6 C 4/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10.275,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.275,61 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10.275,61 Kč ode dne 1. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2022 se žalobce jakožto provozovatel elektroenergetické distribuční soustavy, držitel licence [číslo] vlastník zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí domáhal proti žalovanému zaplacení částky 10.275,61 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny a nákladů vynaložených na jeho zjišťování. Tvrdil, že na odběrném místě EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], došlo v období ode dne 25. 11. 2021 do 9. 2. 2022 k neoprávněného odběru elektřiny, když dle údajů informačního systému operátora trhu s elektřinou nebyl pro dané odběrné místi v tomto období přiřazen žádný odběratel (žalobce neobdržel žádost o uzavření smlouvy o distribuci). V důsledku této skutečnosti nebyla pro dané odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny, a proto byla distribuce v tomto odběrném místě v uvedeném období kvalifikována jako distribuce neoprávněná (resp. neoprávněný odběr) podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d/ (resp. § 51 odst. 1 písm. a/) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobci proto vznikl nárok na náhradu škody podle § 16 a násl. Vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Proto opakovaně dne 25. 11. 2021 a 13. 12. 2021 vyzval žalovaného k narovnání bezesmluvního vztahu stran dodávek a distribuce elektřiny a požádal jej o zjednání nápravy. Současně s tím, vypočetl výši škody za neoprávněný odběr vynásobením množství odebrané elektrické energie – zde 1 782 kWh – cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši dle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Celková náhrada za neoprávněný odběr tak včetně DPH činila 10.275,62 Kč, již žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] splatnou dne 28. 2. 2022, a vyzval jej k její úhradě, aniž by žalovaný jakkoliv reagoval. Protože zůstal nečinným i po zaslání upomínky k úhradě a předžalobní výzvy, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud s tím, že spolu s vyúčtovanou částkou požadoval též přiznat zákonný úrok z prodlení, jdoucí od prvého dne prodlení žalovaného se zaplacením fakturované náhrady, tedy ode dne 1. 3. 2022 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce souhlasil a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze zobrazení předávacího místa pod označením [číslo] z interní databáze žalobce tak zjistil, že pro dané odběrné místo byl řádný smluvní vztah evidován pouze do data 24. 11. 2021 a následně až ode dne 10. 2. 2022.

5. Dopisem ze dne 25. 11. 2021 pak žalobce vyzval žalovaného k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa žalovaného pod shora uvedeným označením (EAN) na adrese [adresa žalovaného], neboť ke dni 24. 11. 2021 evidoval pro toto odběrné místo žádost dodavatele elektřiny [právnická osoba], o ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, uzavřené se žalovaným v rámci smlouvy o sdružených službách. Tato smlouva tedy k uvedenému datu zanikla, a proto není ode dne 25. 11. 2021 k tomuto odběrnému místu přiřazen žádný dodavatel elektřiny. Žalobce proto vyzval žalovaného jako dosavadního zákazníka o zajištění řádné dodávky a distribuce elektřiny uzavřením nové příslušné smlouvy s vybraným dodavatelem.

6. K témuž pak žalobce vyzval žalovaného opakovanou výzvou ze dne 13. 12. 2021, v níž žalovaného upozornil na kvalifikaci dalšího odběru a distribuce elektřiny od data 25. 11. 2021 jako neoprávněných v případě, že žalovaný nesjedná ve stanovené lhůtě pro své odběrné místo novou smlouvu o dodávce elektřiny. Současně jej poučil o důsledcích bezesmluvního vztahu, dle nichž je žalobce oprávněn omezit nebo přerušit distribuci elektřiny v odběrném místě např. demontáží měřicího zařízení a žalovaný zákazník je povinen zaplatit provozovateli distribuční soustavy náhradu způsobené škody.

7. Z faktury ze dne 14. 2. 2022 [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] pak soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému náhradu škody a náklady na zjištění neoprávněného odběru v předmětném odběrném místě v celkové částce 10.275,62 Kč, splatné dne 28. 2. 2022, a to za období ode dne 25. 11. 2021 do 9. 2. 2022, v němž bylo spotřebováno celkem 1,782 MWh (1 MWh = 1 000 kWh).

