6 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 35 427 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 427 Kč spolu s úrokem ve výši 27,57 % ročně z částky 30 000 Kč ode dne 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025 a ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč ode dne 27. 3. 2025 do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč ode dne 26. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 5 571 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2025 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 35 427 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru a souvisejících nároků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 9. 2024. Tvrdil, že na základě této smlouvy, uzavřené v elektronické formě zaplacením tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč (tj. v okamžiku připsání této úhrady na účet žalobce pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy), poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že dne 19. 9. 2024 převedl částku 27 500 Kč v souladu se smluvním ujednáním na žalovaným určený tzv. Účet zákazníka uvedený ve smlouvě a zbývající obnos ve výši 2 500 Kč byl převeden opět v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele žalovaného jako provize. Žalovaný se pak zavázal takto poskytnutý úvěr navýšený o sjednaný úrok, celkem tedy částku 44 424 Kč, uhradit žalobci v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 234 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce počínaje dnem 20. 10. 2024. Jelikož však tomuto svému závazku nedostál, neboť sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas ani přes zaslané upomínky (dostal se do prodlení s úhradou splátky po dobu delší než dva měsíce), přistoupil žalobce k okamžitému zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informoval oznámením ze dne 25. 12. 2024. Žalovaný tak nadále žalobci dluží celkem 32 029 Kč, představovaných dlužnými splátkami v částce 3 701 Kč (z toho jistina činila 1 672 Kč a úroky 2 029 Kč) a zesplatněnou částí jistiny v částce 28 328 Kč, k čemuž žalobce dále účtuje smluvní úrok, sjednaný ve smlouvě v roční zápůjční úrokové sazbě 27,57 % a jdoucí z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč za dobu ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru od zaplacení, přičemž po 90 dnech po dni zesplatnění je toto příslušenství účtováno pouze ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení. Dále žalobci vznikl nárok na zaplacení nákladů účelně vynaložených na upomínání žalovaného, a to v souladu s článkem IV. bod 4. písm. b) a d) úvěrové smlouvy ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, celkem tedy 300 Kč (za tři upomínky ze dne 26. 10. 2024, 26. 11. 2024 a 25. 12. 2024), a na smluvní pokuty, a to jednak ve výši 1 497 Kč za opožděné splátky podle článku IV. bod 2. písm. c) smlouvy o úvěru (tj. 499 Kč za celkem tři neuhrazené splátky do okamžiku zesplatnění úvěru), jednak potom ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek podle článku IV. bod 2. písm. b) a a) smlouvy o úvěru, přičemž žalobce tuto sankci vyčíslil za dobu ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do data 13. 2. 2025 na celkovou částku 1 601 Kč. Protože celková dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní upomínky, domáhal se žalobce svého nároku spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou.

