6 C 25/2025
č. j. 6 C 25/2025-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Berouně rozvedl manželství uzavřené po krátké známosti, když manžel ztratil důvěru v manželku kvůli její trestně právní minulosti, exekučním dluhům a závislosti na alkoholu. Soud dospěl k závěru, že soužití bylo hluboce rozvráceno a obnovení není možné, protože manželka nevyjádřila zájem o návrat. Rozvod byl potvrzen na základě § 755 a § 756 občanského zákoníku, které umožňují rozvod při trvalejších a nenapravitelných rozvratech. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci manželů: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A a jméno FO, rozená jméno FO, narozená datum bytem adresa o rozvod manželství
I. Manželství účastníků jméno FO a jméno FO, rozené jméno FO, uzavřené dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části adresa, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podaným návrhem se manžel domáhal rozvodu svého manželství, které s manželkou uzavřel dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části adresa. Uvedl, že se u obou účastníků jedná o manželství první, z něhož se nenarodily žádné děti. Ke sňatku došlo po velice krátké známosti, která trvala necelé čtyři měsíce, a to v důsledku toho, že manželka manželovi opakovaně tvrdila, že s ním očekává narození potomka; uvedené tvrzení se však ukázalo jako nepravdivé. Manžel tedy vzhledem k trvání vztahu neměl možnost manželku dostatečně poznat a uzavření manželství po takto krátké známosti považuje za zásadní chybu. Vzhledem k tomu, že manželka manželovi zatajila pro něj zcela zásadní skutečnosti, pro které by k uzavření manželství rozhodně nepřistoupil, došlo u něj k vážnému narušení důvěry, resp. k její naprosté ztrátě vzhledem k dalším okolnostem, které v průběhu manželství vyšly najevo. Společné soužití manželů trvalo pouze do dne 5. 3. 2025, kdy manželka společnou domácnost opustila s převážnou částí svých osobních věcí a nadále žije u svého předchozího přítele. Manžel poté objevil dokumenty, z nichž vyplynulo, že mu manželka zamlčela svou trestně právní minulost, kdy podezřelý výraz, dále mu zamlčela též svou ekonomickou situaci, tedy že jsou proti ní vedena exekuční řízení, a konečně manželovi nepřiznala či před ním utajovala svou závislost na alkoholu, která se plně projevila až po uzavření manželství. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy manžel vůči manželce zcela ztratil důvěru, má zcela rozdílný pohled na život v manželství a odmítá tolerovat shora popsané jednání manželky, které je zcela neslučitelné s jeho vlastními hodnotami. Nemá proto zájem nadále v tomto svazku nadále setrvávat a navrhoval, aby soud toto jeho manželství rozvedl.
2. Při jednání následně manžel ještě doplnil, že manželka s ním komunikuje pouze minimálně, že podání návrhu na rozvod manželství velice důkladně zvážil a že rozhodně vylučuje jakoukoliv možnost smírného urovnání rozporů v manželství.
3. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání ve věci bez omluvy své neúčasti nedostavila, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, maje za to, že manželka měla zcela dostatečnou možnost na tvrzení o příčinách rozvratu manželství uvedená v návrhu, který jí byl doručen do její datové schránky, reagovat a případně uplatnit svou obranu, pokud by s rozvodem svého manželství nesouhlasila, při jednání před soudem. Pokud tak neučinila, jednala zcela k vlastní tíži.
4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Z předloženého oddacího listu účastníků vydaného Úřadem městské části adresa dne 17. 1. 2025 tak zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno před tímto matričním úřadem dne 17. 1. 2025 a že u obou účastníků se jedná o manželství první.
5. Smlouvou snoubenců o manželském majetkovém režimu, uzavřenou formou notářského zápisu sepsaného tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v obec, dne 9. 1. 2025 pod sp. zn. spisová značka, si účastníci sjednali (v rámci této předmanželské smlouvy) režim oddělených jmění, a to jak ve vztahu k nabývání majetku, tak i k převzatých dluhů.
6. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými manželem ve vztahu k osobě manželky, a to titulní – výrokovou část odsuzujícího rozsudku Obvodního soudu pro adresa ve věci sp. zn. spisová značka, jímž byla manželka uznána vinnou ze spáchání podezřelý výraz) byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody, ve spojení s titulní stranou unesení Městského soudu v obec č. j. číslo jednací, jímž byl odvoláním manželky jako obžalované napadený rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne 24. 4. 2023 č. j. číslo jednací zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí, jakož i usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie adresa, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, ze dne 24. 10. 2023 pod č. j. číslo jednací. Z tohoto rozhodnutí pak zjistil, že proti manželce bylo zahájeno trestní stíhání podezřelý výraz.
7. Z výpisu z centrální evidence exekucí zpracovaného k datu 11. 1. 2024 pak bylo zjištěno, že na majetek manželky bylo k uvedenému datu vedeno 10 exekucí pro vymožení peněžitých plnění v souhrnné výši dosahující téměř 480 000 Kč, a to na základě vykonatelných exekučních titulů – soudních rozhodnutí a rozhodnutí správních orgánů vydaných v rozmezí let 2009 až 2021. K tomu pak manžel doložil usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 11. 2. 2025 pod č. j. číslo jednací, spisová značka a spisová značka a usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne 11. 2. 2025 č. j. číslo jednací, jímž tito soudní exekutoři rozhodli o zrušení exekučních příkazů k provedení exekuce, vedené v neprospěch manželky jako povinné, přikázáním pohledávky z účtů manžela u peněžního ústavu.
8. Konečně pak soud provedl též důkaz účastnickým výslechem manžela, z něhož zjistil, že manželku znal ještě z dob svého dospívání z místa svého tehdejšího bydliště v adresa. Manželka následně v roce 2024 obnovila kontakt s manželem, jemuž pak při osobním setkání sdělila, že si hledá práci. Zhruba na počátku října téhož roku pak účastníci navázali vztah a manželka se k manželovi přestěhovala od svého bývalého přítele. Žádné dítě ve své péči neměla. Asi za tři týdny poté pak manželovi oznámila, že s ním otěhotněla. Manžel ji ujistil, že učiní vše pro zajištění péče o tohoto potomka, nicméně když mu následně po lékařském vyšetření na gynekologii předložila místo snímku z ultrazvuku pouze ořezaný obrázek bez identifikačních údajů, dospěl manžel k závěru, že mu manželka o svém těhotenství lhala. Manželství tedy zůstalo bezdětné a manžel rozhodně popřel, že by manželka očekávala narození dítěte. K uvedenému pak přistoupila též tak skutečnost, že cca jeden měsíc po uzavření manželství se u manželky stále více začaly projevovat negativní důsledky konzumace alkoholu – v podnapilém stavu chodila po obci a za alkohol utratila všechny peníze od svatby. Dne 5. 3. 2023 pak společnou domácnost sama bez dalšího opustila v době, kdy byl manžel v práci. Manžel se ji pak pokusil několikrát telefonicky kontaktovat, při hovoru nicméně byla pod vlivem alkoholu a hovořila zcela nesouvisle. O návrat k manželovi žádný zájem neprojevila. V jejích osobních věcech, které ve společném bydlišti manželka zanechala, poté manžel objevil listiny (jak jsou uvedeny výše), které následně předložil soudu. Vzhledem ke zjištěním, které z nich učinil, začal vůči manželce pociťovat šok a odpor. Podání návrhu na rozvod manželství tak vzhledem k postoji manželky považoval za poslední možnost, která mu zbývala. Příčinu rozvratu svého manželství pak spatřoval ve ztrátě důvěry k manželce, která mu zatajila podstatné skutečnosti, jež by měly vliv na jeho rozhodnutí toto manželství uzavřít, jakož i ve zcela odlišném náhled na život v manželství vzhledem k nezodpovědnému ekonomickému životu manželky, její závislosti na alkoholu a trestně právnímu jednání vůči dětem s tím, že se jedná o skutečnosti zcela neslučitelné s jeho vlastními hodnotami.