8. K takto vyúčtované úhradě pak žalobce žalovaného ještě opakovaně vyzval upomínkou ze dne 15. 3. 2022, a následně mu opakovaně zaslal ještě předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 4. 2022 a 20. 4. 2022, jejichž odeslání do dispoziční sféry žalovaného (na adresu jeho trvalého bydliště i na adresu odběrného místa) je dokládáno kopiemi nevyzvednutých a vrácené poštovní zásilky s dodejkou.

9. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobce ukončil na základě žádosti dodavatele elektřiny k datu 24. 11. 2021 v odběrném místě evidovaném na žalovaného pod EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy (sjednané v rámci smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny) a informoval žalovaného, že ode dne následujícího, tedy od data 25. 11. 2021 není k tomuto odběrnému místu přiřazen žádný dodavatel elektřiny. Vyzval proto žalovaného, aby nastalý bezesmluvní stav narovnal sjednáním řádné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo smlouvy o dodávce elektřiny ve stanovené lhůty s tím, že jinak budou další odběr a distribuce elektřiny v odběrném místě ode dne 25. 11. 2021 kvalifikovány jako neoprávněné. Jelikož žalovaný na opakované výzvy k uzavření smluv nereagoval až do data 9. 2. 2022, vyúčtoval mu žalobce dne 14. 2. 2022 fakturou pod variabilním symbolem [číslo] za dané období 25. 11. 2021 – 9. 2. 2022 náhradu škody a náklady na zjištění neoprávněného odběru v celkové částce 10.275,62 Kč za celkem 1,782 odebraných MWh elektrické energie a služby s tím spojené dle detailního rozpisu ve faktuře s tím, že vyúčtovaná částka byla splatná dne 28. 2. 2022. Jelikož žalovaný v této lhůtě splatnosti a ani později na základě opakovaných upomínek uvedenou částku žalobci neuhradil, je s tímto svým peněžitým plněním v prodlení.

10. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), b), e) bod 2., odst. 2, 3 a 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do data 26. 6. 2022, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, e) odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy (odst. 1). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odst. 3). V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování (odst. 4).

11. Podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. c, odst. 2 a 3 téhož zákona, upravujícího neoprávněný přenos a neoprávněnou distribuci elektřiny, je neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl (odst. 1). Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu (odst. 2). Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují (odst. 3).

12. V smyslu ustanovení § 16 odst. 1, 4, 5 a 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, upravujícího způsob stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny (odst. 1). U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a/ až c/ (odst. 4). Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné (odst. 5). Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet (odst. 6).

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

14. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný v období od data 25. 11. 2021, kdy v daném odběrném místě došlo na žádost dodavatele elektřiny k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, až do dne 9. 2. 2022 žalovaný v rámci trvajícího bezesmluvního vztahu neoprávněn odebíral elektrickou energii v celkovém množství 1,782 MWH a čerpal služby s tím spojené, čímž žalobci jakožto provozovateli distribuční soustavy vznikla škoda v souladu se shora citovanými předpisy, již žalovanému následně vyúčtoval vystavenou fakturou na žalovanou částku, splatnou dne 28. 2. 2022. Žalovaný vyúčtovanou částku za neoprávněný odběr a distribuci elektrické energie nezaplatil ani později na základě opakovaných upomínek. Proti podané žalobě pak nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnil. Na základě těchto skutečností tedy má soud za to, že žalobce se svého nároku domáhal zcela oprávněně. Proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobci zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši, jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti nároku uvedeném ve faktuře, tj. ode dne 1. 3. 2022, až do jeho zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

15. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.400 Kč, představované zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a paušální náhradou hotových výdajů nezastoupených účastníků v celkové výši 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., v platném znění, ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (výzva k plnění, písemné podání – žaloba) po 300 Kč dle § 2 odst. 1 této vyhlášky. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.