6 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 20.077,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.077,03 Kč spolu s úrokem ve výši 2.671,41 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 19.595,92 Kč ode dne 21. 2. 2023 do zaplacení, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 989 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 20.077,03 Kč ode dne 21. 2. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 4.966,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 2. 2023 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 20.077,03 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5. 12. 2007, v jejímž rámci byl následně žalovanému poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Tvrdil, že na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky a jež nabyla účinnosti okamžikem prvního čerpání finančních prostředků (dne 23. 8. 2009) prostřednictvím řádně a včas aktivované úvěrové karty, byl žalovaný oprávněn čerpat v souladu se smlouvou a jejími podmínkami revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce v částce 40.000 Kč, přičemž se zavázal takto poskytnutý úvěrový rámec žalobci vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky a uhradit úroky z úvěru spolu s poplatky. V průběhu trvání smluvního vztahu tak žalovaný čerpal celkem 112.037,31 Kč, na které splatil 228.991,94 Kč. Jelikož nedostál svému závazku hradit sjednané splátky řádně a včas, žalobce v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnil ke dni 10. 10. 2022 a dopisem z téhož dne vyzval žalovaného ke splacení celé dlužné částky. Žalovaný však na tuto výzvu ani na následující předžalobní upomínku adekvátně nereagoval, když po zesplatnění úvěru uhradil pouze 2.000 Kč, pročež žalobci z tohoto titulu dluží celkem 20.077,03 Kč, sestávajících z nesplacené úvěrové jistiny v částce 19.595,92 Kč, dále z nákladů na vymáhání v částce 345,11 Kč (300 Kč měsíčně) a ze smluvních pokut ve výši 136 Kč (tj. 8 % z dlužné částky za prodlení s úhradou splátky delší než sedm dní). K tomu pak účtoval též příslušenství, a to úrok, kapitalizovaný ke dni sepisu žaloby částkou 2.671,41 Kč v sazbě 26,28 % ročně, a to jako součet úroků v jednotlivých splátkách do zesplatnění a dále v uvedené procentní sazbě z částky 19.595,92 Kč ode dne 11. 10. 2022 do data sepisu žaloby, a dále jdoucí z dlužné jistiny až do zaplacení s tím, že počínaje 91. dnem prodlení se sazba úroku snižuje na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů. Dále byl účtován též zákonný úrok z prodlení, a to jednak kapitalizovaný opět ke dni sepsání žaloby částkou 989 Kč, a to za dobu ode dne 25. 10. 2022 do 20. 2. 2023 v sazbě 15 % ročně z celkové dlužné částky se zohledněním úhrady provedené žalovaným po zesplatnění úvěru. Dále je pak výše uvedené příslušenství účtováno vždy v sazbě 15 % ročně ode dne následujícího po kapitalizaci až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se strany k jednání soudu nedostavily, přičemž žalobce i jeho zástupce svou neúčast řádně omluvili, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování obsahem listin založených ve spise, z nichž zjistil následující skutečnosti: Z úvěrové smlouvy ze dne 5. 12. 2007 [číslo] tak bylo ve spojení s metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobcem (jehož existence je dokládána výpisem z obchodního rejstříku) žalovanému na koupi telefonu (typ úvěru VODAFONE). Žalovaný uvedl ve smlouvě své osobní údaje s tím, že byl svobodný, bydlel u rodičů a byl zaměstnán u společnosti„ atlas advertising group“ s čistým měsíčním příjmem 17.000 Kč; vyživovací povinnost neměl žádnou. Žalobce pak posuzoval úvěruschopnost spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, a to posuzováním jeho příjmové a výdajové stránky a přezkoumáváním klientských informací o jeho osobních, rodinných a dalších poměrech se stanovením limitu nejvyšší měsíční splátky, kdy je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI a provádí se lustrace CEE a ISIR. Součástí této úvěrové smlouvy pak bylo též ujednání o smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem čerpaným prostřednictvím úvěrové karty a s pravidelnými měsíčními splátkami dle úvěrových podmínek. Podle nich byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr opakovaně vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, sjednaného původně ve výši 15.000 Kč s účinností od prvního čerpání finančních prostředků prostřednictvím úvěrové karty po její řádné a včasné aktivaci. Poskytnutý revolvingový úvěr byl žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci prvního čerpání, a to ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce s tím, že splátka zahrnuje sjednané úroky, příslušnou část čerpaného úvěru a poplatky dle sazebníku. Základní úroková sazba činila 2,22 % měsíčně. Součástí smluvních podmínek je pak též ujednání o smluvní pokutě za prodlení s úhradou splátky revolvingového úvěru (hlava 13 § 3), již je žalovaný povinen žalobci uhradit ve výši 8 % z částky, s jejíž úhradou je v prodlení.

5. Dle žádosti o změnu úvěrového rámce ze dne 27. 1. 2011 dále soud zjistil, že žalobce tímto schválil žalovanému navýšení úvěrového rámce ke smlouvě [číslo] na výsledných 40.000 Kč.

