6 C 30/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: právnická osoba s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem tituly před jménem . jméno a příjmení , tituly za jménem . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 17.737,- Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17.737,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 233,27 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 17.737,- Kč ode dne 29. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 4.817,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 11. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 17.737,- Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě úvěrové smlouvy ze dne 1. 3. 2023. Tvrdil, že na základě této smlouvy, uzavřené prostřednictvím internetových stránek žalobce www.kamali.cz, přístupných pouze za použití zvoleného hesla nebo v mobilní aplikaci, po vyplnění žádosti o úvěr a ověření identity žadatele zasláním ověřovacího poplatku ve výši 1,- Kč na bankovní účet žalobce a ověření vlastnictví k účtu prostřednictvím tzv. bank ID a dále po zhodnocení úvěruschopnosti žadatele z dostupných registrů a dle provedeného credit scoringu byl žalované uvedeného dne poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10.000,- Kč prostřednictvím služby ThePay na její účet uvedený ve smlouvě pod č. , číslo, Žalovaná se pak zavázala uvedený obnos žalobci vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 330,- Kč v 24 měsíčních splátkách spolu s úrokem. stanoveným pevnou částkou 490,- Kč (v rámci druhé až osmé splátky). Dále pak byly sjednány další volitelné poplatky, a to za expres výplatu v částce 199,- Kč, za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99,- Kč a za SMS servis v částce 49,- Kč měsíčně. Žalovaná si pak celkem dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, jak jí umožňovala smlouva, za což žalobce účtuje poplatek ve výši 990,- Kč, když dne 3. 4. 2023 a 2. 5. 2023 zaplatila vždy částku 1,- Kč; jiné úhrady učiněny nebyly. Jelikož se tak dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, žalobce jí v souladu se smlouvou vyúčtoval náklady účelně vynaložené v souvislosti s vymáháním ve výši 3x 300,- Kč a 1x 130,- Kč a dále smluvní pokutu ve výši 3x 500,- Kč za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, a následně ke dni 15. 9. 2023 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu ve stanovené lhůtě. Celkem tak žalobce eviduje za žalovanou dluh v souhrnné výši 17.737,- Kč, sestávající z neuhrazené úvěrové jistiny v částce 9.998,- Kč, z poplatků za poskytnutí úvěru, za jeho expres výplatu, za bezpečnou splátku a za SMS servis v částkách 330,- Kč, 199,- Kč, 495,- Kč (tj. 5x 99,- Kč) a 245,- Kč (tj. 5x 49,- Kč), z poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ ve výši 1.980,- Kč (tj. 2x 990,- Kč), z úroků ve výši celkem 1.960,- Kč (byl-li úvěr zesplatněn před splatností osmé splátky, je úrok vynesen při zesplatnění úvěru), dále z účelně vynaložených nákladů ve výši 1.030,- Kč a ze smluvních pokut v částce 1.500,- Kč, k němuž dále účtuje zákonný úrok z prodlení, zčásti zkapitalizovaný za období ode dne 28. 10. 2023 do 28. 11. 2023 (tj. od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy) částkou 233,27 Kč a dále jdoucí ode dne 29. 11. 2023 z celkové dlužné částky až do zaplacení. Žalovaná pak nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu k plnění, a proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud.

2. V průběhu řízení pak žalobce výzvě soudu jednak odkázal na právní výklad a judikaturu k problematice spotřebitelských úvěrů a na již k žalobě připojenou metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a na kartu klienta, v nichž je podrobně popsán způsob získání informací o schopnosti žalované úvěr splácet a dále informace, z nichž žalobce přitom vycházel. Uvedl, že jsou zohledňovány údaje připadající jak na klienta, tak i na jeho domácnost, přičemž v daném případě vycházel z příjmu žalované ze žádosti ve výši 12.500,- Kč, ze životního minima dospělých členů domácnosti v částce 5.995,- Kč, z měsíčních splátek uvedených žalovanou ve výši 854,- Kč (splátky jiným společnostem mimo žalobce dle NRKI činily tutéž částku) a z výše splátky schváleného úvěru, tj. 1.094,- Kč; zbývalo tak 4.557,- Kč. Pokud jde o domácnost žalované, její příjem činil 12.500,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti 30.000,- Kč, splátky jiným věřitelům 854,- kč, minimální výdaje na bydlení 11.161,- Kč, životní minimum členů domácnosti 11.560,- Kč, výdaje na bydlení 17.500,- Kč, ostatní výdaje 4.000,- Kč a splátky 854,- Kč a 1.094,- Kč, z čehož zbývalo 17.831,- Kč. Dále žalobce provedl lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR bez negativních poznatků. Dospěl proto k závěru, že s ohledem na výši úvěru a měsíční splátky je žalovaná předmětný úvěr schopna splácet.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, přičemž zástupce žalobce svou neúčast omluvil, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

