6 C 33/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva, o zastavení řízení

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácena z účtu Okresního soudu v Berouně poměrná část zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 1.000 Kč.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalovanému vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že jednotka [číslo] – byt, vymezený v budově [adresa] (bytový dům na [list vlastnictví]), postavené na pozemku st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří (pozemek na [list vlastnictví]), včetně příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] ke společným částem shora uvedeného domu a pozemku, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Beroun, část obce Beroun, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun, není zatížena zástavním právem zástavního věřitele k zajištění pohledávky a) budoucí určené druhem a dobou vzniku, zajištění budoucích pohledávek ze smlouvy o úvěru [číslo] – PA ze dne 29. 5. 2019 do výše 900.000 Kč, které mohou vznikat do 31. 12. 2030, a to pohledávek ze sjednaných smluvních pokut dle čl. I., čl. III. a čl. IV., V., VI., VII. a čl. VIII. smlouvy o úvěru [číslo] – PA ze dne 29. 5. 2019, b) budoucí určené právním důvodem, zajištění budoucí pohledávky na vrácení prostředků poskytnutých dle smlouvy o úvěru [číslo] – PA ze dne 29. 5. 2019 jako pohledávky z bezdůvodného obohacení, která může vznikat do 31. 12. 2030 až do výše 900.000 Kč, a c) existující, zajištění jistiny úvěru ve výši 464.000 Kč a příslušenství z poskytnutého úvěru dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 5. 2019.

2. Žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný v žalobě z opatrnosti neuznává, přičemž za situace, kdy je Policií ČR vedeno vyšetřování celé věci, je nutné vyčkat na jeho výsledky a na důkazy, které budou ve věci předloženy.

3. Následně obě strany svými podáními došlými soudu dne 17. 7. 2020 a 20. 7. 2020 shodně navrhly, aby soud dle ustanovení § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), řízení přerušil. Soud návrhu stran svým usnesením ze dne 20. 8. 2020 č.j. 6 C 33/2020-66 vyhověl s tím, že uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 9. 2020.

4. Podle ustanovení § 111 odst. 4 o.s.ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. Soud může na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.

5. Dle ustanovení § 57 o.s.ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

6. Usnesení o přerušení řízení tedy nabylo právní moci dne 10. 9. 2020, stanovená jednoroční lhůta k podání návrhu na pokračování v řízení pak ve smyslu § 57 odst. 2 o.s.ř. marně uplynula dnem 10. 9. 2021. Jelikož v této lhůtě návrh na pokračování v řízení podán nebyl, soudu nezbylo než postupovat ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení § 111 odst. 4 o.s.ř. a usnesením řízení zastavit tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

7. O nákladech řízení pak soud výrokem pod bodem II. rozhodl ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť řízení bylo zastaveno a současně nebyly shledány důvody pro postup dle odst. 2 tohoto ustanovení. Tento závěr soud opírá o skutečnost, že procesní zavinění toho, že řízení muselo být zastaveno, nelze připisovat pouze jednomu z účastníků (resp. ze stran sporu), neboť žádný z nich nepodal návrh na pokračování v řízení včas. Soud má tedy za to, že je na místě, aby si každý z účastníků v tomto případě nesl své náklady, které mu v řízení vznikly, sám.

8. Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Z tohoto důvodu tedy soud rozhodl o vrácení soudního poplatku (zaplaceného v částce 2.000 Kč) v poměrné části snížené o 1.000 Kč (jež se poplatníkovi nevrací), tedy ve výši 1.000 Kč, žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.