6 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1.530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.530 Kč ode dne 11. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2021 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 1.530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdil, že žalovaný se dne 10. 10. 2021 na autobusové lince [číslo] v [obec] v rámci přepravy veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobcem neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a neuhradil tak stanovené jízdné. Na základě těchto skutečností mu proto vznikla povinnost zaplatit žalobci kromě neuhrazeného jízdného ve výši 30 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku, splatnou v den provedení přepravní kontroly, kdy u něj bylo toto právo uplatněno, žalobci doposud neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky, nárokuje žalobce vedle této jistiny též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tedy od data 11. 10. 2021, až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 10. 10. 2021 [číslo] ([variabilní symbol]) ve spojení se zápisem o zjištění osobních údajů cestujícího PID (bez podpisu strážníka MP) a s informacemi pro cestující, dále ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce (platných od 1. 8. 2021), z jeho výpisu z obchodního rejstříku, jakož i z předžalobní upomínky adresované žalovanému včetně dokladu o jejím odeslání.

5. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož se žalovaný při použití dopravního prostředku žalobce, tj. autobusu linky [číslo] v rámci jím provozované veřejné hromadné dopravy dne 10. 10. 2021 na výzvu neprokázal jízdním dokladem, a proto mu byla oprávněným pracovníkem žalobce v souladu se smluvními přepravními podmínkami vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč a neuhrazené jízdné dle platného tarifu ve výši 30 Kč s tím, že žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobce nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč. Jelikož tak ani na následnou předžalobní výzvu žalobce neučinil a dlužnou částku nezaplatil ani dodatečně, domáhal se žalobce svého nároku soudní cestou, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, jdoucím ode dne následujícího po dni splatnosti přirážky a jízdného, tj. od data 11. 10. 2021, až do zaplacení.

6. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, § 7 odst. 6 a § 15 písm. b) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vzniká uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle (ustanovení § 7) odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě.

8. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

9. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise má soud za prokázané, že účastníci spolu dne 10. 10. 2021 uzavřeli smlouvu o přepravě ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku, aniž by se žalovaný na výzvu v rámci přepravní kontroly prokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobci nezaplacené jízdné ve výši 30 Kč (v souladu s platným tarifem), jakož i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, které však nedoplatil, a celkem tak žalobci z tohoto titulu dluží 1.530 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, a žalobce tak má ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobci přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky i jízdného, tedy ode dne 11. 10. 2021, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

11. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že mu přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 1.489 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.