6 C 85/2023
č. j. 6 C 85/2023-70
V PLATNOSTIOkresní soud v Berouně potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky 37.523 Kč s příslušenstvím, vzniklý z neuhrazených zákonných příspěvků za nepojištěné vozidlo. Soud uznal, že žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem tří vozidel, u nichž nebylo sjednáno povinné ručení, a to i přes jejich evidenci jako provozovaných. Nárok byl podpořen doloženými kupními smlouvami, výzvami k úhradě a informacemi o doručení. Soud rozhodl o zákonném úroku z prodlení a o náhradě nákladů řízení ve výši 20.728,38 Kč.
Plný text
Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: Česká kancelář pojistitelů, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 37.523,- Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37.523,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4.550,- Kč ode dne 20. 10. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 7.050,- Kč ode dne 2. 3. 2022 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 5.655,- Kč ode dne 11. 5. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 8.645,- Kč ode dne 24. 8. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 2.867,- Kč ode dne 12. 10. 2022 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 6.956,- Kč ode dne 25. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 20.728,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa.
1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 37.523,- Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako vlastník/provozovatel celkem tří motorových vozidel, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen „Vozidlo 1“), dále osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 registrační značky SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen „Vozidlo 2“), a osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 registrační značky SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo (dále jen „Vozidlo 3“), evidovaných v registru silničních vozidel jako provozované, neměl k těmto vozidlům sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. U Vozidla 1 se tak jedná o období ode dne 11. 2. 2021 do 21. 4. 2021, tedy po dobu 70 dní, dále období od data 6. 7. 2021 do 30. 9. 2021 (tedy 87 dní) a naposledy o období ode dne 1. 10. 2021 do dne 10. 2. 2022 (133 dní). U Vozidla 2 se pak jedná o období ode dne 25. 12. 2020 do 23. 5. 2021 (tj. 150 dní) a konečně u Vozidla 3 pak o období ode dne 25. 2. 2022 do 26. 4. 2022 (tj. 61 dní) a od data 27. 4. 2022 do 21. 9. 2022, tedy o dobu 148 dní. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení každé předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková výše příspěvku tak zahrnuje vždy základ příspěvku, a to u Vozidla 1 v denní sazbě 65,- Kč podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, u Vozidla 2 a 3 pak v denní sazbě 47,- Kč podle § 2 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky, násobeného počtem dní, za něž nebylo povinné ručení sjednáno. U Vozidla 1 se tedy jedná o částky 4.550,- Kč, 5.655,- Kč a 8.645,- Kč za 70, 87 a 133 dní nepojištění, u Vozidla 2 o částku 7.050,- Kč za 150 dní nepojištění a u Vozidla 3 o částky 2.867,- Kč a 6.956,- Kč za 61 a 148 dní bez sjednaného povinného ručení. Ke každému z takto vypočtených příspěvků pak žalobkyně dále nárokuje též náklady na jejich mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300,- Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě každého dlužného příspěvku písemně vyzván (výzvy mu byly doručeny dne 20. 8. 2021, 31. 12. 2021, 11. 3. 2022, 24. 6. 2022, 12. 8. 2022 a 25. 11. 2022), tyto částky ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jejich splatnost tak nastala pro Vozidlo 1 dne 19. 10. 2021, 10. 5. 2022 a 23. 8. 2022, pro Vozidlo 2 dne 1. 3. 2022 a pro Vozidlo 3 dne 11. 10. 2022 a 24. 1. 2023. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku, zahrnujícího neuhrazené příspěvky a náklady na jejich mimosoudní uplatnění spolu se zákonným úrokem z prodlení, soudní cestou.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Při jednání před soudem nicméně nárok uplatněný žalobkyní nesporoval, současně však uvedl, že nemá z čeho dlužnou částku zaplatit, přičemž je schopen hradit splátky nanejvýše po 500,- Kč až 1.000,- Kč měsíčně. Ke svým poměrům uvedl, že je aktuálně nezaměstnaný, vedený v evidenci úřadu práce, není příjemcem žádných sociálních dávek a jeho jediným zdrojem příjmu jsou příležitostné brigády. Žije s partnerkou a nezletilým dítětem, ke kterému má vyživovací povinnost. Partnerka žalovaného pobírá důchod ve výši 5.000,- Kč měsíčně a dále částku 1.400,- Kč jako přídavky na dítě. Žalovaný spolu s rodinou bydlí v podnájmu s měsíčním nájemným ve výši 12.000,- Kč měsíčně, s jehož hrazením mu vypomáhají rodinní příslušníci. Vzhledem k popsané situaci není v jeho moci uhradit dlužnou částku jednorázově.
