7 C 155/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,05% ročně z částky 29 000 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba co do částky 1 000 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 521,42 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 000 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, kapitalizovaného úroku ve výši 6 815 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 30 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne 15. 3. 2017, na základě které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 24139 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 7 352 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doporučení ve výši 7 160 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 9 627 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 9. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek celkovou částku 1000 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, přičemž ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 67 767,69 Kč. Součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, požaduje tak uhrazení nesplacení dlužné jistiny s příslušenstvím, tj. dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6815 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 16. 9. 2018 – do 24. 6. 2019 - od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do postoupení). Dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4521,42 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 30 000 Kč od 20. 8. 2017 od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 24. 6. 2019), úrok zve výši 29% ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Žalovaná v zákaznická kartě uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije s rodiči, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně bylo ověřeno z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Při posouzení výdajů žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy a poskytnuté informace jsou zaznamenány do zákaznické karty s ověřené doklady uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“.

3. Ve věci rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl usnesením ze dne [datum] zrušen.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání omluvila. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum].

6. Z předložených listin, Smlouvy o zápůjčce - zelená v hotovosti [číslo] karty zákazníka, přehledu plateb, Oznámení o postoupení pohledávky, a předžalobní upomínky vzal soud za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu označenou: Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti dne [datum], jak byla označeny výše, na základě kterých byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 30 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, jistinu 30 000 Kč a poplatek ve výši 24 139 Kč (tj. poplatek za administrativní činnosti 9627 Kč + úrok 7352 Kč + částku za zpracování doručení a flexibilní splácení 7160 Kč). Příslušná část poskytnuté půjčky byla použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek dle dřívější smlouvy [číslo] přičemž částka zápůjčky dle smlouvy po odečtení zůstatku celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy tak činí 28 504 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách (hotovostní režim) po 3 008 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 1 000 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení. Dopis odeslán dle podacího lístku dne [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb). Předžalobní výzvou byl žalovaná opětovně vyzvána k plnění. Výzva odeslána žalované [datum].

7. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti zajišťuje náš zákonodárce ochranu spotřebitele toliko formou relativní neplatnosti, což neodpovídá Evropským směrnicím [číslo] EHS a [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Dle závěrů rozhodnutí Evropského soudního dvora, účelu směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách by nebylo dosaženo, kdyby spotřebitel měl sám mít povinnost uplatnit nepřiměřený charakter takové podmínky, proto má soud otázku neplatnosti takového ujednání posuzovat z vlastního podnětu, tedy ne jen v případech, že se neplatnosti některé ze stran dovolá.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 2993 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a nemá k dispozici listiny předložené žalovanou před uzavřením smlouvy, pouze kartu zákazníka, což nelze považovat za dostatečné. Příjmy žalované jsou uvedeny částkou [částka] s tím, že je v domácnosti MD. Není zřejmé, co představuje další příjem [částka]. Z karty dále vyplývá, že byla svobodná, a měla dvě vyživovací povinnosti, aniž by bylo zřejmé, zda a v jaké výši otec dětí hradí výživné či je platí ona. Výdajová stránka je uvedena pouze odhadovanou částkou, bez specifikace a doložení pravidelných měsíčních plateb, ač měla žít s rodiči. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Neposoudila-li žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – [příjmení], P.a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář l Vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 2084 Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZSÚ. Za tohoto stavu je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru a žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení by byl důvodný. Žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč, žalovaná uhradila částku 1000 Kč, což nebylo rozporováno, proto byla zavázána vrátit zbývající část poskytnuté jistiny ve výši 29 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ve výši dle návrhu žalobkyně, a to od [datum] (od data následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému k plnění v oznámení o postoupení pohledávky). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Je-li smlouva o úvěru jako celek neplatná, není dán rovněž nárok ani na sjednaný úrok a smluvní pokutu.

15. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a dle poměru úspěchu a neúspěchu. Úspěch žalobkyně co do částky 35 497,69 Kč, včetně kapitalizovaného úroku do dne rozhodnutí ve věci tj. 48 % a neúspěch žalobkyně co do částky 37 693,80 Kč tj. co do 52%. Žalované by tak příslušelo právo na náhradu nákladů řízení co do 4%, žádné náklady neuplatnila, ani ji žádné prokazatelné náklady v tomto řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto jak, je uvedeno ve výroku II.

16. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.