6 C 32/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu co do zaplacení částky 10.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč ode dne 27. 10. 2022 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51.282 Kč ode dne 10. 4. 2021 do 2. 10. 2022, z částky 30.000 Kč ode dne 3. 10. 2022 do 26. 10. 2022 a z částky 20.000 Kč ode dne 27. 10. 2022 zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 13.784 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady vyplaceného pojistného plnění. Podanou žalobu zdůvodnila tím, že dne 9. 1. 2020 uzavřela jako pojistitel se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se pro případ pojistné události specifikované v této smlouvě zavázala vyplatit poškozenému za zákonem i smlouvou stanovených podmínek pojistné plnění ve smyslu § 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Pojistné plnění takto bylo vyplaceno s tím, že byly splněny zákonné předpoklady ve smyslu ustanovení § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 12. 4. 2022 č. j. 2 T 53/2021-157 ve spojení s rovněž pravomocným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2022 č. j. 9 To 230/2022-186 bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] v 15:10 hodin způsobil jako řidič motorového vozidla tovární značky Volkswagen Caravelle, [registrační značka], dopravní nehodu při jízdě po místní komunikaci v obci [část obce], kdy při sjíždění v klesání směrem od [anonymizováno] [část obce] do centra při průjezdu levotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu pozemní komunikace (zasněžená vozovka), dostal smyk a po pravé straně silnice narazil do zaparkovaného osobního vozidla tovární značky Volkswagen Touran, [registrační značka], a z místa nehody následně ujel. Vypátrán byl na čerpací stanici F1 při silnici [číslo] na obcí [obec], přičemž opakovaně provedenou dechovou zkouškou u něj byly naměřeny hodnoty 1,4 a 1,36 promile alkoholu v dechu; přítomnost alkoholu v těle žalovaného pak byla potvrzena i na základě následně provedených odběrech krve. Žalovaný tudíž nebyl v tomto stavu schopen bezpečně řídit vozidlo. Poškozením motorového vozidla [registrační značka] tak vznikla škoda [jméno] [příjmení], narozené [datum], ve výši 42.000 Kč, a dále vznikla škoda též na vozidle žalovaného ve výši 24.000 Kč. Žalobkyni tudíž vzniklo právo na náhradu plnění, které za žalovaného poskytla, a proto jej vyzvala písemně dne 10. 3. 2021 k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 9. 4. 2021. Žalovaný takto zaplatil pouze částku 21.282 Kč. Žalobkyně se proto po něm domáhala úhrady zbývající částky 30.000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení se zohledněním částečné úhrady k datu 2. 10. 2022.

2. K výzvě soudu pak následně žalobkyně doplnila a upřesnila, že pojistné plnění, určené rozpočtem na opravu vozidla poškozené, činilo celkem 51.282 Kč a že úhrada ve výši 21.282 Kč na něj byla provedena dne 2. 10. 2022. Žalovaný výši pojistného plnění nijak nerozporoval. Po podání žaloby pak dne 26. 10. 2022 uhradil na jistině ještě částku 10.000 Kč, pročež žalobkyně přistoupila k částečnému zpětvzetí své žaloby v rozsahu provedené úhrady spolu se zákonným úrokem z této částky, jdoucím od data 27. 10. 2022 až do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci vycházel z následujícího obsahu listin, přičemž dospěl k následujícím zjištěním. Z detailu relace o dopravní nehodě [číslo jednací] soud ve spojení s pořízenou fotodokumentací z místa nehody i místa zjištění vozidla žalovaného, z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a z kopií osvědčení o registraci poškozeného vozidla (velký a malý technický průkaz) zjistil, že dne [datum] v 15:10 hodin v obci [část obce] na místní komunikaci došlo k dopravní nehodě, při níž žalovaný jako řidič vozidla [registrační značka] nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu vozovky, na níž ležel uježděný sníh bez posypu, při průjezdu zatáčkou dostal smyk, přejel do protisměru a čelně narazil do zaparkovaného osobního vozidla [registrační značka] poškozené [jméno] [příjmení]. Po nehodě z místa ujel, následně byl vypátrán a byla u něj provedena opakovaná dechová zkouška i odběr krve, přičemž provedené zkoušky i lékařské vyšetření u žalovaného prokázaly přítomnost alkoholu v těle. Vozidlo řízené žalovaným bylo v té době pojištěno u žalobkyně na základě pojistné smlouvy [číslo].

6. Rozsah poškození vozidla [registrační značka] zachycují dva zápisy o poškození vozidla ze dne 1. 2. 2021 a 5. 3. 2021, již shora uvedená fotodokumentace z místa nehody (poškozená pravá přední část vozu), zprávy technika a záznam hlášení škodní události poškozenou.

7. Z posudku/kalkulace [číslo] výsledku kontroly AudaAuditu a vyčíslení skutečné škody na vozidle rozpočtem nákladů na opravu bylo zjištěno, že náklady na opravu poškozeného vozidla v ceně a rozsahu dle kalkulace činily 51.282 Kč (po zaokrouhlení).

