6 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , zemřelý dne 1. 9. 2025 posledně bytem adresa – adresa o zaplacení částky 7 515 Kč s příslušenstvím, o zastavení řízení

I. Rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 29. srpna 2025 č. j. 6 C 62/2025-23 se zrušuje.

II. Řízení se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudkem ze dne 29. 8. 2025 č. j. 6 C 62/2025-23 Okresní soud v Berouně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 515 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 215 Kč ode dne 23. 10. 2024 do zaplacení (výrok I.) a současně jej zavázal povinností k náhradě nákladů řízení žalobkyni, a to v částce 1 731 Kč k rukám její zástupkyně (výrok II.).

2. Následně v rámci doručování písemného vyhotovení shora uvedeného rozsudku soud zjistil, že žalovaný v mezidobí dne 1. 9. 2025 zemřel. Na základě této skutečnosti bylo u zdejšího soudu zahájeno pozůstalostní řízení ve věci žalovaného jako zůstavitele, vedené pod sp. zn. , spisová značka, , jež bylo následně skončeno usnesením ze dne 18. 12. 2025 pod č. j. , spisová značka, , Nd , spisová značka, (s datem nabytí právní moci 22. 1. 2026) o zastavení řízení o pozůstalosti a o vydání zůstavitelem zanechaného majetku nepatrné hodnoty vypravitelce pohřbu podle ustanovení § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

3. Podle ustanovení § 154 odst. 1 z.ř.s. zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.

4. Dle ustanovení § 1 odst. 3 z.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.

5. Ustanovení § 107 odst. 1, 2 a odst. 5 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), pak stanoví, že jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5).

6. Na základě skutečností v řízení zjištěných soud nejprve podle povahy věci posoudil, zda lze v řízení v této věci pokračovat. S ohledem na skutečnost, že řízení o pozůstalosti po zemřelém žalovaném již bylo pravomocně zastaveno podle shora citovaného § 154 odst. 1 z.ř.s. pro zanechání majetku jen nepatrné hodnoty, kdy se nezkoumá dědické právo a neřeší se ani případné spory o ně, není zde žádný právní nástupce na straně žalovaného (tzn. dědic), který by převzal či mohl převzít právo či povinnost, o něž v řízení jde. Současně nebylo zjištěno, že by žalovaný zanechal majetek vyšší než nepatrné hodnoty.

7. Jelikož tedy z těchto důvodů povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat (žalovaný již nemá způsobilost být účastníkem řízení a není zde ani jeho právní nástupce, tedy nejsou splněny podmínky pro další vedení řízení pro úmrtí žalovaného bez právních nástupců), soud rozhodl tímto svým usnesením tak, že s ohledem na uvedenou překážku řízení výrokem I. nejprve zrušil již vydaný rozsudek ze dne 29. 8. 2025 č. j. 6 C 62/2025-23, který doposud nenabyl právní moci, a současně výrokem II. řízení z důvodů uvedených shora zastavil.

8. Výrok II. o nákladech řízení se pak opírá o ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., kdy žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť řízení bylo zastaveno.