3. Ač následně žalovaný projevil zájem spor vyřešit smírnou cestou, na žalobkyní předložený návrh smíru již nereagoval a v dalším průběhu řízení již zůstal zcela nečinným. Soud věc proto projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v jeho nepřítomnosti.
4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Pokud se tedy jedná o Vozidlo 1, z karty vozidla číslo soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel tohoto osobního automobilu tovární značky BMW 525 D byl v době ode dne 24. 4. 2019 do 21. 3. 2022, kdy bylo vozidlo vedeno jako provozované, evidován jméno FO.
5. K uvedenému Vozidlu 1 pak žalobkyně doložila Kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla ze dne 26. 1. 2021, uzavřenou mezi jméno FO jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, z níž bylo zjištěno, že jejím předmětem smlouvy byl úplatný převod vlastnického práva k Vozidlu 1 ve prospěch žalovaného, aniž by se tato skutečnost odrazila ve stavu zápisu v registru silničních vozidel.
6. Dále soud zjistil z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 8. 2021 č. případu číslo, ze dne 24. 2. 2022 č. případu číslo a ze dne 9. 6. 2022 č. případu číslo ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách a s informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek, že žalovaný je od data 27. 1. 2021 veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, jenž byl pojištěn z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (tzn. „povinné ručení“) pouze v období ode dne 15. 4. 2020 do 10. 2. 2021 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodných obdobích od data 11. 2. 2021 do 21. 4. 2021, dále ode dne 6. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a ode dne 1. 10. 2021 do 10. 2. 2022 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 5. 8. 2021, 24. 2. 2022 a 9. 6. 2022 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vždy ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé této jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba příspěvku činí pro předmětné vozidlo 65,- Kč, tzn. za 70 dní celkem 4.550,- Kč, za 87 dní celkem 5.655,- Kč a za 133 dní celkem 8.645,- Kč.
7. Ohledně Vozidla 2 bylo z karty vozidla číslo tovární značky Fiat Stilo zjištěno, že v období ode dne 30. 9. 2020 do 24. 5. 2021 byl evidovaným vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla žalovaný, přičemž předmětné vozidlo je nadále vedeno jako provozované.
8. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 12. 2021 č. případu číslo ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách a s informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek tak bylo zjištěno, že žalovaný byl na základě shora uvedené kupní smlouvy vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, pojištěného z titulu povinného ručení pouze v období ode dne 28. 1. 2020 do 30. 9. 2020 (u právnická osoba, č. pojistné smlouvy číslo) a dále až ode dne 24. 5. 2021 do 12. 10. 2021 (u právnická osoba., č. pojistné smlouvy číslo). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodném období od data 25. 12. 2020 do 23. 5. 2021 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 16. 12. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 47,- Kč, tzn. za 150 dní celkem 7.050,- Kč.
9. Ohledně Vozidla 3 bylo z karty vozidla číslo tovární značky VW Passat zjištěno, že evidovaným vlastníkem a provozovatelem předmětného osobního automobilu (stále vedeného jako provozovaný) je počínaje ode dne 21. 6. 2006 až doposud jméno FO, tedy osoba od žalovaného odlišná.
10. Rovněž k tomuto Vozidlu 3 žalobkyně doložila nabývací titul ve prospěch žalovaného, a to kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla ze dne 14. 10. 2021, z níž soud zjistil, že uvedenou smlouvou prodal jméno FO jako prodávající předmětné Vozidlo 3 žalovanému jako kupujícímu. Ani v tomto případě se realizovaný převod neodrazil ve stavu zápisu v registru silničních vozidel.
11. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 7. 2022 č. případu číslo a ze dne 10. 11. 2022 č. případu číslo pak k tomu bylo ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách a s informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek zjištěno, že žalovaný na základě výše uvedené kupní smlouvy ode dne 15. 10. 2021 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, č. technického průkazu vozidla číslo, pojištěného z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze za dobu ode dne 10. 4. 2014 do 24. 2. 2022 (u ČSOB pojišťovny, a.s., č. pojistné smlouvy číslo). Jelikož pak žalovaný neměl v rozhodných období od data 25. 2. 2022 do 26. 4. 2022 a následně ode dne 27. 4. 2022 do 21. 9. 2022 pro toto vozidlo, stále evidované jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně dne 28. 7. 2022 a poté dne 10. 11. 2022 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 47,- Kč, tzn. za 61 a 148 dní bez sjednaného pojištění celkem 2.867,- Kč a 6.956,- Kč.
12. K zaplacení příspěvků vyúčtovaných shora uvedenými výzvami pak žalobkyně dále vyzvala žalovaného upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 10. 11. 2021, 9. 12. 2021, 1. 6. 2022 a 14. 9. 2022 (k Vozidlu 1; doloženy též kopie vrácené poštovní zásilky adresované žalovanému a informace České pošty, s.p., o sledování zásilky), ze dne 23. 3. 2022 (k Vozidlu 2 – doloženy opět informace o sledování zásilek a kopie vrácené poštovní zásilky), ze dne 2. 11. 2022, 1. 12. 2022 a 16. 2. 2023 (k Vozidlu 3; přiloženy informace o sledování zásilky a kopie vrácené poštovní zásilky), jakož i výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 28. 3. 2022, 25. 8. 2022 a 10. 10. 2022 (k Vozidlu 1), ze dne 27. 6. 2022 (k Vozidlu 2). Výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 28. 3. 2022, 25. 8. 2022, 10. 10. 2022 a 27. 6. 2022 byl žalovaný upozorněn na existenci pohledávky vůči žalobkyni a vyzván k jejímu řádnému uhrazení. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalovaného je dokládáno informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek a doklady o podacím čísle doporučeně odeslaných zásilek.
13. Předžalobními upomínkami ze dne 24. 5. 2022, 20. 10. 2022, 6. 12. 2022, 23. 8. 2022, 4. 1. 2023 a 13. 3. 2023 pak byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároků soudní cestou. Odeslání těchto písemností do dispoziční sféry žalovaného je opět dokládáno informacemi České pošty, s.p., o sledování zásilek a doklady o podacím čísle doporučeně odeslaných zásilek.
14. Soud pak pro nadbytečnost zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazů výslechem navržených svědků jméno FO a jméno FO, neboť skutečnosti těmito důkazy prokazované má za dostatečně zjištěné a doložené důkazy již provedenými.
15. Z provedených důkazů pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých jí příslušnými pojistiteli (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) a ve spojení s kupní smlouvou ze dne 26. 1. 2021, že žalovaný je od uvedeného data koupě (skutečným) vlastníkem motorového vozidla tovární značky BMW 525 D, registrační značky SPZ (Vozidlo 1), jež nabyl koupí od prodávajícího jméno FO (nadále evidovaného v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla), dále že byl v době ode dne 3. 9. 2020 do 24. 5. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel dalšího motorového vozidla tovární značky Fiat Stilo, registrační značky SPZ (Vozidlo 2), a konečně že dle kupní smlouvy ze dne 14. 10. 2021 se žalovaný stal (skutečným) vlastníkem motorového vozidla tovární značky Volkswagen Passat, registrační značky SPZ (Vozidlo 3), které nabyl kupní smlouvou od prodávajícího jméno FO (ten je rovněž doposud zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel tohoto automobilu). V případě Vozidla 1 (osobní se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) žalovaný neměl sjednáno povinné ručení v období od data 11. 2. 2021 do 21. 4. 2021, ode dne 6. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a ode dne 1. 10. 2021 do 10. 2. 2022, pro Vozidlo 2 (osobní se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) v období ode dne 25. 12. 2020 do 23. 5. 2021 a pro Vozidlo 3 (osobní se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) pak v období ode dne 25. 2. 2022 do 26. 4. 2022 a následně ode dne 27. 4. 2022 do 21. 9. 2022. Žalobkyně jej proto vyzvala písemně dne 5. 8. 2021, 24. 2. 2022 a 9. 6. 2022 (ohledně Vozidla 1), dne 16. 12. 2021 (ohledně Vozidla 2) a dne 28. 7. 2022 a 10. 11. 2022 (ohledně Vozidla 3) k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za uvedená nepojištěná období provozování těchto vozidel ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy s tím, že denní sazby těchto příspěvků činily pro daná vozidla 65,- Kč a 47,- Kč, tzn. u Vozidla 1 za dobu 70 dní 4.550,- Kč, za 87 dní 5.655,- Kč a za 133 dní 8.645,- Kč, u Vozidla 2 za dobu 150 dní 7.050,- Kč a u Vozidla 3 za dobu 61 a 148 dní 2.867,- Kč a 6.956,- Kč. K tomu pak má žalobkyně nárok na náklady na uplatnění každého jednotlivého příspěvku vždy ve výši 300,- Kč. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatků takto vyúčtovaných příspěvků za jednotlivá vozidla s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužné příspěvky, navýšené o náklady jejich vymáhání, nebyly dosud ani na základě předžalobních výzev byť i jen zčásti uhrazeny, je žalovaný s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
16. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), účinného do 31. 3. 2024, tedy v rozhodné době, za kterou nárok žalobkyně na úhradu příspěvku vznikl, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
17. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
18. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, účinné do dne 31. 3. 2024, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
19. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
20. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel předmětných motorových vozidel, resp. se jím stal na základě uzavřených kupních smluv, a že k těmto motorovým vozidlům neměl za tyto jednotlivé doby sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože všechna tato vozidla byla v uvedených dobách evidována jako provozovaná. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za uvedená období 70, 87, 133, 150, 61 a 148 dní, kdy tato vozidla nebyla předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 37.523,- Kč, představujících neuhrazené příspěvky ve výši 4.550,- Kč, 5.655,- Kč, 8.645,- Kč, 7.050,- Kč, 2.867,- Kč a 6.956,- Kč, vypočtené dle tehdy platné a účinné prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s rovněž tehdy platnými a účinnými příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti s každou zaslanou výzvou), vždy ve výši 300,- Kč (za každý dílčí dlužný příspěvek), stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný na svou obranu neuvedl žádné relevantní skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně vyvrátil, když v řízení vyjma jeho prohlášení o nepříznivých finančních a sociálních poměrech neuvedl na svou obranu žádné relevantní skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv (tedy co do základu nebo výše) vyvracel. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení, jdoucí z každé dílčí žalované částky dlužného příspěvku, a to vždy za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvách k úhradě až do zaplacení.
21. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud s ohledem na nečinnost žalovaného ve smyslu jeho postoje ke smírnému jednání se žalobkyní neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách, když žalovaný – přestože žalobou uplatněný nárok nijak nezpochybňoval – neprojevil v průběhu řízení žádnou snahu svůj dluh žalobkyni splácet, a to ani v částkách přiměřených jeho tvrzené nepříznivé finanční situaci.
22. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 20.728,38 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.787,- Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 11.860,- Kč, a to jednak za osm úkonů právní služby po 500,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, 6x kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném jí opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, když základem pro výpočet odměny je tarifní hodnota 37.523,- Kč (tj. součet dlužných příspěvků; k příslušenství včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky se při stanovení odměny nepřihlíží), jednak potom za tři úkony právní služby po 2.620,- Kč (1x sepis podání ve věci samé - vyjádření na výzvu soudu ze dne 25. 10. 2023, 2x účast na jednání před soudem dne 16. 11. 2023 a 20. 6. 2024) podle § 7 bod 5. advokátního tarifu, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1.700,- Kč, a to za osm úkonů právní služby po 100,- Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za tři úkony právní služby po 300,- Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 800,- Kč za celkem osm započatých půlhodin po 100,- Kč a z náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jejichž celková výše činí 1.294,03 Kč, a to jednak za zpáteční cestu substituční zástupkyně žalobkyně k jednání u Okresního soudu v Berouně dne 16. 11. 2023 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 41,20 Kč, a jednak za zpáteční cestu substitučního zástupce žalobkyně k jednání u Okresního soudu v Berouně dne 20. 6. 2024 dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,60 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 38,20 Kč, a to vždy za použití osobního automobilu tovární značky Volkswagen, registrační značka SPZ, s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,8 l/100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 2x 84 km, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 3.287,36 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty.
23. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů s odkazem na důvody uvedené shora, přičemž ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.