7 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 022,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 2 022,59 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 022,59 Kč od 24. 10. 2018 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 000 Kč od 24. 10. 2018 do 8. 2. 2021, a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 6 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 357 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 8 022,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Uvedla, že dne 16. 7. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru žalovaná se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (právní předchůdkyní žalobkyně), smlouvu o úvěru, za použití prostředků komunikace na dálku, a to na internetových stránkách [webová adresa]. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 6 000 Kč. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Úvěr se zavázala uhradit nejpozději 23. 10. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 022,59 Kč. Na tento úvěr nic neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně. Celková pohledávka ve výši 8 022,59 Kč byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Před poskytnutím úvěru byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. Na základě těchto skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované úvěr splácet. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021 k zaplacení, nereagovala a nic nezaplatila. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok ode dne následujícího po datu smluvené splatnosti dle smlouvy, tj. od 24. 10. 2018.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ke dni soudního rozhodnutí neprokázala zaplacení dlužné částky.

3. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, kdy došlo k postoupení ze spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], na žalobkyni, věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni, čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená.

4. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku 6 000 Kč (doloženo sdělením banky), čemuž předcházela žádost žalované prostředky komunikace na dálku (smlouva o spotřebitelském úvěru: údaje o úvěru – výše 6 000 Kč, poplatek 2 022,59 Kč, splatná částka 8 022,59 Kč, způsob vyplacení na účet [bankovní účet] (bankou ztotožněn účet žalované ke dni 16. 7. 2018). Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k plnění ve výši 15 569,88 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 7. 2018 a to nejpozději ve lhůtě 3 dní od odeslání výzvy. Výzva odeslána dle poštovního archu 2. 2. 2021.

5. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. K tomuto žalobce nenavrhl žádné důkazy.

6. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. Současně bylo vycházeno z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018-77.

7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru, kdy připustila, že není schopna doložit svá tvrzení, zejména co do řádného zkoumání úvěruschopnosti, listinnými důkazy. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu, jak navrhla žalobkyně. Žalobkyně prokázala převod částky 6 000 Kč na účet žalované, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Ze strany žalované nebylo nic plněno, ani do dne vydání rozhodnutí neprokázala žádné plnění, proto byla zavázána k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k datu prodlení, jak bylo posouzeno soudem, tj. ve výši 8,25 % ročně (úrok platný pro ½ pololetí roku 2021). Jde-li o splatnost tohoto závazku žalované k vrácení poskytnuté jistiny, tato dle názoru soudu nastala ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce odeslané 2. 2. 2021, kterou byla vyzvána k úhradě žalované částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou, a to bez ohledu na to, že bylo požadováno plnění ze smlouvy, nikoliv z titulu bezdůvodného obohacení, ve lhůtě 3 dnů od odeslání, tj. splatnost 8. 2. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. l věta před středníkem o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, dospěl-li soud k závěru, že smlouva je neplatná nelze přiznat žalobkyni nároky plynoucí se smlouvy, tj. poplatku co do výše 2022,59 Kč a úroku z prodlení za období od 24. 10. 2018 do zaplacení, úroku z prodlení z přiznané jistiny za období před datem splatnosti 8.2.2021 a co do rozdílu výše úroku z prodlení požadovaného žalobkyní a přiznaného v souladu s výše citovaným nařízením vlády, nebyla-li prokázána jiná splatnost, než vyplývající z předžalobní výzvy, jak je uvedeno ve výroku II.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., byla-li žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, přičemž poměr úspěchu a neúspěchu stran sporu hodnotil soud co do hodnoty částek přisouzených žalobkyni výrokem I. co do částky 6 504,62 Kč (sestávající z pohledávky 6 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky do zaplacení, přičemž soud pro účely poměření úspěchu a neúspěchu výši zkapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu 10. 2. 2022, tj. úrok odpovídá částce 504,62 Kč) Naopak žalovaná byla úspěšná co do částky Kč 3 912,18 Kč (sestávající z částky 2 022,59 Kč + zákonného úroku z prodlení z této částky kapitalizovaného od 24. 10. 2018 do 10. 2. 2022 ve výši 601,72 Kč + úroku ve výši 9% z částky 6000 Kč od data 24.10.2018 do 8.2.2021 tj. ode dne žalobního nároku do dne předcházejícímu přiznanému nároku ve výši 1 242 Kč, úroku 0,75 % ve výši 45,87 Kč) Rozdíl úspěchu a neúspěchu tak činí 62% - 38% = 24 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Náklady řízení představuje celkovou částku 1 489 Kč, z to dle poměru úspěchu ve věci 24 % činí 357 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.