6. Z příručky k Premia kartě [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že tato mj. obsahuje postup při aktivaci a používání úvěrové karty a výhody pro uživatele s ní spojené a především pak sazebník poplatků pro smlouvy, které nabyly účinnosti ode dne 1. 5. 2009. Podle něj činí úroková sazba nadále 26,28 % ročně 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal prostředky z poskytnutého úvěrového rámce ve výši 40.000 Kč v období ode dne 23. 8. 2009 do 13. 3. 2019, a to celkem 112.037,31 Kč. Na takto čerpané prostředky pak cca od roku 2015 hradil splátky nikoliv řádně a včas, a byly mu proto účtovány poplatky, náklady na vymáhání a smluvní pokuty. Naposledy pak žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze 2.000 Kč, a to dne 9. 11. 2022, tedy poté, co žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. Dluh na jistině tak byl vyčíslen na 19.595,92 Kč, na úroku celkem 2.671,41 Kč, na nákladech na vymáhání celkem 345,11 Kč a na smluvních pokutách 136 Kč, úrok z prodlení činil 989 Kč.

8. Dopisem ze dne 10. 10. 2022 pak žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého vyčerpaného úvěru nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Odeslání této písemnosti žalovanému je dokládáno kopií poštovního podacího archu.

9. Nakonec byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2023, v níž byl současně upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalovaného je opět dokládáno kopií poštovního podacího archu.

10. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož účastníci uzavřeli dne 5. 12. 2007 úvěrovou smlouvu na nákup zboží, jejíž součástí bylo též ujednání (smlouva) o poskytnutí revolvingového úvěru. Na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce v konečné výši (po žádosti žalovaného o navýšení úvěrového limitu ze dne 27. 1. 2011) 40.000 Kč a se sjednaným úrokem v měsíční úrokové sazbě 2,22 %. Vycházel přitom z údajů zjištěných při prověřování bonity žalovaného a jeho schopnosti splatit spotřebitelský úvěr, dle nichž byl žalovaný svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlel u rodičů a ze svého zaměstnání dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 17.000 Kč. Jelikož žalovaný na čerpaný úvěr (od 23. 8. 2009 vyčerpáno celkem 112.037,31 Kč) hradil splátky (sjednané ve výši 4 % z dlužné částky) nepravidelně a dostával se do prodlení se splácením, žalobce přistoupil v souladu s úvěrovými podmínkami k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne 10. 10. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Ta byla vyčíslena na celkem 19.595,92 Kč na jistině, 2.671,41 Kč na úroku, 345,11 Kč na nákladech na vymáhání a 136 Kč na smluvních pokutách; k tomu byl pak účtován vedle dále běžícího úroku též úrok z prodlení v zákonné výši, částečně kapitalizovaný na částku 989 Kč. V uvedeném vyčíslení pak byla zohledněna dílčí úhrada ve výši 2.000 Kč, provedená žalovaným dne 9. 11. 2022, tedy po zesplatnění úvěru. Žalovaný pak nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

11. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Dle shora citovaného přechodného ustanovení se vzhledem k datu uzavření smlouvy (5. 12. 2007), resp. její účinnosti (k datu prvního čerpání 23. 8. 2009), na předmětný závazkový právní vztah účastníků použijí příslušná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve spojení s ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinných k uvedenému datu, tedy je třeba aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013.

13. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), tak platím, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu ustanovení § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

14. Podle ustanovení § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníků porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

15. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nyní nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru (ve smyslu shora citovaného obchodního zákoníku, který soud s ohledem na vznik smluvního vztahu – datum uzavření smlouvy a její účinnost – na věc použil), dle níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v rámci sjednaného úvěrového limitu v konečné výši 40.000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté a čerpané prostředky uhradit ve sjednaných splátkách spolu s úroky a sjednanými poplatky. Jelikož však porušil své smluvní závazky, neboť čerpaný úvěr řádně nesplácel, byl žalobce oprávněn úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnit, požadovat jeho vrácení včetně příslušenství a nákladů na vymáhání a účtovat též smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek. Žalovaný vůči nároku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl žádné pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči žalobci nedostál. Ze všech uvedených důvodů tedy soud výrokem I. žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou dlužnou částku 20.077,03 Kč (tj. dlužná jistina ve výši 19.595,92Kč a smluvní pokuty 136 Kč) spolu s neuhrazeným smluvním 26,28 % ročním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jednak kapitalizovanými částkami 2.671,41 Kč a 989 Kč a jednak jdoucími z dlužné jistiny, resp. z celkové dlužné částky, ode dne 21. 2. 2023 (tj. po datu kapitalizace příslušenství) až do zaplacení tak, jak žalobce požadoval. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § ustanovením 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

17. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, odpovídající částce 4.966,40 Kč. Ta je pak představována zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 804 Kč a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 2.840 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a za jeden úkon právní služby po 1.940 Kč (písemné doplnění žaloby) podle dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, jakož i z paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč, a to za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 722,40 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.