6 C 77/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa , Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 9.300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.300 Kč ode dne 17. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2.089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 29. 9. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9.300 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti. Tvrdila, že jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními provedla na základě oprávnění daného hlavním městem Prahou a vyplývajícím ze Zřizovací listiny (dle něhož je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání) dne 5. 3. 2014 s odkazem na protokol [číslo] odtah motorového vozidla [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec a číslo] a jeho umístění na jí provozovaném parkovišti, a to na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy, odkud bylo vozidlo vydáno až dne 3. 4 2019. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi pak žalobkyni vznikl nárok na úhradu nákladů za odtah (1.900 Kč) a parkovné (250 Kč za první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni poté), stanovených nařízením zřizovatele žalobce [číslo] z roku 2013 (vydaným v souladu s cenovým věstníkem Ministerstva financí o stanovení maximálních cen), jež však doposud nebyly ani přes zaslanou upomínku uhrazeny byť i jen zčásti. Žalobkyně se proto domáhala úhrady své pohledávky v celkové výši 9.300 Kč za parkovné, v tomto případě za 186 dnů po 50 Kč za den za dobu ode dne 29. 9. 2018 do data vydání vozidla dne 3. 4. 2019, když pohledávka za předcházející období 5. 3. 2014 do 5. 5. 2015 již byla žalobkyni přiznána pravomocným rozhodnutím soudu. Protože žalovaný na výzvu k úhradě jemu zaslanou nereagoval, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.300 Kč, jdoucím ode dne 17. 5. 2021 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, Okresní soud v Berouně, jemuž byla věc postoupena, následně ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval též žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud vycházel z obsahu spisového materiálu, a to ze zřizovací listiny ze dne 9. 7. 2013, z protokolu o odtahu vozidla [číslo] s datem 5. 3. 2014, z karty vozidla s [registrační značka], dále z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, účinného ode dne 1. 4. 2013, ve spojení s usnesením Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne 12. 2. 2013, z cenového věstníku Ministerstva financí [číslo] 2013, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, z elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Berouně dne 13. 5. 2015 č.j. EPR 97390/2015-5, z oznámení o odstranění vozidla ze dne 7. 4. 2014 včetně kopie vrácené poštovní zásilky, dále z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 10. 3. 2015 a z poštovní dodejky k zásilce adresované žalobkyní žalovanému, jakož i z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 6. 5. 2021.

5. Na základě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně v rámci své činnosti, pro jejíž účely byla zřízena, provedla dne 5. 3. 2014 na základě pokynu strážníka Městské policie/policisty Policie ČR nucený odtah vozidla tov. zn. Volkswagen, zelené barvy, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému datu až doposud žalovaný, z [obec a číslo], [ulice a číslo], na odstavné parkoviště. V souvislosti s provedeným odtahem, o němž žalovaného písemně vyrozuměla, pak žalovanému účtovala náklady odpovídající částce 1.900 Kč za samotný provedený nucený odtah a dále parkovné na střeženém parkovišti v souladu s nařízením Rady hlavního města Prahy ze dne 1. 4. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (schváleným usnesením Rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013 pod [číslo]) a cenovým věstníkem Ministerstva financí [číslo] 2013. Následně žalovaného vyzvala k úhradě částky 87.772,70 Kč za parkovné (včetně příslušenství) za období ode dne 6. 5. 2018 do 3. 4. 2019 (předmětem žaloby je však pouze část tohoto období od data 29. 9. 2018 do 3. 4. 2019 v sazbě parkovného 50 Kč za den), kdy bylo vozidlo vydáno s tím, že za předešlé období ode dne 5. 3. 2014 do 5. 5. 2015 již byl nárok žalobkyně z tohoto titulu přiznán soudním rozhodnutím. Žalovaný pak uvedený dluh na parkovném neuhradil ani na základě pozdější předžalobní výzvy k úhradě, a je tedy se splněním této své peněžité povinnosti v prodlení.

6. Podle ustanovení § 27 odst. 1, odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni realizace odtahu vozidla (5. 3. 2014), řidič nesmí zastavit a stát a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním, c) na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním, d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace, e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu, f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou " Zastávka autobusu", " Zastávka tramvaje" nebo " Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou " Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo " Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor, g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi, h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce", i) ve vyhrazeném jízdním pruhu, j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu, k ) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m, l) na mostě, m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor, n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno, p) na tramvajovém pásu, r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci, s ) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel. O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

7. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Na podkladě obsahu shora uvedených listin soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná. Soud tak má za zjištěné, že žalobkyně jako příspěvková organizace na základě oprávnění a souladu se svým účelem stanoveným ve Zřizovací listině vydané Zastupitelstvem hlavního města Prahy a v souladu s pokynem strážníka/policisty provedla dne 5. 3. 2014 v souladu s nařízením svého zřizovatele odtah vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný a které následně umístila na k tomu určeném parkovišti, odkud bylo vozidlo vydáno až dne 3. 4. 2019. Za tyto úkony si pak vyúčtovala náklady ve výši stanovené nařízením zřizovatele a jejich náhradu uplatnila po žalovaném jakožto vlastníku a provozovateli odtaženého vozidla s tím, že uvedený nárok za část rozhodného období již byla žalobkyni přiznána soudním rozhodnutím. Žalobkyně se nyní domáhá úhrady částky 9.300 Kč, odpovídající ceně za služby střeženého parkoviště v období ode dne 29. 9. 2018 do 3. 4. 2019 v denní sazbě 50 Kč s tím, že marně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za celé zbývající období, které doposud nebylo uplatněno žalobou podanou u soudu. Žalovaný, který nereagoval na výzvy k plnění, k žalobě se nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinným, když na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, jimiž by zpochybnil žalobou uplatněný nárok co do jeho základu či výše, je proto povinen nahradit žalobkyni uvedené náklady vzniklé v souvislosti se střežením vozidla na odstavném parkovišti v intencích shora citovaných ustanovení. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9.300 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této dlužné částky, jdoucím ode dne 17. 5. 2021 (v návaznosti na lhůtu k plnění do 16. 5. 2021, stanovenou v zaslané předžalobní upomínce ze dne 6. 5. 2021) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové požadované částce 2.089 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.000 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které (s ohledem na splnění podmínek – žaloba podaná na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.