8. Výplata pojistného plnění pak byla provedena v částkách 46.660 Kč dne 23. 2. 2021 a 4.622 Kč dne 11. 3. 2021 na účet poškozené [jméno] [příjmení] (zjištěno z výpisů z evidence žalobkyně).

9. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 12. 4. 2022 č. j. 2 T 53/2021-157 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2022 č. j. 9 To 230/2022-186 soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, jehož se dopustil svým jednáním tak, jak je popsáno v žalobě.

10. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k zaplacení postihu dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v částce 51.282 Kč, kterou měl žalovaný uhradit do data 9. 4. 2021 (zjištěno z výzvy ze dne 10. 3. 2021). Jelikož žalovaný adekvátně nereagoval, zaslala mu následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvu k plnění s datem 14. 9. 2022, v níž byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání neuhrazené pohledávky včetně jejího příslušenství a nákladů řízení a právního zastoupení žalobkyně advokátem.

11. Žalovaný na výzvu reagoval částečným plněním svého dluhu, kdy dle předložených potvrzení o provedení transakce zaplatil žalobkyni dne 2. 10. 2022 částku 21.282 Kč a dne 26. 10. 2022, tedy až po podání žaloby v této věci, pak uhradil ještě částku 10.000 Kč.

12. Na podkladě provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož dne žalovaný dne [datum] v obci [část obce] způsobil pod vlivem alkoholu dopravní nehodu, v jejímž důsledku vznikla škoda na vozidle poškozené [jméno] [příjmení], a od této nehody ujel. Za toto své jednání pak byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 12. 4. 2022 č. j. 2 T 53/2021-157 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2022 č. j. 9 To 230/2022-186. Výše škody byla následně stanovena rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla na celkovou částku 51.282 Kč. Na základě sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným dle pojistné smlouvy [číslo] pak žalobkyně vyplatila na účet poškozené dne 23. 2. 2021 pojistné plnění v částce 46.660 Kč a dne 11. 3. 2021 zbývající částku 4.622 Kč. Takto vyplacené pojistné plnění poté uplatnila k náhradě vůči žalovanému výzvou ze dne 10. 3. 2021 se lhůtou k plnění do data 9. 4. 2021. Žalovaný však na uvedenou pohledávku doposud plnil pouze částečně, když dne 2. 10. 2022 zaplatil částku 21.282 Kč a dne 26. 10. 2022 pak částku 10.000 Kč. Doposud tak žalobkyni dluží ještě 20.000 Kč, a je tedy s tímto svým peněžitým plněním v prodlení.

13. Ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

14. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, má pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

15. Ve smyslu ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví.

18. V prvé řadě jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v rozsahu co do původně nárokované částky 10.000 Kč, již žalovaný uhradil po zahájení řízení v této věci, avšak ještě dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k tomuto jeho procesnímu úkonu souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto rozsudku řízení nejprve v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do zaplacení částky 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jdoucím z této částky ode dne 27. 10. 2022 do zaplacení, částečně zastavil.

19. Pokud se jedná o zbývající, částečným zpětvzetím žaloby nedotčenou část předmětu řízení, pak v daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že došlo k dopravní nehodě za účasti žalovaného, který měl se žalobcem sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a že žalovaný jako řidič byl v následném trestním řízení pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, tedy že v době nehody řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Stejně tak bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila pojistné plnění poškozené z titulu kalkulovaných nákladů na opravu poškozeného vozidla v celkové částce 51.282 Kč, již poté uplatnila vůči žalovanému, přičemž žalovaný takto uhradil pouze 21.282 Kč a po podání žaloby ještě dalších 10.000 Kč. Soud tedy uzavírá, že žalovaný nijak nevyvrátil žalobní tvrzení o porušení svých zákonných povinností jak podle zákona o silničním provozu, tak i vůči pojistiteli podle zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, v čehož žalobkyni vznikl zákonný nárok na náhradu pojistného plnění vyplaceného z titulu povinného ručení (sjednané smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla), který soud považuje za zcela opodstatněný co do základu i výše. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedenou částku žalobkyni doposud zcela ani na základě písemné výzvy neuhradil, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci zbývající požadovanou částku 20.000 Kč. Zároveň pak žalobkyni přiznal i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti (po uplynutí lhůty k plnění) uvedeném ve výzvě k úhradě ze dne 10. 3. 2021, tedy od data 10. 4. 2021 až do zaplacení se zohledněním dílčích plnění ze strany žalovaného tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

20. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem III. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná (tj. i co do zpětvzaté částky 10.000 Kč, uhrazené žalovaným až po podání žaloby, ně základě čehož žalobkyně posléze vzala svou důvodně podanou žalobu v rozsahu této úhrady zpět), přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 13.784 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.200 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 9.200 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za čtyři úkony právní služby po 2.300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 2x sepis podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1.200 Kč; obojí (tj. vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 2.184 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.