5. Soud ve věci provedl dokazování obsahem listin založených ve spise, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti: Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ID žádosti , číslo, – ID klienta , číslo, včetně informačního memoranda o zpracování osobních údajů, a především z úvěrové smlouvy ze dne 1. 3. 2023 (s uvedením konkrétních údajů o IP adrese zařízení, na němž byla smlouva podepsána, včetně podpisového kódu, telefonního čísla, data a času podpisu) a ze sazebníku tak bylo zjištěno, že žalobce (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku) se zavázal poskytnout žalované převodem na účet č. , č. účtu, bezúčelový úvěru ve výši 10.000,- Kč, za což si účtoval poplatek ve výši 330,- Kč. Celkovou částku 13.760,- Kč (zahrnující též úrok uvedený ve splátkovém kalendáři; úrok za 2. až 8. měsíc trvání úvěru žalobce přičetl ke 2. až 8. splátce s tím, že úrok je určený pevnou částkou v závislosti na výši jistiny a činí 49,- Kč za každých půjčených 1.000,- Kč.) se pak žalovaná zavázala uhradit ve 24 splátkách. Součástí smlouvy pak byla též ujednání o poplatcích za doplňkové služby – Korunový odklad 1,- Kč coby platba (ze strany klienta) pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru, a to za poplatek ve výši 990,- Kč, dále Expres výplata ve výši 199,- Kč jednorázově, Bezpečná splátka ve výši 99,- Kč měsíčně a za SMS servis ve výši 49,- Kč měsíčně. Pro případ prodlení se splacením úvěru v den jeho splatnosti byl žalobce oprávněn účtovat žalované účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, vypočtené na základě skutečně provedených úkonů, a to ve výši 300,- Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši 500,- Kč pro případ prodlení se zaplacením splátky a zákonný úrok z prodlení. Podle splátkového kalendáře pak byl úrok z úvěru součástí 2. až 8. splátky (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330,- Kč byl součástí 1. splátky) a činil vždy 490,- Kč (do zesplatnění v září 2023 tak na úroku žalovaná dlužila 4x 490,- Kč, celkem tedy 1.960,- Kč).

6. Potvrzením o provedení ověření bonity klienta ve spojení s metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta a s úvěrovou zprávou z NRKI žalobce dokládal splnění své povinnosti posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr s tím, že vycházel z údajů, dle nichž měla žalovaná jedno dítě, byla na mateřské dovolené a její příjem činil 25.000,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti pak 30.000,- Kč. Žalovaná hradila splátky svých závazků vůči dalším věřitelům částkou 854,- Kč, neměla záznam v insolvenčním rejstříku, v registru SOLUS, ani na ni nebyla vedena exekuce. V NRKI měla záznam pouze o dvou splátkových úvěrech, z toho jeden již ukončený, bez negativních informací. Splácela pak osobní úvěr ve výši 25.000,- Kč v 36 měsíčních splátkách po 854,- Kč (od 12/2022); předchozí osobní úvěr již měla splacený v říjnu 2022, kdy se mírně zpožďovala s hrazením splátek.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 1. 3. 2023 a z opisů výpisu proplacení smlouvy soud dále zjistil, že dne 1. 3. 2023 žalobce poukázal převodem na účet žalované č. , č. účtu, částku 10.000,- Kč a že dne 3. 4. 2023 žalovaná uhradila žalobci částku 1,- Kč.

8. Z výpis čerpání, splátek a úhrad pak bylo zjištěno, že žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradila žalobci pouze 2x 1,- Kč, dále že jí byly účtovány poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 330,- Kč, za odklad splatnosti (minimální splátka) 2x 990,- Kč – celkem 1.980,- Kč a za sjednané doplňkové služby (bezpečná splátka 5x 99,- Kč – celkem 495,- Kč, expresní výplata 199,- Kč, SMS servis 5x 49,- Kč – celkem 245,- Kč), dále smluvní pokuty ve výši 3x 500,- Kč za neuhrazené splátky – celkem 1.500,- Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 3x 300,- Kč a 1x 130,- Kč (v souvislosti se zesplatněním) – celkem 1.030,- Kč, jakož i úroky ve výši 4x 490,- Kč – celkem 1.960,- Kč. Úrok z prodlení pak byl kapitalizován částkou 233,27 Kč a dlužná jistina činila 9.998,- Kč.

9. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 31. 7. 2023 a z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 15. 9. 2023 včetně poštovních podacích archů bylo zjištěno, že žalobce marně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého závazku a na účtování sjednaných sankcí a nákladů, přičemž následně přistoupil k uvedenému opatření a požádal žalovanou o splacení celého úvěru, tedy k úhradě dluhu ve výši 17.737,- Kč do 14 dnů od vyhotovení této výzvy.

10. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 13. 10. 2023 pak žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě dlužné částky 17.737,- Kč ve lhůtě do 27. 10. 2023 s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalované je dokládáno poštovním podacím archem.

11. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ID žádosti , číslo, – ID klienta , číslo, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10.000,- Kč. Vycházel přitom z údajů zjištěných z prověřování bonity žalované a její schopnosti splatit spotřebitelský úvěr, dle nichž byla žalovaná na mateřské dovolené, dosahovala příjmu ve výši 25.000,- Kč, příjmy ostatních členů její domácnosti pak činily 30.000,- Kč. Na jiný svůj závazek z titulu úvěru ve výši 25.000,- Kč pak žalovaná splácela měsíčně 854,- Kč. Měla vyživovací povinnost k jednomu dítěti, nebyla v insolvenci ani na ni nebyla vedena exekuce, v úvěrovém registru SOLUS rovněž neměla žádný záznam a v registru NRKI rovněž nebyly k její bonitě evidovány negativní příznaky. Žalobce žádosti žalované o úvěr vyhověl poté, co stanovil výši minimální měsíční splátky (se zohledněním statistických údajů o výdajích domácnosti žalované včetně výdajů na bydlení a životního minima jednotlivých jejích členů) s tím, že po zaplacení ověřovacího poplatku poukázal dne 1. 3. 2023 na bankovní účet žalované č. , č. účtu, obnos ve výši 10.000,- Kč. Současně byly mezi účastníky sjednány též poplatky, a to ve výši 330,- Kč za poskytnutí úvěru, ve výši 199,- Kč a 99,- Kč (zde měsíčně) za doplňkové služby expres výplata a bezpečná splátka a ve výši 49,- Kč měsíčně za SMS servis a dále za službu „korunový odklad“, spočívající v prodloužení doby splatnosti úvěru, ve výši 990,- Kč. Splatnost úvěru včetně úroku a poplatků (celkem měla žalovaná uhradit 13.760,- Kč s tím, že úrok činil 490,- Kč měsíčně a byl vždy součástí 2. až 8. splátky) byla sjednána ve 24 splátkách ve výši stanovené splátkovým kalendářem, jež zahrnovaly splátku úvěrové jistiny, poplatků a úroku. Protože žalovaná tomuto svému závazku nedostála, neboť uhradila pouze celkem 2,- Kč (v souvislosti s dvojím odkladem splatnosti splátek úvěru), započtené na jistinu, uplatnil vůči ní žalobce smlouvou ujednané sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 500,- Kč za každou splátku, s níž se žalovaná dostala do prodlení, a nákladů na vymáhání (300,- Kč za každý měsíc vymáhání), a celou svou pohledávku dopisem ze dne 15. 9. 2023 zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 17.737,- Kč ve stanovené lhůtě. Dluh pak sestává z dlužné jistiny ve výši 9.998,- Kč, dále z úroku v částce 1.960,- Kč (4x 490,- Kč), ze smluvní pokuty za neuhrazené splátky ve výši 1.500,- Kč (3x 500,- Kč), z dlužných poplatků ve výši 330,- Kč (za poskytnutí úvěru), 1.980,- Kč (2x 990,- Kč) za odklad splatnosti, 495,- Kč (5x 99,- Kč) za službu bezpečná splátka, 199,- Kč za službu expresní výplata, 245,- Kč (5x 49,- Kč) za službu SMS servis a z účelně vynaložených nákladů ve výši 1.030,- Kč (3x 300,- Kč a 1x 130,- Kč), k čemuž žalobce dále účtuje zákonný úrok z prodlení, zčásti kapitalizovaný částkou 233,27 Kč. Jelikož žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění, je se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci v prodlení.

12. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1.

14. Dle ustanovení § 2048 a 2049 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

15. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

16. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

17. Dle ustanovení § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

18. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

21. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalované na základě ujednání o smlouvě o úvěru peněžité plnění ve výši 10.000,- Kč bezhotovostním převodem na její bankovní účet a že žalovaná žalobci toto peněžité plnění doposud zcela nevrátila a neuhradila ani další plnění vyplývající z předmětné smlouvy, tj. sjednané poplatky, úroky a žalobcem po právu vyúčtované náklady na vymáhání a smluvní pokutu. Soud pak posoudil platnost předmětné úvěrové smlouvy z hlediska právní úpravy ochrany spotřebitele co do dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Dospěl pak závěru, že v dané věci žalobce dostál své zákonné povinnosti a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když si vyžádal relevantní údaje jejích o příjmech a výdajích a prověřil stav jejích závazků i v dostupných registrech. S ohledem na výši poskytnutého úvěru i celkové příjmy domácnosti žalované pak lze mít bezpochyby za to, že dluh v částce 10.000,- Kč byla žalovaná bezpochyby schopna uhradit v přiměřených měsíčních splátkách do dvou let tak, jak bylo sjednáno ve smlouvě, a to spolu s úroky a poplatky, k jejichž úhradě se rovněž zavázala. S ohledem na uvedené závěry tedy soud výrokem I. uložil žalované, která se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnila (např. tvrzením o jiné výši dlužné částky či o jejím úplném splacení), povinnost zaplatit žalobci výše uvedený obnos 17.737,- Kč, sestávající z neuhrazené úvěrové jistiny, úroků, poplatků, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty tak, jak jsou vyčísleny shora, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to jednak zčásti kapitalizovaným částkou 233,27 Kč a dále jdoucím ode dne 29. 11. 2023 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

23. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 4.817,20 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800,- Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2.720,- Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby po 300,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a za jeden úkon právní služby po 1.820,- Kč (písemné podání ve věci samé) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600,- Kč, a to za tři úkony právní služby po 100,- Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby po 300,- Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 697,20 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.