9. Na základě takto provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož účastníci uzavřeli manželství dne 17. 1. 2025 před Úřadem městské části adresa po krátké známosti, kdy navázali vztah v říjnu roku 2024; o obou se jednalo o první manželství, z něhož se děti nenarodily. Již krátce po uzavření manželství se u manželky začaly projevovat problémy s konzumací alkoholu a vyšly najevo též její ekonomické problémy z minulosti v podobě exekučně vymáhaných dluhů v poměrně vysoké výši, o nichž manželka manžela neinformovala. Majetek manžela nebyl exekučně postižen jen proto, že účastníci spolu dne 9. 1. 2025 uzavřeli předmanželskou smlouvu. Účastníci pak společně nežijí a nevedou společnou domácnost již ode dne 5. 3. 2025, kdy se manželka z jejich dosavadního společného bydliště odstěhovala s tím, že s manželem nadále komunikuje pouze sporadicky a neprojevila žádný zájem o návrat k němu. Manžel pak z dokumentů nalezených ve věcech manželky, které v posledním společném bydlišti zanechala, zjistil, že manželka byla v minulosti trestně stíhána i souzena za své jednání, kterého se dopouštěla Anonymizováno. V důsledku uvedených skutečností a zjištění, jež by podstatně ovlivnily jeho rozhodnutí vstoupit s manželkou do manželství, pokud by o nich věděl, tedy manžel ztratil k manželce veškerou důvěru s tím, že popsané jednání manželky se naprosto neslučuje s jeho názorem na manželský život a s jeho hodnotami. Manžel tedy již nemá zájem nadále setrvávat v uvedeném svazku, přičemž zájem o zachování manželství v průběhu celého řízení neprojevila ani manželka.
10. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
11. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
12. Po zhodnocení shora provedených důkazů pak dospěl k závěru, že v daném případě jsou zcela splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků, které bylo uzavřeno po ani ne čtyřměsíční známosti účastníků, trvalo pouhých necelých sedm týdnů a zůstalo bezdětné, je s ohledem na jednoznačný a nezvratný nezájem manžela dalším setrvání v tomto svazku a nezájem manželky o návrat k manželovi jen ryze formálním svazkem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Příčiny manželského rozvratu jsou pak zcela jednoznačně dány okolnostmi, které vedly manžela k rozhodnutí manželství uzavření, jakož i těmi, jež vyšly najevo po uzavření manželství, když bylo prokázáno, že manželka má trestně právní minulost týkající se jejího jednání vůči jejím dětem a exekučně vymáhané dluhy. Z účastnické výpovědi manžela pak vzal soud za prokázané rovněž i to, že manželka uvedla manžela ještě před uzavřením manželství v omyl tvrzením o svém těhotenství, dále že nadměrně konzumuje alkohol a že sama již dne 5. 3. 2025 opustila společnou domácnost, od manžela se odstěhovala a nadále neprojevila žádný zájem se k němu vrátit. Je zřejmé, že všechny tyto podstatné okolnosti u manžela vedly ke ztrátě důvěry k manželce. S ohledem na tuto skutečnost, jakož i vzhledem k neslučitelnosti hodnot a pohledů na společný živost, je tedy zřejmé, že za daného stavu věcí by bylo možné jen stěží očekávat možnost obnovení manželského soužití, chybí-li k tomu vůle obou stran a nebyl-li zde zjištěn žádný takový oprávněný zájem na straně manželky, pro který by bylo namístě toto bezdětné manželství zachovat. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaných zákonných ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora.
13. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika. Účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit své občanské průkazy příslušnému orgánu k vyznačení změn s rozvodem souvisejících, pokud je v těchto dokladech zapsán údaj o jejich rodinném stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. (§ 759 občanského zákoníku)
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.