulost týkající se jejího jednání vůči jejím dětem a exekučně vymáhané dluhy. Z účastnické výpovědi manžela pak vzal soud za prokázané rovněž i to, že manželka uvedla manžela ještě před uzavřením manželství v omyl tvrzením o svém těhotenství, dále že nadměrně konzumuje alkohol a že sama již dne 5. 3. 2025 opustila společnou domácnost, od manžela se odstěhovala a nadále neprojevila žádný zájem se k němu vrátit. Je zřejmé, že všechny tyto podstatné okolnosti u manžela vedly ke ztrátě důvěry k manželce. S ohledem na tuto skutečnost, jakož i vzhledem k neslučitelnosti hodnot a pohledů na společný živost, je tedy zřejmé, že za daného stavu věcí by bylo možné jen stěží očekávat možnost obnovení manželského soužití, chybí-li k tomu vůle obou stran a nebyl-li zde zjištěn žádný takový oprávněný zájem na straně manželky, pro který by bylo namístě toto bezdětné manželství zachovat. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaných zákonných ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora.

13. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.