2. V průběhu řízení pak žalobce dále doplnil, že si za účele posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vyžádal jeho výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 7-8/2224 z pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , detail úhrad na účet žalovaného o dobírce mzdy za měsíce 5-6/2024 a prohlášení rodiče ze dne 18. 9. 2024, přičemž údaje uvedené žalovaným žalobce zkoumal a telefonicky ověřoval (zjištěna průměrná měsíční mzda ve výši 29 251 Kč, korespondující s předloženými výplatními páskami). Současně s tím pak žalobce žalovaného prověřil též v databázi centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí a v databázi registru , právnická osoba, a učinil o tom zápis ze dne 19. 9. 2024. Náklady na bydlení žalovaného (v částce 2 700 Kč) pak žalobce posoudil též ve vztahu k normativním nákladům na bydlení pro bydlení nájemní a výši jeho výdajů pak též z hlediska výše existenčního a životního minima na jednotlivce s přihlédnutím k průměrným výdajům obyvatelstva (statistika rodinných účtů a časové řady výdajů na konečnou spotřebu domácností ČSÚ za období 2016-2023). Na podkladě uvedené lustrace pak žalobce dospěl k závěru, že žalovaný, který neměl žádnou vyživovací povinnost, nehradil žádné pojištění, neměl potíže se sázkami či s hazardními hrami, prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a že je schopen daný úvěr řádně splácet po 1 234 Kč měsíčně, neboť mu z jeho příjmu po odečtení nákladů na bydlení a měsíční splátky vůči žalobci zbude zcela dostatečná částka (25 317 Kč, resp. 16 857 Kč měsíčně), z níž byl schopen úvěr umořit.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání soudu se pak nedostavil, a proto soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, z nichž zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 9. 2024 ve spojení se záznamem o vložení dokumentu do systému s datem 18. 9. 2024 a o jeho podepsání dne 19. 9. 2024, splátkovým kalendářem a s výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu tak bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena v elektronické formě podle článku XII. bod 1. okamžikem připsání tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobce, a to pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. Smlouva pak obsahuje kontaktní a identifikační údaje žalovaného včetně bankovního spojení (č. účtu , č. účtu, ) a dále údaje o jeho poměrech, dle nichž byl žalovaný svobodný, bydlel u rodičů, neměl žádnou vyživovací povinnosti a z čistého měsíčního příjmu u zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 30 800 Kč hradil výdaje na bydlení částkou 2 700 Kč; splátky dalších úvěrů činily 0 Kč. Na základě této smlouvy se žalobce jakožto subjekt oprávněný k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů zavázal poskytnout žalovanému celkovou částku 30 000 Kč, z níž 27 500 Kč představoval neúčelový spotřebitelský úvěr a 2 500 Kč provize zprostředkovatele, za sjednaný úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27,57 % ročně. Celkovou částku 44 424 Kč se pak žalovaný zavázal uhradit v 36 bezhotovostních měsíčních splátkách po 1 234 Kč dle doloženého splátkového kalendáře počínaje dnem 20. 10. 2024. Součástí smluvních ujednání pak byly též důsledky porušení smluvních povinností v článku IV. smlouvy, a to jednak zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší dvou měsíců, dále povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu pro případ prodlení se zaplacením splátky, a to ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením sjednané splátky úvěru a ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky za každý den prodlení, jakož i ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě jeho zesplatnění. K tomu pak byl žalobce dále oprávněn účtovat úrok z prodlení v zákonné výši a dále náhradu nákladů účelně vynaložených na upomínání, a to ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek.

5. Přílohou č. 1 a 2 smlouvy o úvěru jsou dále úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (opět ve spojení se záznamem o vložení dokumentu do systému s datem 18. 9. 2024 a o jeho podepsání dne 19. 9. 2024). Dle úvěrových podmínek je návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru učiněn odevzdáním řádně vyplněného a podepsaného formuláře Žádosti/Smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně všech dokladů, podkladů a informací osvědčujících skutečnosti a údaje uvedené zákazníkem v žádosti. Dále je pak kromě dalšího ujednávána též povinnost zákazníka hradit náklady na úvěr, zejména pak úroky a poplatky dle smlouvy, podmínky splácení a úročení úvěru a důsledky porušení platebních povinností s odkazem na článek IV. smlouvy o úvěru. Příloha č. 2 pak obsahuje předsmluvní informace pro zákazníka v souvislosti s předmětným úvěrem, jak byl sjednán shora uvedenou smlouvou.

6. Dále žalobce předložil soudu doklady týkající se posouzení poměrů žalovaného, přičemž soud z čestných prohlášení žalovaného ze dne 18. 9. 2024 (spolu se záznamem o vložení dokumentu do systému s datem 19. 9. 2024) a z prohlášení samostatného zprostředkovatele ze dne 18. 9. 2024 zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný a na bydlení a související výdaje měsíčně vynakládá částku 2 700 Kč, dále že jeho příjmy činí 30 800 Kč a že na něj není vedeno exekuční ani jiné řízení a ani není v úpadku. Žalovaný pak rovněž neměl žádné závazky, problémy se sázkami a hazardními hrami a měl uzavřený pracovní poměr na dobu určitou – tyto skutečnosti byly zprostředkovatelem , jméno FO, prověřeny u osoby blízké. Z prohlášení rodiče žalovaného , jméno FO, , narozeného , datum, , dále soud ve spojení s informacemi z nahlížení do katastru nemovitostí zjistil, že žalovaný svému otci přispívá na bydlení měsíčně částkou 2 700 Kč a věci nemovité na adrese , adresa, , kde měl žalovaný bydlet, jsou ve vlastnictví jeho rodičů (resp. otce a jeho manželky). Výše příjmu žalovaného byla dokládána jednak výplatními lístky za měsíce červenec a srpen 2024 s tím, že za uvedené měsíce byla žalovanému jeho zaměstnavatelem , právnická osoba, vyplacena čistá mzda ve výši 32 314 Kč a 34 046 Kč a že dle snímků obrazovky z mobilního bankovnictví byly na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, od jeho zaměstnavatele za měsíce 5-8/2024 připsány částky mezd (po provedených odvodech) ve výši 24 469 Kč, 27 746 Kč, 31 805 Kč a 32 984 Kč.

7. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ a z výsledku prověření žalovaného v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v registru REPI dále bylo zjištěno, že žalobce vzal za prověřené či doložené shora uvedené skutečnosti, a to včetně čísla občanského průkazu žalovaného. Na žalovaného byly evidovány pouze dva spotřebitelské úvěry, z toho jeden otevřený ze dne 21. 7. 2022 s částkou 1 284 Kč po splatnosti ve fázi mimosoudního vymáhání. Žalobce pak vycházel z průměru doložených příjmů žalovaného, jenž činil 29 251 Kč, přičemž provedl korekci výše nákladů na bydlení tak, aby odpovídaly normativním nákladům v částce 13 737 Kč, a zohlednil též částku životního minima včetně vyživovaných osob (4 860 Kč) a nezabavitelnou částku (12 398) Kč, přičemž na základě provedeného hodnocení dospěl k závěru, že žalovaný, u něhož nebyly zjištěny jiné závazky, je schopen spotřebitelský úvěr splácet po 1 234 Kč měsíčně. Pro srovnání výchozích údajů pro prověření schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splatit pak žalobce soudu doložil přehledy statistických údajů (statistika rodinných účtů – výdaje na konečnou spotřebu domácností za období 2016-2023, výše normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2024 a životní a existenční minimum 2024).

8. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalobce informoval o schválení žádosti o úvěr, vyzval k podpisu dokumentů pod zde uvedeným odkazem a k úhradě částky 1 Kč pod variabilním symbolem čísla smlouvy , hodnota, , čímž bude úvěrová smlouva uzavřena a následně proplacen úvěr. Úhrada verifikační platby ve výši 1 Kč pod uvedeným variabilním symbolem je pak dokládána potvrzením o provedení transakce s datem zaúčtování 19. 9. 2024 a záznamem o vložení dokumentu do systému s datem 18. 9. 2024.

9. Potvrzeními o provedení transakce ze dne 13. 2. 2025 je pak doloženo, že dne 19. 9. 2024 žalobce poukázal bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku 27 500 Kč (čerpání úvěru) a dále částku 2 500 Kč na další bankovní účet (provize zprostředkovatele).

10. Z listiny označené jako Bonita smlouvy pak byla zjištěna platební bilance a přehled transakcí k předmětné úvěrové smlouvě, přičemž dne 19. 9. 2024 žalovaný uhradil částku 1 Kč (verifikační platba). Následné tři předpisy splátek ve výši 1 234 Kč splatných dne 20. 10. 2024, 20. 11. 2024 a 20. 12. 2024 již uhrazeny nebyly. Nesplacená úvěrová jistina k datu 25. 12. 2024 činila 28 328 Kč a celková dlužná částka pak 32 030 Kč. Přehled jednotlivých splátek úvěru s jejich splatností a rozvržením na úrok a jistinu je pak uveden ve splátkovém kalendáři, jak je uveden shora v odstavci 4.

11. Upomínkami ze dne 26. 10. 2024 a 26. 11. 2024 pak žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a naúčtování smluvních pokut. Odeslání upomínek žalovanému je dokládáno čestným prohlášením , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , ze dne 26. 10. 2024 ve spojení s částí seznamu odeslaných zásilek.

12. Konečně pak soud z oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvy ze dne 25. 12. 2024 zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení s hrazením splátek a vyzval jej k zaplacení dlužné částky 32 029 Kč, zahrnující vedle dluhu ve výši 32 013 Kč též vyúčtované smluvní pokuty, náklady na upomínky a úrok z prodlení ve stanovené lhůtě s upozorněním na možnost vymáhání této pohledávky soudní cestou. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalovaného je prokazováno poštovním podacím lístkem.

13. Návrh na provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, pak soud pro nadbytečnost zamítl, neboť skutečnosti tímto důkazem prokazované má za dostatečně doložené provedenými listinnými důkazy.

14. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (uzavřené elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku bezhotovostní úhradou verifikační platby ve výši 1 Kč dne 19. 9. 2024) poté, co z výplatních lístků žalovaného, dále z čestných prohlášení a potvrzení jeho otce , jméno FO, a z dokladu o bankovním účtu žalovaného včetně údajů o mzdách na tento účet připsaných zaměstnavatelem žalovaného, z lustrací v registrech a z údajů o osobních a výdělkových poměrech žalovaného včetně jeho závazků prověřil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, dne 19. 9. 2024 úvěr ve výši 27 500 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, (další částka 2 500 Kč pak byla uhrazena zprostředkovateli úvěru jako provize). Žalovaný se pak ve smlouvě zavázal takto poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,57 % ročně, tedy celkem 44 424 Kč, v měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Jelikož však tomuto svému smluvnímu závazku nedostál, neboť neuhradil žádnou úvěrovou splátku, a to ani na základě dvou upomínek, a nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 25. 12. 2024, v níž byl současně informován o zesplatnění úvěru a o vyúčtování pro tyto případy ve smlouvě sjednaných sankcí – smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek (499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení a ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru) a s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru v případě jeho zesplatnění (rovněž 0,1 % z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení), jakož i nákladů na upomínky po 100 Kč za každou takovou upomínku, je se splněním tohoto svého peněžitého závazku vůči žalobci v prodlení. Do zesplatnění úvěru tak nebyly zaplaceny tři splátky po 1 234 Kč, zesplatněný zůstatek jistiny pak činil 28 328 Kč, celkem tedy na jistině 30 000 Kč, dlužný úrok pak činil 2 029 Kč.

15. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1.

17. Dle ustanovení § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

20. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) tohoto zákona se pro účely tohoto zákona celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

21. Dle ustanovení § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, týkajícího se uchovávání dokumentů a záznamů, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

22. Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

25. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému sjednání úvěrové smlouvy, dle níž žalobce poskytl žalovanému na základě řádného posouzení jeho schopnosti úvěr splácet peněžité plnění ve výši 27 500 Kč a uhradil sjednanou provizi zprostředkovatele úvěru ve výši 2 500 Kč, celkem tedy ujednaným způsobem poskytl částku 30 000 Kč. Vycházel přitom z ověřeného a doloženého příjmu žalovaného a z jeho výdajů, jak vyplynuly z čestného prohlášení žalovaného i jeho otce, a z dostupných registrů včetně jejich porovnání s dostupnými statistickými údaji. Dospěl přitom k závěru, že zjištěné a z dostupných zdrojů ověřené poměry žalovaného, jehož totožnost byla ověřena podle jeho občanského průkazu, umožňují splácení úvěru ve sjednaných splátkách. Přestože tedy žalobce splnil svou zákonnou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy dostatečně zjišťoval a prověřil poměry a finanční situaci žalovaného, a poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet, který mu byl doložen, požadovaný úvěr, žalovaný mu toto peněžité plnění ani zčásti nevrátil, přestože byl o splnění svého dluhu upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinným a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnil (např. tvrzením o jiné výši dlužné částky či o jejím úplném splacení). S ohledem na shora uvedené tedy výrokem I. uložil žalovanému, který výši žalovaného nároku nijak nezpochybnil, povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 35 427 Kč, představovanou nesplacenou úvěrovou jistinou ve výši 30 000 Kč (28 328 Kč a 1 672 Kč), dále dlužným úrokem v částce 2 029 Kč, náklady na upomínky v částce 300 Kč a smluvními pokutami v částkách 1 497 Kč a 1 601 Kč, jak byly vyčísleny v žalobě (zcela v souladu se smluvními ujednáními o těchto sankcích dle článku IV. smlouvy o spotřebitelském úvěru), spolu se smluvním úrokem z úvěrové jistiny 30 000 Kč, jdoucím po dobu 90 dní ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od data 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, v sazbě 27,57 % ročně a následně ode dne 27. 3. 2025 v sazbě odpovídající zákonnému úroku z prodlení (12,75 % ročně) až do zaplacení, jakož i se zákonným úrokem z prodlení z této částky 30 000 Kč za dobu ode dne 26. 12. 2024 až do doby, kdy bude dlužná částka zaplacena. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

27. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 5 571 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 336 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 400 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, za dva úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění), a dle téhož ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, za další dva úkony po 700 Kč (sepis žaloby a její doplnění), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 100 Kč, a to za dva úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a za dva úkony právní služby po 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) této vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 735 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.