7 C 157/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 23 000 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 070 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím z titulu zápůjček. Uvedl, že v období března 2017 až července 2017 na základě jednotlivých ústních smluv o zápůjčkách zapůjčil žalovanému finanční částky v celkové výši 33 000 Kč O půjčkách si vedl přehled, většina částek byla žalovanému předána v matčině domě na adrese [adresa žalobce], při stěhování z [část obce] do [obec] k paní [příjmení]. Jednou, když měl žalovaný zlomenou ruku, vezl ho žalobce v noci asi o půl jedné, půjčoval mu 100 Kč na Benzině, jednalo se o poplatek za výběr z účtu v hotovosti. Žalovaný v té době neměl svůj účet, požádal ho, aby si mohl poslat mzdu na účet jeho matky, bylo to v době, kdy pracoval u paní [příjmení]. Když si chtěl vybrat peníze, platil se za to poplatek 100 Kč. Jde-li o [obec], volal mu a chtěl přivézt 2 000 Kč, k předání došlo asi 100 – 150 m od zastávky autobusu, blíž k nové hospodě. Částku 6 000 Kč půjčil žalovanému na zálohu na nájem, což mu předával žalobce doma. Žalobce sám neměl účet, peníze měl doma v hotovosti. Na účet jeho matky přišla výplata žalovanému ve výši 9 500 Kč, částka byla vybrána a předána žalovanému. Další výplatu ze dne [datum] ve výši 7 310 Kč, již žalovanému nepředal, zůstala na účtu. Poté mu žalovaný sehnal tele, toto brali jako vratku půjčky 3 000 Kč. Při uzavření každé jednotlivé zápůjčky nebyl sjednán termín vrácení, z toho důvodu žalobce postupoval dle ustanovení § 2393 o.z. a smlouvy o zápůjčkách dne [datum] vypověděl. Výpověď zaslal na adresu žalovaného [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kde v té době žalovaný bydlel u své přítelkyně. V únoru 2018 se žalobce obrátil o pomoc na PČR, KŘP Středočeského kraje, územní odbor [obec], která zaslala žalobci dne 26.2.2018 vyrozumění pod č.j. KRPS – [číslo] 2018 [číslo] o tom, že žalovaného vytěžila, kdy potvrdil, že si peníze od žalobce zapůjčil a v době zápůjčky se nedomluvili na termínu vrácení a že tyto peníze bude žalobci dle svých možností splácet. Žalovaný žalobci na dluh vrátil 10 000 Kč (tj. započetl výplatu 7000 Kč a kupní cenu za tele 3000 Kč), poté již nic neplnil. Žalobce ho vyzval upomínkou k úhradě zůstatku zápůjčky nejpozději do [datum], žalovaný zásilku nepřevzal. Žalovaný svůj závazek vůči žalobci v rámci vytěžení PČR v únoru 2018 uznal v plné výši co rozsahu i důvodu s tím, že bude dluh žalobci splácet převodem na účet žalobce. Na dluh však nic neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobci nedluží žádné peníze. Připustil, že si půjčil od žalobce přes 22 000 Kč. Bylo to v [obec] u prodejny, vždy z ruku do ruky. Vše žalobci vrátil, nic mu nedluží. Připustil, že byl kontaktován policií, peníze nevrátil na účet, ale osobně žalobci, kdy jezdil do [obec] k lékaři, co půl roku. Není schopen říci datum, bylo to asi před 4 roky, peníze vrátil na stejném místě, kde si to půjčoval, a to ve dvou splátkách 7 000 Kč a 13 000 Kč. Setrval na tvrzení, že si peníze půjčoval před obchodem v [obec] a tam je zase vrátil. Potvrdil, že na účet matky žalobce šla jeho výplata ve výši 7 310 Kč, kterou mu již žalobce nedal a dále mu sehnal tele a dohodli se na ceně 3 000 Kč. Provedeným dokazováním vzal soud za zjištěno:

3. Z písemného přehledu bez datace doloženého žalobcem, že tento obsahuje seznam:„ [jméno] – peníze: 2000 půjčka + stěhování [obec], [číslo] [obec], 300 odvoz 1 ránho K. [anonymizováno], 100 Benzina – [příjmení], 500 [anonymizováno], [číslo] - "-, 100 výběr účet, 5 000 [anonymizováno], 8 000 - "-, 5 000 - "-, 200 [obec], 2000 [obec], podtrženo 27 000 + 6 000 záloha nájmu, 33 000 – 10 000 zaplaceno.“ 4. Z písemné výzvy žalobce ze dne [datum] adresované žalovanému, že vyzval žalovaného k vrácení zbývající zapůjčené částky ve výši 23 000 Kč a to na účet č. [bankovní účet] s tím, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3.3.2017, uzavřené ústně, mu zapůjčil v období března 2017 až července 2017 finanční prostředky v celkové výši 33 000 Kč. V návaznosti na sdělení Policie ČR č.j. KRPS – [číslo] 2018 [číslo] ze dne 26. 2. 2018 stvrdil, že od něj peníze zapůjčil, ale nebyla domluva na termínu vrácení zapůjčených peněz. V mezidobí došlo již k vrácení částky ve výši 10 000 Kč. Z důvodu, že nebyl sjednán termín vrácení, je nutné postupovat dle ustanovení § 2393 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který stanoví,“ že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednání nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů“ Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto vypovídá uvedenou smlouvu a žádá o vrácení zbývající zapůjčené částky 23 000 Kč. Výzva zasílána poštou na adresu žalovaného [příjmení] [ulice a číslo] [obec], oznámena [datum], zásilka vrácena poštou s poznámkou na uvedené adrese neznámý.

5. Z Vyrozumění Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec] č.j. pod č.j. KRPS – [číslo] 2018 [číslo], ze dne [datum] že vytěžením [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že si peníze opravdu od [celé jméno žalobce] zapůjčil, v době zapůjčení peněz se nedomluvili na termínu vrácení zapůjčených peněz, tyto začne dle svých možností vracet převodem na účet [celé jméno žalobce].

6. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k plnění dlužné částky ve lhůtě do [datum] (odeslání žalovanému doloženo poštovním archem)

7. Z úředního záznamu ze dne [datum] Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec] č.j. pod č.j. KRPS – [číslo] 2018 [číslo], že bylo provedeno šetření k případu údajného podvodu v obci [obec]. Ve věci byl opětovně vytěžen oznamovatel [celé jméno žalobce] se žádostí o předložení zápisků o zapůjčené částce. Tento uvedl, že v současné době zápisky nemůže nalézt, a tyto dodá dodatečně. Dále byl dotázán, zda se s [celé jméno žalovaného], [datum narození] tr. bytem [adresa žalovaného]. K tomu uvedl, že se žádným způsobem, až ústně či písemně o termínu navrácení finanční hotovosti nedomluvili. Dále byla vytěžena matka oznamovatele [jméno] [příjmení], která uvedla, že ví o tom, že její syn [celé jméno žalobce] zapůjčil nějaké peníze [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného] si pro peníze přijel do jejich trvalého bydliště [adresa žalobce]. Ale nikdy při předání peněz nebyla, tudíž neví, kolik peněz její syn zapůjčil. Telefonicky byl vytěžen [celé jméno žalovaného], kdy uvedl, že opravdu dluží cca 20 000 Kč [celé jméno žalobce]. Peníze si půjčil z důvodu špatné finanční situace a určitě je navrátí. V době zapůjčení se nedomluvili na termínu splácení dlužné částky. [celé jméno žalobce] jej žádným způsobem do současné doby nekontaktoval. V současné době, kdy je o vrácení půjčky vyrozuměn, tuto začne postupně dle svých možností splácet, a to převodem na [anonymizováno] účet. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že ve věci není podezření ze spáchání trestného činu, ani přestupku.

8. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že se dostal do finančních problémů cca před 5 lety, když pracoval na statku u koní u pana [příjmení]. Zaměstnavatel jim neplatil, proto si půjčoval peníze od žalobce v období uváděné žalobcem, jednalo se o různé částky 3 000 Kč, 2 000 Kč, celkem si myslí, že se jednalo o částku okolo 22 000 Kč. Nic nesepisovali. Dle žalovaného k předání peněz došlo vždy v [obec] u obchodu, nikoliv na různých místech. Nebylo nic dohodnuto o termínu vrácení. Nikdo nebyl přítomen předání peněz. Následně se přestěhoval do [obec], kde si hledal novou práci. Telefonicky ho kontaktovala policie, bylo to někdy kolem Vánoc nebo po nich, jedná se doložený o úřední záznam. Bylo mu sděleno, že má vrátit 22 000 Kč, což by odpovídalo. [příjmení] sám si nevedl žádnou evidenci o tom, kolik si půjčuje od žalobce. K přehledu zápůjček doloženému žalobcem uvedl, že hodnota by souhlasila, nikoliv však celková částka 33 000 Kč, mohlo se jednat o částku kolem 20 000 Kč. Policii slíbil, že peníze vrátí na účet žalobce. Nechtěl to však vracet na účet, chtěl mu to předat přímo do ruku, peníze vrátil ve dvou splátkách. Přijel osobně, když jezdil vlakem na kontroly k lékaři do [obec]. Do [obec] jel autobusem, je to to asi 18 km. Zatelefonoval žalobci, sešli se v [obec] u prodejny, nikdo u toho nebyl, žádné potvrzení si nevystavovali. (Žalobce k tvrzení žalovaného namítl, že měl [datum] úraz, byl hospitalizován, poté se léčil až do podzimu 2018. Chodil na kontroly k lékaři nebo byl doma. Nemohl jet do [obec] v roce 2018 autem, je to 8 km, léčil se s plícemi, měl zlámaná žebra a protržené plíce. Žalovaný ho v roce 2018 žádný způsobem nekontaktoval, fyzicky mu žádné peníze nevracel, pouze si započetl peníze, které přišly na účet jeho matky jako výplata žalovaného + 3000 Kč za tele.) První vracel částku ve výši 7 000 Kč a asi za půl roku 12 000 Kč, částku našetřil z výplat. Nebyl schopen upřesnit datum vrácení, rok či období roku. V té době pracoval a měl stálý pravidelný příjem, peníze vrátil z výplaty a poté jim pomáhal otec přítelkyně, kdy je živil, přítelkyně byla na mateřské dovolené. Dále se dle shodného tvrzení účastníků započítávala na dluh částka 3 000 Kč tím, že žalovaný žalobci sehnal tele. Žalovaný připustil, že má více exekucí, neví kolik ani v jakých částkách. Připustil, že si nechtěl zřídit svůj účet, výplatu odkláněl kvůli exekucím na účet matky žalobce.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je přítelkyní žalovaného. V roce 2017 pracovali v [obec], její partner si půjčoval peníze od žalobce, bylo to na víckrát, mohlo se jednat o celkovou částku 22 000 Kč. Nikdy nebyla přítomna půjčení peněz, ani neví kde se předávaly. Nebyla u vrácení peněz, jednou žalovaný vracel 7 000 Kč mohlo to být někdy zjara roku 2018, jejich syn měl asi rok ([datum narození]) a jednou 12 000 Kč. Tehdy bydleli u jejího otce ve [obec], ona měla mateřskou, partner příjem ze zaměstnání, byli schopni naspořit 5 – 6 000 Kč měsíčně. Vzal si peníze z obálky, byly tam tisícovky, řekl jí, že jede k lékaři do [obec] a vrátí peníze. Neví, jaký časový odstup od vrácení uvedených částek. Když se vrátil ze [obec], nepředložil jí žádné potvrzení od pana [celé jméno žalobce], že by vrátil peníze. Neví, zda nějaké potvrzení bylo vystavováno. Poté tam byla ještě částka 3 000 Kč, již neví, kdy se vracela. Je jí známo, že má přítel exekuce, nezná výši, je to jeho věc.

10. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle ustanovení § 2393 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

12. Podle § 1982 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Vyjádřením doručeným soudu po prvním jednání ve věci samé, žalovaný vyslovil nesouhlas s tím, že si žalobce ponechal bez jeho vědomí poslední výplatu, která mu přišla na účet jeho matky cca 7 000 Kč a žádal vrácení v celém rozsahu. Tuto námitku vyhodnotil soud jako obranu proti návrhu. Námitka promlčení co do této částky, kterou vznesl žalobce je důvodná, byla-li částka vyplacena na účet [datum] a žalovaný se domáhá její vrácení podáním [datum], čímž uplynula zákonná tříletá promlčecí lhůta. Tato částka byla žalobcem započtena na dluh před podáním žaloby.

16. Ze shodného tvrzení účastníků je nesporné, že v období března až července 2017 se žalovaný dostal do finančních obtíží, a na základě ústní dohody si opakovaně zapůjčil od žalobce finanční prostředky. O jednotlivých zápůjčkách nesepisovali žádné potvrzení, u předání peněz nebyl žádný svědek. Mezi účastníky nebyla shoda na celkové výši zápůjčky. Žalobce skutková tvrzení o výši zápůjčky doložil přehledem jednotlivých zápůjček, podrobně popsal jednotlivá předání částek žalovanému. Tvrzení žalobce podporuje úřední záznam Policie o vytěžení matky žalobce, která potvrdila zápůjčky v jejím bydlišti. Žalovaný se k přehledu nevyjádřil, ač k tomu byl opakovaně soudem vyzván, setrval na tvrzení, že k zápůjčkám došlo vždy na jednom místě. Připustil, že celková výše zápůjček se pohybovala okolo částky 22 000 Kč, sám evidenci nevedl. Tvrzení žalobce o opakovaných zápůjčkách v celkové výši 33 000 Kč se jeví jako pravděpodobnější, s ohledem na shodná tvrzení v žalobě i v průběhu soudního řízení. Jde-li o vrácení žalované částky, žalovaný neunesl důkazní břemeno. Ač na výzvu Policie ČR přislíbil vrácení dlužné částky na účet žalobce, v průběhu řízení tvrdil vrácení v hotovosti ve dvou splátkách, což žalobce zcela popřel. Nebyl schopen doložit vrácení zápůjček listinným důkazem, ani svědeckou výpovědí. Slyšená svědkyně nebyla osobně přítomna u zapůjčení ani vrácení finanční hotovosti. Potvrdila však, že měl žalovaný finanční problémy, půjčoval si peníze od žalobce. Tvrzení o tom, že žalovaný byl schopen našetřit částku 5 000 – 6 000 Kč měsíčně a úspory předat žalobci a nepožadovat od něj potvrzení o vrácení, byl-li v předchozím období kontaktován v této věci policií, se jeví málo pravděpodobné, má-li žalovaný dlouhodobě finanční problémy a exekuce.

17. Soud dospěl k závěru, že všechny výše uvedené skutečnosti nasvědčují věrohodnosti tvrzení žalobce o uzavření ústních zápůjček, předání peněz v hotovosti a nevrácení žalované částky 23 000 Kč, po započtení částky 10 000 Kč. Nebyla-li účastníky sjednána lhůta vrácení zápůjček, postupoval žalobce v souladu s ustanovení § 2393 o.z., kdy žalovanému zaslal výpověď s 6 týdenní výpovědní lhůtou. Žalovaný neunesl důkazní břemeno o vrácení zapůjčených peněz, proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení, který je požadován v souladu s ust. § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., bylo-li prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené žalované v předžalobní výzvě, tj. od 1.5.2021.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. Jelikož byl žalobce v řízení plně procesně úspěšný, byly mu přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 150 Kč a náklady právního zastoupení dle § 7 bod 5 vyhlášky § 11 a),d) e) vyhlášky č. 177/1996 Sb. platném znění cena úkonu ve výši 2020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření o odporu, předžalobní upomínka, účast u soudního jednání dne [datum] a [datum]) tj. 6úkonů po 2 020 Kč, dle §13 odst. 3 citované vyhlášeny 6 x režijní paušál po 300 Kč Náklady řízení celkem pak činí 15 070 Kč. Jiné náklady právní zástupkyně nevyúčtovala ve lhůtě 3 dnů od konání jednání, proto ji byly přiznány v souladu s advokátním tarifem. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.